iVysílání

Příběhy železné opony - Tank svobody

• 00:00:55 Tatra 128 pomohla na svobodu
  7 lidem.
• 00:01:01 V roce 1961 prorazila
  železnou oponu
• 00:01:04 a s celou osádkou dojela
  až do Vídně.
• 00:01:07 Zahraniční novináři nazvali
  speciálně upravené vozidlo
• 00:01:11 tankem svobody.
• 00:01:13 Byl to jeden
  z neoriginálnějších útěků na západ
• 00:01:16 a podařil se.
• 00:01:19 13. 8. 1961 začíná růst
  další hráz v Evropě.
• 00:01:25 Berlínská zeď.
• 00:01:27 Její výstavbu hlasitě podporují
  všechny východoevropské státy.
• 00:01:31 I Československo.
• 00:01:33 V SSSR se připravuje
  22. sjezd strany.
• 00:01:36 Dojde k závěru,
  že vítězství socialismu
• 00:01:40 je definitivní.
• 00:01:42 4 měsíce před tímto útěkem autem
  navštěvuje ČSSR Jurij Gagarin.
• 00:01:48 Zatímco 1. kosmonaut světa
  obletěl Zemi,
• 00:01:51 obyčejní Češi a Slováci
  se nedostanou ani do sousední země.
• 00:02:02 Takto nějak vypadal tank svobody.
• 00:02:05 V jeho osádce byl i malíř
  Luboš Králíček.
• 00:02:09 Ten už měl s útěky za hranice
  své zkušenosti.
• 00:02:12 Poprvé se dostal na 7 měsíců
  do vězení za to,
• 00:02:15 že neoznámil úlet na západ
  z letiště v Chocni.
• 00:02:19 Jeho známá Heda Prokopová
  tam 13. 5. 1949 přišla o život.
• 00:02:30 5 mladíků a 1 studentka se rozhodli,
  že uletí na Západ.
• 00:02:34 Hlídkující policista
  2 z nich zastřelil.
• 00:02:36 Vlastíka Drnovského
  a Hedu Prokopovou.
• 00:02:39 Třetího Zdenka Mikše postřelil.
• 00:02:42 Druhé letadlo havarovalo
  u Sušice.
• 00:02:45 Pokus o útěk skončil katastrofou.
• 00:02:48 Ti, kteří přežili putovali
  na roky do vězení.
• 00:02:51 Odsouzeni byli i ti,
  kteří o útěku jen věděli.
• 00:02:54 Jako Luboš Králíček.
• 00:02:59 Králíčka jsem vůbec neznal,
  protože to byl kamarád H. Prokopové.
• 00:03:03 Jak jsem se po návratu z vězení
  dozvěděl, tak ona se asi sešla
• 00:03:10 s partou kamarádů, kterým se měla
  chlubit tím, že bude utíkat.
• 00:03:16 Ale my jsme o tom nevěděli,
  takže ani u státního soudu
• 00:03:21 nám to pak nepřišili.
• 00:03:24 L. Králíček byl sice
  ve vězení krátce,
• 00:03:26 ale znamenalo to konec studií.
• 00:03:29 Proto, že neoznámil budoucí útěk,
  byl vyloučen ze všech vysokých škol
• 00:03:33 v celém Československu.
• 00:03:38 O rok později se pokusil o útěk
  za hranice.
• 00:03:41 Bylo to u Břeclavi.
• 00:03:43 Ale pokus skončil špatně.
• 00:03:46 Králíček šel znovu do vězení.
• 00:03:48 I odtud se pokusil útéci.
  Ale neuspěl.
• 00:03:51 Prozradil ho sluvězeň,
  horlivý člen KSČ,
• 00:03:54 odsouzený za defraudaci peněz.
• 00:04:01 Jmenovaný L. Králíček odsuzuje se
• 00:04:04 za pokus nedovoleného překročení
  státní hranice na 1,5 roku vězení.
• 00:04:10 Za napadení příslušníka
  vězeňské stráže
• 00:04:13 se dále odsuzuje
  na další rok vězení.
• 00:04:18 Králíček skončil jako další
  ze stovek otroků
• 00:04:21 v uranových dolech v Jáchymově.
• 00:04:23 O únik se nepokusil.
• 00:04:25 Kolem něj byly 3 řady oplocení,
  psi, věže a ostřelovací pásma.
• 00:04:31 Útěk by byla jistá smrt.
• 00:04:34 Ale ani pouhá poslušnost
  nezaručovala přežití.
• 00:04:40 Odvezli nás celou skupinu
  do nějakého baráku,
• 00:04:45 kde nás chodili bít,
• 00:04:47 vyhazovali nás oknem ven
  do ostřelovacího pásma.
• 00:04:54 Tam seděli estébáci,
  kteří nás chtěli odstřelit.
