iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 4. 2018
21:55 na ČT1

1 2 3 4 5

61 hlasů
151345
zhlédnutí

Všechnopárty

Lukáš Poláček — Simona Babčáková — Dan Barták

51 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:32 Dobrý večer, vážení diváci,
  • 00:00:33 dobrý večer samozřejmě přeju i vám,
    milí diváci televizní.
  • 00:00:38 Já se vám otevřeně přiznám,
  • 00:00:40 že jsou nejrůznější módní trendy,
    kterým prostě nerozumím.
  • 00:00:46 A nepochopím. Jeden z těch nových
    módních trendů, kterýmu nerozumím,
  • 00:00:52 je tetování.
  • 00:00:53 Dneska, tak to odhaduju,
    je tetovanej prakticky každej,
  • 00:00:57 řek bych tak do těch 40 asi.
  • 00:00:59 Vejš už si nejsem jistej.
    Každej! Např. všichni fotbalisti!
  • 00:01:04 Oni vědí, že hrajou
    v těch trenýrkách a ty tričíčka,
  • 00:01:08 že to je vidět, tak všechna
    viditelná místa
  • 00:01:11 mají všichni fotbalisti
    už potetovaný.
  • 00:01:14 Možná i neviditelná místa,
    ale to už nevíme.
  • 00:01:19 Já jsem se tomu snažil
    přijít na kloub, abych se přiznal
  • 00:01:21 a dokonce jsem šel na internetu
    se podívat na nějakou diskusi,
  • 00:01:25 kde oni mezi sebou debatujou.
  • 00:01:27 Abych přišel na to,
    v čem je to kouzlo.
  • 00:01:30 Co je na tom tak lákavýho.
  • 00:01:32 Nic inspirativního
    jsem tam nenašel.
  • 00:01:34 Akorát se mně líbilo,
  • 00:01:36 jeden chlápek tam napsal,
    to mně utkvělo.
  • 00:01:40 Manželka mi dovolila tetování,
  • 00:01:44 ale pouze na nějakém
    bezvýznamném místě.
  • 00:01:48 Tak jsem se nechal tetovat v Brně.
  • 00:01:59 Samozřejmě hloupej vtipálek.
    Brno je významné město.
  • 00:02:05 Zdravím všecky do Brna.
    Odsuzuju vtipálka.
  • 00:02:09 Přátelé, možná společně trošku
    té věci přijdeme na kloub,
  • 00:02:14 protože dnešní můj první host
    je povoláním tatér.
  • 00:02:20 Jsem dlouho nevěděl
    co je to vůbec za slovo, tatér.
  • 00:02:23 Čili tatér,
    pokud to některý taky nevíte,
  • 00:02:25 je ten, který právě
    dělá to tetování.
  • 00:02:28 Lukáš Poláček!
  • 00:02:41 Vy už nemusíte nikomu říkat,
    co děláte.
  • 00:02:45 -Můžu bejt fotbalista třeba.
    -Můžete bejt fotbalista.
  • 00:02:49 Mám co dělat,
    abych napravil ten váš úvod.
  • 00:02:52 Tady není co napravovat. Vidím,
    že už jste zajel i do obličeje.
  • 00:02:56 Čili všude jinde plno?
  • 00:02:59 Ale ještě tady na tý jedný straně
    je místečko.
  • 00:03:02 Maminka chtěla, aby aspoň trošku
    tam zůstalo tý původní barvy.
  • 00:03:07 -Lukáši, to si děláte sám?
    -To nejde.
  • 00:03:09 Nejde? To byste taky všude nedošáh.
  • 00:03:12 Právě.
  • 00:03:14 Čili někdo vám to, někdo,
    komu důvěřujete?
  • 00:03:17 Většinou člověk si vybírá někoho,
    komu důvěřuje.
  • 00:03:19 Je to stejný, jako u umění.
    Vybírá si někoho,
  • 00:03:22 jehož výtvarný projev
    je mu blízkej.
  • 00:03:25 Co bylo první vaše tetování?
  • 00:03:29 Myslím, když to tělo
    bylo úplně bílý.
  • 00:03:32 A teď tam prvně něco přišlo.
    Co to bylo a kde?
  • 00:03:35 Kdo vám to dělal?
  • 00:03:36 Já jsem si to dělal
    v 5. třídě kružítkem.
  • 00:03:43 Vy jste si zapích někam kružítko?
    Kolik, že vám to bylo?
  • 00:03:48 5. třída, nevím, kolik mi bylo.
    Zhruba 12, no.
  • 00:03:52 -A to jste někoho viděl?
    -11, 10. Něco takovýho.
  • 00:03:58 Vám se nějak blbě sedí?
  • 00:04:00 Já tady mám ten port!
    To je strašně nepříjemný.
  • 00:04:02 Já myslel, že máte něco čerstvýho
    na zadku.
  • 00:04:11 Jako kluka vás to zaujalo
    a kružítkem. Kam jste si to udělal?
  • 00:04:15 -Na kotník.
    -Na kotník?
  • 00:04:16 Tam jsem si došáh.
  • 00:04:18 To jako jste namočil do normálního
    školního inkoustu?
  • 00:04:21 Fakt, jo? A přišel jste domů,
    rovnou jste to ukázal.
  • 00:04:25 Ne, to bylo schovaný,
    takový malý kolečko.
  • 00:04:27 Já jsem chtěl,vědět, co to udělá.
  • 00:04:29 Ono to tam zůstalo
    a byl jsem spokojenej.
  • 00:04:31 Jako rozpitej inkoust. Co jinýho?
  • 00:04:34 Tehdy jsem to moc neuměl,
    tak se to trošku rozpilo.
  • 00:04:37 Ale ten význam tam je.
  • 00:04:41 -Vy dnes to děláte profesionálně.
    -Přesně tak.
  • 00:04:44 Řekněte mi, já o tom
    samozřejmě vůbec nic nevím.
  • 00:04:48 To vy to třeba děláte, já nevím,
    pod narkózou?
  • 00:04:53 Spousta zákazníků by ráda.
    Pod narkózou se to dá udělat.
  • 00:04:57 Ale my nemáme k tomu oprávnění,
    uspávat lidi.
  • 00:05:03 -Ne? Tak aspoň lokální umrtvení.
    -Ne, ne, bohužel.
  • 00:05:07 -Dyť to musí bolet.
    -Bolí to, no.
  • 00:05:08 -Ale to k tomu patří.
    -Lidi kňučej, ale jsou rádi.
  • 00:05:12 Ty lidi si k nám choděj
    dělat tetování z několika důvodů.
  • 00:05:17 Jeden z důvodů je samozřejmě
    designovej.
  • 00:05:21 Viděl to někdo na kamarádovi
  • 00:05:22 a chtěl by hvězdičky,
    stejně, jako mají fotbalisti apod.
  • 00:05:25 To jsou samozřejmě věci,
    který děláme,
  • 00:05:28 snažíme se těm lidem poradit,
  • 00:05:31 jestli to třeba nejde udělat
    trošičku jinak.
  • 00:05:33 To přímo obšlehnout!
  • 00:05:35 Někdo viděl, co má na ruce
    třeba Messi?
  • 00:05:37 -Tak. A chtěl by to samý.
    -A vy si najedete Messiho.
  • 00:05:42 Podíváme se, co tam ten člověk má
    a zkusíme to udělat po svým,
  • 00:05:44 protože samozřejmě nekopírujeme,
    snažíme se to udělat po svým.
  • 00:05:48 -Originály, aby to byly.
    -Tak, tak.
  • 00:05:50 -Druhej význam...
    -Proč si to lidi dělaj.
  • 00:05:53 Proč si to lidi dělaj,
    jsou samozřejmě prožitky,
  • 00:05:57 dost interní situace třeba životní,
    který ty lidi zažili.
  • 00:06:05 Různej odchod důležitých
    jejich lidí, narození dětí atd.
  • 00:06:10 Počkejte, jakejch?
  • 00:06:11 Měli jsme zákaznici třeba,
    který zemřela maminka,
  • 00:06:14 to je dlouhej příběh, zkrátím ho.
  • 00:06:17 -To zkraťte teda!
    -Velmi, velmi! Na to nemáme čas!
  • 00:06:22 O mrtvý mamince už vůbec ne!
    A co ona si chtěla jako vytetovat?
  • 00:06:28 -Ten hrob? Nebo...
    -S maminkou neměly dobrej vztah.
  • 00:06:31 -Co?
    -S maminkou neměly dobrej vztah.
  • 00:06:33 A s tou maminkou těsně předtím,
    než zemřela, si četly knížku
  • 00:06:36 a protože jí to přišlo takový,
    že díky tý knížce
  • 00:06:40 se k ní zpátky dostala,
    tak si nechávala udělat,
  • 00:06:43 tam byl takovej hezkej symbol
    na tý knížce,
  • 00:06:45 tak si nechávala udělat
    ten symbol tý knížky,
  • 00:06:47 aby vlastně měla památku
    na tu dobu.
