22. 4. 2008
Snímek režiséra Petra Zelenky Karamazovi je dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. Koprodukční film První veřejnoprávní, s.r.o., Warszaw Pact Filmproduction a České televize vznikl na motivy legendárního románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi. Petr Zelenka napsal scénář na základě dramatizace Evalda Schorma, kterou bylo inspirováno i pražské Dejvické divadlo, kde je hra Bratři Karamazovi uváděna již osmým rokem v režii Lukáše Hlavici a herecky v ní exceluje Ivan Trojan v roli starého Karamazova. Petr Zelenka vytvořil originální adaptaci Dostojevského, v níž nechybí typicky Zelenkův humor, nadsázka a mystifikace. Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi, láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se tak promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti… S režisérem Petrem Zelenkou na filmu spolupracovali Alexander Šurkala (kamera), Vladimír Barák (střih), Michal Holubec (zvuk), Martin Chocholoušek (kostýmní výtvarník), Barbara Ostapowitz (architektka). Hudbu složil polský oscarový hudebník Jan A. P. Kaczmarek, žijící v Americe, který byl oceněn Oscarem za film Finding Neverland (2004). Filmoví diváci se mohou těšit na podobné herecké obsazení jako na jevišti Dejvického divadla. Ve filmu uvidí kromě Ivana Trojana (starý Karamazov), Igora Chmelu (Ivan), Martina Myšičku (Aljoša), Davida Novotného (Dimitrij), Radka Holuba (Smerďakov), Lenku Krobotovou (Grušenka) a Michaelu Badinkovou (Kateřina), která v divadelní hře nevystupuje, a řadu dalších. Film o filmu Karamazovi režisérky Krystyny Krauze mohou diváci vidět na ČT1 v pondělí 28. dubna na ČT1 od 11.25 hodin. Více informací: www.karamazovi.cz Česká televize se za šestnáct let své existence stala trvalým partnerem české filmové tvorby, od roku 1992 se podílela na vzniku více než 180 snímků. Na speciálních webových stránkách www.ceskatelevize.cz/filmy/naleznete jejich podrobný výčet. Dozvíte se podrobnosti o titulech, které měly premiéru v kinech. Seznámíte se i s filmy, jež chystáme v nejbližší době do kin, nebo jsou teprve ve fázi výroby. Připomenout si můžete koprodukční snímky ČT, které jste již měli možnost vidět i v televizi. Přečtete si informace o významných událostech ve světě filmu, prolistujete seznam úspěchů a ocenění koprodukčních filmů ČT a zapojit se můžete do pravidelné soutěže o DVD. Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
