3. 2. 2010
„Vztek tě nezadusí, prázdnota tě nespoutá, posedlost tě osvobodí k útěku nikam.“ Pouta – to je thriller o temnotě a lásce, zničení a osvobození, vězení a útěku. Příběh s nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. Scénář Ondřej Štindl. Režie Radim Špaček. „Film Pouta by se asi dal velmi stručně popsat jako film o lásce a zradě. Takových filmů je ale strašně moc, takže pokud by se to mělo trošku víc rozvinout, je to o policajtovi, kterýmu hrábne. A nota bene se odehrává v roce 1982 v Československu. Už z těchto drobných střípků se dá poskládat jakýsi obraz toho, že jsme se snažili natočit film tak, aby byl napínavý, aby ne úplně jednoznačně hodnotil tu dobu, přece jenom aby jakési to vnitřní pnutí hlavního hrdiny tam bylo hodně viditelné,“ prozrazuje režisér Radim Špaček ve video bonusu, který spolu s dalšími informace naleznete na www.ceskatelevize.cz/pouta Československo, rok 1982. Tomáše (Martin Finger) zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází nějaký praktický význam, nevidí možnost „vítězství” a s ním související osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují – kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou (Kristína Farkašová). Antonín (Ondřej Malý), příslušník tajné policie, se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla (Luboš Veselý) o nevěře dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální. Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Antonínova sebedestrukce, Pavlova zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvoří soukolí zrady, manipulace a pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí. „Chtěli jsme vyprávět příběh, který má univerzálnější téma než výpověď o době, v níž se odehrává. Postavy nemají žádné reálné předobrazy. Jejich příběh určitě není příběhem politickým. Politika jen vyhrocuje dilemata, která musí hrdinové řešit, dilemata, která zdaleka nejsou svázána s dobou a místem děje,“ vysvětluje scenárista Ondřej Štindl. Snímek vznikl v koprodukci Bionaut Films, Česká televize – Televizní studio Ostrava, UPP, Film Studio Gatteo, SoundSquare. Kamera Jaromír Kačer. Architekt Pavol Andraško. Výtvarnice kostýmů Andrea Králová. Umělecká maskérka Jana Dopitová. Hudba Tomáš Vtípil. Střih Anna Johnson Ryndová. Zvuk Marek Hart, Jakub Čech. Vedoucí výroby Pavel Čechák, Jana Garajová. Více informací: www.pouta-film.cz, www.ceskatelevize.cz/filmy Film o filmu Pouta (režie Vratislav Šlajer) vysílá program ČT2. Více informací: www.ceskatelevize.cz/program Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