  • 00:06:50 -Maminka hned nějak potom...
    -Maminka potom, bohužel zemřela.
  • 00:06:53 Ona jí řekla, chci se dát tetovat
    a maminku trefil šlak.
  • 00:06:57 Já jsem přesně věděl,
    že to takhle dopadne.
  • 00:07:01 Ne, tak si říkám,
    že hned ji potom kleplo, mámu.
  • 00:07:06 Tak ona něco z tý knížky
    po mamince.
  • 00:07:09 Takže má památku na maminku?
  • 00:07:11 Na to období, kdy se daly
    s tou maminkou zpátky dohromady.
  • 00:07:16 To by si rovnou mohla nechat
    vytetovat jméno maminky.
  • 00:07:19 -Emě s láskou a bylo by to.
    -To je běžný, že jo.
  • 00:07:24 -Co je běžný?
    -Si nechat vytetovat jméno.
  • 00:07:26 Co je na tom špatnýho?
    Vy ohrnujete nos teda.
  • 00:07:31 Nezlobte se na mě, Lukáši,
    říkám, ohrnujete nos.
  • 00:07:34 Vy ho moc ohrnovat nemůžete.
    Vy máte tetovaný i zuby?
  • 00:07:40 Můžete to říct?
    Já, že horní patro nevidím!
  • 00:07:42 Proto se ptám!
    Vidím tam něco zelenýho!
  • 00:07:46 Jestli prostě je špatná pasta?
  • 00:07:53 -Tak tu budem muset bejt dlouho!
    -To určitě ne!
  • 00:07:58 Řekněte jestli jsou tetovaný zuby,
    nebo ne.
  • 00:08:00 Mám, černý keramicky fazety mám.
    Jako máte vy, ale já to mám černý.
  • 00:08:12 Vy myslíte, že já to mám umělý?
    To tím chcete říct?
  • 00:08:17 Co jste tím chtěl říct, Lukáši?
    Teď je času dost!
  • 00:08:23 -Co to tam máte?
    -Mě to napadlo jenom.
  • 00:08:26 Protézu nějakou?
  • 00:08:29 Jsem si nechal zbrousit zuby
  • 00:08:31 a nechal jsem si nasadit
    keramiku černou.
  • 00:08:34 -Já nemám žádnou keramiku.
    -Ne?
  • 00:08:39 -Tak to máte ale svoje krásný zuby.
    -No samozřejmě!
  • 00:08:43 Jste si myslel, že mám klapačky?
    Nebo co? Lukáši, teda!
  • 00:08:48 To jste přešel do protiútoku!
  • 00:08:52 Lukáši, přijde klient
    a teď má nějaký přání.
  • 00:08:58 Jak to pokračuje? On třeba
    rovnou řekne co chce?
  • 00:09:01 Nebo vy mu nabídnete něco?
  • 00:09:02 Třeba máte svoji specialitu,
    kterou umíte dobře?
  • 00:09:07 Třeba nějaká kérka, jako Poláček?
    Něco takovýho? Jakej je postup?
  • 00:09:14 Velká změna oproti tetování,
    když to tady začínalo,
  • 00:09:17 před nějakýma 20 lety je,
  • 00:09:19 že tatéři většinou mají
    vystudovanou
  • 00:09:21 nějakou uměleckou školu,
  • 00:09:22 jsou to opravdu lidi,
    který se živěj uměním,
  • 00:09:24 věnujou se umění, většinou dělali
    nějakou grafickou školu.
  • 00:09:28 Tzn., každej z nás má nějakej
    výtvarnej styl,
  • 00:09:30 v kterým je silnej,
    kterým se může prezentovat.
  • 00:09:35 A je poznatelnej taky?
  • 00:09:37 Že třeba někdo koukne, znalec,
    a řekne tohle je od Poláčka?
  • 00:09:41 Spousta lidí to takhle,
    pár klientů to takhle říká,
  • 00:09:44 že moji práci poznaj,
    já si to nemyslím,
  • 00:09:46 ale spousta těch významných tatérů
    je poznatelná.
  • 00:09:52 Čili vy nabídnete třeba něco svýho?
  • 00:09:54 Je to stejný, já jsem dřív dělal
    v reklamě, je to stejný,
  • 00:09:59 jako když přijde klient,
    řekne zadání
  • 00:10:01 a my se snažíme
    to zadání zpracovat.
  • 00:10:04 Takže najdeme styl,
    kterej by odpovídal
  • 00:10:07 tomu jeho přání, toho zákazníka,
    ten člověk nám k tomu řekne příběh,
  • 00:10:11 proč to tetování chce
    a my se snažíme to zpracovat.
  • 00:10:15 To musí říct?
  • 00:10:16 Já nerad dělám tetování,
    který je bezhlavý.
  • 00:10:19 -Důvod nějakej.
    -Tak.
  • 00:10:21 -Mrtvá maminka.
    -Mrtvá maminka, mrtvej tatínek.
  • 00:10:27 Nebo vy jste říkal rozchod nějakej.
  • 00:10:29 Rozchod, úspěch v obchodě.
  • 00:10:32 Když se rozejde někdo
    tak proč chce tetování?
  • 00:10:34 Mít datum rozchodu?
    Nebo proč? Řekněte mi to.
  • 00:10:37 -Rozchody moc neděláme.
    -Ne? Vy jste řek slovo rozchod.
  • 00:10:41 Jako první.
    Pak teprve došlo na maminku.
  • 00:10:44 Dobře tak, rozchody moc neděláme.
  • 00:10:47 Vy to máte i zevnitř, jsem viděl!
    Já myslel, že jen vršek.
  • 00:10:53 To si pak ukážem vzadu.
  • 00:10:54 Lukáši, vzadu si nic ukazovat
    nebudem.
  • 00:10:59 Já před těma lidma nic netajím.
  • 00:11:07 Je nějaká věková hranice
    vašich klientů? Starší už nechoděj?
  • 00:11:13 Teď jsme tady měli,
    kolega tetoval paní, který bylo 80.
  • 00:11:20 To jí to stálo za to na tu chvilku?
  • 00:11:24 Přišla, takhle se úplně tetelila
    a říkala...
  • 00:11:26 Tetelila se?
  • 00:11:27 Říkala, já bych chtěla tetování,
    já to celej život chtěla.
  • 00:11:30 Nikdy jsem to neudělala,
    teď je mi 80, je to teda jedno,
  • 00:11:34 protože už do práce
    asi chodit nebude.
  • 00:11:38 A my jsme říkali, co rodina?
  • 00:11:40 Ona říkala,
    oni to nevědí právě vůbec!
  • 00:11:43 Já jim to ukážu, až budou slavit
    ty osmdesátiny!
  • 00:11:46 Až ona bude slavit osmdesátiny,
    že se odhalí nějak?
  • 00:11:50 To asi čuměla rodina ale, co?
    To se babka utrhla!
  • 00:11:56 Ono se to samozřejmě dělá
    po částech, Lukáši, že jo?
  • 00:11:59 Jako si někdo nechá udělat něco.
    Ono se to asi dlouho vydržet nedá.
  • 00:12:04 -Kolik tak průměrně?
    -Průměrně 4, 5 hodin.
  • 00:12:08 4, 5 hod. pod jehlou? Fakt, jo?
    A to jako, co dělá?
  • 00:12:14 -Jenom čumí do stropu?
    -Ne, ne. My ve studiu máme...
  • 00:12:20 Snažíme se pro ty zákazníky
    mít full servis,
  • 00:12:23 tzn. můžou koukat na televizi,
    můžou poslouchat muziku,
  • 00:12:27 můžou si povídat s náma.
  • 00:12:29 -Ležej u toho?
    -Většinou se u toho leží.
  • 00:12:31 Je to takový příjemnější.
  • 00:12:33 A tady je nějaká televize,
    co vy jim pustíte.
  • 00:12:35 Tak, tak.
  • 00:12:37 -To mám u zubařky, tohleto.
    -To je to samý.
  • 00:12:39 Jenže tam má jen furt včelka
    a mravenečku.
  • 00:12:45 To už mám vokoukaný, víte?
  • 00:12:47 To tam chodíte dost často
    s těma svejma zubama!
  • 00:12:50 Cože?
  • 00:12:51 Že tam chodíte často
    s těma vašima zubama!
  • 00:12:55 Na údržbu, Lukáši. Na údržbu.
    Takhle se moc nesmějte!
  • 00:13:00 Protože pak je vidět,
    že to je oboustranný.
  • 00:13:06 Ne, že bych vám chtěl nějak radit!
    Čili oni se zabavěj.
