26. 11. 2002
Snímek Matěje Mináče a Patrika Pašše - Síla lidskosti - Nicholas Winton, který byl vyroben v koprodukci s Českou televizí, získal v noci na dnes v New Yorku prestižní ocenění International Emmy Award v kategorii dokumentárních filmů. International Emmy Award oceňuje nejlepší snímky televizí z celého světa kromě USA celkem v sedmi kategoriích. Film zachycuje příběh člověka, který v roce 1939 zachránil před nacisty více než 600 československých dětí, uvedla agentura. V roce 1997 našel režisér Matej Mináč v archivu Židovského muzea v Praze zlomky materiálu o záchraně českých židovských dětí, které byly odvezeny do Anglie a vychovány adoptivními rodiči. V roce 1939, těsně před 2.druhou světovou válkou, se podařilo anglickému burzovnímu makléři panu Nicholasi G. Wintonovi a jeho spolupracovníkům odeslat z Prahy z Wilsonova nádraží šest vlaků, a zachránit tak 669 dětí. Panu Wintonovi je dnes už přes 80 let a žije v Maidenheadu poblíž Londýna. Pracuje na zahradě, vaří, řídí auto a těší se dobrému zdraví. Málokdo z jeho okolí ví, že významem své záchranné akce z roku 1939 se řadí k takovým postavám jako je O. Schindler nebo R. Wallenberg. Tři roky hledal režisér Mináč se svými spolupracovníky jedinečné záběry a fotografie z té doby. Našli opravdové skvosty jako záběr pana N. Wintona v roce 1939 na nádraží v Londýně, denní život zachráněných dětí ve škole, předávání dětí adoptivním rodičům a díky těmto objevům je celý příběh vyprávěn a pomocí archivů a výpovědí těch, kteří se záchranných akcí zúčastnili. Autoři dokumentárního příběhu museli najít i "Wintonovy děti", které žijí v cizině: v Itálii, Švédsku, Austrálii, v USA, ve Francii. Všichni vyprávěli své životní osudy, ale nikdo z nich netušil, že za svou záchranu vděčí právě panu Nicholasu Wintonovi. Česká televize dokument Síla lidskosti - Nicholas Winton uvedla v premiéře 17. listopadu 2001. Aktuálně zařazuje oceněný film v úterý 3. prosince ve 20.00 na ČT2.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
