Stačí 60 minut a zavřené auto je pro dítě smrtící, popsala zatím nejrozsáhlejší studie

Pokud stojí automobil zaparkovaný na přímém slunečním světle, stane se v průběhu pouhé jedné hodiny smrtícím prostředím pro dvouleté dítě. Popsali to výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu.

750 mrtvých dětí, které zemřely horkem v autech. To je statistika ze Spojených států od roku 1998 do současnosti. Jen letos k ní přibylo dalších šest zcela zbytečných úmrtí malých dětí – a to se vlny veder, kdy hrozí největší rizika, teprve čekají. A jak ukazuje případ z Brna, který se odehrál tento týden, ani Česká republika není proti takovým situacím imunní.

Podle profesorky Jennifer Vanosové, která výzkum vedla, je rozhodujícím faktorem, zda automobil stojí ve stínu, nebo na přímém slunečním světle. Ve voze zaparkovaném na slunci hrozí dítěti smrt za jednu hodinu, pokud auto stojí ve stínu, prodlouží se tato doba přibližně na dvě hodiny. Tato čísla jsou pochopitelně jen orientační, záleží na mnoha dalších faktorech, jako je například zdravotní stav dítěte.

Stoupání teploty v uzavřeném vozidle v čase
Zdroj: Městská policie Brno

„Někteří lidé si myslí, že když zaparkují auto ve stínu, je to zcela v pořádku,“ uvádí Vanosová. „Rozhodně je to lepší, ale smrti horkem to nezabrání.“ Ve své práci analyzovala okolnosti všech 750 úmrtí dětí v automobilech, jde tedy o zcela vyčerpávající zprávu, která nepracuje s abstraktními modely, ale vychází z konkrétních tragických situací. 

„Nejčastěji tato situace vznikne, když rodiče zapomenou dítě v autě, nebo si tam bez dozoru samo hraje a omylem se ve voze zamkne,“ popsala ve své studii. Tyto scénáře jsou zodpovědné za 54, respektive 27 procent případů. Podle vědkyně by se dalo mnoha těmto úmrtím předcházet technologickými úpravami automobilů – nebylo by podle ní zase tak obtížné je implementovat.

  • Dva faktory, které přispěly k většímu množství dětských úmrtí horkem, jsou airbagy a dětské sedačky. Podle autorů studie sice zvyšují bezpečnost, ale pokud jsou tyto prvky ve voze, zhoršuje to možnost zapomenutého dítěte si všimnout. 

Souhlasí s tím také psycholog Gene Brewer z Arizonské státní univerzity, jenž se na výzkumu nepodílel. „Potřebujeme vyvinout lepší technologii, která rychleji a spolehlivěji upozorní rodiče a zodpovědné osoby, že jejich děti jsou zamčené nebo zapomenuté v autě.“ Výsledky této práce jsou pro něj důležité především proto, že ukazují, jak málo času stačí k tomu, aby došlo k tragédii.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pro srovnání: zatímco k úmrtí dítěte v autě může dojít během jedné hodiny, průměrná doba jednoho amerického nákupu v menším obchodním centru se pohybuje kolem 1,4 hodiny, ale u větších obchodních center (jichž v posledních letech přibývá na úkor těch menších) jsou to už asi dvě hodiny.

Vanosová popisuje typický scénář: „Příběh často obsahuje buď nesoustředěného rodiče, anebo změnu návyků. Někdy je to proto, že matka, která dítě vozí běžně, zrovna nemůže, takže otec musí změnit svou normální trasu do práce. Dítě ale usne a otec soustředěný na svou práci ho zapomene v autě. Vrátí se za osm hodin a najde své dítě.“

Co ukázaly praktické experimenty

Tým kolem Jennifer Vanosové provedl také několik experimentů s různými typy vozů v různých podmínkách. Pokus probíhal v arizonském městě Tempe během tří dní v červnu a červenci 2014. Jednalo se o dva středně velké sedany, dvě víceúčelová vozidla (v USA označované jako minivany) a dva vozy střední třídy. Vědci měřili, jak rychle se v nich teplota změní, když jsou ve stínu nebo na slunečním světle.

Pokud byly venkovní teploty nad 37,7 stupě Celsia, auta na přímém slunci se ohřála na potenciálně smrtících 46,6 stupně Celsia během jedné hodiny – na přístrojové desce dosáhla teplota dokonce 69,5 stupně Celsia, 52,7 stupně u volantu a 50 stupňů na sedadlech.
Auta ve stínu se za stejné venkovní teploty dostala za hodinu na 37,7 stupně ve voze, 47,7 na přístrojové desce a 40,5 stupně na sedadlech. Výzkumníci svá zjištění popsali v odborném časopise Temperature, který vyšel 24. května.

Co by se stalo s dítětem?

Vědci pak modelovali scénář, co by se v takové teplotě stalo s dvouletým dítětem – vycházeli přitom z faktu, že při teplotách nad čtyřicet stupňů Celsia roste riziko selhání srdce. Výsledkem bylo zjištění, že hodina na slunci nebo dvě hodiny ve stínu mohou způsobit vážné poškození organismu nebo dokonce jeho smrt. Vzhledem k výše uvedené průměrné době nákupu to podle vědců představuje vážné riziko.

Vanosová realisticky připomíná, že nikdo není neomylný, takže by podle ní bylo dobré lidské slabiny vylepšit pomocí moderních technologií. Těmi mohou být například senzory, které vyhodnotí, že někdo zůstal ve vozu, ještě lepší by pro rodiče byly nějaké speciální aplikace například do mobilních telefonů. Takové už existují – jak pro iPhone, tak pro Android.

Na lidskou paměť se totiž podle vědců absolutně nedá spolehnout; téměř všechny případy spojuje, tvrdí Vanosová, stejné věty rodičů: „Nikdy by mě nenapadlo, že se to může stát právě mně. Není přece možné, abych své dítě někde zapomněl.“