13. 1. 2006
Česká televize, Televizní studio Brno, Slovenská televize, Ateliéry Bonton Zlín a Trigon Production uvádějí do kin koprodukční celovečerní film O dvě slabiky pozadu. Slavnostní premiéra se uskuteční 19. ledna 2006 v pražském kině Lucerna a o den později ve Velkém kině ve Zlíně. Filmový příběh studentky Zuzany je mozaikou reálných a snových situací, do kterých se mladá hrdinka zamotává ve snaze stihnout ze života co nejvíce a v co nejkratším možném čase. Chce studovat. Chce zažít a vychutnat si velké lásky. Chce vydělat spoustu peněz, aby si mohla zařídit byt a nahradit si chybějící rodičovské zázemí. Chce poznat atmosféru vysněné Paříže . Chce zkrátka všechno - a hned. Ale nestíhá. Nestíhá školu, ztroskotávají její vztahy s přáteli a milenci. Dokonce ztrácí kontakt s otcem, neví nic o své matce a skutečná Paříž se jí rozplývá do prchavých snů. Jediným kontaktem v reálném zázemí jejího minulého, současného i budoucího života je staromódní a velmi excentrická babička Eržébet, která jí postupně odkrývá možná východiska z bludného kruhu, ve kterém Zuzana nesmyslně utíká za svým štěstím a přitom stojí na jednom místě jako veverka v otáčivé kleci. Scénář k filmu O dvě slabiky pozadu je absolventským scénářem Kataríny Šulajové, který si i sama režírovala. Ročníkovým vedoucím a zároveň jakýmsi kmotrem scénáře i filmu je spisovatel a scénárista Dušan Dušek. Supervizorem filmu je režisér Martin Šulík (Všetko čo mám rád, Záhrada, Krajinka, Orbis Pictus). Scénář filmu v sobě nese autobiografické prvky. Ne náhodou si hlavní roli studentky Zuzy zahrála režisérčina sestra Zuzana Šulajová, která hrála ve filmu Martina Šulíka Zahrada, za který byla nominována na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon. Jednoho ze Zuzaniných milenců, za kterým jezdí do Paříže, ztvárnil pravý Francouz mladý charismatický herec PierrePhilippe Deleau. V roli Kornela, jejího českého přítele z Bratislavy, se představil Miki Křen, známý z kultovního filmu Samotáři. Nejbližší vztah má Zuza ke své babičce Eržébet (herečka Anna Ferenczy), jejíž způsob řeči a maďarská slověnština jsou zdrojem mnoha zábavných scén a nedorozumění. Babička je postavou, která o Zuzaně všechno ví (i to, co o sobě sama Zuzana zatím netuší). Komplikovanější je její vztah k otci (Ivan Romančík), se kterým se setkává v nečekaných, až bizardních situacích, a k matce, se kterou se nesetkává vůbec. Ve filmu O dvě slabiky pozadu si zahrál i jeden z nejvýznamnějších slovenských filmových režisérů Martin Hollý. Představil se v roli dabingového režiséra. Premiéry filmy, která byla na Slovensku 8. února 2005, se bohužel nedožil. Ještě během natáčení filmu podlehnul dlouhé chorobě. Film je posledním, ve kterém Martin Hollý účinkoval.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