• 00:04:59 Když jsem toto,
  za velkého utrpení, přečkal,
• 00:05:02 v korekcích,
  s polovičním příjmem jídla,
• 00:05:05 odvezli mě pak na tábor Barbora,
  který byl nejhorší na Jáchymovsku.
• 00:05:11 Byl jsem umístěn
  do betonové místnosti,
• 00:05:13 která neměla okno.
• 00:05:18 Byl jsem v koncentračních táborech
  "Nikolaj" a "Eduard".
• 00:05:21 Tam jsem se seznámil s J. Měrkou,
  Slovákem J. Staškem a J. Strachoněm.
• 00:05:28 Měrka pracoval v dolech,
  doktor Staško byl na povrchu
• 00:05:32 a Strachoň na marodce.
• 00:05:34 Byli jsme přátelé.
• 00:05:39 Jednou mě v noci vyvedli
  z tábora ven.
• 00:05:42 Celý tábor byl o půlnoci
  vzbuzen
• 00:05:45 a postavili mě do jídelny.
• 00:05:48 Tam kolem mě museli všichni chodit,
  plivnout na mě apod.
• 00:05:55 Všichni političtí vězni
  se smutně dívali,
• 00:05:59 jak tam stojím sám.
• 00:06:02 Asi za 3 hodiny mě odvedli
  zpátky na tábor
• 00:06:05 a tam mě až do rána bili.
• 00:06:09 Nejvíce z nás byl
  "tvrdá palice" Měrka.
• 00:06:12 Chodili za ním soudruzi
  a říkali mu: "dej se k nám".
• 00:06:15 Nabízeli mu v rámci lágru
  všemožné výhody.
• 00:06:18 On odmítal.
• 00:06:20 A tak mu vyhrožovali
  a bili ho.
• 00:06:23 Právě někdy v té době začal Měrka
  plánovat náš útěk.
• 00:06:28 Tento obraz,
  který mám jako památku,
• 00:06:35 mi dělal tajně,
• 00:06:38 když jsme spolu seděli
  venku před baráky.
• 00:06:44 On tam maloval.
• 00:06:51 Měrka po propuštění
  jezdil s tatrou jako šofér.
• 00:06:56 Jeho nadřízení nevyžadovali,
• 00:06:59 aby se s autem vracel
  po každé jízdě do garáže.
• 00:07:02 A tak se zrodil nápad.
• 00:07:04 Využijeme tatru.
• 00:07:10 Auto bylo pro útěk
  přes železnou oponu
• 00:07:13 vybráno šťastně.
• 00:07:15 Tatra 128 bylo na svou dobu
  silné auto vhodné i do terénu.
• 00:07:20 Navíc se tato vozidla měla stát
  součástí výbavy ČSLA.
• 00:07:32 Potřebovali jsme pro průraz
  železnou oponou
• 00:07:35 auto speciálně upravit.
• 00:07:37 A taky nenápadně.
• 00:07:39 Na bočnice a zadní čelo
  jsme přidělali železné pláty.
• 00:07:42 Nachystali si štípací kleště
  a gumové holínky.
• 00:07:45 Dopředu před kabinu jsme vyrobili
  speciální kosu.
• 00:07:50 Jakýsi svislý ocelový břit,
  který měl chránit kabinu
• 00:07:52 před elektrickou stěnou
  na železné oponě.
• 00:07:56 Tu jsme chtěli namontovat
  až za tmy - těsně před hranicemi.
• 00:08:00 Dozvěděl jsem se,
  že chtějí opravdu utéci, tak,
• 00:08:04 že se se mnou přišli rozloučit.
• 00:08:07 Dostal jsem jako dárek
  tyto mokré slunečnice.
• 00:08:13 Útěk se odehrál
  v Českých Velenicích
• 00:08:15 v Jižních Čechách.
• 00:08:17 Ing. Měrka měl přesné informace
  o tamním terénu od místního člověka.
• 00:08:22 Trasu bylo tedy možné připravit
  téměř najisto.
• 00:08:30 Č. Velenice byly zhruba
  od 1. 6. 1959
• 00:08:32 vyjmuty z hraničního pásma,
• 00:08:34 tzn., že do nich mohl každý
  bez problémů, bez povolení, přijet.
• 00:08:40 Uvnitř tatry byl naložen nábytek
  a mezi ním ukryta
• 00:08:43 přítelkyně dr. Staška
  a p. Měrková se synem a dcerou.
• 00:08:47 Pan Králíček, ing. Měrka
  a dr. Staška, seděli v kabině vozu.
• 00:08:56 Tatínek a p. Staška
  vyjeli z Hulína náklaďákem.
• 00:09:00 My jsme jeli vlakem.
