Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
00:00:32Dobrý večer, vážení diváci,
00:00:33dobrý večer samozřejmě přeju i vám, milí diváci televizní.
00:00:38Já se vám otevřeně přiznám,
00:00:40že jsou nejrůznější módní trendy, kterým prostě nerozumím.
00:00:46A nepochopím. Jeden z těch nových módních trendů, kterýmu nerozumím,
00:00:52je tetování.
00:00:53Dneska, tak to odhaduju, je tetovanej prakticky každej,
00:00:57řek bych tak do těch 40 asi.
00:00:59Vejš už si nejsem jistej. Každej! Např. všichni fotbalisti!
00:01:04Oni vědí, že hrajou v těch trenýrkách a ty tričíčka,
00:01:08že to je vidět, tak všechna viditelná místa
00:01:11mají všichni fotbalisti už potetovaný.
00:01:14Možná i neviditelná místa, ale to už nevíme.
00:01:19Já jsem se tomu snažil přijít na kloub, abych se přiznal
00:01:21a dokonce jsem šel na internetu se podívat na nějakou diskusi,
00:01:25kde oni mezi sebou debatujou.
00:01:27Abych přišel na to, v čem je to kouzlo.
00:01:30Co je na tom tak lákavýho.
00:01:32Nic inspirativního jsem tam nenašel.
00:01:34Akorát se mně líbilo,
00:01:36jeden chlápek tam napsal, to mně utkvělo.
00:01:40Manželka mi dovolila tetování,
00:01:44ale pouze na nějakém bezvýznamném místě.
00:01:48Tak jsem se nechal tetovat v Brně.
00:01:59Samozřejmě hloupej vtipálek. Brno je významné město.
00:02:05Zdravím všecky do Brna. Odsuzuju vtipálka.
00:02:09Přátelé, možná společně trošku té věci přijdeme na kloub,
00:02:14protože dnešní můj první host je povoláním tatér.
00:02:20Jsem dlouho nevěděl co je to vůbec za slovo, tatér.
00:02:23Čili tatér, pokud to některý taky nevíte,
00:02:25je ten, který právě dělá to tetování.
00:02:28Lukáš Poláček!
00:02:41Vy už nemusíte nikomu říkat, co děláte.
00:02:45-Můžu bejt fotbalista třeba.
-Můžete bejt fotbalista.
00:02:49Mám co dělat, abych napravil ten váš úvod.
00:02:52Tady není co napravovat. Vidím, že už jste zajel i do obličeje.
00:02:56Čili všude jinde plno?
00:02:59Ale ještě tady na tý jedný straně je místečko.
00:03:02Maminka chtěla, aby aspoň trošku tam zůstalo tý původní barvy.
00:03:07-Lukáši, to si děláte sám?
-To nejde.
00:03:09Nejde? To byste taky všude nedošáh.
00:03:12Právě.
00:03:14Čili někdo vám to, někdo, komu důvěřujete?
00:03:17Většinou člověk si vybírá někoho, komu důvěřuje.
00:03:19Je to stejný, jako u umění. Vybírá si někoho,
00:03:22jehož výtvarný projev je mu blízkej.
00:03:25Co bylo první vaše tetování?
00:03:29Myslím, když to tělo bylo úplně bílý.
00:03:32A teď tam prvně něco přišlo. Co to bylo a kde?
00:03:35Kdo vám to dělal?
00:03:36Já jsem si to dělal v 5. třídě kružítkem.
00:03:43Vy jste si zapích někam kružítko? Kolik, že vám to bylo?
00:03:485. třída, nevím, kolik mi bylo. Zhruba 12, no.
00:03:52-A to jste někoho viděl?
-11, 10. Něco takovýho.
00:03:58Vám se nějak blbě sedí?
00:04:00Já tady mám ten port! To je strašně nepříjemný.
00:04:02Já myslel, že máte něco čerstvýho na zadku.
00:04:11Jako kluka vás to zaujalo a kružítkem. Kam jste si to udělal?
00:04:15-Na kotník.
-Na kotník?
00:04:16Tam jsem si došáh.
00:04:18To jako jste namočil do normálního školního inkoustu?
00:04:21Fakt, jo? A přišel jste domů, rovnou jste to ukázal.
00:04:25Ne, to bylo schovaný, takový malý kolečko.
00:04:27Já jsem chtěl,vědět, co to udělá.
00:04:29Ono to tam zůstalo a byl jsem spokojenej.
00:04:31Jako rozpitej inkoust. Co jinýho?
00:04:34Tehdy jsem to moc neuměl, tak se to trošku rozpilo.
00:04:37Ale ten význam tam je.
00:04:41-Vy dnes to děláte profesionálně.
-Přesně tak.
00:04:44Řekněte mi, já o tom samozřejmě vůbec nic nevím.
00:04:48To vy to třeba děláte, já nevím, pod narkózou?
00:04:53Spousta zákazníků by ráda. Pod narkózou se to dá udělat.
00:04:57Ale my nemáme k tomu oprávnění, uspávat lidi.
00:05:03-Ne? Tak aspoň lokální umrtvení.
-Ne, ne, bohužel.
00:05:07-Dyť to musí bolet.
-Bolí to, no.
00:05:08-Ale to k tomu patří.
-Lidi kňučej, ale jsou rádi.
00:05:12Ty lidi si k nám choděj dělat tetování z několika důvodů.
00:05:17Jeden z důvodů je samozřejmě designovej.
00:05:21Viděl to někdo na kamarádovi
00:05:22a chtěl by hvězdičky, stejně, jako mají fotbalisti apod.
00:05:25To jsou samozřejmě věci, který děláme,
00:05:28snažíme se těm lidem poradit,
00:05:31jestli to třeba nejde udělat trošičku jinak.
00:05:33To přímo obšlehnout!
00:05:35Někdo viděl, co má na ruce třeba Messi?
00:05:37-Tak. A chtěl by to samý.
-A vy si najedete Messiho.
00:05:42Podíváme se, co tam ten člověk má a zkusíme to udělat po svým,
00:05:44protože samozřejmě nekopírujeme, snažíme se to udělat po svým.
00:05:48-Originály, aby to byly.
-Tak, tak.
00:05:50-Druhej význam...
-Proč si to lidi dělaj.
00:05:53Proč si to lidi dělaj, jsou samozřejmě prožitky,
00:05:57dost interní situace třeba životní, který ty lidi zažili.
00:06:05Různej odchod důležitých jejich lidí, narození dětí atd.
00:06:10Počkejte, jakejch?
00:06:11Měli jsme zákaznici třeba, který zemřela maminka,
00:06:14to je dlouhej příběh, zkrátím ho.
00:06:17-To zkraťte teda!
-Velmi, velmi! Na to nemáme čas!
00:06:22O mrtvý mamince už vůbec ne! A co ona si chtěla jako vytetovat?
00:06:28-Ten hrob? Nebo...
-S maminkou neměly dobrej vztah.
00:06:31-Co?
-S maminkou neměly dobrej vztah.
00:06:33A s tou maminkou těsně předtím, než zemřela, si četly knížku
00:06:36a protože jí to přišlo takový, že díky tý knížce
00:06:40se k ní zpátky dostala, tak si nechávala udělat,
00:06:43tam byl takovej hezkej symbol na tý knížce,
00:06:45tak si nechávala udělat ten symbol tý knížky,
00:06:47aby vlastně měla památku na tu dobu.