  • 00:13:09 Řekněte mi ještě. Jsou nějaká tabu?
  • 00:13:12 Tzn., že je něco, co vy prostě
    neuděláte?
  • 00:13:16 -Nebo je místo, kde už neděláte?
    -Záleží na tatérovi samozřejmě.
  • 00:13:22 Já nedělám žádný
    extrémistický tetování.
  • 00:13:25 Záleží na každým umělci,
    jestli se nech ukecat do něčeho.
  • 00:13:29 Ale my, jako studio,
    si poměrně držíme tu filozofii,
  • 00:13:32 že žádný extrémní a žádný
    násilný věci neděláme.
  • 00:13:38 To jsem chtěl slyšet.
    Že nesplníte každý přání.
  • 00:13:41 Pokud jde o místo, tetujete
    kamkoliv si kdo řekne?
  • 00:13:44 Co myslíte? Jaký místo?
  • 00:13:47 -Víte, jak vypadá tělo, ne?
    -No já vím! Velmi dobře!
  • 00:13:52 Nevím, jaký konkrétní místo
    myslíte.
  • 00:13:54 Já nemám žádný konkrétní.
    Jestli prostě vy tetujete kamkoliv.
  • 00:13:58 -Ne.
    -Ne?
  • 00:14:03 -Genitálie netetujem.
    -Takhle to řeknete.
  • 00:14:08 Protože to je
    dost intimní záležitost.
  • 00:14:11 Ani jedno pohlaví?
  • 00:14:14 Já jsem to jednou zkusil
    a už to dělat nebudu.
  • 00:14:17 -Sobě jste to zkusil?
    -Ne, na zákaznici.
  • 00:14:19 Na zákaznici?
    A už to dělat nebudete. Proč?
  • 00:14:23 -To byl zážitek šílenej.
    -Prosím vás! Kňučela, nebo co?
  • 00:14:28 Ne, ne. Já jsem si to chtěl
    vyzkoušet, před x lety,
  • 00:14:32 když jsem začínal jsem si říkal,
    tohle je disciplína,
  • 00:14:35 že by to člověk měl projít
  • 00:14:37 a uvidím, jestli se mi to
    bude líbit nebo ne.
  • 00:14:39 A vybral jsem si takovou
    starší paní, aby mě to nějak...
  • 00:14:45 Abysem nebyl nervózní z toho.
  • 00:14:48 -Ne doufám, ta osmdesátka?
    -Ne, ne.
  • 00:14:52 Říkám, že už to bylo
    dlouho zpátky, dlouho.
  • 00:14:54 To bych pochopil,
    že už to nechcete dělat.
  • 00:14:57 Taková 45. No.
    Nelíbila se mi vůbec.
  • 00:15:03 -Jsem říkal, tobě to udělám.
    -Pro někoho dárek chtěla.
  • 00:15:06 -To nevím, to jsem se neptal.
    -Jste říkal, že se vždycky ptáte!
  • 00:15:10 -No ale to jsem nechtěl vědět.
    -Řekla, ukázala.
  • 00:15:14 Příběh jsem v tomhle případě
    vědět nechtěl.
  • 00:15:16 -Lehla. Zrychlete to.
    -Ona si lehla.
  • 00:15:20 A většinou ty genitálie
    se dělají tak,
  • 00:15:23 že si člověk lehne do toho,
    jako u gynekologa.
  • 00:15:26 Člověk si vlastně lehne
    do toho klína.
  • 00:15:28 A když jsem to viděl,
    tak jsem věděl,
  • 00:15:30 že jsem udělal chybu.
  • 00:15:36 Už se bojím zeptat
    na detaily teďka.
  • 00:15:38 Já do detailů nebudu zacházet.
    A horší to bylo v tom,
  • 00:15:43 že už v půlce jsem věděl,
    že to dělat nechci.
  • 00:15:46 Tak jsem řek,
    že to doděláme příště,
  • 00:15:48 tzn., já jsem to viděl znova!
  • 00:15:51 A od tý doby, to byl
    tak silnej zážitek,
  • 00:15:53 že genitálie nedělám.
  • 00:15:55 -Fakt ne?
    -Nikdy.
  • 00:15:57 -To bylo jednou a dost!
    -Naposled.
  • 00:16:01 Vy se musíte ponořit,
    že se v tom hrabu teda.
  • 00:16:05 Tam jsem se ponořil teda.
  • 00:16:08 -Musíte tu jehlu mít zblízka.
    -No právě.
  • 00:16:13 -Že jste zbytek už asi nevnímal.
    -Já jsem vnímal všechno právě.
  • 00:16:18 To bylo hrozný! Ale my jsme právě
    dřív zkoušeli, když člověk začíná,
  • 00:16:23 tak zkouší všechno možný.
  • 00:16:25 Takže my jsme si tetovali,
    nehty jsme si tetovali
  • 00:16:27 a jazyky jsme si tetovali atd.
    A tohle mi přišlo takový,
  • 00:16:31 že to k tomu patří.
  • 00:16:33 Ale říkám, už nikdy víc.
  • 00:16:35 Ještě mi řekněte, máte nějakej
    majstrštyk? Víte, co myslím.
  • 00:16:39 Obrázek, kterej je vaše specialita,
    třeba, když jedete na soutěž.
  • 00:16:42 Že uděláte, já nevím,
    růže stolistá, něco.
  • 00:16:46 Tam většinou se jedná,
    já rád kombinuju styly.
  • 00:16:48 Protože říkám, dělal jsem reklamu,
  • 00:16:51 pracoval jsem jako art director
    v reklamkách.
  • 00:16:53 Tam, já rád kombinuju styly,
    dělám grafický styly,
  • 00:16:59 plakátovou tvorbu dělám
    a ten styl se mění.
  • 00:17:02 Každej člověk se vyvíjí.
    Stejně, jako u fotbalistů, sochařů.
  • 00:17:07 Tzn., mám takovou teď cestu,
    kterou rád jdu,
  • 00:17:11 ale to se samozřejmě může
    za pár měsíců zase změnit.
  • 00:17:15 Dobře. Já si myslím, Lukáši,
    že pokud doteďka byli diváci,
  • 00:17:19 který o tom moc nevěděli
    a byli nerozhodnutý...
  • 00:17:23 -Tak díky vám nepřijdou.
    -Přál bych vám, aby přišli!
  • 00:17:28 Lukáš Poláček!
  • 00:17:37 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je herečka
  • 00:17:40 Simona Babčáková!
  • 00:17:52 -Je mi 45 a jsem tetovaná.
    -Posaďte se. Posaďte se.
  • 00:18:02 Teď po tom všem takový trošku...
  • 00:18:05 To bylo první, na co jsem se
    vás chtěl zeptat.
  • 00:18:09 -Jestli to někde máte.
    -(neslyšně) Mám!
  • 00:18:12 -Máte? Kde to máte?
    -Na zádech a na rameni.
  • 00:18:17 -Na rameni? Na tomhle?
    -Mě čeká dodělávka na noze.
  • 00:18:20 Ale jinak dál už potom nebudu.
    Nikdy.
  • 00:18:23 Vidím, že máte taky tady.
    Vidíte to, Lukáši?
  • 00:18:25 Teď vás zapojím ještě. Co to je?
    To je škvor nějakej.
  • 00:18:31 -To je prastarej takovej...
    -Prase? Cože?
  • 00:18:34 -Prastarej obrázek...
    -To je jak když jsme se domluvili.
  • 00:18:38 -Že je tady tatér a vy přijdete...
    -Moje první tetování.
  • 00:18:43 Ten význam,
    ten je aktuální stále, ale...
  • 00:18:47 -To je co?
    -Takovej symbol vesmíru.
  • 00:18:55 -A proč je vesmír aktuální?
    -Vesmír je pořád aktuální.
  • 00:19:04 Abysme to uzavřeli. Zbylý si...
  • 00:19:07 Ještě třeba povídali o něčem jiným.
    Nebo tak.
  • 00:19:09 Jasně. Ne, to už jdeme jinam.
  • 00:19:11 Jenom co jsou to za symboly,
    ty zbylý?
  • 00:19:13 -Fraktály.
    -Cože?
  • 00:19:15 Fraktály.
  • 00:19:20 Co je fraktál budete chtít vědět.
  • 00:19:21 Nejde o mě! Ale lidi nemusej vědět,
    co je fraktály.
  • 00:19:28 Fraktál je obsažen
    v obrovským množství
  • 00:19:34 různých vědních oborů.
  • 00:19:36 Díky fraktálům se třeba dělá
    počítačová grafika velkých efektů.
  • 00:19:41 Když jsou výbuchy ohně,
    velký moře a tak.
  • 00:19:44 A v podstatě je to princip
    co je v malém, je ve velkém.
  • 00:19:48 Je to takový symbol mikrokosmu
    a makrokosmu.
