13. 1. 2006
Česká televize, Televizní studio Brno, Slovenská televize, Ateliéry Bonton Zlín a Trigon Production uvádějí do kin koprodukční celovečerní film O dvě slabiky pozadu. Slavnostní premiéra se uskuteční 19. ledna 2006 v pražském kině Lucerna a o den později ve Velkém kině ve Zlíně. Filmový příběh studentky Zuzany je mozaikou reálných a snových situací, do kterých se mladá hrdinka zamotává ve snaze stihnout ze života co nejvíce a v co nejkratším možném čase. Chce studovat. Chce zažít a vychutnat si velké lásky. Chce vydělat spoustu peněz, aby si mohla zařídit byt a nahradit si chybějící rodičovské zázemí. Chce poznat atmosféru vysněné Paříže . Chce zkrátka všechno - a hned. Ale nestíhá. Nestíhá školu, ztroskotávají její vztahy s přáteli a milenci. Dokonce ztrácí kontakt s otcem, neví nic o své matce a skutečná Paříž se jí rozplývá do prchavých snů. Jediným kontaktem v reálném zázemí jejího minulého, současného i budoucího života je staromódní a velmi excentrická babička Eržébet, která jí postupně odkrývá možná východiska z bludného kruhu, ve kterém Zuzana nesmyslně utíká za svým štěstím a přitom stojí na jednom místě jako veverka v otáčivé kleci. Scénář k filmu O dvě slabiky pozadu je absolventským scénářem Kataríny Šulajové, který si i sama režírovala. Ročníkovým vedoucím a zároveň jakýmsi kmotrem scénáře i filmu je spisovatel a scénárista Dušan Dušek. Supervizorem filmu je režisér Martin Šulík (Všetko čo mám rád, Záhrada, Krajinka, Orbis Pictus). Scénář filmu v sobě nese autobiografické prvky. Ne náhodou si hlavní roli studentky Zuzy zahrála režisérčina sestra Zuzana Šulajová, která hrála ve filmu Martina Šulíka Zahrada, za který byla nominována na Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon. Jednoho ze Zuzaniných milenců, za kterým jezdí do Paříže, ztvárnil pravý Francouz mladý charismatický herec PierrePhilippe Deleau. V roli Kornela, jejího českého přítele z Bratislavy, se představil Miki Křen, známý z kultovního filmu Samotáři. Nejbližší vztah má Zuza ke své babičce Eržébet (herečka Anna Ferenczy), jejíž způsob řeči a maďarská slověnština jsou zdrojem mnoha zábavných scén a nedorozumění. Babička je postavou, která o Zuzaně všechno ví (i to, co o sobě sama Zuzana zatím netuší). Komplikovanější je její vztah k otci (Ivan Romančík), se kterým se setkává v nečekaných, až bizardních situacích, a k matce, se kterou se nesetkává vůbec. Ve filmu O dvě slabiky pozadu si zahrál i jeden z nejvýznamnějších slovenských filmových režisérů Martin Hollý. Představil se v roli dabingového režiséra. Premiéry filmy, která byla na Slovensku 8. února 2005, se bohužel nedožil. Ještě během natáčení filmu podlehnul dlouhé chorobě. Film je posledním, ve kterém Martin Hollý účinkoval.
8. 11. 2024
Velký úspěch na MFDF Jihlava znamenaly distribuční dokumenty, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Nejlepším tuzemským dokumentem je Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka. Cenu publika si odvezl snímek Dajori režisérského dua Martina Páva a Nicolase Kourka.
25. 10. 2024
Celovečerní film producentky Nataši Slavíkové a režiséra Petra Slavíka Tancuj, Matyldo, oba se na něm podíleli i jako scenáristé, vyhrál hlavní cenu na na Mezinárodním filmovém festivalu Sante Fe (SFiFF) v Novém Mexiku v USA. Zvítězil v konkurenci 27 filmů a dokumentů americké provenience, z Evropy byl na tento festival vybrán jako jediný snímek.
8. 7. 2024
Zvláštní uznání poroty Hlavní soutěže 58. ročníku na MFF Karlovy Vary patří filmu režiséra Adama Martinec MORD. Diváckou cenu deníku Právo si odnesl dobový snímek Jiřího Mádla VLNY.
V hodnocení diváků se v první desítce umístilo 6 filmů, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. 1. místo VLNY, r. Jiří Mádl, 2. místo TATA_BOJS.DOC, r. Marek Najbrt, 4. místo ŽIVOT K SEZŘÁNÍ, r. Kristina Dufková, 5. místo JANŽURKA, r. Theodora Remundová, 7. místo JEŠTĚ NEJSEM, KÝM CHCI BÝT, r. Klára Tasovská a 10. místo MORD, r. Adam Martinec.
11. 3. 2024
Česká filmová a televizní akademie předala ceny 31. ročníku Českých lvů. 19 udělených ocenění získaly projekty vznikající za podpory České televize.
