iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 12. 2005
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

187 hlasů
125258
zhlédnutí

Cesty a scestí Jizerských hor

Dokument o osudech lidí a tajuplné krajiny bývalých Sudet

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cesty a scestí Jizerských hor

  • 00:00:08 Pojďme spolu putovat
    krajem bizarních skal,
  • 00:00:21 melancholických vrchovišť,
    lesních zákoutí,
  • 00:00:29 temných vod,
  • 00:00:33 říček vinoucích se
    mezi trsy bezkolence
  • 00:00:39 i bystřin,
    které se střemhlav derou
  • 00:00:42 žulovými balvany
    z hor do podhůří.
  • 00:00:54 Pojďme se vypravit
    po cestách
  • 00:00:56 hlubokými lesy
    i holými pláněmi,
  • 00:01:08 vydat se cestami
    vysekanými do strmých úbočí hor.
  • 00:01:18 Cestami zkroucenými
    podél vrstevnice
  • 00:01:26 i cestami postiženými
    bezútěšností perspektivy.
  • 00:01:38 Cesty jsou nitě,
    na které se navlékají
  • 00:01:41 osudy přírody i lidí.
  • 00:01:46 I pomyslné nitky
    se někdy přetrhnou
  • 00:01:48 a je těžké
    je znovu navázat.
  • 00:01:52 Sejdeme z cest za lidmi,
    kteří se sem rádi vracejí,
  • 00:01:56 ale i za těmi,
    pro které byla cesta
  • 00:01:59 do Jizerských hor
    jejich cestou poslední.
  • 00:02:10 Naše putování po Jizerských horách
    nemůžeme začít nikde jinde
  • 00:02:13 než tady,
    v Severočeském muzeu v Liberci.
  • 00:02:17 A to u člověka,
    který tu léta pracoval,
  • 00:02:20 a který svou knihou
    o Jizerských horách
  • 00:02:23 vlastně vrátil
    tomuto kraji paměť.
  • 00:02:26 Ano, začneme u pana doktora
    Miloslava Nevrlého.
  • 00:02:31 Ten vedle své profese
    přírodovědce
  • 00:02:33 se stal i historikem
    Jizerských hor
  • 00:02:37 a sběratelem příběhů lidí,
    jejichž potomci
  • 00:02:40 museli z tohoto kraje
    odejít.
  • 00:02:43 Příběhy, které by bez něj,
    patrně navždy, upadly v zapomenutí.
  • 00:02:51 Vzpomněl by jste si
    na tu úplně první cestu?
  • 00:02:56 Myslím, že ano.
    Bylo to v roce 1950.
  • 00:02:58 Já jsem tehdy netušil,
    že budu vůbec někdy
  • 00:03:00 v Liberci zaměstnán,
    nebo že vystuduju vysokou školu.
  • 00:03:03 To bylo
    ještě na gymnáziu.
  • 00:03:05 Tak jsem se asi ve 4 ráno
    vydal v létě,
  • 00:03:06 tak začátkem srpna,
    z Palubného
  • 00:03:09 prašnou cestou
    na Jizerku
  • 00:03:11 a tam jsem cestu opustil
    a vydal jsem
  • 00:03:13 se přes střední jizerský hřeben
    přímo do údolí Jizery.
  • 00:03:17 To byla
    taková snová krajina,
  • 00:03:19 o které jsem netušil,
    že vůbec může existovat.
  • 00:03:22 Takový nádherný severský kraj
    podobný napůl tundře, napůl tajze.
  • 00:03:28 Když jsem tam přišel,
    tak v 50. letech
  • 00:03:30 nebylo možné
    nikam cestovat.
  • 00:03:33 To byl policejní,
    komunistický stát,
  • 00:03:35 kdy na západních hranicích
    byly elektrické dráty.
  • 00:03:40 Já jsem jako kluk
    strašně toužil po severu.
  • 00:03:43 Po tundrách, po tajgách,
    po Skandinávii, po Sibiři,
  • 00:03:47 po Aljašce.
    A to byla taková náhražka,
  • 00:03:49 kdy jsem si říkal,
    že dál už to nejde,
  • 00:03:52 dál už nemůžu dojít.
  • 00:03:54 Teď mám vlastně takový
    extrakt severskosti
  • 00:03:56 a takový nepohnutý
    přírodní krásy.
  • 00:03:58 To rašeliniště vonělo,
    bylo to v takovým hebkým podletím.
  • 00:04:03 Tam rostly suchopýry,
    takže to byl pro mě
  • 00:04:07 takový extrakt
    severskosti.
  • 00:04:10 Mně to padlo do srdce
    a od té doby
  • 00:04:12 mám rád Jizerské hory.
  • 00:04:14 Teprve potom, když jsem
    vystudoval vysokou školu,
  • 00:04:17 tak jsem čistě náhodou
    přišel do Liberce.
  • 00:04:19 Já jsem tehdy, v tom roce 1957,
    po promoci
  • 00:04:21 přišel do Liberce
    vlastně poprvé s kufříkem
  • 00:04:24 a zůstal jsem tady
    jako pražský kluk.
  • 00:04:28 Jizerské hory
    vlastně rezonovaly
  • 00:04:30 s mojí introvertní povahou,
    protože to byly takové lesy,
  • 00:04:34 kde jsem mohl celé dny
    chodit a bloudit
  • 00:04:36 a nikoho jsem nepotkal.
  • 00:04:39 Taková ta severská uzavřenost
    ve mně probouzela,
  • 00:04:45 nerozptylovala mě
    a probouzela ve mně
  • 00:04:47 takové niternější myšlenky,
    když to mám tak sdělit.
  • 00:04:52 Mluvil jste o severském rázu
    Jizerských hor,
  • 00:04:55 o jejich rašeliništích.
  • 00:04:57 Ty tu zůstaly jako památka
    na poslední dobu ledovou.
  • 00:05:01 Čím jsou tak zvláštní
    a jedinečná?
  • 00:05:05 Na rozdíl od jiných míst,
    třeba Šumavy, Krušných hor,
  • 00:05:08 kde jsou ty plochy rašelinišť
    mnohem větší,
  • 00:05:11 tak tady jsou zcela intaktní
    a nejsou to tzv. rašeliniště,
  • 00:05:17 ale takové
    uzavřené enklávy.
  • 00:05:19 Jmenuje se to rašelinné louky,
    které byly uzavřeny
  • 00:05:24 tehdy v hlubokých lesích
    a málokdo k nim znal cestu.
  • 00:05:29 Ta krása spočívala i v tom,
    že ty rašeliniště
  • 00:05:32 byly nedotknuté, netěžené,
    neborkované
  • 00:05:35 a staly se přírodovědecké,
    pestré životní prostředí
  • 00:05:39 s mnoha
    keříčky a rostlinami.
  • 00:05:47 Ještě v roce 1823
    píše J.A Dundra
  • 00:05:50 ve svém Zeměpisu Království českého
    toto:
  • 00:05:54 "Jizeří, v němž skrze svou
    drsnatost, tmavost
  • 00:05:58 skrze své nezcestné
    mučidla a lesy
  • 00:06:01 málo navštěvováno,
    a tudíž povědomo jest."
  • 00:06:06 Nebylo divu,
    že kdysi se cesty
  • 00:06:08 Jizerským horám
    obloukem vyhýbaly.
  • 00:06:12 Jaká je situace dnes?
  • 00:06:14 Na to se zeptáme
    v Šolcově domě v Liberci.
  • 00:06:18 Odtud se totiž Jizerské hory
    chrání.
  • 00:06:25 Současný aktuální stav
    lesní dopravní sítě,
  • 00:06:27 jak lesáci nazývají
    ten komplex lesních cest,
  • 00:06:30 je pochopitelně velmi ovlivněn
    historií lesů v Jizerských horách.
  • 00:06:38 Největší obvinění,
    co se týče stavu lesních cest,
  • 00:06:41 měla právě kalamita
    na konci 20. století,
  • 00:06:45 kdy byla vykácena
    téměř celá náhorní plošina,
  • 00:06:48 a kdy pro zpracování
    té kalamity
  • 00:06:51 byly budovány
    staré lesní cesty.
  • 00:06:56 To znamená, že náhorní plošina
    je dnes zpřístupněna
  • 00:06:59 nebo protkána
    relativní hustou sítí cest
  • 00:07:02 s dobrým povrchem.
  • 00:07:04 Tam se střídají
    cesty asfaltové,
  • 00:07:06 tam se střídají
    cesty s panelovým povrchem,
  • 00:07:08 jsou tam
    i cesty perkové.
  • 00:07:11 Některá místa Jizerských hor,
    která nebyla
  • 00:07:12 tak nedotčena kalamitou,
    mám na mysli třeba
  • 00:07:15 severní svahy Jizerských hor,
    tak tam ty cesty,
  • 00:07:19 pokud byly udržovány,
    tak byly zachovány
  • 00:07:21 v té původní podobě,
    čili v té přírodnější podobě.
  • 00:07:25 A i na jižní straně hor
    dodnes najdeme cesty,
  • 00:07:28 které třeba mají štětový povrch,
    mají původní pérkový povrch.