  • 00:19:52 A ještě se to tak celý umí hejbat
    a vyvíjet a tak.
  • 00:19:56 Pro mě to je symbol
    multidimenzionality.
  • 00:20:02 -To bych nechtěl zpracovávat.
    -To jsme jen tak...
  • 00:20:06 -Já jsem taky nešla k tobě.
    -Právě. Zaplať pánbůh.
  • 00:20:10 Já bych taky úplně nechtěla,
    abys mě tetoval.
  • 00:20:12 -Ne?
    -Ne. Bych byla neklidná.
  • 00:20:18 -Jako proč? Jako, že z něj?
    -No. No, no.
  • 00:20:21 Moc nesrozumitelných symbolů.
    Já bych v tom neměla jasno.
  • 00:20:25 -Já potřebuju mít jasno.
    -Ve všem.
  • 00:20:28 V čem jde. Abych mohla zvládnout
    to, v čem nejde.
  • 00:20:33 Pojďme to uzavřít!
  • 00:20:35 To jsme jen tak, jako,
    to jsme jen tak, fraktály.
  • 00:20:41 Simono já jsem tady nedávno
    hovořil s vaším kolegou Jeřábkem,
  • 00:20:46 kterej se mi tady snažil vysvětlit
    princip improvizovanýho divadla.
  • 00:20:52 Nemůžu říct, že jsem to
    úplně pochopil
  • 00:20:54 a hlavně nevěřím tomu,
    že na začátku je 0!
  • 00:20:58 Že není nic domluvenýho.
  • 00:20:59 Vy děláte taky! Vy máte svoje
    improvizovaný představení.
  • 00:21:02 I s Tominou jsme spolu hrávali.
  • 00:21:05 -Opravdu na začátku není nic?
    -Není nic.
  • 00:21:09 A vždycky, když si něco
    v nějaké touze připravím,
  • 00:21:12 že třeba ukořistím nějakej novej
    kus kostýmu. Nebo vidím mezi lidma
  • 00:21:17 nějakej typ tiku,
  • 00:21:18 který strašně se těším,
    až použiju na nějakou postavu
  • 00:21:21 a mám tedy nějaké to přání,
  • 00:21:23 tak si okamžitě vymelu hubu
    a hned to skončí
  • 00:21:27 a musím začít opravdu z 0.
  • 00:21:29 Jak, kostým? Já myslel,
    že to je civilní záležitost.
  • 00:21:32 To jak kdo. Těch stylů je spousta.
  • 00:21:35 Já můžu mluvit o tom,
    jak pracuju já.
  • 00:21:38 Já mám skupinu No A. Jsme tam 4,
    teďka 5 hráčů,
  • 00:21:42 protože máme ještě
    Toničku Formanovou,
  • 00:21:44 jako benjamínka, nejmladšího člena
    a 2 ? 3 muzikanti.
  • 00:21:47 Takže je nás tam různej počet.
  • 00:21:49 Základ je těch 5 hráčů
    a 3 muzikanti.
  • 00:21:51 -To se jmenuje No A?
    -No A, no.
  • 00:21:54 Mělo by to být úplně No A?
    Chápete!
  • 00:21:59 Já mám ambici, já jsem vypravěčka.
    Jak jsem činoherec,
  • 00:22:03 tak já jsem chronicky posedlá tím,
  • 00:22:05 že by to mělo mít začátek,
    prostředek a konec.
  • 00:22:08 A vlastně mojí ambicí je odehrát
    těm lidem inscenaci tak,
  • 00:22:12 aby nevěřili, že to je vymyšlený.
  • 00:22:15 Ale přitom je to
    na základě toho, co...
  • 00:22:19 Já věřím v to, že už ta konstelace
    těch lidí a toho prostoru,
  • 00:22:23 už vznikne nějaký morfický pole,
    kde už ten příběh existuje.
  • 00:22:26 -Jaký pole?
    -Morfický pole.
  • 00:22:30 Budete muset začít víc číst.
    Nezlobte se, Karle, ale,
  • 00:22:34 na to, kolik vám je, kolik hostů
    jste tady měl.
  • 00:22:36 vypadá to, že se i zajímáte o věci,
    problémy s fraktálem,
  • 00:22:39 novinky, jako tetování
    a morfické pole...
  • 00:22:43 Morfickej tady nebyl nikdo zatím.
  • 00:22:45 To vám můžu říct,
    že jste můj první morfickej host.
  • 00:22:48 To není vůbec pravda!
    Všichni byli morfičtí!
  • 00:22:51 Na tom je to celé založené!
    Ale to je jedno!
  • 00:22:54 Já vám to nebudu zesložiťovat.
    V jednoduchosti je síla.
  • 00:23:00 Takhle vám to funguje,
    nechme to takhle být.
  • 00:23:03 -Už to takhle nějak asi bude.
    -Jak, že mně to takhle funguje?
  • 00:23:07 Prostě morfický pole
    vzniká automaticky!
  • 00:23:09 -Já ho mám taky?
    -Všichni ho maj.
  • 00:23:12 Tím, že velmi rychle načítáme
    své nervové soustavy,
  • 00:23:14 jakmile jsme v nějakém
    uzavřeném prostoru.
  • 00:23:16 -A vy jste načetla moji morfium?
    -Načetla.
  • 00:23:21 -Načetla jste.
    -Víte, co jsem načetla?
  • 00:23:24 -Že vy jste spokojenej člověk.
    -Já?
  • 00:23:27 Na mě působíte,
    jako spokojenej člověk.
  • 00:23:29 Vidíte, jak mě klame morfium!
  • 00:23:35 Takže prostě vznikne nějaká,
    dejme tomu z toho očekávání,
  • 00:23:39 protože ty lidi vědí,
    že my nic nevíme,
  • 00:23:41 takže mají nějaký očekávání.
  • 00:23:42 -Oni vědí, že vy nic nevíte!
    -To já jim musím na začátku říct!
  • 00:23:46 -Platí se za to, předpokládám.
    -No jejky! A ta cena se zvyšuje.
  • 00:23:50 -Fakt, jo?
    -No jo.
  • 00:23:52 A furt vědí, že vy nic nevíte.
  • 00:23:54 Já jim to vždycky
    na začátku připomenu.
  • 00:23:56 -To vy hrajete už asi dlouho, ne?
    -Už se tomu nějakej čas věnuju.
  • 00:24:00 Nějakej čas věnujete. A pravidelně?
  • 00:24:02 -Pravidelně, no.
    -U vás v Dejvickým?
  • 00:24:04 Teďka mě přijalo moje mateřské,
    mateřská loď,
  • 00:24:09 že pražské hrajeme v Dejvicích
  • 00:24:12 a pak máme výbojové
    různě na zájezdech.
  • 00:24:16 -Výpady máte.
    -Výpady do republiky.
  • 00:24:19 -Co vy jste řekla? Výbojové?
    -Výbojové. Takový výboje.
  • 00:24:21 Ne. To jsou výpady.
  • 00:24:25 Ještě, že jsem blondýnka.
    Tak si to můžu dovolit teďka.
  • 00:24:28 To je vlastně důvod,
    proč jsem se obarvila,
  • 00:24:30 abych si mohla dovolit
    být blbka někdy.
  • 00:24:33 Abych nemusela pořád vědět všechno.
  • 00:24:35 -Jak jste to říkal, výpady?
    -To jsou výpady!
  • 00:24:38 -Ahá! Zajímavý.
    -Po republice výpady!
  • 00:24:42 -Kdy vypadneme z domova!
    -Jasně.
  • 00:24:44 Vypadneme do Ostravy třeba.
    Rozumíte! Pak jsou to návraty.
  • 00:24:49 -Zurückgehen.
    -Wow!
  • 00:24:55 Já jsem se vás taky chtěl zeptat,
  • 00:24:58 potřebujete pro své povolání
    inspiraci, samozřejmě.
  • 00:25:01 Možná jste mi to tady kdysi říkala,
    že vy zásadně jezdíte MHD.
  • 00:25:09 Tak zásadně. Je to nejpraktičtější.
  • 00:25:11 Jasně. Je to pro vás
    něčím inspirativní?
  • 00:25:15 Dejme tomu, běží nějakej seriál,
    v kterým hrajete,
  • 00:25:18 lidi kontaktujou vás,
    nebo si držíte odstup?
  • 00:25:22 -Nebo vyprávíte někomu něco?
    -Ne, nejsem Menšík.
  • 00:25:25 Já si držím odstup.
  • 00:25:27 -Co že nejste?
    -Menšík.
  • 00:25:29 -Menšík jezdil MHD?
    -Podle mě určitě jezdil a vyprávěl.
  • 00:25:34 Já jsem slyšela,
    že na tom byl závislej,
  • 00:25:36 že vyprávěl všude!