00:06:50-Maminka hned nějak potom...
-Maminka potom, bohužel zemřela.
00:06:53Ona jí řekla, chci se dát tetovat a maminku trefil šlak.
00:06:57Já jsem přesně věděl, že to takhle dopadne.
00:07:01Ne, tak si říkám, že hned ji potom kleplo, mámu.
00:07:06Tak ona něco z tý knížky po mamince.
00:07:09Takže má památku na maminku?
00:07:11Na to období, kdy se daly s tou maminkou zpátky dohromady.
00:07:16To by si rovnou mohla nechat vytetovat jméno maminky.
00:07:19-Emě s láskou a bylo by to.
-To je běžný, že jo.
00:07:24-Co je běžný?
-Si nechat vytetovat jméno.
00:07:26Co je na tom špatnýho? Vy ohrnujete nos teda.
00:07:31Nezlobte se na mě, Lukáši, říkám, ohrnujete nos.
00:07:34Vy ho moc ohrnovat nemůžete. Vy máte tetovaný i zuby?
00:07:40Můžete to říct? Já, že horní patro nevidím!
00:07:42Proto se ptám! Vidím tam něco zelenýho!
00:07:46Jestli prostě je špatná pasta?
00:07:53-Tak tu budem muset bejt dlouho!
-To určitě ne!
00:07:58Řekněte jestli jsou tetovaný zuby, nebo ne.
00:08:00Mám, černý keramicky fazety mám. Jako máte vy, ale já to mám černý.
00:08:12Vy myslíte, že já to mám umělý? To tím chcete říct?
00:08:17Co jste tím chtěl říct, Lukáši? Teď je času dost!
00:08:23-Co to tam máte?
-Mě to napadlo jenom.
00:08:26Protézu nějakou?
00:08:29Jsem si nechal zbrousit zuby
00:08:31a nechal jsem si nasadit keramiku černou.
00:08:34-Já nemám žádnou keramiku.
-Ne?
00:08:39-Tak to máte ale svoje krásný zuby.
-No samozřejmě!
00:08:43Jste si myslel, že mám klapačky? Nebo co? Lukáši, teda!
00:08:48To jste přešel do protiútoku!
00:08:52Lukáši, přijde klient a teď má nějaký přání.
00:08:58Jak to pokračuje? On třeba rovnou řekne co chce?
00:09:01Nebo vy mu nabídnete něco?
00:09:02Třeba máte svoji specialitu, kterou umíte dobře?
00:09:07Třeba nějaká kérka, jako Poláček? Něco takovýho? Jakej je postup?
00:09:14Velká změna oproti tetování, když to tady začínalo,
00:09:17před nějakýma 20 lety je,
00:09:19že tatéři většinou mají vystudovanou
00:09:21nějakou uměleckou školu,
00:09:22jsou to opravdu lidi, který se živěj uměním,
00:09:24věnujou se umění, většinou dělali nějakou grafickou školu.
00:09:28Tzn., každej z nás má nějakej výtvarnej styl,
00:09:30v kterým je silnej, kterým se může prezentovat.
00:09:35A je poznatelnej taky?
00:09:37Že třeba někdo koukne, znalec, a řekne tohle je od Poláčka?
00:09:41Spousta lidí to takhle, pár klientů to takhle říká,
00:09:44že moji práci poznaj, já si to nemyslím,
00:09:46ale spousta těch významných tatérů je poznatelná.
00:09:52Čili vy nabídnete třeba něco svýho?
00:09:54Je to stejný, já jsem dřív dělal v reklamě, je to stejný,
00:09:59jako když přijde klient, řekne zadání
00:10:01a my se snažíme to zadání zpracovat.
00:10:04Takže najdeme styl, kterej by odpovídal
00:10:07tomu jeho přání, toho zákazníka, ten člověk nám k tomu řekne příběh,
00:10:11proč to tetování chce a my se snažíme to zpracovat.
00:10:15To musí říct?
00:10:16Já nerad dělám tetování, který je bezhlavý.
00:10:19-Důvod nějakej.
-Tak.
00:10:21-Mrtvá maminka.
-Mrtvá maminka, mrtvej tatínek.
00:10:27Nebo vy jste říkal rozchod nějakej.
00:10:29Rozchod, úspěch v obchodě.
00:10:32Když se rozejde někdo tak proč chce tetování?
00:10:34Mít datum rozchodu? Nebo proč? Řekněte mi to.
00:10:37-Rozchody moc neděláme.
-Ne? Vy jste řek slovo rozchod.
00:10:41Jako první. Pak teprve došlo na maminku.
00:10:44Dobře tak, rozchody moc neděláme.
00:10:47Vy to máte i zevnitř, jsem viděl! Já myslel, že jen vršek.
00:10:53To si pak ukážem vzadu.
00:10:54Lukáši, vzadu si nic ukazovat nebudem.
00:10:59Já před těma lidma nic netajím.
00:11:07Je nějaká věková hranice vašich klientů? Starší už nechoděj?
00:11:13Teď jsme tady měli, kolega tetoval paní, který bylo 80.
00:11:20To jí to stálo za to na tu chvilku?
00:11:24Přišla, takhle se úplně tetelila a říkala...
00:11:26Tetelila se?
00:11:27Říkala, já bych chtěla tetování, já to celej život chtěla.
00:11:30Nikdy jsem to neudělala, teď je mi 80, je to teda jedno,
00:11:34protože už do práce asi chodit nebude.
00:11:38A my jsme říkali, co rodina?
00:11:40Ona říkala, oni to nevědí právě vůbec!
00:11:43Já jim to ukážu, až budou slavit ty osmdesátiny!
00:11:46Až ona bude slavit osmdesátiny, že se odhalí nějak?
00:11:50To asi čuměla rodina ale, co? To se babka utrhla!
00:11:56Ono se to samozřejmě dělá po částech, Lukáši, že jo?
00:11:59Jako si někdo nechá udělat něco. Ono se to asi dlouho vydržet nedá.
00:12:04-Kolik tak průměrně?
-Průměrně 4, 5 hodin.
00:12:084, 5 hod. pod jehlou? Fakt, jo? A to jako, co dělá?
00:12:14-Jenom čumí do stropu?
-Ne, ne. My ve studiu máme...
00:12:20Snažíme se pro ty zákazníky mít full servis,
00:12:23tzn. můžou koukat na televizi, můžou poslouchat muziku,
00:12:27můžou si povídat s náma.
00:12:29-Ležej u toho?
-Většinou se u toho leží.
00:12:31Je to takový příjemnější.
00:12:33A tady je nějaká televize, co vy jim pustíte.
00:12:35Tak, tak.
00:12:37-To mám u zubařky, tohleto.
-To je to samý.
00:12:39Jenže tam má jen furt včelka a mravenečku.
00:12:45To už mám vokoukaný, víte?
00:12:47To tam chodíte dost často s těma svejma zubama!
00:12:50Cože?
00:12:51Že tam chodíte často s těma vašima zubama!
00:12:55Na údržbu, Lukáši. Na údržbu. Takhle se moc nesmějte!
00:13:00Protože pak je vidět, že to je oboustranný.
00:13:06Ne, že bych vám chtěl nějak radit! Čili oni se zabavěj.
00:13:09Řekněte mi ještě. Jsou nějaká tabu?
00:13:12Tzn., že je něco, co vy prostě neuděláte?