  • 00:07:33 Vznik cest a jejich rozvoj
    souvisel s hospodářskými činnostmi,
  • 00:07:36 takže tam,
    kde hospodářská činnost
  • 00:07:38 vyžadovala potřebu dříví,
    tam začínaly vznikat cesty,
  • 00:07:42 které postupně
    zpřístupňovaly Jizerské hory
  • 00:07:44 a postupně se dostávaly
    do center Jizerských hor.
  • 00:07:47 Kolik cest máte?
  • 00:07:49 Jak jsou dlouhé
    a v jakém jsou stavu?
  • 00:07:52 -V Jizerských Horách?
    -Přímo v Jizerských horách.
  • 00:07:59 V Jizerských horách
    máme zhruba 320 km cest.
  • 00:08:02 Z toho mírně nadpoloviční většina
    jsou cesty nezpevněné
  • 00:08:04 a zbytek jsou cesty zpevněné
    s celoročním provozem.
  • 00:08:07 Zpravidla platí, že tam,
    kde jsou podmáčené,
  • 00:08:09 zrašelinělé půdy,
    tak jsou panely.
  • 00:08:12 Tam, kde je podloží pevné,
    tak tam je klasická
  • 00:08:15 asfaltová cesta.
  • 00:08:17 Ta doba, kdy šlo
    obrovské množství dřeva z hor,
  • 00:08:19 je poměrně nedávno -
    80., 90. léta minulého století.
  • 00:08:22 To znamená, že v té době
    se budovalo právě nejvíce cest.
  • 00:08:25 Takže tyto cesty
    jsou poměrně "nové".
  • 00:08:29 Které z těch cest
    jsou z technického
  • 00:08:32 a historického pohledu
    pro vás nejzajímavější?
  • 00:08:39 Z toho technického pohledu,
    který je spojen
  • 00:08:41 s pohledem historickým -
    pochopitelně asi nejhezčí
  • 00:08:43 bude ta štolpišská silnice,
    čili cesta,
  • 00:08:48 která prochází
    údolím Velkého Štolpichu.
  • 00:08:50 To je cesta, která vznikla
    na konci 19. století
  • 00:08:54 a byla to cesta,
    která částečně vznikla
  • 00:08:56 i jako určitá
    hladová zeď.
  • 00:08:59 Její význam lesnický
    nebyl dominantní.
  • 00:09:03 Byla to cesta, která souvisela
    i s turistickým odkrýváním hor,
  • 00:09:07 protože sloužila
    turistům.
  • 00:09:09 Vzhledem k tomu,
    že v těch severních svazích
  • 00:09:12 se ve druhé polovině 20. století
    moc nehospodařilo,
  • 00:09:15 tak ta cesta
    nebyla příliš poškozena,
  • 00:09:18 snad pouze
    přírodními vlivy,
  • 00:09:20 jako byly
    přívalové deště.
  • 00:09:22 Do dneška se zachovala
    v původním stavu.
  • 00:09:25 Některé technické prvky,
    především velká opěrná zeď
  • 00:09:28 zvaná Galerie
    dneska dokumentuje
  • 00:09:31 mimořádné stavitelské umění
    našich předků.
  • 00:09:49 Co jizerskohorské
    lesní cesty, silnice
  • 00:09:52 přinášejí tomuto prostředí?
    A co mu třeba berou?
  • 00:09:57 Cesty do Jizerských hor
    určitě přivedly
  • 00:09:59 jejich dávné,
    německé kolonizátory,
  • 00:10:01 které sem údajně pozval
    král Přemysl Otakar II.
  • 00:10:05 Tak přišlo do Jizerských hor
    blaho
  • 00:10:07 a potom do Jizerských hor
    řekněme, smutek do budoucna.
  • 00:10:11 Po těch cestách
    pravděpodobně potomci
  • 00:10:13 těch německých kolonizátorů
    po roce 45 zase odcházeli.
  • 00:10:16 A potěch cestách,
    dřív třeba štětovaných,
  • 00:10:18 zpravovaných cestáři,
    každá cesta měla svého cestáře,
  • 00:10:23 se pohybovali dřevaři,
    lesáci, babky s klestím,
  • 00:10:29 výběrčí daní, lapkové
    v Oldřichovském sedle
  • 00:10:34 a později
    těžká mechanizace,
  • 00:10:38 odvoz vytěženého dřeva
    po ekologické
  • 00:10:42 katastrofě a kalamitě
    v 80. letech.
  • 00:10:48 Pak se po těch cestách
    navážely miliony nových sazenic,
  • 00:10:51 které se tam sázely
    a mnohé z nich
  • 00:10:53 tam zase umíraly,
    samozřejmě.
  • 00:10:56 Takže když se řekne
    Jizerskohorská cesta,
  • 00:10:58 tak to je příběhů
    na dlouhé povídání.
  • 00:11:03 Tato cesta z Ferdinandova
    až na křižovatku Hvězda
  • 00:11:05 před Novou loukou je vlastně
    pomníčkem svého stavitele,
  • 00:11:09 ferdinandovského cestáře
    Václava Austa,
  • 00:11:13 známého podle rodného jména
    jeho ženy Raušek.
  • 00:11:18 Na vojně sloužil jako sapér,
    a když se dostal
  • 00:11:20 do služby v panských lesích,
    jmenovali ho
  • 00:11:22 jizerskohorským cestmistrem.
  • 00:11:25 Když zestárnul,
    říkával prý často:
  • 00:11:28 "Až bych měl jednou umřít,
    tak si se mnou
  • 00:11:30 nikdo starosti dělat nemusí,
    zmizím
  • 00:11:33 a už mě nikdo nenajde."
  • 00:11:36 Své chmurné proroctví
    splnil.
  • 00:11:38 Jednoho dne odešel do lesa
    a už se z něho nikdy nevrátil.
  • 00:11:42 Dlouho ho hledali,
    ale nenašli.
  • 00:11:45 Lidé si začali říkat,
    že kosti sapéra Austa v leží jedné
  • 00:11:50 z tisíce skalních štěrbin
    v údolí Malého Štolpichu.
  • 00:11:54 Protože nikdo
    přesné místo neznal
  • 00:11:56 a nemohli mu tak
    postavit pomníček,
  • 00:11:58 začali lidé na jeho památku
    říkat oné cestě
  • 00:12:01 nad vodami Malého Štolpichu
    Raušekova cesta.
  • 00:12:13 Taky díky vám
    jsou možná Jizerské hory
  • 00:12:16 navštěvovanější a prolézanější
    než byly dřív.
  • 00:12:20 Já jsem napsal
    před léty knížku,
  • 00:12:23 jmenuje se
    Kniha o Jizerských horách,
  • 00:12:25 která vyšla ve třech vydáních
    a kde popisuji
  • 00:12:28 právě pomníčky,
    taková ta zapomenutá místa.
  • 00:12:30 Lidé, kteří dřív
    o jizerské oblasti nezavadili,
  • 00:12:33 tak tam začali chodit
    a začali mi vyčítat,
  • 00:12:36 že jsem to tam napsal,
    že tam potkávají jiné lidi,
  • 00:12:38 ovšem sami by tam
    bez té knížky nepřišli.
  • 00:12:43 Prvotní účel těch cest
    je lesní hospodaření.
  • 00:12:47 Ty cesty slouží
    k technologické dopravě,
  • 00:12:49 slouží k dopravě osob,
    dodavatelů, kteří pracují v lese.
  • 00:12:53 Protože jsou ty cesty
    veřejnosti přístupné,
  • 00:12:56 tak pochopitelně jsou využívány
    i turisty,
  • 00:13:00 a to především cykloturisty.
  • 00:13:02 Právě ta hustota lesních cest,
    jejich dobrý povrch
  • 00:13:05 a i ta konfigurace terénu,
    čili ta relativně
  • 00:13:08 plochá náhorní plošina
    je velmi příznivá pro tento sport
  • 00:13:11 a dá se říci,
    že v rámci Čech
  • 00:13:14 představují Jizerské hory
    pro cykloturisty téměř pravý ráj.
  • 00:13:18 To pochopitelně nese
    i negativní stránky.
  • 00:13:23 To ty hory dnes často
    přibližuje velké skupině lidí
  • 00:13:28 a stírá se často
    i rozdíl mezi dnem a nocí.
  • 00:13:33 Vzhledem k té
    velikosti hor
  • 00:13:36 a vzhledem k té mobilitě cyklistů
    není problém v létě
  • 00:13:39 ještě v 9 hodin večer
    potkat na horách skupiny cyklistů.
  • 00:13:42 Takže ten klid,
    který nastával mnohem dřív,
  • 00:13:44 se dnes vytrácí.
  • 00:13:48 Já pracuji vlastně
    na pomezí přírody a lidí.
  • 00:13:51 Na pomezí krajiny a lidí,
    kteří v ní žijí.
  • 00:13:53 Vnímám tu cestu jednat to,
    co se týká těch hor,
  • 00:13:58 kde těch lidí zas tak moc není,
    třeba trvale bydlících,
  • 00:14:01 ale já pak vidím,
    jak tu krajinu hor
  • 00:14:03 propojují do podhůří -
    na Frýdlantsko, na Tanvaldsko,
  • 00:14:06 do polské strany,
    kterou málo kdo z nás zná,
  • 00:14:09 na Liberecko, Jablonecko,
    takže cestu vidím
  • 00:14:11 jako spojnici hor
    s podhůřím.