  • 00:25:38 -Takže v tramvaji taky vyprávěl.
    -Takže tohle nedělám.
  • 00:25:42 Z pozice improvizace
    je totiž výhodný to,
  • 00:25:45 že vy nikdy nevíte,
    co může být zdroj.
  • 00:25:47 Takže najednou je zajímavý
    úplně všechno.
  • 00:25:49 Mně se furt rozjížděj příběhy.
  • 00:25:50 Na kohokoliv z vás se podívám,
    tak se mi rozjede příběh.
  • 00:25:53 Odkud ten člověk jede,
    co se stalo předtím,
  • 00:25:55 kam jede, co se mu asi
    honí hlavou,
  • 00:25:56 jaký bylo jeho dětství,
  • 00:25:58 jak s největší pravděpodobností
    umře třeba!
  • 00:26:02 Někdy i tohle se mi tam objevuje.
  • 00:26:04 Tenhle příběh, Simono, skončí,
    když už jste na konečný,
  • 00:26:08 protože jste přejela
    všecky stanice,
  • 00:26:10 kde jste mohla vystoupit.
  • 00:26:12 Jenomže mezitím už tam jsou
    nějaký další lidi,
  • 00:26:15 který čekají na další, takže já
    kolikrát se nedostanu domů.
  • 00:26:21 Ty děcka se o sebe staraj samy.
  • 00:26:24 No jo, máma jede tramvají,
    jde jí příběh.
  • 00:26:28 A sestřička se zeptá bratříčka:
  • 00:26:29 Kde je máma? Bratříček řekne:
    Asi v tramvaji.
  • 00:26:33 Znáš mámu. Dáš si párky?
    A postaraj se o sebe prostě.
  • 00:26:38 Čili vy tak uzavřená do sebe
    a ty příběhy vám se odvíjej.
  • 00:26:41 Ale že by někdo přišel a řek,
  • 00:26:43 paní Babčáková, viděl jsem vás
    ve Čtvrtý hvězdě,
  • 00:26:47 to vy nekomunikujete.
  • 00:26:48 To jo! Kdyby řekl:
    Ve Čtvrtý hvězdě, tak jo!
  • 00:26:52 Protože Čtvrtá hvězda to je něco,
    na co jsem opravdu...
  • 00:26:56 Kdy mi bylo velkou, velkou ctí
    toho být účastna.
  • 00:26:59 A vidí to už taková
    intelektuálnější část.
  • 00:27:03 Já jsem to viděl mockrát!
  • 00:27:05 Předpokládám, že ten člověk
    je inteligentní.
  • 00:27:08 A v podstatě záleží na tom,
    jaká je ta vstupní brána.
  • 00:27:10 Jestli zaklepe,
    nebo jestli se vrhá.
  • 00:27:12 Takže když ten člověk řekne:
  • 00:27:13 Dobrý den, nezlobte se,
    že vás obtěžuju,
  • 00:27:15 chtěl jsem vám vyjádřit,
    že jste moje oblíbená herečka.
  • 00:27:18 Třeba velmi často mi ženy říkaj:
    Můj muž vás miluje.
  • 00:27:21 A ten manžel udělá:
    To se mi stalo třeba 20 x.
  • 00:27:33 Ne, vy moje jste,
    ale můj muž vás miluje.
  • 00:27:37 Takže když přijde ten člověk
    slušnou formou
  • 00:27:39 a vlastně chce vyjádřit
    třeba radost, že mě vidí
  • 00:27:43 a to, že ho nějak těším
    svojí tvorbou,
  • 00:27:46 tak to je mi vždycky příjemný,
    to jsem milá a usmívám se.
  • 00:27:49 A když přijdou hulváti
    s nastaveným mobilem:
  • 00:27:51 Můžu si vyfotit? Tak řeknu, ne.
  • 00:27:52 Takže vy máte tu sílu,
    když do šatny přijdou,
  • 00:27:55 když jste na výpadu...
  • 00:27:59 Po představení je to trošku
    něco jinýho,
  • 00:28:01 protože to už jsme spolu
    něco sdíleli a nejsme cizí lidi.
  • 00:28:03 Mně vlastně primárně vadí to,
  • 00:28:05 že jen to, že někdo jde na ulici,
    kde já jdu náhodou kolem,
  • 00:28:08 ho opravňuje k tomu ukrást si
    ze mě tady šupinku prostě
  • 00:28:12 mého charismatu, no?
  • 00:28:15 Charisma víme. To snad...
  • 00:28:23 Dyť vy ho sám máte plný hrstě!
  • 00:28:25 Teď jste mě šoupla hodně,
    do suterénu jste mě šoupla hodně.
  • 00:28:29 Ne! Plný hrstě charismatu máte,
    že byste mohl rozdávat.
  • 00:28:31 -Že vám jako uždibávaj.
    -Já mám ten pocit.
  • 00:28:34 Že to je taková trošku vykrádačka.
  • 00:28:36 Já pak nevím
    co se s tou fotkou děje!
  • 00:28:38 -Co s ní ten člověk dělá!
    -Co by tak moh dělat s fotkou?
  • 00:28:41 Zapíchávat špendlíky
    by do ní moh taky!
  • 00:28:44 -Do mobilu svýho, myslíte?
    -Může si to nechat vytisknou!
  • 00:28:47 Tu fotku! Nebo taky jeho manželka
    tam může zapíchávat špendlíky!
  • 00:28:52 A to já už vidím ten příběh.
  • 00:28:53 -Vy jste přemýšlivý typ.
    -Hodně.
  • 00:28:59 Víte, co byl váš první film,
  • 00:29:01 v kterým jste si zahrála
    opravdu jako roli?
  • 00:29:04 -Já vám řeknu název toho filmu.
    -No?
  • 00:29:06 Neviděl jsem ho.
    Ale název mě děsí.
  • 00:29:09 -Smrt pedofila.
    -Jó, jó! To jsem hrála...
  • 00:29:13 -Co jste tam hrála?
    -Takovou socku.
  • 00:29:15 -Socku?
    -Protože socky já umím skvěle.
  • 00:29:19 Socky mě bavěj. Nó, takovou paní.
  • 00:29:22 -To jste šla na casting?
    -Ne! To si mě nějak...
  • 00:29:24 Někdo si vás našel.
    A to jste byla prvně?
  • 00:29:29 Asi jo, když to říkáte.
    Já vytěsňuju.
  • 00:29:32 Jak rychle vstřebávám,
    tak ale rychle i odkládám.
  • 00:29:34 -Já jsem takovej průtokáč.
    -Cože jste?
  • 00:29:37 Takovej průtokáč informací jen.
    Já moc neudržím.
  • 00:29:45 -Budeme se na tom zasekávat?
    -Né, nebudeme!
  • 00:29:48 Co bych se na tom mohl zaseknout?
  • 00:29:50 -Jasně, nebudeme bazírovat.
    -Já informace udržím!
  • 00:29:53 No. Já chviličku. Já na tu dobu,
    než je potřebuju a pak už to...
  • 00:29:56 -Vy to necháte protéct.
    -Já to až tak nevolím.
  • 00:29:59 Já myslím, že to ty další
    prostě vytlačej.
  • 00:30:01 Já myslel, že to byl pro vás
    zásadní zlom kariérní i životní,
  • 00:30:06 první film a vidím,
  • 00:30:07 že vy jste to ani už si
    nepamatovala.
  • 00:30:10 Proteklo to.
  • 00:30:11 Taky se poptávám,
    co teď děláte, co zkoušíte?
  • 00:30:16 Něco jste, mám pocit,
    dělala s těma Formanama.
  • 00:30:18 -To ještě běží, nebo už ne?
    -To běží. To běží na plné obrátky.
  • 00:30:23 Jmenuje se Deadtown,
    je to a la western
  • 00:30:27 a trošku i a la němý film,
    je to krásný, běžte na to.
  • 00:30:31 Je to úplně nádherný.
  • 00:30:32 -Bratři Formani.
    -Divadlo bratří Formanů.
  • 00:30:34 Vygooglujte si, máte tam informace.
  • 00:30:37 Na jaře to bude v různých městech
    v republice,
  • 00:30:39 na podzim to bude v Praze,
    asi 20 představení.
  • 00:30:42 A já to vnímám, že to je takovej
    poslední záchvěv takové té
  • 00:30:48 opravdu autentické,
    původní romantiky.
  • 00:30:50 Já jsem si to popisovala,
  • 00:30:51 že to je vlak, kterej už odjíždí
    a za ním se vytrhávají koleje.
  • 00:30:55 A mně se podařilo na chvíli
    naskočit do posledního vagónu,
  • 00:30:59 takže já jsem posunula
    produkční realitou tak,
  • 00:31:02 abych to mohla dělat,
    úplně jako, že hrrr
  • 00:31:05 a za rok mně to plmplo zpátky
    tu realitu
  • 00:31:08 a zjistila jsem, že nestíhám.