00:13:16-Nebo je místo, kde už neděláte?
-Záleží na tatérovi samozřejmě.
00:13:22Já nedělám žádný extrémistický tetování.
00:13:25Záleží na každým umělci, jestli se nech ukecat do něčeho.
00:13:29Ale my, jako studio, si poměrně držíme tu filozofii,
00:13:32že žádný extrémní a žádný násilný věci neděláme.
00:13:38To jsem chtěl slyšet. Že nesplníte každý přání.
00:13:41Pokud jde o místo, tetujete kamkoliv si kdo řekne?
00:13:44Co myslíte? Jaký místo?
00:13:47-Víte, jak vypadá tělo, ne?
-No já vím! Velmi dobře!
00:13:52Nevím, jaký konkrétní místo myslíte.
00:13:54Já nemám žádný konkrétní. Jestli prostě vy tetujete kamkoliv.
00:13:58-Ne.
-Ne?
00:14:03-Genitálie netetujem.
-Takhle to řeknete.
00:14:08Protože to je dost intimní záležitost.
00:14:11Ani jedno pohlaví?
00:14:14Já jsem to jednou zkusil a už to dělat nebudu.
00:14:17-Sobě jste to zkusil?
-Ne, na zákaznici.
00:14:19Na zákaznici? A už to dělat nebudete. Proč?
00:14:23-To byl zážitek šílenej.
-Prosím vás! Kňučela, nebo co?
00:14:28Ne, ne. Já jsem si to chtěl vyzkoušet, před x lety,
00:14:32když jsem začínal jsem si říkal, tohle je disciplína,
00:14:35že by to člověk měl projít
00:14:37a uvidím, jestli se mi to bude líbit nebo ne.
00:14:39A vybral jsem si takovou starší paní, aby mě to nějak...
00:14:45Abysem nebyl nervózní z toho.
00:14:48-Ne doufám, ta osmdesátka?
-Ne, ne.
00:14:52Říkám, že už to bylo dlouho zpátky, dlouho.
00:14:54To bych pochopil, že už to nechcete dělat.
00:14:57Taková 45. No. Nelíbila se mi vůbec.
00:15:03-Jsem říkal, tobě to udělám.
-Pro někoho dárek chtěla.
00:15:06-To nevím, to jsem se neptal.
-Jste říkal, že se vždycky ptáte!
00:15:10-No ale to jsem nechtěl vědět.
-Řekla, ukázala.
00:15:14Příběh jsem v tomhle případě vědět nechtěl.
00:15:16-Lehla. Zrychlete to.
-Ona si lehla.
00:15:20A většinou ty genitálie se dělají tak,
00:15:23že si člověk lehne do toho, jako u gynekologa.
00:15:26Člověk si vlastně lehne do toho klína.
00:15:28A když jsem to viděl, tak jsem věděl,
00:15:30že jsem udělal chybu.
00:15:36Už se bojím zeptat na detaily teďka.
00:15:38Já do detailů nebudu zacházet. A horší to bylo v tom,
00:15:43že už v půlce jsem věděl, že to dělat nechci.
00:15:46Tak jsem řek, že to doděláme příště,
00:15:48tzn., já jsem to viděl znova!
00:15:51A od tý doby, to byl tak silnej zážitek,
00:15:53že genitálie nedělám.
00:15:55-Fakt ne?
-Nikdy.
00:15:57-To bylo jednou a dost!
-Naposled.
00:16:01Vy se musíte ponořit, že se v tom hrabu teda.
00:16:05Tam jsem se ponořil teda.
00:16:08-Musíte tu jehlu mít zblízka.
-No právě.
00:16:13-Že jste zbytek už asi nevnímal.
-Já jsem vnímal všechno právě.
00:16:18To bylo hrozný! Ale my jsme právě dřív zkoušeli, když člověk začíná,
00:16:23tak zkouší všechno možný.
00:16:25Takže my jsme si tetovali, nehty jsme si tetovali
00:16:27a jazyky jsme si tetovali atd. A tohle mi přišlo takový,
00:16:31že to k tomu patří.
00:16:33Ale říkám, už nikdy víc.
00:16:35Ještě mi řekněte, máte nějakej majstrštyk? Víte, co myslím.
00:16:39Obrázek, kterej je vaše specialita, třeba, když jedete na soutěž.
00:16:42Že uděláte, já nevím, růže stolistá, něco.
00:16:46Tam většinou se jedná, já rád kombinuju styly.
00:16:48Protože říkám, dělal jsem reklamu,
00:16:51pracoval jsem jako art director v reklamkách.
00:16:53Tam, já rád kombinuju styly, dělám grafický styly,
00:16:59plakátovou tvorbu dělám a ten styl se mění.
00:17:02Každej člověk se vyvíjí. Stejně, jako u fotbalistů, sochařů.
00:17:07Tzn., mám takovou teď cestu, kterou rád jdu,
00:17:11ale to se samozřejmě může za pár měsíců zase změnit.
00:17:15Dobře. Já si myslím, Lukáši, že pokud doteďka byli diváci,
00:17:19který o tom moc nevěděli a byli nerozhodnutý...
00:17:23-Tak díky vám nepřijdou.
-Přál bych vám, aby přišli!
00:17:28Lukáš Poláček!
00:17:37Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herečka
00:17:40Simona Babčáková!
00:17:52-Je mi 45 a jsem tetovaná.
-Posaďte se. Posaďte se.
00:18:02Teď po tom všem takový trošku...
00:18:05To bylo první, na co jsem se vás chtěl zeptat.
00:18:09-Jestli to někde máte.
-(neslyšně) Mám!
00:18:12-Máte? Kde to máte?
-Na zádech a na rameni.
00:18:17-Na rameni? Na tomhle?
-Mě čeká dodělávka na noze.
00:18:20Ale jinak dál už potom nebudu. Nikdy.
00:18:23Vidím, že máte taky tady. Vidíte to, Lukáši?
00:18:25Teď vás zapojím ještě. Co to je? To je škvor nějakej.
00:18:31-To je prastarej takovej...
-Prase? Cože?
00:18:34-Prastarej obrázek...
-To je jak když jsme se domluvili.
00:18:38-Že je tady tatér a vy přijdete...
-Moje první tetování.
00:18:43Ten význam, ten je aktuální stále, ale...
00:18:47-To je co?
-Takovej symbol vesmíru.
00:18:55-A proč je vesmír aktuální?
-Vesmír je pořád aktuální.
00:19:04Abysme to uzavřeli. Zbylý si...
00:19:07Ještě třeba povídali o něčem jiným. Nebo tak.
00:19:09Jasně. Ne, to už jdeme jinam.
00:19:11Jenom co jsou to za symboly, ty zbylý?
00:19:13-Fraktály.
-Cože?
00:19:15Fraktály.
00:19:20Co je fraktál budete chtít vědět.
00:19:21Nejde o mě! Ale lidi nemusej vědět, co je fraktály.
00:19:28Fraktál je obsažen v obrovským množství
00:19:34různých vědních oborů.
00:19:36Díky fraktálům se třeba dělá počítačová grafika velkých efektů.
00:19:41Když jsou výbuchy ohně, velký moře a tak.
00:19:44A v podstatě je to princip co je v malém, je ve velkém.
00:19:48Je to takový symbol mikrokosmu a makrokosmu.
00:19:52A ještě se to tak celý umí hejbat a vyvíjet a tak.