  • 00:14:15 Tak tohle
    je stará polní cesta
  • 00:14:18 a některé ty úseky
    už tady dávno nebyly.
  • 00:14:25 Před pár lety se nám podařilo
    tuto cestu propojit
  • 00:14:28 a vytvořit vlastně
    první cyklistickou stezku,
  • 00:14:30 která nevede po silnici,
    nevede mezi auty,
  • 00:14:33 ale vede takovouhle
    krásnou krajinou.
  • 00:14:36 Na tomhletom jseme se učili my,
    učili se i starostové,
  • 00:14:39 protože paní starostka
    v Oldřichově
  • 00:14:43 pochopila tuhletu věc
    jako jedna z prvních,
  • 00:14:46 tak jsme začali od Oldřichova
    a ta stezka už je tam
  • 00:14:50 víceméně hotová
    a tady se ještě dodělává.
  • 00:14:54 Tahleta cesta už dneska
    víceméně propojuje
  • 00:14:58 velkoměsto Liberec
    a až to poutní místo v Hejnicích,
  • 00:15:02 kde je slavný kostel.
  • 00:15:05 Právě tato cesta
    je financovaná
  • 00:15:08 z dotací programu
    Obnovy venkova.
  • 00:15:10 Byla to možná první investice
    v libereckém kraji na tento účel.
  • 00:15:17 Po této cestě bychom se dostali
    na Viničnou.
  • 00:15:20 A právě tato část,
    západní část Jizerských hor,
  • 00:15:23 se jmenuje
    Jizerské bučiny.
  • 00:15:26 Ty bučiny už se málokde vidí,
    takové obrovské komplexy.
  • 00:15:30 Tady ta stezka
    je v podstatě naučná, ukázková.
  • 00:15:33 Já tomu říkám malá galerie,
    protože tam se uvidí úplně všechno.
  • 00:15:40 Na Viničné cestě
    můžeme nelézt i Golema.
  • 00:15:43 Zkusíme mu dát šém.
    Áááá!
  • 00:15:50 Po Jizerských horách
    se dá chodit,
  • 00:15:53 dá se jezdit na kole,
    ale dá se po nich taky lézt.
  • 00:16:01 Jak se chodí
    po Jizerských horách horolezcům?
  • 00:16:08 Pokud bychom se chtěli vrátit
    k počátkům horolezectví,
  • 00:16:10 tak musíme jít
    100-110 let zpátky do minulosti,
  • 00:16:15 protože první sportovní výstup
    je datován rokem 1895.
  • 00:16:25 To bylo samozřejmě
    trošku později
  • 00:16:28 než v jiných oblastech,
    v oblastech pískovcových,
  • 00:16:31 což bylo způsobeno
    zejména značnou nedostupností
  • 00:16:34 a neproniknutelností
    Jizerských hor.
  • 00:16:39 Všechny skály se nacházejí
    ve velmi komplikovaných,
  • 00:16:43 strmých terénech
    v severních svazích
  • 00:16:46 a západních stráních,
    úbočích Jizerských hor.
  • 00:16:50 Turisté a horolezci
    ty skály doslova nacházeli,
  • 00:16:54 objevovali je
    a stáli v úžasu
  • 00:16:57 před žulovými stěnami,
    o kterých do té doby
  • 00:17:01 neměli ani ponětí.
  • 00:17:03 Zpravidla úplně první výstupy
    probíhaly tak,
  • 00:17:07 že si sehnali
    nějaký lanový žebřík
  • 00:17:10 nebo tlusté konopné lano,
    na které navázali uzly
  • 00:17:13 a pomocí těch uzlů
    se vydrápali na vrchol.
  • 00:17:18 Ale právě v tom roce 1995
    objevili tu Divou Maří,
  • 00:17:25 která je dobře patrná
    z údolí od Hejnic.
  • 00:17:29 Je to ohromná stěna
    a v tom roce
  • 00:17:32 vylezli na tu skálu
    první lezci
  • 00:17:35 bez použití
    těchto pomůcek.
  • 00:17:37 To byl určitý zvrat,
    zlom ve vývoji horolezectví.
  • 00:17:43 Mně tady jdou oči
    po těch knihách.
  • 00:17:46 Tahle byla přímo
    o horolezectví v Jizerkách?
  • 00:17:48 Není to kniha
    vůbec o horolezectví.
  • 00:17:51 Je to kniha
    o kamenech, balvanech a skalách
  • 00:17:54 Jizerských hor.
  • 00:17:55 A snažili jsme se
    s fotografy
  • 00:17:57 Janem a Šimonem Pikousovými
    nalézt v té zněti skal
  • 00:18:02 v té divočině určitou poezii,
    poetičnost.
  • 00:18:07 Nevidět v tom jenom
    šedou hrubozrnnou skálu,
  • 00:18:11 která rozedírá ruce,
    ale najít v tom
  • 00:18:14 určitou poezii tvarů
    i s odkazem na minulost
  • 00:18:17 vztahující se
    k lidské činnosti v těch horách.
  • 00:18:21 Protože do dneška
    nacházíme úžasná díla,
  • 00:18:24 která tam stvořil člověk
    právě z těch kamenů.
  • 00:18:28 Například tisíce
    žulových sloupů,
  • 00:18:31 které vymezovaly
    panské obory.
  • 00:18:36 To jsou takové
    jizerskohorské menhyry.
  • 00:18:39 Dají se najít
    ještě tajné kouty?
  • 00:18:42 Místa, která třeba
    vy máte nejraději?
  • 00:18:45 Pro to vyhledávání míst,
    která mají ještě
  • 00:18:47 určitý nádech tajemnosti
    nebo kde člověk v osamocení
  • 00:18:51 může přírodu vnímat,
    je čím dál těžší.
  • 00:18:57 Je třeba
    hledat taková místa,
  • 00:18:59 která jsou určena
    pěším turistům.
  • 00:19:02 Ty jsou dneska
    v početní menšině.
  • 00:19:04 Právě údolí Velkého Štolpichu
    je jedním z těch míst,
  • 00:19:07 údolí Hajného potoka.
  • 00:19:09 Já se snažím vždycky
    dodržet takovou myšlenku,
  • 00:19:11 že na každé túře,
    nebo na každém výletě
  • 00:19:13 by bylo dobré jít
    alespoň kousek cesty,
  • 00:19:15 kde jsem ještě
    nikdy nebyl.
  • 00:19:18 To bývá v poslední době
    velmi obtížné,
  • 00:19:20 ale spokojím se s tím,
    když je 10 m někde,
  • 00:19:22 kde jsem ještě
    nešel.
  • 00:19:25 Tak tomu přikládám
    vždycky význam.
  • 00:19:29 Snad nejradši mám
    necestu.
  • 00:19:31 Ještě pořád
    jsou některá území,
  • 00:19:34 která jsou
    nepřístupná pro veřejnost.
  • 00:19:37 Patří mezi ně
    například údolí Jizery.
  • 00:19:40 Pokud se pohybuji služebně
    v tomto prostoru,
  • 00:19:43 tak se pohybuji po necestě,
    vlastně terénem.
  • 00:19:46 Je to má
    nejoblíbenější cesta.
  • 00:19:51 Dodám
    na uklidnění pro běžné turisty,
  • 00:19:55 toto území
    z české strany není přístupné,
  • 00:19:57 nicméně z polské strany,
    po levém břehu řeky Jizery,
  • 00:20:00 v těsné blízkosti řeky
    vede velmi dobrá cesta
  • 00:20:03 a z polské strany
    je dnes možné
  • 00:20:05 toto území poznat bez toho
    aniž člověk přestupuje zákon.
  • 00:20:09 Tam je nový přechod
    pro pěší.
  • 00:20:12 Dneska to je ulehčeno
    přechodem.
  • 00:20:17 Jak se díváte
    na to částečné přelidnění,
  • 00:20:19 které umožňují
    ty vaše cesty?
  • 00:20:22 Docela chápu,
    že lidé se snaží
  • 00:20:24 z hlediska bezpečnosti
    toho provozu na kole,
  • 00:20:26 se uchýlit do hor,
    kde není provoz klasický, silniční.
  • 00:20:32 Nicméně
    takové ty žrouty kilometrů,
  • 00:20:34 kteří se večer chlubí v hospodě,
    že mají 70 km nadrncáno po horách,
  • 00:20:38 tak ty neuznávám.
  • 00:20:40 Oni třeba přicházejí o něco,
    když se řítí
  • 00:20:42 schválně
    těmi adrenalinovými cestami.
  • 00:20:45 O co přicházejí?
  • 00:20:47 Nepoznají, jak pestrá
    je morfologie Jizerských skal
  • 00:20:51 nebo co tam roste,
    i když Jizerské hory
  • 00:20:53 jsou velmi chudé,
    co se týče bylin, rostlin,
  • 00:20:57 nepotkají živočichy.
  • 00:20:58 Podle mého názoru nemají
    pocit, že byli v horách,
  • 00:21:01 nejsou schopni
    vstřebat tu atmosféru hor,
  • 00:21:04 ten vzduch a to všechno kolem,
    co k tomu patří.
  • 00:21:07 Problém je v tom,
    že svým způsobem
  • 00:21:09 cyklisté vytlačují pěšáky,
    ty poctivé, staré turisty,
  • 00:21:12 kteří chtějí poznat
    detail těch hor.