Sošku za nejlepší celovečerní hraný film si odnesli Bratři, na jehož vzniku se podílela Česká televize. Z dalších distribučních koprodukcí akademici v nejvíce kategoriích ocenili sci-fi Bod obnovy (nejlepší kamera, nejlepší střih, nejlepší zvuk a nejlepší scénografie), 2 České lvy si odnesla hororová černá komedie Přišla v noci (nejlepší režie, nejlepší herečka v hlavní roli) a vztahové drama Němá tajemství (nejlepší herečka ve vedlejší roli, nejlepší scénář). jednu sošku lva si získaly filmy Tancuj Matyldo (nejlepší hudba), Všechno dobře dopadne (nejlepší dokumentární film), Tonda, Slávka a kouzelné světlo (nejlepší animovaný film) a Atestace (nejlepší krátký film). Seriál Volha má 5 Český lvů (nejlepší televizní seriál, nejlepší herec v hlavní roli, nejlepší herec ve vedlejší roli, nejlepší kostýmy, nejlepší masky).
3. 2. 2024
Z celkově sedmi oceněných snímků se stala hlavním vítězem hororově laděná komedie PŘIŠLA V NOCI, která si odnáší tři ceny - za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší herečku v hlavní roli, kterou se stala Simona Peková. Rodinný animovaný snímek TONDA, SLÁVKA a KOUZELNÉ SVĚTLO získal dvě sošky. Jeho režisér Filip Pošivač je díky výtvarnému řešení letošním držitelem ceny za audiovizuální počin a stal se i objevem roku. Nejlepší scénář měla podle filmových kritiků NĚMÁ TAJEMSTVÍ. Karel Roden získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu TANCUJ MATYLDO. SVĚTLOPLACHOST režisérů Ivana Ostrochovského a Pavola Pekarčíka je nejlepším dokumentem.
22. 1. 2024
Osmičlenná porota ocenila Agnieszku Holland za režii filmu Hranice. Podle poroty "s hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace". Za námět, scénář a režii dokumentu Případ Modrý si odnesl cenu Roman Vávra, který v něm na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí zpracoval osud hokejového brankáře 40. let Bohumila Modrého. Za ztvárnění role Valérie ve filmu Přišla v noci má cenu Trilobit Barrandien 2024 herečka Simona Peková. Porota se shodla, že "její Valérie promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů".
16. 1. 2024
Nejvíce nominací obdržely filmy, na kterých se jako koproducent podílela Česká televize: BRATŘI (15), ÚSVIT (12), BOD OBNOVY, PŘIŠLA V NOCI (8), NĚMÁ TAJEMSTVÍ, TANCUJ, MATYLDO (7), CITLIVÝ ČLOVĚK (5), TONDA, SLÁVKA A KOUZELNÉ SVĚTLO (2). Po jedné nominaci získaly JEJÍ TĚLO, NÁVŠTĚVNÍCI, OSMÝ DEN, SLUŽKA, VELKÉ NIC, VŠECHNO DOBŘE DOPADNE a krátký film ATESTACE. Z českotelevizních projektů si odnáší 6 nominací minisérie VOLHA a po jedné nominaci seriály DOCENT, DOBRÉ RÁNO, BRNO! a kriminální thriller CESTA DO TMY.
4. 1. 2024
Filmy, na kterých se podílela České televize, získaly celkem 23 nominací z celkových 30. Nejvíc jich obdržela hororově laděná komedie Přišla v noci. Následují ji rodinný animovaný snímek Tonda, Slávka a kouzelné světlo a výpravné historické drama Úsvit. Všechny tři snímky, které vznikaly v koprodukci s Českou televizí, se utkají o hlavní cenu pro nejlepší film.
13. 11. 2023
Porota 10. ročníku 3Kino FilmFestu 2023 udělila ocenění Nejlepší film snímku HRANICE režisérky Agnieszky Holland. Zvláštní cenu poroty získalo výpravné, akční, historické drama BRATŘI režiséra Tomáše Mašína.
Oba filmy koprodukovala také Česká televize a jsou stále k vidění v našich kinech.
8. 11. 2023
Film HRANICE režisérky Agnieszky Holland získal 3 nominace Evropské filmové akademie – nejlepší film, nejlepší režie a nejlepší scénář.
Výjimečně podaný příběh ze současnosti je odrazem skutečných událostí, které se děly a dějí na polsko – běloruské hranici. Prolínají se v něm tři perspektivy – pohledy utečenců, polských aktivistů a pohraničníků. Snímek je neuvěřitelně silným a emotivním příběhem o lidech prožívajících hraniční situace.
Českou producentkou filmu je Marlene Film Production, koproducentem je Česká televize (kreativní producent Jaroslav Sedláček), podpořil ho Státní fond kinematografie.