00:19:56Pro mě to je symbol multidimenzionality.
00:20:02-To bych nechtěl zpracovávat.
-To jsme jen tak...
00:20:06-Já jsem taky nešla k tobě.
-Právě. Zaplať pánbůh.
00:20:10Já bych taky úplně nechtěla, abys mě tetoval.
00:20:12-Ne?
-Ne. Bych byla neklidná.
00:20:18-Jako proč? Jako, že z něj?
-No. No, no.
00:20:21Moc nesrozumitelných symbolů. Já bych v tom neměla jasno.
00:20:25-Já potřebuju mít jasno.
-Ve všem.
00:20:28V čem jde. Abych mohla zvládnout to, v čem nejde.
00:20:33Pojďme to uzavřít!
00:20:35To jsme jen tak, jako, to jsme jen tak, fraktály.
00:20:41Simono já jsem tady nedávno hovořil s vaším kolegou Jeřábkem,
00:20:46kterej se mi tady snažil vysvětlit princip improvizovanýho divadla.
00:20:52Nemůžu říct, že jsem to úplně pochopil
00:20:54a hlavně nevěřím tomu, že na začátku je 0!
00:20:58Že není nic domluvenýho.
00:20:59Vy děláte taky! Vy máte svoje improvizovaný představení.
00:21:02I s Tominou jsme spolu hrávali.
00:21:05-Opravdu na začátku není nic?
-Není nic.
00:21:09A vždycky, když si něco v nějaké touze připravím,
00:21:12že třeba ukořistím nějakej novej kus kostýmu. Nebo vidím mezi lidma
00:21:17nějakej typ tiku,
00:21:18který strašně se těším, až použiju na nějakou postavu
00:21:21a mám tedy nějaké to přání,
00:21:23tak si okamžitě vymelu hubu a hned to skončí
00:21:27a musím začít opravdu z 0.
00:21:29Jak, kostým? Já myslel, že to je civilní záležitost.
00:21:32To jak kdo. Těch stylů je spousta.
00:21:35Já můžu mluvit o tom, jak pracuju já.
00:21:38Já mám skupinu No A. Jsme tam 4, teďka 5 hráčů,
00:21:42protože máme ještě Toničku Formanovou,
00:21:44jako benjamínka, nejmladšího člena a 2 ? 3 muzikanti.
00:21:47Takže je nás tam různej počet.
00:21:49Základ je těch 5 hráčů a 3 muzikanti.
00:21:51-To se jmenuje No A?
-No A, no.
00:21:54Mělo by to být úplně No A? Chápete!
00:21:59Já mám ambici, já jsem vypravěčka. Jak jsem činoherec,
00:22:03tak já jsem chronicky posedlá tím,
00:22:05že by to mělo mít začátek, prostředek a konec.
00:22:08A vlastně mojí ambicí je odehrát těm lidem inscenaci tak,
00:22:12aby nevěřili, že to je vymyšlený.
00:22:15Ale přitom je to na základě toho, co...
00:22:19Já věřím v to, že už ta konstelace těch lidí a toho prostoru,
00:22:23už vznikne nějaký morfický pole, kde už ten příběh existuje.
00:22:26-Jaký pole?
-Morfický pole.
00:22:30Budete muset začít víc číst. Nezlobte se, Karle, ale,
00:22:34na to, kolik vám je, kolik hostů jste tady měl.
00:22:36vypadá to, že se i zajímáte o věci, problémy s fraktálem,
00:22:39novinky, jako tetování a morfické pole...
00:22:43Morfickej tady nebyl nikdo zatím.
00:22:45To vám můžu říct, že jste můj první morfickej host.
00:22:48To není vůbec pravda! Všichni byli morfičtí!
00:22:51Na tom je to celé založené! Ale to je jedno!
00:22:54Já vám to nebudu zesložiťovat. V jednoduchosti je síla.
00:23:00Takhle vám to funguje, nechme to takhle být.
00:23:03-Už to takhle nějak asi bude.
-Jak, že mně to takhle funguje?
00:23:07Prostě morfický pole vzniká automaticky!
00:23:09-Já ho mám taky?
-Všichni ho maj.
00:23:12Tím, že velmi rychle načítáme své nervové soustavy,
00:23:14jakmile jsme v nějakém uzavřeném prostoru.
00:23:16-A vy jste načetla moji morfium?
-Načetla.
00:23:21-Načetla jste.
-Víte, co jsem načetla?
00:23:24-Že vy jste spokojenej člověk.
-Já?
00:23:27Na mě působíte, jako spokojenej člověk.
00:23:29Vidíte, jak mě klame morfium!
00:23:35Takže prostě vznikne nějaká, dejme tomu z toho očekávání,
00:23:39protože ty lidi vědí, že my nic nevíme,
00:23:41takže mají nějaký očekávání.
00:23:42-Oni vědí, že vy nic nevíte!
-To já jim musím na začátku říct!
00:23:46-Platí se za to, předpokládám.
-No jejky! A ta cena se zvyšuje.
00:23:50-Fakt, jo?
-No jo.
00:23:52A furt vědí, že vy nic nevíte.
00:23:54Já jim to vždycky na začátku připomenu.
00:23:56-To vy hrajete už asi dlouho, ne?
-Už se tomu nějakej čas věnuju.
00:24:00Nějakej čas věnujete. A pravidelně?
00:24:02-Pravidelně, no.
-U vás v Dejvickým?
00:24:04Teďka mě přijalo moje mateřské, mateřská loď,
00:24:09že pražské hrajeme v Dejvicích
00:24:12a pak máme výbojové různě na zájezdech.
00:24:16-Výpady máte.
-Výpady do republiky.
00:24:19-Co vy jste řekla? Výbojové?
-Výbojové. Takový výboje.
00:24:21Ne. To jsou výpady.
00:24:25Ještě, že jsem blondýnka. Tak si to můžu dovolit teďka.
00:24:28To je vlastně důvod, proč jsem se obarvila,
00:24:30abych si mohla dovolit být blbka někdy.
00:24:33Abych nemusela pořád vědět všechno.
00:24:35-Jak jste to říkal, výpady?
-To jsou výpady!
00:24:38-Ahá! Zajímavý.
-Po republice výpady!
00:24:42-Kdy vypadneme z domova!
-Jasně.
00:24:44Vypadneme do Ostravy třeba. Rozumíte! Pak jsou to návraty.
00:24:49-Zurückgehen.
-Wow!
00:24:55Já jsem se vás taky chtěl zeptat,
00:24:58potřebujete pro své povolání inspiraci, samozřejmě.
00:25:01Možná jste mi to tady kdysi říkala, že vy zásadně jezdíte MHD.
00:25:09Tak zásadně. Je to nejpraktičtější.
00:25:11Jasně. Je to pro vás něčím inspirativní?
00:25:15Dejme tomu, běží nějakej seriál, v kterým hrajete,
00:25:18lidi kontaktujou vás, nebo si držíte odstup?
00:25:22-Nebo vyprávíte někomu něco?
-Ne, nejsem Menšík.
00:25:25Já si držím odstup.
00:25:27-Co že nejste?
-Menšík.
00:25:29-Menšík jezdil MHD?
-Podle mě určitě jezdil a vyprávěl.
00:25:34Já jsem slyšela, že na tom byl závislej,
00:25:36že vyprávěl všude!
00:25:38-Takže v tramvaji taky vyprávěl.
-Takže tohle nedělám.