  • 00:21:15 To znamená, že v tom
    vidím velké negativum.
  • 00:21:19 My teď stojíme
    u velice perného,
  • 00:21:22 barevného rozcestníku.
  • 00:21:25 Ale v lese takovéhle,
    v továrně vyráběné značky nejsou.
  • 00:21:29 Tam jsou značky
    dělané ručně.
  • 00:21:32 Já vím, že to děláte vy,
    pane Korale.
  • 00:21:35 Kdy jste se k tomu
    dostal?
  • 00:21:39 Já jsem se k tomu dostal
    v roce 75-76,
  • 00:21:42 to nevím přesně.
  • 00:21:43 Od té doby pracuji jako značkář.
    To už je víceméně 20, 30 let.
  • 00:21:48 Já jsem slyšel,
    že chodíte většinou po dvojicích.
  • 00:21:51 Většinou se chodí po dvojicích,
    už z bezpečnostních důvodů.
  • 00:21:55 Když se někomu něco stane,
    tak aby ten druhý
  • 00:21:57 zavolal eventuálně pomoc
    nebo došel
  • 00:22:00 pro nějakou pomoc do města.
  • 00:22:03 To je rozumné.
  • 00:22:05 Já myslel,
    že kvůli těm barvám.
  • 00:22:07 Že jeden dělá jenom bílou
    a druhý červenou nebo zelenou.
  • 00:22:10 Ne,
    kvůli barvám to není.
  • 00:22:12 Je to hlavně
    z těch bezpečnostních důvodů.
  • 00:22:15 Kdy se začalo se značkováním
    turistických cest?
  • 00:22:18 Značkování začalo
    někdy v roce 1880
  • 00:22:20 po založení
    Klubu českých turistů
  • 00:22:23 a první cesta byla vyznačena
    v Beskydech.
  • 00:22:26 Potom kolem Prahy
    a nakonec v celé republice.
  • 00:22:31 Děláte nové cesty nebo jenom
    opravujete a zvýrazňujete?
  • 00:22:35 Víceméně opravujeme
    stávající značené cesty,
  • 00:22:38 ale děláme i nové.
  • 00:22:41 Mění se trasy
    třeba i z důvodů,
  • 00:22:44 že stará cesta šla
    soukromým pozemkem
  • 00:22:48 a soukromníci pochopitelně
    turistice nepřejí,
  • 00:22:52 chtějí,
    aby se ta cesta přeložila,
  • 00:22:54 tak se musí přeložit.
  • 00:22:56 Nakonec i lesáci
    a ochránci přírody
  • 00:22:58 mají své požadavky
    a některé cesty
  • 00:23:01 se musejí dělat nové.
  • 00:23:05 To je také mou snahou,
    abych současným návštěvníkům
  • 00:23:08 předal nějaké informace,
    aby nejezdili na kole Jizerkama
  • 00:23:12 a netušili vůbec,
    kde se co nachází.
  • 00:23:16 Bohužel, takový trend
    je dneska velice markantní,
  • 00:23:20 kdy se hory projedou na kole
    po asfaltových silnicích.
  • 00:23:25 Dneska pěšky chodí
    už málokdo po těch horách.
  • 00:23:29 Ono to bolí víc
    než šlapat na kole.
  • 00:23:32 Ale myslím si,
    že je to i dobře.
  • 00:23:36 Na druhou stranu,
    že řada partií v horách
  • 00:23:39 zůstává
    takovým soukromým tajemstvím
  • 00:23:42 pro několik znalců
    a milovníků hor.
  • 00:23:48 Tu cestu můžeme vnímat
    i trošičku abstraktně.
  • 00:23:51 Když se zabýváte krajinou
    a jste krajinný ekolog
  • 00:23:53 svým dávným vzděláním
    a současnou zkušeností,
  • 00:23:55 tak zjistíte,
    že cesty mají také zvířata,
  • 00:23:58 jiné bytosti,
    kytky...
  • 00:24:02 Málo kdo z cyklistů
    šlapajících do pedálu
  • 00:24:04 po náhorní planině
    Jizerských hor
  • 00:24:07 si uvědomuje,
    že za dnešní cestovní komfort
  • 00:24:10 mohou poděkovat
    přírodní katastrofě,
  • 00:24:13 kterou ovšem
    spustil člověk.
  • 00:24:20 První příčinu musíme hledat
    už hodně dávno -
  • 00:24:23 v 18., 19. století,
    kdy pod tlakem průmyslu
  • 00:24:29 byly přeměněny původní
    smíšené porosty
  • 00:24:33 na porosty smrkové,
    které dávaly rychle dříví,
  • 00:24:36 které bohužel s sebou přinášely
    na druhou stranu
  • 00:24:40 velkou náchylnost
    ke všem kalamitám -
  • 00:24:42 hmyzím, větrným,
    sněhovým atd.
  • 00:24:48 V roce 67
    postihla Jizerské hory
  • 00:24:51 velká větrná kalamita
    a v jejím důsledku
  • 00:24:55 byly poměrně kompaktní porosty
    narušeny.
  • 00:24:59 Byly v nich velké záseky,
    velké paseky, velké problémy.
  • 00:25:05 Po každé kalamitě
    ve smrkovém lese následuje
  • 00:25:08 ohrožení kůrovcem
    a dalšími škůdci.
  • 00:25:11 V 70. letech
    se objevují první počátky
  • 00:25:15 poškození exhalacemi
    z průmyslových závodů
  • 00:25:20 a zejména
    z tepelných elektráren a dolů
  • 00:25:24 v bývalém východním Německu
    a Polsku.
  • 00:25:31 Rozsah těžby a spalování
    méně kvalitního hnědého uhlí
  • 00:25:35 narůstal
    a s tím i poškození porostů.
  • 00:25:38 Porosty oslabené exhalacemi
    jsou potom náchylné ke všemu.
  • 00:25:43 Takže přibývalo kůrovce,
    to podpořily
  • 00:25:46 v roce 73, 74 velmi suché roky,
    velmi suchá léta.
  • 00:25:51 Kůrovec gradoval
    a porosty se začínaly rozpadat,
  • 00:25:55 celoplošně usychat.
  • 00:26:00 Ten problém byl obrovský,
    úplně přesahující
  • 00:26:02 lidské znalosti a schopnosti
    v té době.
  • 00:26:05 Ty názory se tam
    nutně musely střetnout
  • 00:26:07 a nikdo z toho
    nebyl šťastný.
  • 00:26:09 Lesníci se vždycky
    podle mého názoru
  • 00:26:11 cítili vázání k tomu území
    a zodpovědní za to území,
  • 00:26:13 stejně tak se cítila
    ochrana přírody a krajiny.
  • 00:26:17 Tehdy lesníci
    stáli před rozhodnutím,
  • 00:26:19 jakým způsobem
    postupovat.
  • 00:26:21 Nejprve se zkoušelo
    pomalu, opatrně po stěnách,
  • 00:26:25 ale pak už bylo zcela jasné,
    že celé porosty uschnou
  • 00:26:28 a bylo potřeba
    zachránit alespoň dřevní hmotu,
  • 00:26:31 vytěžit ji,
    aby mohla být zpracována.
  • 00:26:35 Tím ale postižení
    Jizerských hor nekončilo.
  • 00:26:38 Daleko větší úkol
    následoval v obnově porostů.
  • 00:26:44 Hrozilo nebezpečí
    eroze na svazích,
  • 00:26:47 hrozilo velké nebezpečí
    zabořenění náhorní plošiny,
  • 00:26:52 kde by se pak
    těžko zalesňovalo,
  • 00:26:54 a tak se zároveň
    s dokončováním těžebních úkolů
  • 00:26:58 začalo
    s obnovou porostu.
  • 00:27:02 Obětí té kalamity byly téměř
    všechny porosty na náhorní plošině
  • 00:27:05 a i z těch map vidíme,
    že dneska na té náhorní plošině
  • 00:27:08 jsou porosty
    první a druhé věkové třídy,
  • 00:27:11 čili mladší porosty.
  • 00:27:12 -Ty červené jsou nejmladší.
    -Žluté jsou nejmladší.
  • 00:27:15 Čili taková kalamita
    tu dnes nehrozí.
  • 00:27:18 Každopádně ten stav
    těch lesních porostů
  • 00:27:21 přesto není uspokojivý.
  • 00:27:23 Lesníci i ochranáři
    tady společně řeší
  • 00:27:27 docela zásadní problémy,
    spojené se stavem půdy,
  • 00:27:31 která byla pod dlouhodobým
    vlivem kyselých dešťů.
  • 00:27:34 Řeší tady problémy
    s náhradními dřevinami,
  • 00:27:36 které nějakým způsobem
    doznívají.
  • 00:27:39 Takže jak lesníci,
    tak ochranáři mají před sebou
  • 00:27:41 poměrně velké úkoly,
    ale kalamita
  • 00:27:43 takového rozsahu
    teď nehrozí.
  • 00:27:47 Dneska
    je to už trošku jinak.
  • 00:27:49 Máme dobré zákony
    o ochraně přírody a krajiny,
  • 00:27:52 pozvolna
    se spolu učíme komunikovat
  • 00:27:54 podle jiných pravidel,
    než to bylo dřív.
