1. 11. 2007
Česká televize začala od prvních listopadových dnů natáčet podle stejnojmenného románu Josefa Kopty Hlídač č. 47 celovečerní distribuční film. Režii svěřila Filipu Renčovi.
„Remake žádného filmu jsem ještě netočil a domnívám se, že v naší kinematografii ještě žádný nevznikl. I když je scénář trochu odlišný od původního filmu, jedná se o klasický remake. Nejsem pravidelný čtenář psychologických románů, ale Koptův Hlídač č. 47 je považován za mistrovské dílo českého psychologického románu a je výjimečný. Chci ho natočit dynamicky, a přiblížit tak jeden z nejlepších českých románů dvacátých let mladým divákům. Pro ně točím všechny své filmy,“ říká režisér Filip Renč. Hlídač č. 47 je baladický příběh člověka, na jehož tragickém osudu se podílejí nejen prožité válečné zkušenosti, ale především lidé, kteří ho obklopují. Koptův román z roku 1926 byl kritikou označen za to nejlepší, co Josef Kopta napsal. Scénář k filmu Hlídač č. 47 je poslední scenáristická práce renomovaného scenáristy Eduarda Vernera, který zemřel v roce 2003. Eduard Verner ve svém textu vyzdvihl téma bolestného údělu člověka, který, ovlivněn a poznamenán hrůznými válečnými zážitky, doufá, že ve svém dalším životě najde díky lásce, přátelství, práci a rodinnému štěstí ztracenou rovnováhu. Silný a působivě napsaný román zaujal české filmaře už v roce 1937. Režisér Josef Rovenský natočil podle scénáře Otakara Vávry úspěšný film, v němž se v hlavních rolích objevili Jaroslav Průcha, Marie Glázrová a Ladislav Boháč. Protože Josef Rovenský během natáčení onemocněl a zemřel, film dokončil Jan Sviták. Velký lidský příběh oslovil i zkušeného a talentovaného režiséra Filipa Renče, kterému se scénář Eduarda Vernera dostal do rukou již před několika lety. Vzhledem k závažnosti a síle námětu se Česká televize rozhodla realizovat původní scénář jako celovečerní distribuční film. Tento snímek Česká televize natáčí sama bez přispění koproducentů. Režijní scénář Filipa Renče (na úpravách spolupracoval se Zdeňkem Zelenkou) podtrhuje dramatičnost předlohy a posiluje i domýšlí osobní vazby všech hrdinů. Do titulní postavy hlídače Douši režisér obsadil Karla Rodena, jeho ženu bude hrát Lucia Siposová, hrobníka Ferdu Václav Jiráček, kostelníka Bártíka Vladimír Dlouhý, epizodní roli válečného invalidy dostane Jan Svěrák. S režisérem Filipem Renčem na filmu spolupracuje debutující kameraman Karel Fairaisl, výtvarník kostýmů Roman Šolc, architekt Zdeněk Flemming, střihač Jan Mattlach, produkci filmu vede Ilona Jirásková, dramaturgyní je Lidmila Hustolesová. Film vzniká v pražském Centru dramatické, divadelní a hudební tvorby. Film se bude točit u Vejprt ve vesnici Kovářská, dále v severočeských obcích Zubrnice a Úštěk a nedaleko Prahy. Natáčení je naplánováno na 35 natáčecích dnů. Termín premiéry se předpokládá na podzim roku 2008. Tiskový útvar ČT
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