00:25:42Z pozice improvizace je totiž výhodný to,
00:25:45že vy nikdy nevíte, co může být zdroj.
00:25:47Takže najednou je zajímavý úplně všechno.
00:25:49Mně se furt rozjížděj příběhy.
00:25:50Na kohokoliv z vás se podívám, tak se mi rozjede příběh.
00:25:53Odkud ten člověk jede, co se stalo předtím,
00:25:55kam jede, co se mu asi honí hlavou,
00:25:56jaký bylo jeho dětství,
00:25:58jak s největší pravděpodobností umře třeba!
00:26:02Někdy i tohle se mi tam objevuje.
00:26:04Tenhle příběh, Simono, skončí, když už jste na konečný,
00:26:08protože jste přejela všecky stanice,
00:26:10kde jste mohla vystoupit.
00:26:12Jenomže mezitím už tam jsou nějaký další lidi,
00:26:15který čekají na další, takže já kolikrát se nedostanu domů.
00:26:21Ty děcka se o sebe staraj samy.
00:26:24No jo, máma jede tramvají, jde jí příběh.
00:26:28A sestřička se zeptá bratříčka:
00:26:29Kde je máma? Bratříček řekne: Asi v tramvaji.
00:26:33Znáš mámu. Dáš si párky? A postaraj se o sebe prostě.
00:26:38Čili vy tak uzavřená do sebe a ty příběhy vám se odvíjej.
00:26:41Ale že by někdo přišel a řek,
00:26:43paní Babčáková, viděl jsem vás ve Čtvrtý hvězdě,
00:26:47to vy nekomunikujete.
00:26:48To jo! Kdyby řekl: Ve Čtvrtý hvězdě, tak jo!
00:26:52Protože Čtvrtá hvězda to je něco, na co jsem opravdu...
00:26:56Kdy mi bylo velkou, velkou ctí toho být účastna.
00:26:59A vidí to už taková intelektuálnější část.
00:27:03Já jsem to viděl mockrát!
00:27:05Předpokládám, že ten člověk je inteligentní.
00:27:08A v podstatě záleží na tom, jaká je ta vstupní brána.
00:27:10Jestli zaklepe, nebo jestli se vrhá.
00:27:12Takže když ten člověk řekne:
00:27:13Dobrý den, nezlobte se, že vás obtěžuju,
00:27:15chtěl jsem vám vyjádřit, že jste moje oblíbená herečka.
00:27:18Třeba velmi často mi ženy říkaj: Můj muž vás miluje.
00:27:21A ten manžel udělá: To se mi stalo třeba 20 x.
00:27:33Ne, vy moje jste, ale můj muž vás miluje.
00:27:37Takže když přijde ten člověk slušnou formou
00:27:39a vlastně chce vyjádřit třeba radost, že mě vidí
00:27:43a to, že ho nějak těším svojí tvorbou,
00:27:46tak to je mi vždycky příjemný, to jsem milá a usmívám se.
00:27:49A když přijdou hulváti s nastaveným mobilem:
00:27:51Můžu si vyfotit? Tak řeknu, ne.
00:27:52Takže vy máte tu sílu, když do šatny přijdou,
00:27:55když jste na výpadu...
00:27:59Po představení je to trošku něco jinýho,
00:28:01protože to už jsme spolu něco sdíleli a nejsme cizí lidi.
00:28:03Mně vlastně primárně vadí to,
00:28:05že jen to, že někdo jde na ulici, kde já jdu náhodou kolem,
00:28:08ho opravňuje k tomu ukrást si ze mě tady šupinku prostě
00:28:12mého charismatu, no?
00:28:15Charisma víme. To snad...
00:28:23Dyť vy ho sám máte plný hrstě!
00:28:25Teď jste mě šoupla hodně, do suterénu jste mě šoupla hodně.
00:28:29Ne! Plný hrstě charismatu máte, že byste mohl rozdávat.
00:28:31-Že vám jako uždibávaj.
-Já mám ten pocit.
00:28:34Že to je taková trošku vykrádačka.
00:28:36Já pak nevím co se s tou fotkou děje!
00:28:38-Co s ní ten člověk dělá!
-Co by tak moh dělat s fotkou?
00:28:41Zapíchávat špendlíky by do ní moh taky!
00:28:44-Do mobilu svýho, myslíte?
-Může si to nechat vytisknou!
00:28:47Tu fotku! Nebo taky jeho manželka tam může zapíchávat špendlíky!
00:28:52A to já už vidím ten příběh.
00:28:53-Vy jste přemýšlivý typ.
-Hodně.
00:28:59Víte, co byl váš první film,
00:29:01v kterým jste si zahrála opravdu jako roli?
00:29:04-Já vám řeknu název toho filmu.
-No?
00:29:06Neviděl jsem ho. Ale název mě děsí.
00:29:09-Smrt pedofila.
-Jó, jó! To jsem hrála...
00:29:13-Co jste tam hrála?
-Takovou socku.
00:29:15-Socku?
-Protože socky já umím skvěle.
00:29:19Socky mě bavěj. Nó, takovou paní.
00:29:22-To jste šla na casting?
-Ne! To si mě nějak...
00:29:24Někdo si vás našel. A to jste byla prvně?
00:29:29Asi jo, když to říkáte. Já vytěsňuju.
00:29:32Jak rychle vstřebávám, tak ale rychle i odkládám.
00:29:34-Já jsem takovej průtokáč.
-Cože jste?
00:29:37Takovej průtokáč informací jen. Já moc neudržím.
00:29:45-Budeme se na tom zasekávat?
-Né, nebudeme!
00:29:48Co bych se na tom mohl zaseknout?
00:29:50-Jasně, nebudeme bazírovat.
-Já informace udržím!
00:29:53No. Já chviličku. Já na tu dobu, než je potřebuju a pak už to...
00:29:56-Vy to necháte protéct.
-Já to až tak nevolím.
00:29:59Já myslím, že to ty další prostě vytlačej.
00:30:01Já myslel, že to byl pro vás zásadní zlom kariérní i životní,
00:30:06první film a vidím,
00:30:07že vy jste to ani už si nepamatovala.
00:30:10Proteklo to.
00:30:11Taky se poptávám, co teď děláte, co zkoušíte?
00:30:16Něco jste, mám pocit, dělala s těma Formanama.
00:30:18-To ještě běží, nebo už ne?
-To běží. To běží na plné obrátky.
00:30:23Jmenuje se Deadtown, je to a la western
00:30:27a trošku i a la němý film, je to krásný, běžte na to.
00:30:31Je to úplně nádherný.
00:30:32-Bratři Formani.
-Divadlo bratří Formanů.
00:30:34Vygooglujte si, máte tam informace.
00:30:37Na jaře to bude v různých městech v republice,
00:30:39na podzim to bude v Praze, asi 20 představení.
00:30:42A já to vnímám, že to je takovej poslední záchvěv takové té
00:30:48opravdu autentické, původní romantiky.
00:30:50Já jsem si to popisovala,
00:30:51že to je vlak, kterej už odjíždí a za ním se vytrhávají koleje.
00:30:55A mně se podařilo na chvíli naskočit do posledního vagónu,
00:30:59takže já jsem posunula produkční realitou tak,
00:31:02abych to mohla dělat, úplně jako, že hrrr
00:31:05a za rok mně to plmplo zpátky tu realitu
00:31:08a zjistila jsem, že nestíhám.