  • 00:27:58 Hory není jenom lesnictví,
    hory je vlastně i krajina,
  • 00:28:00 která slouží lidem,
    my říkáme
  • 00:28:02 že plní
    mimoprodukční funkce lesa.
  • 00:28:05 Vnímáme
    ty mimoprodukční funkce
  • 00:28:07 a snad by se to dalo doložit
    na programu 2000 -
  • 00:28:09 Program plnění
    veřejného zájmu.
  • 00:28:12 Ročně zhruba
    600 000 až milion korun
  • 00:28:15 je investováno do rozvoje,
    vylepšení zázemí
  • 00:28:19 právě pro turisty
    na jedné straně.
  • 00:28:22 Na druhé straně
    se dělají akce
  • 00:28:24 na podporu biodiverzity.
  • 00:28:26 To znamená
    podpora chráněných živočichů,
  • 00:28:29 rostlin kriticky ohrožených
    a podobně.
  • 00:28:31 V Jizerských horách
    je instalováno 1 200 budek
  • 00:28:35 a například dusíce rousného
    ze 4 z 6 párů
  • 00:28:39 hnízdících v přirozených dutinách
    díky budkám,
  • 00:28:42 v letech,
    kdy je dostatek potravy -
  • 00:28:45 myšovitých hlodavců,
    máme 60-80 párů hnízdících.
  • 00:28:48 Myslím, že to jsou čísla,
    která hovoří za vše.
  • 00:28:51 Upozorňuji, že to není
    pouze aktivita lesníků,
  • 00:28:53 ale je to aktivita
    ve spolupráci s ochranou přírody.
  • 00:28:57 Máme tady
    sice smrkové monokultury,
  • 00:28:59 které se snažíme prosazovat
    těmi listnáči,
  • 00:29:02 ale ptáci si nenajdou
    přirozené dutiny,
  • 00:29:04 které našli
    v těch jizerských pralesích,
  • 00:29:07 a proto jsme se bavili
    o budkách.
  • 00:29:09 A netýká se to
    jenom těch velkých ptáků,
  • 00:29:11 ale vyvěšují se běžně
    i budky pro pěvce.
  • 00:29:16 My jsme si někdy v roce 95-96
    pod vlivem
  • 00:29:19 jedné naší spolupracující
    americké organizace,
  • 00:29:21 která se jmenuje
    Quebeck Labrador Foundation,
  • 00:29:25 začali uvědomovat,
    že můžeme sázet stromečky
  • 00:29:28 po Jizerských horách
    až do úplného vyčerpání,
  • 00:29:31 ale když se nám nepodaří
    současně pomoci místním lidem,
  • 00:29:36 aby porozuměli tomu,
    proč jsou tam ty stromy zapotřebí,
  • 00:29:39 a aby nezačali sami
    nějakým způsobem
  • 00:29:42 podporovat to,
    aby tam nahoře byly ty stromy,
  • 00:29:45 takže ta naše práce
    je dlouhodobě
  • 00:29:47 vždycky hrozně ohrožená.
  • 00:29:50 Tady někde začala cesta
    zkázy jizerskohorských lesů.
  • 00:29:55 V tlamách
    nenasytných sklářských pecí.
  • 00:29:58 Tudy odešly komínem
    původní smíšené porosty.
  • 00:30:02 Pece teď na oplátku
    pohlcuje les.
  • 00:30:10 Slavná sklářská dynastie Riedelů
    vybudovala své skleněné impérium
  • 00:30:14 v hloubi
    jizerskohorských lesů.
  • 00:30:28 Jedna
    z nejstarších skláren
  • 00:30:30 stála od roku 1775 tady,
    na Kristiánově.
  • 00:30:39 Bývalou slávu připomínají už jen
    těžko rozeznatelné rozvaliny.
  • 00:30:48 Jedinou živoucí připomínkou
    je hřbitůvek
  • 00:30:52 s hroby zakladatelů
    Kristiánova,
  • 00:30:55 kteří tu leží
    vedle svých bývalých zaměstnanců
  • 00:30:58 ztraceni v tichu
    smrkových hvozdů.
  • 00:31:04 Nemůže mě nenapadnout
    variace na Bohumila Hrabala:
  • 00:31:08 "Šťávy z těch nebožtíků
    pasírované a destilované
  • 00:31:13 tou krásnou zemí,
    ze které můžeš udělat
  • 00:31:17 železo na hřeb,
    na kterém se pak můžeš oběsit
  • 00:31:21 a fosfor na sirku,
    kterou si připálíš.
  • 00:31:25 Ty šťávy pak stékají
    po kapkách do potůčků.
  • 00:31:31 Až jednou umřu,
    pohřběte mě na tom hřbitůvku,
  • 00:31:34 ale naštorc,
    jako na hřebeni střechy,
  • 00:31:38 abych jednou,
    až se ta rakev rozlomí,
  • 00:31:41 stekl jednou částí do Nisy
    a do Baltského moře
  • 00:31:45 a druhou do Jizery
    a Labem pak do Severního oceánu."
  • 00:31:55 Při našem putování
    po jizerskohorských cestách
  • 00:31:59 jsme doputovali
    do skutečného poutního místa,
  • 00:32:03 kde na nás čeká
    pan páter Raban.
  • 00:32:09 Buďte tak hodný,
    přibližte nám toto místo,
  • 00:32:12 smysl poutních cest.
  • 00:32:17 Proč vlastně
    někdo někam putoval?
  • 00:32:19 Proto,
    že tam měl nějakou naději.
  • 00:32:22 Ta naděje spočívala
    v tom,
  • 00:32:24 že to místo mělo nějaký dar,
    mělo nějakou naději.
  • 00:32:30 Že totiž na tom místě
    se někdo třeba uzdraví,
  • 00:32:33 nebo tam bude vyslyšen.
  • 00:32:36 To byl vlastně
    smysl pouti.
  • 00:32:40 Dnes by se dalo říct,
    že se jistým způsobem
  • 00:32:42 mapovala místa,
    kde je Bůh nějakým způsobem
  • 00:32:46 intenzivněji přítomen
    než kdekoliv jinde.
  • 00:32:56 Tady byl lipový háj
    a ten byl už od nepaměti
  • 00:32:58 takovým kultovním místem,
    ještě dávno před křesťanstvím.
  • 00:33:01 Do tohoto háje
    lidé putovali,
  • 00:33:04 aby se tam setkali
    s něčím jiným,
  • 00:33:06 s něčím svatým,
    něco, co je naplňovalo.
  • 00:33:08 A toto místo skutečně
    bylo takto nadáno.
  • 00:33:11 Tady je skutečně
    takový duch místa.
  • 00:33:17 Ve 12. století
    v tomto háji
  • 00:33:19 usnul pod lípou
    jeden řemeslník,
  • 00:33:21 Zjevili se mu
    v koruně stromů
  • 00:33:24 dva andělé
    a ti mu povídali:
  • 00:33:26 "Pamatuj, ty tady spíš
    na svatém místě.
  • 00:33:30 Ty bys měl raději jíti
    do nedaleké Žitavy,
  • 00:33:34 tam si opatřit jednu sošku
    a zřídit tady mariánský oltář.
  • 00:33:41 Víš, že máš doma
    těžce nemocnou ženu a dítě."
  • 00:33:45 On to skutečně udělal,
    šel do té Žitavy,
  • 00:33:48 neměl žádné peníze,
    ale po cestě našel 6-7 grošů
  • 00:33:54 a za ty groše
    chtěl koupit nějaký obrázek.
  • 00:33:58 Ale bylo to
    přeci jenom málo.
  • 00:34:01 Tak žena toho řezbáře
    poradila:
  • 00:34:03 "Přece máme na půdě
    takový nepovedený obrázek,
  • 00:34:08 nikdo ho nechce koupit,
    tak mu ho za ty peníze dej."
  • 00:34:15 Tak on šel domů celý rád
    a po cestě mu ten obrázek zkrásněl.
  • 00:34:20 Tak se mu začalo říkat latinsky
    "Mater Formosa".
  • 00:34:26 Znamená to
    "Panna Maria spanilá, krásná".
  • 00:34:29 A tak ten obrázek
    tady pověsil
  • 00:34:33 a přivedl sem svoji těžce nemocnou
    ženu a dítě,
  • 00:34:36 společně se
    pod tím obrázkem modlili
  • 00:34:39 a najednou se uzdravily.
  • 00:34:42 Samozřejmě se ta zpráva rozkřikla
    po celé krajině
  • 00:34:46 a běžela sem spousta lidí,
    aby byli uzdraveni.
  • 00:34:51 Nyní tady vidíme
    tu původní kapli,
  • 00:34:53 která byla
    nad oltářem postavená.
  • 00:34:59 Roku 1211 už byla lípa stará
    a byla pokácena.
  • 00:35:03 Na tom pařezu lípy
    zřízen oltář
  • 00:35:06 a na oltář byla zavěšena
    právě tato soška.
  • 00:35:09 Jak taková poutní cesta
    probíhala?
  • 00:35:13 Po cestě se lidé modlili,
    támhle růženec, támhle litanie,
  • 00:35:17 proto tam,
    když se zastavili,
  • 00:35:20 se zřídila nějaká kaplička
    nebo křížek.