  • 00:31:10 Takže jsem pár zájezdů odjela,
    tu atmosféru jsem si nasála.
  • 00:31:13 Životní sen, být u cirkusu
    a vystupovat s chocholy.
  • 00:31:18 -Jo? S těmi péry.
    -Já vím, ty chocholy.
  • 00:31:20 To my, holky, milujem!
  • 00:31:22 My to třeba v Dejvicích
    chceme pořád,
  • 00:31:23 ještě nám to nesplnili.
  • 00:31:24 To už tady říkali vaši kolegové!
    Oni furt chtěj ty chocholy!
  • 00:31:27 -Chocholy! My chceme chocholy!
    -Jak v šantánu.
  • 00:31:29 My to máme slíbený teďka,
    že něco takovýho možná bude.
  • 00:31:33 S Davidem Ondříčkem. Teda takhle.
    David Ondříček chce dělat muzikál.
  • 00:31:37 A ještě neví že tam budou chocholy.
    Davide! Budou tam chocholy!
  • 00:31:43 Musej tam být chocholy!
    Prosím tě, chocholy!
  • 00:31:45 No a já už mám chocholy splněný,
    kdyby něco!
  • 00:31:48 -U těch Formanů.
    -U těch Formanů.
  • 00:31:50 Takže takovej ten pocit,
  • 00:31:52 kdy skáče Jacques na kole
    na trampolíně
  • 00:31:57 a lidi tleskaj a je tam
    ta hudba, ten břinkot těch činelů
  • 00:32:02 a já tam s těma chocholama!
  • 00:32:04 A ta moje čtrnáctiletá vevnitř
    říká, to není možný!
  • 00:32:08 To není možný! My to žijem!
    Tak to bylo prostě krásný.
  • 00:32:14 -Akorát že to... Co je?
    -Koukám.
  • 00:32:19 Ten váš malej Kája se nediví tomu,
    čím se živí ten velkej Kája?
  • 00:32:23 Vy s ním nekomunikujete,
    s malým Kájou!
  • 00:32:25 Vy nekomuni...
  • 00:32:29 Vy o něm nevíte!
  • 00:32:32 Vy si myslíte, že už ho nemáte!
    Ježíš, tak pardon!
  • 00:32:37 Kájo, promiň!
    Já jsem tě nechtěla prozradit!
  • 00:32:40 To nebylo na vás!
  • 00:32:47 -Jsem přehnala.
    -Ne, dobrý.
  • 00:32:51 Podívejte se, takhle vám to řeknu.
    Vždycky musíme něco vystřihnout!
  • 00:32:54 Rozumíte! Vždycky!
  • 00:32:59 Střih! Celá Simona Babčáková,
    pro tento díl!
  • 00:33:02 Ne, to ne!
    Ale děkuju vám za materiál!
  • 00:33:04 Děkuju vám!
  • 00:33:14 To jste si užila ty Formany,
    abych to tak scuknul.
  • 00:33:19 Krásný, no.
  • 00:33:20 Často se ptám, máte něco roztočeno,
  • 00:33:22 nebo něco, co už je hotovýho,
    není odvysílaný,
  • 00:33:25 televizní film, seriál...
  • 00:33:27 Nás teďka v Dejvickém divadle,
    zase společně,
  • 00:33:30 tím definitivně všechny naštvem.
  • 00:33:32 Už je to opravdu asi poslední,
    co děláme takhle společně,
  • 00:33:35 elitářsky jenom my spolu,
  • 00:33:36 jmenuje se to
    Zkáza Dejvického divadla,
  • 00:33:39 bude to 6tidílný seriál pro ČT
  • 00:33:42 a to by mělo být
    takovou závěrečnou dehonestací.
  • 00:33:45 A já myslím, že to bude
    už úplná ztráta kultu.
  • 00:33:49 A že zase budeme normální potom.
  • 00:33:52 -To už je natočený?
    -To se teď bude točit.
  • 00:33:54 To se bude teprve točit!
  • 00:33:56 Takže ještě nikdo nevíme
    úplně přesně,
  • 00:33:58 jak to vlastně bude vypadat.
  • 00:34:00 Nějaký jsou scénáře,
    každej z toho má nějakej pocit.
  • 00:34:04 Ale všichni jsme odevzdaní,
    protože Mirek Krobot, že jo.
  • 00:34:06 To my jsme v lásce.
  • 00:34:09 -Celá ta parta Dejvickýho divadla.
    -No, my jsme v lásce.
  • 00:34:13 Je skvělá. Takže já už se těším
    na ten seriál.
  • 00:34:16 Já se taky na něj moc těším.
  • 00:34:18 Já si myslím, že bude spousta lidí
    hodně překvapených.
  • 00:34:21 -Neprozrazujte nic.
    -Nic, nic!
  • 00:34:23 Jenom, že hodně překvapených,
    to můžu říct, ne?
  • 00:34:25 -To můžete.
    -Hodně překvapených.
  • 00:34:29 Já bych to ale rád zakončil tím,
    že už se těším.
  • 00:34:37 Vy jste mi do toho
    ještě promluvila.
  • 00:34:44 Já bych se nechtěla za hosta asi!
  • 00:34:50 Signály! Banán?
  • 00:34:52 Seriál, říkáte?
    Zkáza Dejvického divadla?
  • 00:34:55 Na ten já už se opravdu těším!
    Simona Babčáková!
  • 00:35:03 Můžu vás obejmout?
  • 00:35:13 Naším dalším, třetím hostem,
  • 00:35:15 s kterým už, si myslím,
    to bude v pořádku,
  • 00:35:19 je mladý, šikovný muzikant,
    skladatel i zpěvák Dan Barták!
  • 00:35:34 -Posaď se u nás. Jsi se načekal.
    -V pohodě.
  • 00:35:37 -Cože?
    -Mě to bavilo. Já se díval.
  • 00:35:39 Nespustil jsi z nás oči, viď.
  • 00:35:42 Dane, říkal jsem zpěvák, skladatel.
    Nevím, jestli to máš napůl.
  • 00:35:48 Co jseš víc?
    Zpěvák, nebo už jen víc skládáš?
  • 00:35:52 Já jsem snil, když jsem byl malej,
    tak jsem snil rád a...
  • 00:35:56 -Prosím vás, Simono!
    -Snil jsem o divadle.
  • 00:36:01 Já už taky za něj vidím teďka!
    Já už taky za něj vidím.
  • 00:36:04 -Povídej. Simona...
    -Nemám tetování teda.
  • 00:36:10 -Máš ji v zádech.
    -Takže já jsem snil o divadle,
  • 00:36:14 dokonce jsem se přihlásil
    na hereckou konzervatoř.
  • 00:36:18 -Studoval jsem to.
    -Ježkárnu?
  • 00:36:19 Ne, ne, státní.
    Hudebně dramatický obor.
  • 00:36:24 A posléze přece jenom
    ty kořeny tý muziky,
  • 00:36:28 mě přece jen utáhly svým tempem.
  • 00:36:34 -My jsme to pořadí měli přehodit.
    -Ne, v pohodě!
  • 00:36:37 -Simona měla jít poslední.
    -Mě to jen mrzí, že nevidím!
  • 00:36:41 -Cože?
    -Že nevidím za sebe.
  • 00:36:43 Já ti to budu tlumočit.
  • 00:36:44 Mám sebeironický záchvat smíchu.
    Za chvíli to bude dobrý.
  • 00:36:49 -Nenech si přetrhnout nitku.
    -Dobře.
  • 00:36:53 Takže jsi byl na konzervatoři.
  • 00:36:55 Byl jsem na konzervatoři,
    dělal jsem herectví
  • 00:36:56 a jak jsem řek,
    kořeny si mě povolaly zpátky.
  • 00:37:00 -Hudební kořeny.
    -Hudební kořeny.
  • 00:37:03 Přece jenom dělám muziku.
  • 00:37:05 -Tatínek skladatel.
    -Skladatel.
  • 00:37:07 -Dědeček muzikant.
    -Dirigent.
  • 00:37:09 To byl Zdeněk Barták starší,
  • 00:37:11 dlouho se říkalo
    Zdeněk Barták mladší.
  • 00:37:13 On si říkal mladší, přesně tak.
  • 00:37:15 Už mu bylo asi 60, furt byl mladší.
  • 00:37:17 On je pořád mladej. Furt je mladší.
  • 00:37:20 Já jsem znal i dědu,
    znám samozřejmě tátu.
  • 00:37:22 -Čili ty geny tam jsou!
    -Evidentně asi určitě.
  • 00:37:26 -Máte k tomu něco, Simono?
    -Všechno v pořádku.
  • 00:37:28 -Já se snažím nebejt.
    -Můžeme popojet.