00:31:10Takže jsem pár zájezdů odjela, tu atmosféru jsem si nasála.
00:31:13Životní sen, být u cirkusu a vystupovat s chocholy.
00:31:18-Jo? S těmi péry.
-Já vím, ty chocholy.
00:31:20To my, holky, milujem!
00:31:22My to třeba v Dejvicích chceme pořád,
00:31:23ještě nám to nesplnili.
00:31:24To už tady říkali vaši kolegové! Oni furt chtěj ty chocholy!
00:31:27-Chocholy! My chceme chocholy!
-Jak v šantánu.
00:31:29My to máme slíbený teďka, že něco takovýho možná bude.
00:31:33S Davidem Ondříčkem. Teda takhle. David Ondříček chce dělat muzikál.
00:31:37A ještě neví že tam budou chocholy. Davide! Budou tam chocholy!
00:31:43Musej tam být chocholy! Prosím tě, chocholy!
00:31:45No a já už mám chocholy splněný, kdyby něco!
00:31:48-U těch Formanů.
-U těch Formanů.
00:31:50Takže takovej ten pocit,
00:31:52kdy skáče Jacques na kole na trampolíně
00:31:57a lidi tleskaj a je tam ta hudba, ten břinkot těch činelů
00:32:02a já tam s těma chocholama!
00:32:04A ta moje čtrnáctiletá vevnitř říká, to není možný!
00:32:08To není možný! My to žijem! Tak to bylo prostě krásný.
00:32:14-Akorát že to... Co je?
-Koukám.
00:32:19Ten váš malej Kája se nediví tomu, čím se živí ten velkej Kája?
00:32:23Vy s ním nekomunikujete, s malým Kájou!
00:32:25Vy nekomuni...
00:32:29Vy o něm nevíte!
00:32:32Vy si myslíte, že už ho nemáte! Ježíš, tak pardon!
00:32:37Kájo, promiň! Já jsem tě nechtěla prozradit!
00:32:40To nebylo na vás!
00:32:47-Jsem přehnala.
-Ne, dobrý.
00:32:51Podívejte se, takhle vám to řeknu. Vždycky musíme něco vystřihnout!
00:32:54Rozumíte! Vždycky!
00:32:59Střih! Celá Simona Babčáková, pro tento díl!
00:33:02Ne, to ne! Ale děkuju vám za materiál!
00:33:04Děkuju vám!
00:33:14To jste si užila ty Formany, abych to tak scuknul.
00:33:19Krásný, no.
00:33:20Často se ptám, máte něco roztočeno,
00:33:22nebo něco, co už je hotovýho, není odvysílaný,
00:33:25televizní film, seriál...
00:33:27Nás teďka v Dejvickém divadle, zase společně,
00:33:30tím definitivně všechny naštvem.
00:33:32Už je to opravdu asi poslední, co děláme takhle společně,
00:33:35elitářsky jenom my spolu,
00:33:36jmenuje se to Zkáza Dejvického divadla,
00:33:39bude to 6tidílný seriál pro ČT
00:33:42a to by mělo být takovou závěrečnou dehonestací.
00:33:45A já myslím, že to bude už úplná ztráta kultu.
00:33:49A že zase budeme normální potom.
00:33:52-To už je natočený?
-To se teď bude točit.
00:33:54To se bude teprve točit!
00:33:56Takže ještě nikdo nevíme úplně přesně,
00:33:58jak to vlastně bude vypadat.
00:34:00Nějaký jsou scénáře, každej z toho má nějakej pocit.
00:34:04Ale všichni jsme odevzdaní, protože Mirek Krobot, že jo.
00:34:06To my jsme v lásce.
00:34:09-Celá ta parta Dejvickýho divadla.
-No, my jsme v lásce.
00:34:13Je skvělá. Takže já už se těším na ten seriál.
00:34:16Já se taky na něj moc těším.
00:34:18Já si myslím, že bude spousta lidí hodně překvapených.
00:34:21-Neprozrazujte nic.
-Nic, nic!
00:34:23Jenom, že hodně překvapených, to můžu říct, ne?
00:34:25-To můžete.
-Hodně překvapených.
00:34:29Já bych to ale rád zakončil tím, že už se těším.
00:34:37Vy jste mi do toho ještě promluvila.
00:34:44Já bych se nechtěla za hosta asi!
00:34:50Signály! Banán?
00:34:52Seriál, říkáte? Zkáza Dejvického divadla?
00:34:55Na ten já už se opravdu těším! Simona Babčáková!
00:35:03Můžu vás obejmout?
00:35:13Naším dalším, třetím hostem,
00:35:15s kterým už, si myslím, to bude v pořádku,
00:35:19je mladý, šikovný muzikant, skladatel i zpěvák Dan Barták!
00:35:34-Posaď se u nás. Jsi se načekal.
-V pohodě.
00:35:37-Cože?
-Mě to bavilo. Já se díval.
00:35:39Nespustil jsi z nás oči, viď.
00:35:42Dane, říkal jsem zpěvák, skladatel. Nevím, jestli to máš napůl.
00:35:48Co jseš víc? Zpěvák, nebo už jen víc skládáš?
00:35:52Já jsem snil, když jsem byl malej, tak jsem snil rád a...
00:35:56-Prosím vás, Simono!
-Snil jsem o divadle.
00:36:01Já už taky za něj vidím teďka! Já už taky za něj vidím.
00:36:04-Povídej. Simona...
-Nemám tetování teda.
00:36:10-Máš ji v zádech.
-Takže já jsem snil o divadle,
00:36:14dokonce jsem se přihlásil na hereckou konzervatoř.
00:36:18-Studoval jsem to.
-Ježkárnu?
00:36:19Ne, ne, státní. Hudebně dramatický obor.
00:36:24A posléze přece jenom ty kořeny tý muziky,
00:36:28mě přece jen utáhly svým tempem.
00:36:34-My jsme to pořadí měli přehodit.
-Ne, v pohodě!
00:36:37-Simona měla jít poslední.
-Mě to jen mrzí, že nevidím!
00:36:41-Cože?
-Že nevidím za sebe.
00:36:43Já ti to budu tlumočit.
00:36:44Mám sebeironický záchvat smíchu. Za chvíli to bude dobrý.
00:36:49-Nenech si přetrhnout nitku.
-Dobře.
00:36:53Takže jsi byl na konzervatoři.
00:36:55Byl jsem na konzervatoři, dělal jsem herectví
00:36:56a jak jsem řek, kořeny si mě povolaly zpátky.
00:37:00-Hudební kořeny.
-Hudební kořeny.
00:37:03Přece jenom dělám muziku.
00:37:05-Tatínek skladatel.
-Skladatel.
00:37:07-Dědeček muzikant.
-Dirigent.
00:37:09To byl Zdeněk Barták starší,
00:37:11dlouho se říkalo Zdeněk Barták mladší.
00:37:13On si říkal mladší, přesně tak.
00:37:15Už mu bylo asi 60, furt byl mladší.
00:37:17On je pořád mladej. Furt je mladší.
00:37:20Já jsem znal i dědu, znám samozřejmě tátu.
00:37:22-Čili ty geny tam jsou!
-Evidentně asi určitě.
00:37:26-Máte k tomu něco, Simono?
-Všechno v pořádku.
00:37:28-Já se snažím nebejt.
-Můžeme popojet.
00:37:32Čili zpíváš pořád.