  • 00:35:26 Nebo to také mohla být
    křížová cesta.
  • 00:35:30 Takže tam se lidé zastavili
    a modlili se.
  • 00:35:32 Nebo si odpočinuli.
  • 00:35:34 Ale trvalo jim to
    prakticky celý den.
  • 00:35:36 A kde oni přespí?
  • 00:35:38 Takže kolem toho kostela
    si vyorali tzv. ambity.
  • 00:35:41 Ambit je takový ochoz,
    který sloužil k přespávání.
  • 00:35:46 Takže já, když jsem
    to tak napočítal,
  • 00:35:48 tady do toho ambitu
    se vešlo na tisíc poutníků.
  • 00:35:51 A jaký měl
    ten poutník program?
  • 00:35:55 Přišel, byl unavený,
    odpočinul si, vyspal se,
  • 00:35:58 šel ke zpovědi,
    ke svatému přijímání.
  • 00:36:01 Potom byl celý rozradostněný,
    že jsou mu hříchy odpuštěny,
  • 00:36:06 tak to šel oslavit.
  • 00:36:09 Sem chodila
    spousta poutníků.
  • 00:36:11 Napočítali jich
    až 100, 120 000 ročně.
  • 00:36:14 Mše svaté se sloužily
    jedna za druhou.
  • 00:36:17 A to nejenom jedna,
    ale více mší paralelně
  • 00:36:20 podle liturgie,
    tady u bočních oltářů.
  • 00:36:24 Kolik těch cest
    sem vedlo?
  • 00:36:26 Byly to poutě právě ze Žitavy,
    už od 13. století,
  • 00:36:30 Stará poutní cesta,
    také Středověká,
  • 00:36:33 která vedle z Liberce
    přes Oldřichov,
  • 00:36:37 kde ještě máme
    křížky po cestě,
  • 00:36:40 které byly
    takovými zastaveními.
  • 00:36:47 Potom je tady ještě
    tzv. Nová poutní cesta,
  • 00:36:49 která šla přes Bedřichov
    směrem z Harrachova
  • 00:36:52 přímo přes Jizerky,
    ale i z dále,
  • 00:36:55 třeba až z Jelení hory.
  • 00:36:59 Kostel byl zasvěcen,
    potom byl přestavěn
  • 00:37:03 z tohoto gotického kostela
    začátkem 18. století
  • 00:37:07 do chrámu
    poutního, barokního.
  • 00:37:10 Podle tradice byl plánován
    slavným barokním architektem
  • 00:37:15 Johannem Bernhardem Fischerem
    z Erlachu.
  • 00:37:18 Tento chrám patří mezi
    největší chrámy v severních Čechách
  • 00:37:22 a je to chrám,
    který je tady nejvýznamnější.
  • 00:37:28 Toto místo se jmenovalo
    Česká Mariazell,
  • 00:37:32 tedy to znamená, že po velkém
    poutním místě Mariazell
  • 00:37:36 to bylo vlastně tehdejší
    nejvýznamnější a nejnavštěvovanější
  • 00:37:40 poutní místo v Čechách tou dobou,
    čili začátkem 18. století.
  • 00:37:46 Tehdy, když se tady
    přestavoval gotický kostel,
  • 00:37:50 tak si musíme uvědomit,
    že to bylo za provozu.
  • 00:37:55 Chodily sem
    statisíce poutníků ročně.
  • 00:37:59 Takže vlastně se ten chrám
    přestavoval za pochodu.
  • 00:38:06 To znamená, že se tady postavila
    taková veliká klenba z toho lešení
  • 00:38:10 a pod tou klenbou
    se sloužily mši svaté
  • 00:38:13 a nad nimi
    se stavěl chrám.
  • 00:38:16 Vymysleli obrovskou rampu,
    která šla tady přes to údolí.
  • 00:38:20 Pan farář Raban
    ještě dlouho a zaníceně
  • 00:38:24 vyprávěl
    o stavbě hejnického chrámu,
  • 00:38:30 o poutích,
    které k němu vedly.
  • 00:38:33 Toto je
    Stará poutní cesta.
  • 00:38:36 S tou se rozloučíme
    temným příběhem,
  • 00:38:39 který se odehrál
    před 180 lety.
  • 00:38:47 Při Staré poutní cestě,
    to byla v r. 1825
  • 00:38:50 jedna z mála cest,
    která přes Jizerské hory vedla.
  • 00:38:55 A protože tady nebyla
    ani cesta, natož železnice,
  • 00:38:58 která byla tudy vedena
    až o 50 roků později,
  • 00:39:01 tak ten chlapec,
    který pracoval v Liberci
  • 00:39:03 v nějaké kovářské dílně,
    tak se na neděli
  • 00:39:05 vracel domů, do Hejnic,
    musel jít pěšky,
  • 00:39:08 a tam ho poutníci
    našli za několik hodin
  • 00:39:12 ubitého s roztřískanou hlavou,
    okradeného o několik krejcarů.
  • 00:39:20 A postavili tam pomníček,
    který stojí dodnes
  • 00:39:23 několik metrů
    pod železniční tratí.
  • 00:39:40 Effenbergear,
    to je ostuda.
  • 00:39:48 Já ho nenajdu.
  • 00:39:56 Takhle těžko se hledají
    pomníčky v Jizerských horách.
  • 00:40:04 Josef Effenberger
    8.4.1895.
  • 00:40:09 Spadl na něj
    strom.
  • 00:40:13 Když jsme v Severočeském muzeu,
    tak musím přiznat,
  • 00:40:15 že nebýt muzea, toho,
    že jsem byl tady
  • 00:40:17 od roku 1957 zaměstnán,
    měl jsem možnost
  • 00:40:20 využívat časopisů,
    které sem byly svezeny po válce,
  • 00:40:24 a tak, když jsem mohl
    celé dny nerušeně,
  • 00:40:27 tehdy po mně nikdo nic nechtěl,
    v tom roce 1960,
  • 00:40:30 tak jsem si četl
    staré německé vlastivědy a kroniky
  • 00:40:34 a dozvídal jsem se věci,
    které jsem si zapisoval.
  • 00:40:37 Protože jsem studoval
    systematickou zoologii,
  • 00:40:39 tak jsem si systematicky
    zapisoval do kartotéky
  • 00:40:41 a netušil jsem, že je někdy použiji
    pro nějakou knížku.
  • 00:40:44 Teprve, když mě
    při náhodném setkání
  • 00:40:47 vyzval ředitel tehdejšího
    krajského nakladatelství,
  • 00:40:49 abych to sepsal, tak jsem se
    tím začal vážně zabývat.
  • 00:40:53 Ty pomníčky,
    o kterých jste hovořil,
  • 00:40:55 to byla jenom nepatrná část,
    ale ukázalo se,
  • 00:40:58 že to je to
    nejvýživnější z té knížky,
  • 00:41:01 co lidi
    nejvíc zaujalo.
  • 00:41:04 Já jsem se vlastně
    o těch pomníčkách dočítal.
  • 00:41:08 Viděl jsem je
    ve staré Matouškově mapě.
  • 00:41:11 Chodil jsem za nimi,
    tehdy mi nebyl nikdo schopen
  • 00:41:13 říct, kde jsou.
  • 00:41:14 To nejdobrodružnější
    a nejromantičtější bylo
  • 00:41:16 je prostě nalézt
    v hlubokých lesích.
  • 00:41:19 Dneska k nim vedou šipky
    nebo jsou na mapách.
  • 00:41:22 Já jsem ty pomníčky,
    zdevastované,
  • 00:41:25 10 let po válce
    si jich nikdo nevšímal,
  • 00:41:28 tak jsem je začal,
    ještě s jedním německým přítelem,
  • 00:41:31 jsme je začali opravovat.
  • 00:41:36 Nechci říct, že to byla
    přímo protistátní činnost,
  • 00:41:38 ale bylo to velice
    tehdejším režimem nepodporované.
  • 00:41:41 Postupně jsme opravili
    všechny pomníčky
  • 00:41:44 a dneska je z toho
    taková móda.
  • 00:41:46 Dokonce přátelé
    z Jablonecka i z Liberecka
  • 00:41:48 založili před lety,
    když ta knížka vyšla,
  • 00:41:50 takový spolek,
    který se jmenuje Patron.
  • 00:41:52 O ty pomníčky se stará,
    dokonce staví nové,
  • 00:41:54 už má takovou
    živnou půdu.
  • 00:41:59 Ty pomníčky,
    jak vznikaly?
  • 00:42:01 Podívejte,
    nejstarší je z roku 1666,
  • 00:42:03 tak těžko řeknu jak vznikaly,
    ale poslední možná vznikl letos,
  • 00:42:07 a to jsou
    cyklistická neštěstí.
  • 00:42:12 Jinak ty pomníčky vznikaly tak,
    jak šel čas horami.
  • 00:42:15 Některé mapovaly
    třeba historické události.
  • 00:42:18 Jak je patrno,
    cestář Raušek nebyl jediný,
  • 00:42:22 kdo z Ferdinandova
    bezestopy zmizel.
  • 00:42:24 Různé pamětní desky
    a pomníky mocnářům a panovníkům,
  • 00:42:28 pak je to
    celá řada pomníčků,
  • 00:42:31 která nám dochovala
    těžkou práci místních lidí -
  • 00:42:36 dřevařů, svážečů dřeva
    a dalších a dalších profesí.
