8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
MORD je celovečerním hraným debutem režiséra Adama Martince, rodáka z Krnova v Moravskoslezském kraji. Ústředním motivem filmu je rodinná sešlost na zabíjačce odehrávající se kdesi na Osoblažsku. Do hlavní role Karla obsadil režisér svého otce Karla Martince. Režisér ve filmu reflektuje své zážitky z dětství a dospívání na severní Moravě.
Dobový film VLNY režiséra a scenáristy Jiřího Mádla zavede diváky do Prahy 60. let do Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu. Tamní novináři mění zaběhnutá pravidla a dostanou se kvůli tomu do přímého a nebezpečného boje s tajnými službami. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.
Celovečerní dokument TATA_BOJS.DOC o dnes už legendární hudební skupině, která se zrodila před 36 lety z kamarádství dvou žáků základní školy, a postupem času se vyvinula v komplexní fenomén české kulturní scény. Film režiséra a scenáristy Marka Najbrta originálně nahlíží do historie skupiny a hlouběji přibližuje její klíčové osobnosti Milana Caise a Mardošu, kteří populární „Tatáče“ už ve svých čtrnácti letech na hanspaulské základní škole založili. Fanoušci se mohou těšit na nepřeberné množství unikátních archivních materiálů z minulosti kapely, k níž vždy patřila promyšlená vizualita a neochota podbízet se lacinými hity.
Originální loutkový film ŽIVOT K SEŽRÁNÍ režisérky Kristiny Dufkové vznikl na motivy stejnojmenného knižního bestselleru francouzského autora Mikaëla Olliviera. Vizuálně zajímavý a songy nabitý příběh o dospívání a hledání lásky k druhým i sobě samému vyniká humorem a srozumitelnými tématy pro všechny generace. Za silnou hudební stránkou stojí držitel tří Českých lvů Michal Novinski a herec a muzikant Jiří Macháček, jenž spolupracoval i na scénáři. Pro Život k sežrání vznikly dokonce dvě písně – Žeru tě, živote a About Ben. Film si odnesl Cenu poroty v soutěži Contrechamp z prestižního Mezinárodního festivalu animovaných filmů v Annecy.
Celovečerní dokument JANŽURKA je osobní, vtipný, dojemný a zcela otevřený film, který odhaluje nejdůležitější chvíle v profesním i soukromém životním příběhu Ivy Janžurové. Režisérkou je její dcera Theodora Remundová. Díky jejímu autorskému záměru můžeme nahlédnout osobnost oblíbené herečky prostřednictvím jejích vzpomínek na rodiče a dětství, životní lásky, mateřství a zásadní okamžiky, které její charakter a život utvářely. Ve filmu se stáváme svědky mnoha intimních, vážných i veselých okamžiků, vzpomínek, úvah i setkání této herecké ikony – s dcerami nad dávnou milostnou korespondencí, na rodinných oslavách, na třídním srazu, s nejlepší kamarádkou z dětství, s hereckými kolegy v divadle, s Martou Kubišovou, s níž v roce 1968 vítala Alexandra Dubčeka po návratu z Moskvy.
Dokumentární snímek JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT režisérky Kláry Tasovské vznikl z tisíců subjektivních analogových fotografií a stránek osobních deníků Libuše Jarcovjákové, legendy světové fotografie a nespoutané ženy, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa, přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Film nadchl i publikum na festivalu Berlinale.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