00:37:35A to zpívání tak přišlo samo k tomu.
00:37:39Musím říct, že teď já se věnuju muzikálům hodně.
00:37:44A jde o to, že je to krásný
00:37:46právě propojení toho divadla a hudby.
00:37:48-Hraješ v muzikále.
-Hraju v muzikále zároveň.
00:37:51Jako zpěvák si určitě užíváš to, co si skladatel užívat nemůže.
00:37:56Když je někdo čistokrevnej skladatel, tak je zalezlej někde,
00:38:00skládá a není, jak bych to řek, mediálně známej.
00:38:04Ty, jako zpěvák, kór když jsi hrál v takovejch kusech, Romeo a Julie.
00:38:07-Ty jsi hrál Romea!
-No jo, to už je dávno.
00:38:10-Cože?
-To už je dávno docela.
00:38:12-To je jedno! Hrál jsi Romea.
-Hrál jsem Romea.
00:38:14Milovník prvního řádu.
00:38:16Čili tam určitě se shlukujou ty fanynky.
00:38:21No, takhle. Musím to uvést na pravou míru.
00:38:23Protože já nehraju zas tak úplně často.
00:38:27Pravda je, že se hodně věnuju spíš tý muzice.
00:38:31A ty muzikály vždycky mám rád,
00:38:32protože to je takovej hezkej únik, něco jinýho,
00:38:35tak mám vždycky jednu roličku, si někdy rád zahraju.
00:38:38Ty nechceš mluvit o těch fanynkách.
00:38:41-Ono jich zas tolik není.
-Já mluvím o minulém čase.
00:38:45Teď jich moc asi není. Ale když jsi hrál Romea?
00:38:50Je pravda, když jsem hrál Romea,
00:38:52tak tehdy jsem se alternoval s Vaškem Jelínkem z Lunetic,
00:38:55proto říkám, že už je to strašně dávno.
00:38:57A tam teda čekaly fanynky, ale ne na mě.
00:39:02Vy jste se střídali s tím Jelínkem.
00:39:03Ale musím říct, že jsem rád,
00:39:04že nečekaly na mě, když jsem je viděl.
00:39:11Takže se stalo, že jsi po představení vyšel
00:39:13a holky řekly, jo, to je tenhle!
00:39:15-Přesně! Přesně! Kde je Vašek?
-Jak je to dlouho?
00:39:21Opravdu, musím říct, to už je takovejch, až se bojím to spočítat.
00:39:28-18 let to bude.
-18 let!
00:39:3118 let.
00:39:34Vypadám dobře, co?
00:39:45Jsem si říkala, že na třiadvacetiletýho týpka
00:39:49toho docela dost stihl!
00:39:51-Kolik je ti rokůch?
-Rokůch? Mně je 37 rokůch.
00:39:58-Život není fér.
-Rozumím.
00:40:07Nechat vypovídat, neodpovídat! Ať je to kde střihnout!
00:40:17Se omlouvám! Úúú!
00:40:20Pardon, Lukáši, že jsem...
00:40:24Že jsem vycenil nepotetovanou část obličeje.
00:40:35-Vypadáš dobře na ty roky!
-Ježíš, děkuji!
00:40:38Čili tyhlety Romey, to už máš za sebou.
00:40:41Dobře. Takhle! Kdybych já věděl, co jsem se ptal!
00:40:47Ta měla jít poslední prostě! Blbej nápad!
00:40:54Mě nenapadlo, že ji tady budu mít furt teďka!
00:40:59To je to morfický pole právě, na který nevěříme.
00:41:01To je to morbidní pole právě!
00:41:10Ty jsi ale, abys taky viděl, že trošku pamatuju.
00:41:13Ty jsi samozřejmě, nebo mi to říkal táta,
00:41:16to já už nevím, ty jsi měl taky nějaký kapely,
00:41:18ve kterých jsi hrál.
00:41:19Taky asi zpíval. Musím říct,
00:41:22nevím jak dlouho ta kapela vydržela.
00:41:24Ale název tý jedný kapely, co jsi měl, mě zaujal.
00:41:27Skupinu DPH.
00:41:30To mě napadlo, řek bych, že to...
00:41:35Ještě existuje ta skupina, nebo už je odvedená?
00:41:37Bohužel teda je odvedená.
00:41:40Jsem si dlouho připravoval tohleto teda!
00:41:43Ale v dnešní době si nejsem jistej, že by byla tak populární.
00:41:49A byla skupina DPH? Jmenovala se tak!
00:41:53Co to bylo? To jste byli jen zpěváci?
00:41:56Byla to taková směsice z muzikálu. Kamarádi, tak jsme dali dohromady.
00:42:03Tys tam hrál na piano.
00:42:04Já jsem skládal a psal všechny texty.
00:42:07Půjdu do úplný současnosti, tvůj asi nejúspěšnější projekt,
00:42:11jako autora, jako skladatele je, pořád se hraje, muzikál Mefisto!
00:42:17Ano.
00:42:18To je tvůj první, nebo první opravdu úspěšnej muzikál?
00:42:21Tak já jsem muzikály, dá se říct, aranžoval, strašně dlouhou dobu.
00:42:27-Ale neskládal.
-Ale neskládal.
00:42:30Protože já jsem, s tátou jsme na tom pracovali,
00:42:34takovejch 15 let jsme dělali muzikály
00:42:36jak do zahraničí, tak do Čech.
00:42:39Já jsem se na tom strašně moc naučil. To musím poděkovat.
00:42:43Protože to byla ta nejlepší škola.
00:42:45A tohle je prvotina, ten Mefisto?
00:42:47Samozřejmě, v průběhu jsem i skládal, pochopitelně.
00:42:50Písničky, hudbu.
00:42:52I filmovou jsem dělal,
00:42:53pokoušel jsem se tvořit spoustu muziky svojí.
00:42:57Nicméně, prvotina, jako opravdu muzikál,
00:42:59že jsem to složil, aranžoval, všechno, tak to je Mefisto.
00:43:03To jsi, když jsi to skládal, už jsi rovnou myslel na to,
00:43:07vím, že ho hraje Pepa Vojtek, myslím, že za to dostal i Thálii.
00:43:12-Dostal za to Thálii.
-Tak to vidíš.
00:43:14To jsi už myslel na toho Pepu?
00:43:17Nemyslel jsem na to, že dostane tu Thálii.
00:43:20To je jasný.
00:43:22Ale musím říct, že tu roli dělá výborně. I činoherně.
00:43:26-Všechny překvapil.
-No jasně. Mě taky.
00:43:28Já to ještě neviděl, ale chystám se. Chystám se.
00:43:32To mi nahráváte, protože jste to neviděl,
00:43:36já mám tady pro vás dárek, který jsem si dovolil přinést.
00:43:40To je vstupenka?
00:43:41To jsou vstupenky, abyste to moh vidět!
00:43:43-To je na konkrétní datum?
-Tak prosím.
00:43:46Když nebudete moct, tak mi zavolejte,
00:43:48pokusím se to přebukovat.
00:43:49Co když budu na výpadu někde? No jo, ale tak to ti děkuju!
00:43:55Počkej, já se ještě podívám bez brejlí kolik to stojí.
00:44:07Bez brejlí to tady nevidím.
00:44:08Jen abych věděl, kolik jsi do mě investoval. Tak děkuju!
