17. 12. 2007
Režisérka Vlasta Pospíšilová dokončuje v těchto dnech ve studiu Hafan film svůj nový loutkový film O kloboučku s pérem sojčím.
Na motivy pohádky Jana Wericha Král měl tři syny z knihy Fimfárum napsal scénář Jiří Kubíček. Výtvarníkem je tradiční spolupracovník Vlasty Pospíšilové Petr Poš, dalšími spolutvůrci jsou mladí filmaři: animátoři David Súkup a Lenka Křížová a kameraman Hubert Hesoun. O koprodukční účasti v celém projektu Fimfárum, do třetice všeho dobrého bude producent MAUR film, jednat s Českou televizí, která jako tradiční a velmi důležitý partner všech fimfárovských pohádek právě vstoupila do spolupráce na filmu O kloboučku s pérem sojčím, prvním snímku třetí série Fimfára. „Právě David Súkup by měl být režisérem další fimfárovské pohádky Rozum a štěstí, která - pokud projekt získá podporu Státního fondu kinematografie a koprodukčních partnerů – by měla začít vznikat v průběhu roku 2008. David požádal o výtvarnou spolupráci výtvarníka a režiséra Jana Baleje. Tentokrát by mělo jít o pohádku netradičně dlouhou, měla by se pohybovat okolo čtyřiceti minut, což je skoro dvojnásobek délky ostatních fimfárovských příběhů,“ říká producent filmu Martin Vandas ze společnosti MAUR film. Předběžně je uvedení celého filmu do kin plánováno na rok 2009, do kdy by měl být film doplněn ještě o krátkou pohádku Jak na Šumavě vyhynuli obři. Koproducenty filmu O kloboučku s pérem sojčím jsou Česká televize a Krátký film Praha. Hlavním producentem je společnost MAUR film, producentem Martin Vandas. Film vzniká s podporou Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, technologii pro natáčení poskytli partneři filmu, společnosti Servodata a.s. – distributor s přidanou hodnotou a Fujifilm Czech. Další informace a fotografie k projektu: www.fimfarum.cz Ladislav Šticha Tiskový mluvčí ČT
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