  • 00:37:32 Čili zpíváš pořád.
  • 00:37:35 A to zpívání tak přišlo samo
    k tomu.
  • 00:37:39 Musím říct, že teď já se věnuju
    muzikálům hodně.
  • 00:37:44 A jde o to, že je to krásný
  • 00:37:46 právě propojení toho divadla
    a hudby.
  • 00:37:48 -Hraješ v muzikále.
    -Hraju v muzikále zároveň.
  • 00:37:51 Jako zpěvák si určitě užíváš to,
    co si skladatel užívat nemůže.
  • 00:37:56 Když je někdo čistokrevnej
    skladatel, tak je zalezlej někde,
  • 00:38:00 skládá a není, jak bych to řek,
    mediálně známej.
  • 00:38:04 Ty, jako zpěvák, kór když jsi hrál
    v takovejch kusech, Romeo a Julie.
  • 00:38:07 -Ty jsi hrál Romea!
    -No jo, to už je dávno.
  • 00:38:10 -Cože?
    -To už je dávno docela.
  • 00:38:12 -To je jedno! Hrál jsi Romea.
    -Hrál jsem Romea.
  • 00:38:14 Milovník prvního řádu.
  • 00:38:16 Čili tam určitě se shlukujou
    ty fanynky.
  • 00:38:21 No, takhle. Musím to uvést
    na pravou míru.
  • 00:38:23 Protože já nehraju zas
    tak úplně často.
  • 00:38:27 Pravda je, že se hodně věnuju
    spíš tý muzice.
  • 00:38:31 A ty muzikály vždycky mám rád,
  • 00:38:32 protože to je takovej hezkej únik,
    něco jinýho,
  • 00:38:35 tak mám vždycky jednu roličku,
    si někdy rád zahraju.
  • 00:38:38 Ty nechceš mluvit o těch fanynkách.
  • 00:38:41 -Ono jich zas tolik není.
    -Já mluvím o minulém čase.
  • 00:38:45 Teď jich moc asi není.
    Ale když jsi hrál Romea?
  • 00:38:50 Je pravda, když jsem hrál Romea,
  • 00:38:52 tak tehdy jsem se alternoval
    s Vaškem Jelínkem z Lunetic,
  • 00:38:55 proto říkám, že už je to
    strašně dávno.
  • 00:38:57 A tam teda čekaly fanynky,
    ale ne na mě.
  • 00:39:02 Vy jste se střídali s tím Jelínkem.
  • 00:39:03 Ale musím říct, že jsem rád,
  • 00:39:04 že nečekaly na mě,
    když jsem je viděl.
  • 00:39:11 Takže se stalo,
    že jsi po představení vyšel
  • 00:39:13 a holky řekly, jo, to je tenhle!
  • 00:39:15 -Přesně! Přesně! Kde je Vašek?
    -Jak je to dlouho?
  • 00:39:21 Opravdu, musím říct, to už je
    takovejch, až se bojím to spočítat.
  • 00:39:28 -18 let to bude.
    -18 let!
  • 00:39:31 18 let.
  • 00:39:34 Vypadám dobře, co?
  • 00:39:45 Jsem si říkala,
    že na třiadvacetiletýho týpka
  • 00:39:49 toho docela dost stihl!
  • 00:39:51 -Kolik je ti rokůch?
    -Rokůch? Mně je 37 rokůch.
  • 00:39:58 -Život není fér.
    -Rozumím.
  • 00:40:07 Nechat vypovídat, neodpovídat!
    Ať je to kde střihnout!
  • 00:40:17 Se omlouvám! Úúú!
  • 00:40:20 Pardon, Lukáši, že jsem...
  • 00:40:24 Že jsem vycenil nepotetovanou
    část obličeje.
  • 00:40:35 -Vypadáš dobře na ty roky!
    -Ježíš, děkuji!
  • 00:40:38 Čili tyhlety Romey,
    to už máš za sebou.
  • 00:40:41 Dobře. Takhle! Kdybych já věděl,
    co jsem se ptal!
  • 00:40:47 Ta měla jít poslední prostě!
    Blbej nápad!
  • 00:40:54 Mě nenapadlo, že ji tady
    budu mít furt teďka!
  • 00:40:59 To je to morfický pole právě,
    na který nevěříme.
  • 00:41:01 To je to morbidní pole právě!
  • 00:41:10 Ty jsi ale, abys taky viděl,
    že trošku pamatuju.
  • 00:41:13 Ty jsi samozřejmě,
    nebo mi to říkal táta,
  • 00:41:16 to já už nevím, ty jsi měl
    taky nějaký kapely,
  • 00:41:18 ve kterých jsi hrál.
  • 00:41:19 Taky asi zpíval. Musím říct,
  • 00:41:22 nevím jak dlouho
    ta kapela vydržela.
  • 00:41:24 Ale název tý jedný kapely,
    co jsi měl, mě zaujal.
  • 00:41:27 Skupinu DPH.
  • 00:41:30 To mě napadlo,
    řek bych, že to...
  • 00:41:35 Ještě existuje ta skupina,
    nebo už je odvedená?
  • 00:41:37 Bohužel teda je odvedená.
  • 00:41:40 Jsem si dlouho připravoval
    tohleto teda!
  • 00:41:43 Ale v dnešní době si nejsem jistej,
    že by byla tak populární.
  • 00:41:49 A byla skupina DPH?
    Jmenovala se tak!
  • 00:41:53 Co to bylo?
    To jste byli jen zpěváci?
  • 00:41:56 Byla to taková směsice z muzikálu.
    Kamarádi, tak jsme dali dohromady.
  • 00:42:03 Tys tam hrál na piano.
  • 00:42:04 Já jsem skládal a psal
    všechny texty.
  • 00:42:07 Půjdu do úplný současnosti,
    tvůj asi nejúspěšnější projekt,
  • 00:42:11 jako autora, jako skladatele je,
    pořád se hraje, muzikál Mefisto!
  • 00:42:17 Ano.
  • 00:42:18 To je tvůj první, nebo první
    opravdu úspěšnej muzikál?
  • 00:42:21 Tak já jsem muzikály, dá se říct,
    aranžoval, strašně dlouhou dobu.
  • 00:42:27 -Ale neskládal.
    -Ale neskládal.
  • 00:42:30 Protože já jsem,
    s tátou jsme na tom pracovali,
  • 00:42:34 takovejch 15 let
    jsme dělali muzikály
  • 00:42:36 jak do zahraničí, tak do Čech.
  • 00:42:39 Já jsem se na tom strašně moc
    naučil. To musím poděkovat.
  • 00:42:43 Protože to byla ta nejlepší škola.
  • 00:42:45 A tohle je prvotina, ten Mefisto?
  • 00:42:47 Samozřejmě, v průběhu
    jsem i skládal, pochopitelně.
  • 00:42:50 Písničky, hudbu.
  • 00:42:52 I filmovou jsem dělal,
  • 00:42:53 pokoušel jsem se tvořit
    spoustu muziky svojí.
  • 00:42:57 Nicméně, prvotina,
    jako opravdu muzikál,
  • 00:42:59 že jsem to složil, aranžoval,
    všechno, tak to je Mefisto.
  • 00:43:03 To jsi, když jsi to skládal,
    už jsi rovnou myslel na to,
  • 00:43:07 vím, že ho hraje Pepa Vojtek,
    myslím, že za to dostal i Thálii.
  • 00:43:12 -Dostal za to Thálii.
    -Tak to vidíš.
  • 00:43:14 To jsi už myslel na toho Pepu?
  • 00:43:17 Nemyslel jsem na to,
    že dostane tu Thálii.
  • 00:43:20 To je jasný.
  • 00:43:22 Ale musím říct, že tu roli
    dělá výborně. I činoherně.
  • 00:43:26 -Všechny překvapil.
    -No jasně. Mě taky.
  • 00:43:28 Já to ještě neviděl,
    ale chystám se. Chystám se.
  • 00:43:32 To mi nahráváte,
    protože jste to neviděl,
  • 00:43:36 já mám tady pro vás dárek,
    který jsem si dovolil přinést.
  • 00:43:40 To je vstupenka?
  • 00:43:41 To jsou vstupenky,
    abyste to moh vidět!
  • 00:43:43 -To je na konkrétní datum?
    -Tak prosím.
  • 00:43:46 Když nebudete moct,
    tak mi zavolejte,
  • 00:43:48 pokusím se to přebukovat.
  • 00:43:49 Co když budu na výpadu někde?
    No jo, ale tak to ti děkuju!
  • 00:43:55 Počkej, já se ještě podívám
    bez brejlí kolik to stojí.
  • 00:44:07 Bez brejlí to tady nevidím.
  • 00:44:08 Jen abych věděl, kolik jsi do mě
    investoval. Tak děkuju!