  • 00:42:42 Až do 5. května 1878
    nikdy nikdo nenamířil zbraň
  • 00:42:48 na frýdlantskou vrchnost
    v jejich vlastních lesích.
  • 00:42:53 Toho dne zde ovšem stál
    pytlák.
  • 00:42:58 Česky přeloženo -
    Volatý Pepek
  • 00:43:02 a mířil na mladého
    Františka Clamgalasse.
  • 00:43:06 Jeho lesník vykřikl:
  • 00:43:08 "Pytláci,
    pan hrabě nechť se kryje!"
  • 00:43:12 Tato věta skutečně
    padla.
  • 00:43:14 Mladá František
    skočil za dvojitý buk,
  • 00:43:16 načež padlo několik výstřelů
    Volatý Pepek padl k zemi.
  • 00:43:24 A tímto křížkem
    vlastně hrabě Clamgalass
  • 00:43:27 poděkoval
    za záchranu svého života.
  • 00:43:34 Hodně pomníčků tady po lesích
    nám připomíná
  • 00:43:37 třeba střety pytláků
    s hajnými.
  • 00:43:39 Ten pomníček vznikl
    na památku toho,
  • 00:43:41 kdo byl vlastně
    pomalejší,
  • 00:43:43 protože to se nezjišťovalo
    kdo co,
  • 00:43:44 ale tasila se zbraň,
    zmáčkl se kohoutek
  • 00:43:49 a jak říkám - kdo byl pomalejší,
    ten tam měl pomníček.
  • 00:43:54 Potom jsou tu pomníčky,
    které připomínají
  • 00:43:56 třeba sebevraždy i vraždy.
  • 00:43:59 Vraždy jsou v Jizerských horách
    zajímavé tím,
  • 00:44:02 že žádná
    nebyla nikdy vyšetřena.
  • 00:44:05 Pachatel nebyl dopaden.
  • 00:44:07 Ty vraždy tady zůstaly
    jako takové pomníky.
  • 00:44:09 Pomníčky tady byly vždycky
    a naštěstí se o ně
  • 00:44:12 vždycky někdo staral.
  • 00:44:14 Byli to lidé,
    kteří už dnes mezi námi nejsou,
  • 00:44:17 kteří se o ně před
    druhou světovou válkou starali,
  • 00:44:21 ještě po druhé světové válce,
    pak došlo
  • 00:44:23 k výměně obyvatelstva
    tady u nás v Sudetech,
  • 00:44:26 kdy německé obyvatelstvo
    bylo vysídleno
  • 00:44:28 a nahrazeno jinými,
    novými obyvateli.
  • 00:44:32 Ti si samozřejmě těžko přebírali
    určité návyky, určité zvyklosti
  • 00:44:37 a i s tím krajem
    se dost těžko sžívali.
  • 00:44:41 Pravda,
    k obnově starých památek
  • 00:44:43 obvykle nestačí jen dobrá vůle
    nebo zbožné zanícení.
  • 00:44:54 My jsem dostali ty podklady
    od "starých Němců",
  • 00:44:58 většinou to byli
    lidé německé národnosti.
  • 00:45:02 A vy taky sám
    dobře čtete.
  • 00:45:05 Já vlastně jsem
    německé národnosti,
  • 00:45:07 rodiče byli Němci
    a česky jsem se naučil
  • 00:45:09 až v první třídě,
    jak jsme tady říkali od rekreantů
  • 00:45:12 neboli souhrnně
    od Pražáků.
  • 00:45:15 Celkem to fungovalo
    a problémy jazykové nebyly.
  • 00:45:20 Možná by vás zajímalo,
    jak vlastně ty naše vědomosti
  • 00:45:24 schraňujeme
    nebo jak je sbíráme.
  • 00:45:27 Můžu vám říct,
    že takovýhle šanonů mám doma,
  • 00:45:30 když je postavím vedle sebe,
    tak asi 2 m.
  • 00:45:33 Jsou to materiály,
    které zpracovával člověk,
  • 00:45:35 který už není mezi námi,
    který má sám pamětní desku
  • 00:45:39 na Věži grálů,
    v údolí Hájeného potoka,
  • 00:45:42 pan Emil Novák.
  • 00:45:44 Tady vlastně máme
    vždycky popsáno v němčině
  • 00:45:47 původní poznatky
    až z 50. let.
  • 00:45:51 Já v tom pokračuji
    se svými přáteli,
  • 00:45:54 že aktualizujeme
    tyhle ty údaje
  • 00:45:57 a dáváme tam
    aktuální záběry stavu dnešního.
  • 00:46:04 Je 21. března 1842.
    Jsem lesník Bergmann.
  • 00:46:13 Přede mnou kráčí revírník
    Boimel.
  • 00:46:17 Zde v těchto místech uklouznu,
    vychází rána,
  • 00:46:22 revírník Boimel padá
    na místě mrtev.
  • 00:46:26 Tolik oficiální zpráva.
    Byli v lese sami.
  • 00:46:34 Boimelova smrt.
  • 00:46:38 Po první světové válce,
    kdy turistický ruch
  • 00:46:40 dorazil až sem
    do Jizerských hor
  • 00:46:42 se vyhledávání křížků a pomníčků,
    které jinde v Čechách
  • 00:46:46 nemají obdoby, stalo doslova
    vášní milovníků hor.
  • 00:46:52 Přes úporné pátrání
    zůstával tento křížek
  • 00:46:54 mnoho let skrytý v dalekých
    severních svazích Zadního divočáku.
  • 00:46:58 Proto se mu také říká
    Ztracený kříž.
  • 00:47:04 Smírčí kříže
    jsou takovou elitou
  • 00:47:06 mezi těmi drobnými památkami,
    protože jsou poměrně staré
  • 00:47:08 a myslím si,
    že ani vědci
  • 00:47:10 si ještě nejsou docela jisti
    jejich původem,
  • 00:47:13 byť se říká, že na místě,
    kde došlo k nějakému zlému činu
  • 00:47:16 jeden ze způsobů
    nebo druhu vykoupení
  • 00:47:19 bylo i postavit
    tento smírčí kříž.
  • 00:47:22 Tady vidíte
    dokonce skicy pana Nováka,
  • 00:47:25 tak, jak si je zaznamenával
    než jsme začali
  • 00:47:27 později fotografovat.
    Co stránka, to lidský osud.
  • 00:47:33 -Co je tohle?
    -To je pomník Alfréda Stumpeho.
  • 00:47:36 To je záležitost
    z roku 1938,
  • 00:47:38 kdy docházelo k třenicím
    mezi Čechy a Němci.
  • 00:47:41 Řeknu jenom,
    že to byl člověk,
  • 00:47:43 který propagoval
    nacionalistickou myšlenku
  • 00:47:48 a provokoval bílýma podkolenkama
    v hospodě,
  • 00:47:51 což nemohlo dobře dopadnout,
    když tam byli čeští vojáci,
  • 00:47:54 kteří stavěli kasárna
    na Kristiánově.
  • 00:47:57 Takže slovo dalo slovo
    a ta doba byla tak vydrážděná,
  • 00:48:01 že ten člověk
    tam zahynul.
  • 00:48:06 Ten pomník je zajímavý tím,
    že jednou stojí, jednou nestojí.
  • 00:48:09 Můžete tam jít jeden týden - leží,
    pak ho někdo postaví.
  • 00:48:15 Další pomníčky.
  • 00:48:18 Válečné pomníčky nepadlých
    z nevybojované války.
  • 00:48:22 Bludné balvany,
    které kdysi, marně,
  • 00:48:26 navalili do cesty
    silám zla.
  • 00:48:31 Když se tady podíváte,
    jsou tam věci dobové,
  • 00:48:33 například z dobového tisku,
    který jsem pročítal,
  • 00:48:37 se podařilo vytáhnout parte,
    úmrtní oznámení
  • 00:48:43 Stemmelova pomníčku.
  • 00:48:47 Tady je poděkování
    Antonu Miethovi
  • 00:48:50 za zřízení pomníčku.
  • 00:48:52 Tady v roce 1863
    v libereckých novinách o tom psali.
  • 00:48:57 Na Stemmela si tenkrát počkal
    asi hajný, ne?
  • 00:48:59 -To byl král pytláků.
    -No.
  • 00:49:03 Myslím si,
    že to tak dopadlo.
  • 00:49:06 Ta historie je velice dobře
    známá z knížky.
  • 00:49:08 Měl to být poslední jelen
    před cestou do Ameriky,
  • 00:49:10 tehdy se houfně cestovalo
    do Ameriky za prací
  • 00:49:12 a i on už měl vlastně pan Zenkner,
    Stemmel byla přezdívka,
  • 00:49:16 měl koupený lodní lístek pro rodinu
    a říkal:
  • 00:49:19 "Ještě jednou."
    A to se stalo osudným.
  • 00:49:24 Nicméně to paroží
    viselo léta tady na Nový louce.
  • 00:49:28 Mohl by jste nám říci
    podivný osud,
  • 00:49:30 který se váže k cestě?
  • 00:49:32 Docela nedaleko tady odtud
    se stal příběh
  • 00:49:34 vraždy pana Viktora Gatcka
    ze Dvora Králové.
