Brusel - Šéfové diplomacií zemí EU dali zelenou první fázi námořní operace ve Středomoří namířené proti pašerákům migrantů do Evropy. Zajistit má hlavně sběr informací o pašeráckých lodích a mapovat sítě obchodníků s lidmi. Řada diplomatů včetně českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ale považuje tuto fázi za nedostatečnou. K ničení převaděčských lodí a vstupování vojáků na palubu je přitom nutný souhlas Rady bezpečnosti OSN. A Rusko si klade podmínky.
Diplomaté: První fáze operace proti pašerákům lidí je nedostatečná
GALERIE
videogallery_542301
Akce proti pašerákům lidí dostala zelenou
První fáze námořní operace proti pašerákům lidí ve Středomoří je označována jako EUNAVFOR-Med. V rámci této fáze má být zjišťováno co největší množství informací o pašeráckých sítích nebo o lodích používaných k přepravě migrantů do Evropy.
„Nejprve půjde o monitoring Středozemního moře, abychom věděli, kdo odkud vyplouvá a jaké trasy používá. Druhou částí je činnost výzvědných služeb, především na území severní Afriky, abychom byli schopni mapovat, kdo všechno se byznysu s chudobou účastní. Třetí důležitou částí je monitoring finančních toků – jsou v tom obrovské peníze, a když zmapujete, kam tečou, tak velmi rychle najdete zdroj,“ říká Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti.
Podle šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové akce přispěje k záchraně životů běženců. „S uváděním této první fáze do praxe začneme v příštích dnech,“ uvedla Mogheriniová. „Jejím cílem nejsou migranti. Zaměří se na ty, kteří vydělávají peníze na jejich životech a často i na jejich smrti,“ dodala. Podle Prouzy by tato fáze měla trvat zhruba dva měsíce.
Řada evropských diplomatů přitom nepovažuje rozsah ohlášené operace za dostatečný. Doufají, že Evropa získá pro námořní akci mandát OSN. A že v dalších fázích přikročí k tvrdším metodám.
Lubomír Zaorálek, český ministr zahraničí:
„Obávám se, že to příliš dostatečné opatření není, ale těším se na debatu s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem. Měli bychom se bavit o tom, aby bylo možné schválit rezoluci Rady bezpečnosti, která by umožnila druhou – zřejmě zásadnější fázi – operace.“
Martin Stropnický, český ministr obrany:
„Je to málo a na mě to dělá dojem odkladu a získávání času. Jsme svědky dlouhodobého odkládání imigrační politiky Evropské unie. Nejásám z toho, protože jsem evropeista, ale Unie zaspala, ukazuje sklerózu, je pomalá a někdy mám dojem, že dělá jen gesta.“
Ničení lodí? Moskva si klade podmínky
Další fáze už předpokládají existenci příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a souhlas případně dotčených zemí. Šlo by o vstupování vojáků na paluby pašeráckých lodí, jejich odklánění z kurzu a případně ničení prázdných plavidel.
- Jiří Schneider z Pražského institutu bezpečnostních studií: "Má jít o vojenskou operaci. Zahájení tedy neznamená jen monitoring, ale i začátek vojenského plánování další operace, která by už znamenala zabírání lodí, jejich vracení, případně potápění. Lze očekávat ozbrojený odpor – nejsou to žádní mírumilovní mořeplavci. Samozřejmě to bude bolet, pokud by loď, která nepluje pod vlajkou žádného státu, mohla být zničena nebo zabavena. Tím by se narušil 'obchodní plán' převaděčů, kteří za velké peníze zajišťují převoz lidí přes Středozemní moře."
Přijetí rezoluce ale komplikuje podle diplomatických zdrojů Rusko. To má v radě právo veta a svou podporu podmiňuje mimo jiné souhlasem libyjské vlády s operacemi v jeho vodách. Destabilizovaná Libye ovšem nemá centrální vládu, která by kontrolovala celou zemi.
Na ochranu vnějších hranic EU dává Evropa obrovské peníze, běženců ale stejně přibývá. Jen letos do Evropy dorazilo už přes 100 tisíc uprchlíků a tisíce jich cestu nepřežily.