  • 00:44:12 Pozor, ale úspěch tohoto muzikálu,
    já se na to přijdu rád podívat,
  • 00:44:18 nekončí tady v Česku, protože
    to sklidilo nějakej úspěch
  • 00:44:23 a to snad budou hrát až v Koreji.
  • 00:44:26 Ano. Pravda je, že,
    děkuju, že jste to zmínil,
  • 00:44:30 protože přijel se podívat šéf
    festivalu v Koreji,
  • 00:44:36 kterej hostí opravdu broadwayský
    muzikály, z celýho světa,
  • 00:44:41 z Austrálie, z Německa, je to
    docela váženej pán,
  • 00:44:45 kterej tam každej rok
    pořádá festival, v korejském Tegu.
  • 00:44:49 Čili to nebudou hrát Korejci?
  • 00:44:51 Ne, ne, to bude českej cast!
    Na tom festivalu.
  • 00:44:55 Co to bude českej?
  • 00:44:56 Českej cast, kterej bude soutěžit,
    včetně Pepy Vojtka,
  • 00:44:59 jestli to dobře dopadne.
  • 00:45:01 Kterej tam pojede.
  • 00:45:02 Se odstěhuje do Jižní Koreje?
    Hrát Mefista?
  • 00:45:06 Nevím, jestli tam by byl
    tak úspěšnej, jako tady s Kabátama.
  • 00:45:09 -Ty se hrajou dlouho, ty muzikály!
    -No Ježíš!
  • 00:45:12 I česká ekipa, ekipa!
  • 00:45:16 -Skupina jezdců.
    -Co?
  • 00:45:23 Ji nenachytám! Česká ekipa odjede
    do Jižní...
  • 00:45:26 To už někdy se historicky stalo?
    Co se v Koreji hrálo?
  • 00:45:30 Myslím, že se tam hrál i Dracula!
    A dycky český herci?
  • 00:45:34 To jsou, pozor! To jsou dvě
    rozdílný věci.
  • 00:45:36 Tak nám to vysvětli!
  • 00:45:37 Jedna věc je, když se tam dělá
    produkce korejská,
  • 00:45:41 že oni koupí licenci,
    to byl např. Dracula.
  • 00:45:45 -Hráli to Korejci!
    -Hráli to Korejci.
  • 00:45:47 Tzn., oni si to nastudovali,
    přeložili do tý korejštiny atd.
  • 00:45:51 Udělali si svoje kostýmy,
    svoji scénu. Hráli to tam.
  • 00:45:55 -To je jejich.
    -Tohle je festival!
  • 00:45:58 Já jsem si myslel, že to bude
    normálně repertoárovej kus,
  • 00:46:01 že to budou hrát Korejci.
  • 00:46:03 Ne, ne. Dobrý.
  • 00:46:07 Čili i nějakej hrál Draculu takhle?
  • 00:46:11 To snad ty zuby
    byly větší než on!
  • 00:46:15 Tam tě možná čeká další úspěch
    toho muzikálu.
  • 00:46:19 Nicméně, jseš autor, tohle je tvůj
    první muzikál
  • 00:46:23 a hned takhle úspěšnej.
  • 00:46:25 Co máš teď rozepsanýho, co chystáš?
    Určitě něco, tak prozraď, co můžeš.
  • 00:46:32 Plány se musí kout pořád.
  • 00:46:34 Mám štěstí, že se Zdeňkem Zelenkou,
    teď připravuje pohádku,
  • 00:46:40 velkopohádku pro ČT,
    na štědrovečerní čas,
  • 00:46:45 nebo vánoční čas, řekněme,
    nevíme, kdy to teda bude.
  • 00:46:48 -Už se ví, kdo v tom bude hrát?
    -To ještě nevím.
  • 00:46:54 Hledáme tam nějakou krásnou vílu.
  • 00:47:07 Budu muset Zdeňkovi říct,
    ať se podívá na tento díl,
  • 00:47:11 jestli nenajde nějakou inspiraci.
  • 00:47:15 Čili, chystá se, takhle!
  • 00:47:17 Chystá se pohádka na Vánoce
    a tam ty už skládáš hudbu.
  • 00:47:22 Složil jsem 3 písničky.
    Protože tam budou písně.
  • 00:47:25 -Ty se musí dělat předem.
    -Budou zpívat herci?
  • 00:47:28 Budou to zpívat herci.
  • 00:47:30 Pokoušíme se to vymyslet tak,
  • 00:47:31 aby co nejvíc to mohli zpívat
    ti konkrétní herci.
  • 00:47:35 Samozřejmě, to není tak úplně
    jednoduchý.
  • 00:47:38 Ne všichni uměj zpívat.
  • 00:47:41 Hlavní roli tam má hrát
    Tatiana Vilhelmová.
  • 00:47:47 -Chtěl byste si něco zazpívat tam!
    -Ne, ne, ne.
  • 00:47:50 Simonka!
  • 00:47:56 (fistulí)
    Já jenom, že taky zpívám moc hezky.
  • 00:48:00 Bohužel, už je po konkurzech.
  • 00:48:04 Castingy už nejsou, Simono!
    Už nejsou.
  • 00:48:08 -Slyším!
    -Jak povolila rysy! Ty to nevidíš!
  • 00:48:14 Nasraná!
  • 00:48:17 Hraje tou mimikou!
  • 00:48:19 Dane, tak to je filmová muzika,
    to je jasný, ale,
  • 00:48:22 nebo scénická muzika.
  • 00:48:24 -Ty už jednotlivý písničky nepíšeš?
    -Píšu.
  • 00:48:29 Lítá ti éterem nějakej
    známější titul?
  • 00:48:32 -Táta napsal mnoho hitů!
    -No ježíšmarjá!
  • 00:48:35 Zagorová a já nevím, co všecko!
  • 00:48:38 Pro Michala Davida, že jo.
    Nonstop a tyhlety věci.
  • 00:48:43 Já si myslím, že já ho...
  • 00:48:45 -To snad složil David.
    -Ne. To složil táta.
  • 00:48:56 Celou dobu žiju v tom, že
    Michal David, Simona taky!
  • 00:49:01 Vidím, že Simonku to velmi dojalo.
  • 00:49:03 -Jsem v šoku!
    -Nedá se říct, že dojalo.
  • 00:49:06 To, čemu jsem věřila je podvod!
  • 00:49:12 Táta je hitmaker. Opravdu.
  • 00:49:14 Musím říct, že má kariéru za sebou
    velkýho hitmakera.
  • 00:49:18 On ji ještě nemá za sebou.
    Pořád skládá.
  • 00:49:23 Pořád skládá, pravda.
    Ono těžko se to bude překonávat.
  • 00:49:27 K tomu jsem se chtěl dostat.
  • 00:49:29 Čili něco takovýho,
    nechci říct, jako ten Nonstop,
  • 00:49:32 něco takovýho nemáš.
  • 00:49:34 Ale jo, pracuju, pracuju
    pro nějaký interprety,
  • 00:49:38 který maj zájem o tohlecto.
  • 00:49:40 Taky se to rodí,
    ale už jsem napsal teď 2 věci.
  • 00:49:44 -Jo?
    -To je tajemství.
  • 00:49:49 Nemusíš všecko tajit.
    Pro koho jsi to napsal?
  • 00:49:51 -No tak, to je...
    -To je taky tajemství?
  • 00:49:53 To je zatím to tajemství právě.
  • 00:49:55 No dobře, tak písničky jsou hotový.
  • 00:49:58 -Písničky jsou hotový.
    -Nó! Jak se jmenujou?
  • 00:50:02 No jednu aspoň!
  • 00:50:03 Aby až pojedu v autě, nebo diváci,
    puštěný rádio...
  • 00:50:06 -Nemají český text ještě.
    -Cože?
  • 00:50:07 Jsou složený, vymyšlený,
    připravený,
  • 00:50:09 ale ještě nejsou česky otextovaný.
  • 00:50:11 Teprve...
  • 00:50:12 -Myslíš?
    -Tak co? Co?
  • 00:50:26 Nechám si to projít hlavou,
    pošli mi to v MP3.
  • 00:50:32 Dobře.
  • 00:50:36 Když to bude dobrý,
    tak z toho uděláme hit, ty vole!
  • 00:50:41 Už se na to těším!
    Dan Barták!
  • 00:50:53 Přátelé, lepší konec
    jsme si nemohli přát,
  • 00:50:56 takže dostrkali jsme to,
    zaplať pánbůh, do konce.
  • 00:51:01 Já vám děkuju za vaši pozornost
  • 00:51:03 a především na závěr ještě jednou
    poděkuju dnešním hostům,
  • 00:51:07 kterými byli: Lukáš Poláček,
    Dan Barták, Simona Babčáková!
  • 00:51:23 Děkujem, na shledanou!
  • 00:51:24 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související