  • 00:49:39 Bylo to v roce 1927.
  • 00:49:41 Ten člověk
    vyrazil odpoledne z Liberce,
  • 00:49:43 došel na Kristiánov
    do sklářské hospůdky,
  • 00:49:48 kterou tehdy provozovali
    sourozenci Ringeihainovi.
  • 00:49:52 Tam pan Gatcek
    přišel k večeru.
  • 00:49:55 Poseděl, popil,
    poptal po ubytování.
  • 00:49:58 Sourozenci
    neměli nic proti tomu
  • 00:50:01 a přisedl si tam
    takový mladý člověk
  • 00:50:04 a dal se s panem Gatckem
    do hovoru -
  • 00:50:07 kam jde, odkud jde,
    odkud je.
  • 00:50:10 Zjistil,
    že ten člověk je zdaleka,
  • 00:50:13 že se tady nevyzná.
  • 00:50:16 Zřejmě při placení viděl,
    že má u sebe dost peněz,
  • 00:50:20 viděl, že má zlaté hodinky
    s řetězem a tak dále.
  • 00:50:24 A projevil přání,
    že by chtěl také přespat
  • 00:50:27 v té Liščí boudě.
  • 00:50:29 Dopadlo to nakonec tak,
    že majitelé Liščí boudy
  • 00:50:31 se vymluvili,
    že mají plno.
  • 00:50:33 Později říkali,
    že se jim nějak nezdál.
  • 00:50:36 Nezbylo mu nic jiného,
    než večer vyrazit
  • 00:50:38 po štolpišské silnici na Snědavu
    a tam vyhledat přístřeší.
  • 00:50:42 Pan Gatcek šel spát
    v Liščí boudě.
  • 00:50:45 Tenhle člověk
    spal na Snědavě.
  • 00:50:48 Brzo ráno, snad kolem
    třičtvrtě na šest,
  • 00:50:50 jak se později zjišťovalo,
    vyrazil tento mladík ze Snědavy
  • 00:50:54 směrem zpátky, ke Kristiánovu
    po štolpišské silnici.
  • 00:50:59 Pan Gatcek vstal,
    po snídani vyrazil
  • 00:51:01 po štolpišské silnici,
    směrem ke Snědavě,
  • 00:51:04 protože chtěl vandrovat
    po horách dál.
  • 00:51:09 Nedaleko Čihadel
    došlo zřejmě ke střetu
  • 00:51:11 těchto dvou lidí
    a těchto dvou osudů.
  • 00:51:14 Fakta jenom známe
    z dobového tisku,
  • 00:51:17 když jsem pročítal
    starý liberecké noviny,
  • 00:51:19 a tam se uvádí,
    že ráno šel jakýsi hajný
  • 00:51:24 z lovu jelenů
    a potkal nějakého mládence,
  • 00:51:29 kterého legitimoval,
    nezdál se mu.
  • 00:51:32 Snad to bylo jméno Lutz
    a vrátil mu doklady.
  • 00:51:36 Mladík šel dál.
    Netrvalo dlouho -
  • 00:51:39 a tam už jsou
    jakési rozpory.
  • 00:51:41 Jestli to byl hajný
    a druhá verze říká,
  • 00:51:43 že to byl dřevař, který našel
    zastřeleného inženýra Gatcka
  • 00:51:47 na štolpišské silnici.
  • 00:51:49 Byl střelen třemi ranami,
    oloupen o peníze,
  • 00:51:52 o ty zlaté hodinky.
  • 00:51:54 Teď se rozjelo velké pátrání,
    dokonce byl zatčen
  • 00:51:56 nějaký člověk v Tanvaldu.
  • 00:51:58 Vyslýchán,
    protože měl nějaký škraloup,
  • 00:52:00 ale neprokázala se
    jeho vina.
  • 00:52:03 A tak i ten pomníček,
    který je dodnes
  • 00:52:05 na štolpišské silnici,
    který jsme asi tak v roce 82
  • 00:52:09 celý rozebrali
    a znova postavili, srovnali,
  • 00:52:13 dali nový křížek,
    tak i tenhle pomníček
  • 00:52:15 je jeden z pomníčků nevyřešené
    vraždy v Jizerských horách.
  • 00:52:19 Myslíte si, že jste našel
    všechny pomníčky,
  • 00:52:21 které jsou
    v Jizerských horách?
  • 00:52:24 -Kdepak.
    -Za 30 let?
  • 00:52:26 Určitě ne.
  • 00:52:28 Vždycky, když jsem si to myslel,
    tak jsme objevili další.
  • 00:52:30 Buď sám jsem něco našel
    nebo moji kolegové něco našli.
  • 00:52:33 Už jsem se smířil s tím,
    že na tohle
  • 00:52:35 jeden lidský život
    nestačí.
  • 00:52:38 Já si myslím,
    že ty pomníčky
  • 00:52:39 nebo ty drobné památky,
    jak jim souhrnně říkáme,
  • 00:52:42 mají svoji hodnotu teprve v tom,
    když známe jejich příběh.
  • 00:52:45 A ten musíte
    pracně dohledávat
  • 00:52:47 po archivech, po matrikách,
    narození, úmrtí, oddání
  • 00:52:51 a dáváte si dohromady
    obraz toho člověka,
  • 00:52:54 který tam kdysi
    třeba přišel o život
  • 00:52:56 nebo se jenom zranil.
  • 00:52:59 Ale teprve vlastně tím
    bych řekl
  • 00:53:02 se naplní poslání
    té drobné památky v terénu.
  • 00:53:05 Protože když pak k ní jdete,
    kdykoliv, posedíte...
  • 00:53:09 Někdo by vám řekl,
    že to jsou jenom šutry s křížema.
  • 00:53:12 Nejsou.
  • 00:53:14 Ty šutry umí vyprávět,
    ale musíte umět naslouchat.
  • 00:53:18 Naše putování končí tady,
    u pomníčku
  • 00:53:21 nejslavnějšího pytláka
    Jizerských hor.
  • 00:53:25 Sedím a přemýšlím
    o cestách lidí, hor a lesů.
  • 00:53:32 Před 60 lety se z hor a podhůří
    museli odstěhovat lidé,
  • 00:53:36 kteří tu
    měli své kořeny.
  • 00:53:39 40 let po nich
    musely odejít i stromy,
  • 00:53:41 které tu vysázeli.
  • 00:53:45 Místo nich sem přišli
    lidé z jiných krajů,
  • 00:53:48 zasadili nové,
    cizokrajné dřeviny,
  • 00:53:52 ale ty už střídá
    původní les,
  • 00:53:54 tak jako přesídlence vystřídali
    jejich potomci.
  • 00:53:59 Teprve oni tu zakořenili
    a patří sem.
  • 00:54:03 Jizerské hory přežily svou smrt.
    Na jak dlouho?
  • 00:54:10 Na náhorní plošině
    se opět zelenají
  • 00:54:12 statisíce mladých smrků.
  • 00:54:17 Dokáží lesníci
    vytvořit smíšené porosty?
  • 00:54:20 Škodlivin ve vzduchu
    ubylo,
  • 00:54:22 ale stále je jich
    nad únosnou mez.
  • 00:54:25 Lesní půda,
    kam se léta usazovaly,
  • 00:54:28 se jich ještě
    nestačila zbavit.
  • 00:54:30 Nerostou tyto smrčiny
    pro další řezničinu?
  • 00:54:34 Nebudou cesty opět skapacitněny
    pro jejich nový odsun?
  • 00:54:41 Jizerskohorský cyklodrom
    se potom snad dočká
  • 00:54:44 výhledu do daleka
    přes holé páně.
  • 00:54:48 Cesty, to jsou
    i lanovky a sjezdovky.
  • 00:54:51 Ty zatím tomuto koutu
    zle zkoušených hor chybějí.
  • 00:54:56 Zatím.
    Jak dlouho?
  • 00:55:01 Plánovaný ski areál Smrk
    může být prvním krokem
  • 00:55:04 na cestě ke konečnému řešení
    jizerskohorské otázky.
  • 00:55:11 Skutečně se vyplní
    chmurná slova Miloslava Nevrlého?
  • 00:55:16 "Lidé si většinou
    neuvědomují,
  • 00:55:19 jak hluboce pozmění cesty
    každý kraj.
  • 00:55:23 Jimi začíná civilizace
    a jim vděčí za všechno.
  • 00:55:28 Cesty kamenité či prašné,
    asfaltové nebo železné
  • 00:55:35 pomáhají
    nezadržitelnému kroku času.
  • 00:55:40 Kdysi byly změny tak pomalé,
    že je lidé nestačili postihnou
  • 00:55:46 a krajina se jim zdála
    stále stejná.
  • 00:55:49 Nyní se i zde
    čas zrychluje.
  • 00:55:52 Cesty přinášejí
    dobré i zlé.
  • 00:55:56 Jejich síť se stále zhušťuje
    a budou to zase ony,
  • 00:56:00 které jednou pomohou
    definitivně zničit přírodu.
  • 00:56:05 Dal bych za to mnoho,
    kdybych mohl projít
  • 00:56:08 Jizerskými horami před staletími,
    kdy byly bez jediné lidské cesty.
  • 00:56:36 Skryté titulky
    Alena Fenclová

Související