00:44:12Pozor, ale úspěch tohoto muzikálu, já se na to přijdu rád podívat,
00:44:18nekončí tady v Česku, protože to sklidilo nějakej úspěch
00:44:23a to snad budou hrát až v Koreji.
00:44:26Ano. Pravda je, že, děkuju, že jste to zmínil,
00:44:30protože přijel se podívat šéf festivalu v Koreji,
00:44:36kterej hostí opravdu broadwayský muzikály, z celýho světa,
00:44:41z Austrálie, z Německa, je to docela váženej pán,
00:44:45kterej tam každej rok pořádá festival, v korejském Tegu.
00:44:49Čili to nebudou hrát Korejci?
00:44:51Ne, ne, to bude českej cast! Na tom festivalu.
00:44:55Co to bude českej?
00:44:56Českej cast, kterej bude soutěžit, včetně Pepy Vojtka,
00:44:59jestli to dobře dopadne.
00:45:01Kterej tam pojede.
00:45:02Se odstěhuje do Jižní Koreje? Hrát Mefista?
00:45:06Nevím, jestli tam by byl tak úspěšnej, jako tady s Kabátama.
00:45:09-Ty se hrajou dlouho, ty muzikály!
-No Ježíš!
00:45:12I česká ekipa, ekipa!
00:45:16-Skupina jezdců.
-Co?
00:45:23Ji nenachytám! Česká ekipa odjede do Jižní...
00:45:26To už někdy se historicky stalo? Co se v Koreji hrálo?
00:45:30Myslím, že se tam hrál i Dracula! A dycky český herci?
00:45:34To jsou, pozor! To jsou dvě rozdílný věci.
00:45:36Tak nám to vysvětli!
00:45:37Jedna věc je, když se tam dělá produkce korejská,
00:45:41že oni koupí licenci, to byl např. Dracula.
00:45:45-Hráli to Korejci!
-Hráli to Korejci.
00:45:47Tzn., oni si to nastudovali, přeložili do tý korejštiny atd.
00:45:51Udělali si svoje kostýmy, svoji scénu. Hráli to tam.
00:45:55-To je jejich.
-Tohle je festival!
00:45:58Já jsem si myslel, že to bude normálně repertoárovej kus,
00:46:01že to budou hrát Korejci.
00:46:03Ne, ne. Dobrý.
00:46:07Čili i nějakej hrál Draculu takhle?
00:46:11To snad ty zuby byly větší než on!
00:46:15Tam tě možná čeká další úspěch toho muzikálu.
00:46:19Nicméně, jseš autor, tohle je tvůj první muzikál
00:46:23a hned takhle úspěšnej.
00:46:25Co máš teď rozepsanýho, co chystáš? Určitě něco, tak prozraď, co můžeš.
00:46:32Plány se musí kout pořád.
00:46:34Mám štěstí, že se Zdeňkem Zelenkou, teď připravuje pohádku,
00:46:40velkopohádku pro ČT, na štědrovečerní čas,
00:46:45nebo vánoční čas, řekněme, nevíme, kdy to teda bude.
00:46:48-Už se ví, kdo v tom bude hrát?
-To ještě nevím.
00:46:54Hledáme tam nějakou krásnou vílu.
00:47:07Budu muset Zdeňkovi říct, ať se podívá na tento díl,
00:47:11jestli nenajde nějakou inspiraci.
00:47:15Čili, chystá se, takhle!
00:47:17Chystá se pohádka na Vánoce a tam ty už skládáš hudbu.
00:47:22Složil jsem 3 písničky. Protože tam budou písně.
00:47:25-Ty se musí dělat předem.
-Budou zpívat herci?
00:47:28Budou to zpívat herci.
00:47:30Pokoušíme se to vymyslet tak,
00:47:31aby co nejvíc to mohli zpívat ti konkrétní herci.
00:47:35Samozřejmě, to není tak úplně jednoduchý.
00:47:38Ne všichni uměj zpívat.
00:47:41Hlavní roli tam má hrát Tatiana Vilhelmová.
00:47:47-Chtěl byste si něco zazpívat tam!
-Ne, ne, ne.
00:47:50Simonka!
00:47:56(fistulí) Já jenom, že taky zpívám moc hezky.
00:48:00Bohužel, už je po konkurzech.
00:48:04Castingy už nejsou, Simono! Už nejsou.
00:48:08-Slyším!
-Jak povolila rysy! Ty to nevidíš!
00:48:14Nasraná!
00:48:17Hraje tou mimikou!
00:48:19Dane, tak to je filmová muzika, to je jasný, ale,
00:48:22nebo scénická muzika.
00:48:24-Ty už jednotlivý písničky nepíšeš?
-Píšu.
00:48:29Lítá ti éterem nějakej známější titul?
00:48:32-Táta napsal mnoho hitů!
-No ježíšmarjá!
00:48:35Zagorová a já nevím, co všecko!
00:48:38Pro Michala Davida, že jo. Nonstop a tyhlety věci.
00:48:43Já si myslím, že já ho...
00:48:45-To snad složil David.
-Ne. To složil táta.
00:48:56Celou dobu žiju v tom, že Michal David, Simona taky!
00:49:01Vidím, že Simonku to velmi dojalo.
00:49:03-Jsem v šoku!
-Nedá se říct, že dojalo.
00:49:06To, čemu jsem věřila je podvod!
00:49:12Táta je hitmaker. Opravdu.
00:49:14Musím říct, že má kariéru za sebou velkýho hitmakera.
00:49:18On ji ještě nemá za sebou. Pořád skládá.
00:49:23Pořád skládá, pravda. Ono těžko se to bude překonávat.
00:49:27K tomu jsem se chtěl dostat.
00:49:29Čili něco takovýho, nechci říct, jako ten Nonstop,
00:49:32něco takovýho nemáš.
00:49:34Ale jo, pracuju, pracuju pro nějaký interprety,
00:49:38který maj zájem o tohlecto.
00:49:40Taky se to rodí, ale už jsem napsal teď 2 věci.
00:49:44-Jo?
-To je tajemství.
00:49:49Nemusíš všecko tajit. Pro koho jsi to napsal?
00:49:51-No tak, to je...
-To je taky tajemství?
00:49:53To je zatím to tajemství právě.
00:49:55No dobře, tak písničky jsou hotový.
00:49:58-Písničky jsou hotový.
-Nó! Jak se jmenujou?
00:50:02No jednu aspoň!
00:50:03Aby až pojedu v autě, nebo diváci, puštěný rádio...
00:50:06-Nemají český text ještě.
-Cože?
00:50:07Jsou složený, vymyšlený, připravený,
00:50:09ale ještě nejsou česky otextovaný.
00:50:11Teprve...
00:50:12-Myslíš?
-Tak co? Co?
00:50:26Nechám si to projít hlavou, pošli mi to v MP3.
00:50:32Dobře.
00:50:36Když to bude dobrý, tak z toho uděláme hit, ty vole!
00:50:41Už se na to těším! Dan Barták!
00:50:53Přátelé, lepší konec jsme si nemohli přát,
00:50:56takže dostrkali jsme to, zaplať pánbůh, do konce.
00:51:01Já vám děkuju za vaši pozornost
00:51:03a především na závěr ještě jednou poděkuju dnešním hostům,
00:51:07kterými byli: Lukáš Poláček, Dan Barták, Simona Babčáková!
00:51:23Děkujem, na shledanou!
00:51:24Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie M. Čech
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2018 | English | 3