• 00:09:02 Řekli mi, že se s tátou sejdeme
  v Jižních Čechách
• 00:09:05 a pak pojedem stanovat.
• 00:09:12 Těsně před hranicemi selhaly
  připravené brýle na noční vidění.
• 00:09:16 Muselo se čekat na rozbřesk.
  To byl problém.
• 00:09:20 Najednou se vedle vozu
  objevil pohraničník.
• 00:09:23 Nebylo na co čekat.
• 00:09:29 Přechod státní hranice uskutečnili
  někdy před 4. hodinou ranní.
• 00:09:33 Ke státní hranici se přesunovali
  zhruba 10 minut.
• 00:09:38 Těchto 10 minut šel motor hlučně,
  tudíž je tam všichni mohli slyšet.
• 00:09:43 Nicméně hlídka na silničním
  pohraničním přechodu
• 00:09:48 byla umístěna ve strážní budce,
  která byla ze 3. stran zasklená.
• 00:09:56 Oni nedokázali přesně lokalizovat
  zdroj zvuku.
• 00:10:00 Mysleli si, že auto jede
  na rakouské straně.
• 00:10:04 Kromě toho je třeba poznamenat,
• 00:10:07 že v tu dobu byla
  poměrně hustá mlha.
• 00:10:10 Viditelnost,
  která ve tmě bývá 150 m,
• 00:10:14 byla v tu chvíli 40 m.
• 00:10:17 Takže ani světlomet,
  který hlídka měla,
• 00:10:20 nemohl tuto mlhu prosvítit.
• 00:10:27 Hlídka spatřila auto,
  řekněme, v poslední chvíli,
• 00:10:32 několik desítek metrů
  před drátěným zátarasem.
• 00:10:36 Auto jelo rychlostí asi 30 km/h.
• 00:10:41 Na reakci měla hlídka
  zhruba 30 - 40 vteřin.
• 00:10:46 Vzpomínám si, že mne probudilo
  velké houpání auta, rány a jiskry,
• 00:10:50 které létaly kolem.
• 00:10:52 Pak jsem se dozvěděl,
  že to byl ten moment,
• 00:10:54 kdy jsme projížděli přes dráty.
• 00:10:59 Auto překonalo drátěný zátaras.
• 00:11:01 Nebyl to však drátěný zátaras
  v klasickém smyslu.
• 00:11:05 Byl to jen jednoduchý drátěný plot,
  ve kterém nebyl
• 00:11:09 proud o vysokém napětí,
  ale jen slaboproudá signalizace.
• 00:11:15 Přejela kontrolní orní pás
  a za málo okamžiků byli v Rakousku.
• 00:11:22 Na rakouské straně si uprchlíků
  nikdo nevšímal
• 00:11:25 a tak dojeli až do centra Vídně.
• 00:11:27 Pomodlili se v chrámu
  a pak je konečně dostihla policie.
• 00:11:31 Odvedli uprchlíky
  rovnou na tiskovou konferenci,
• 00:11:33 kde na ně čekali novináři.
• 00:11:36 Auto bylo přejmenováno
  na tank svobody
• 00:11:37 a vystaveno ve Vídni.
• 00:11:42 Věděli jsme, že Luboš někam odjel.
  Na nějaký výlet.
• 00:11:45 Ale jak ten výlet dopadl,
  to nikdo z nás nevěděl.
• 00:11:47 Až po nějakém čase přišla pohlednice
  s obrázkem vídeňského Stefansdomu.
• 00:11:53 Tím bylo jasné,
  že se cesta podařila.
• 00:11:56 Na pohlednici bylo také napsáno,
• 00:11:59 že někteří z té skupinky
  se chystají do Ameriky
• 00:12:04 a konkrétně Luboš
  ještě zůstává v Rakousku.
• 00:12:10 Luboš Králíček nakonec pracoval
  v New Yorku jako restaurátor.
• 00:12:14 Později se usadil v horách,
• 00:12:17 které mu připomínaly
  milované Beskydy.
• 00:12:20 Maloval krajinky
  a maluje je stále.
• 00:12:22 Po pádu železné opony i v Česku.
• 00:12:25 V USA se usadili i ostatní uprchlíci
  - Staškovi a Měrkovi.
• 00:12:32 Tatra 128, která prorazila
  železnou oponu,
• 00:12:35 byla po několika měsících
  vrácena do Československa.
• 00:12:40 A Luboši Králíčkovi
  se začínají zdát emigrantské sny.
• 00:12:45 Je zpátky doma,
  zpátky za železnou oponou.
• 00:12:49 Ve spánku kombinuje,
  jak se zase dostane ven.
• 00:12:52 Ale stačilo se probudit.
• 00:12:55 Stovky ostatních
  takové štěstí neměli.
• 00:13:03 Skryté titulky: Milena Vlčková,
  Česká televize 2006