Brusel – Evropská unie v příštích dnech přitvrdí protiruské sankce způsobem, který byl domluven koncem minulého týdne. Unijní diplomaté se na tom shodli během večerního jednání. Osmadvacítka ale zároveň začne řešit, jak v závislosti na vývoji situace na Ukrajině sankce v budoucnu zmírnit.
Brusel se rozhodl: Sankce uvalíme…, ale ne hned
GALERIE
videogallery_469710
Původně měly sankce začít platit už v úterý po právně nezbytném zveřejnění v unijním věstníku. Nyní bylo rozhodnuto s jejich zveřejněním, a tedy vstupem v platnost „několik dní“ počkat, krajním limitem by zřejmě mohl být konec tohoto týdne. Vzniknout tak má určitý časový prostor, který umožní sledovat vývoj na východě Ukrajiny, uvedl stálý předseda jednání členských zemí Herman van Rompuy. Tam stále platí v pátek vyhlášené křehké příměří.
Právě v závislosti na vyhodnocení dění přímo na místě by měla v Unii začít diskuse o případném částečném či úplném přehodnocení podoby balíku omezujících opatření. S podobným návrhem přijde Evropská komise a unijní diplomatická služba a jednomyslně by se na něm musely shodnout všechny členské země.
- Podobu sankcí minulý týden připravila evropská exekutiva na základě rozhodnutí summitu EU z 30. srpna. Některé země, včetně České republiky, měly vůči této původní podobě výhrady, ty se však podařilo koncem minulého týdne vyřešit a velvyslanci tehdy odsouhlasili definitivní verzi návrhu.
Jednání o sankcích provázely nejasnosti
Konečné rozhodnutí mělo padnout dnes. Termín však byl několikrát odkládán a nakonec italské předsednictví EU na večer opět svolalo velvyslance zemí osmadvacítky. Velké problémy s návrhem totiž podle dostupných informací dávalo najevo Finsko. Jeho premiér Alexander Stubb ale nakonec večer v Helsinkách oznámil, že také jeho země nová opatření podporuje, obává se ale jeho nepřímých dopadů a možné ruské odvety.
- „Po celý dnešek byl na Brusel velmi rozpačitý pohled. Poslední hodiny byly velmi napjaté, neustále se posouval termín, dokdy se měly státy vyjádřit. Novináři v Bruselu zjišťovali, která členská země přijetí sankcí brzdí. Bylo to Finsko, jehož premiér chtěl vědět, jak to bude s načasováním (…) Je tak evidentní, že sankce vstupující do čtvrté fáze působí velké obavy kromě Ruska i u samotných členských zemí. Bylo to přitom poprvé, co se státy veřejně dohadovaly přímo při jejich samotném schvalování,“ uvedl v Horizontu zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal.
Sankce mají zasáhnout giganty jako Rosněfť a Gazprom
Sankce mají podle dostupných informací omezit přístup velkých ruských ropných a jiných firem s většinovou státní účastí na finanční trhy. Agentura Reuters uvedla, že by se měly týkat například společností Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť. EU se ale zároveň vyhýbá zásahům do plynárenského sektoru. Opatření by měla také ještě více omezit vývoz některých technologií a zboží z Unie do Ruska. Právě zde v původním návrhu Praze vadily možné dopady do českého strojírenského exportu.
Opět by měl být rozšířen seznam osob, kterým EU zmrazí majetek a zakáže cesty. Měl by se dotknout vedoucích činitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny, lidí z vlády Ruskem anektovaného Krymu či ruských rozhodujících činitelů a „oligarchů“.
Rosněfť
Rusko pohrozilo „uzavřením svého nebe“
Moskva už na možné nové kolo evropských sankcí reagovala hrozbou „asymetrické odpovědi“. Na letní první zavedení hospodářských omezení reagovalo Rusko zákazem dovozu poměrně širokého spektra potravinářských produktů, nyní ruský premiér Dmitrij Medvěděv naznačil, že by mohly být postiženy západní letecké linky využívající ruského vzdušného prostoru.
Mládek: Přerušení spolupráce poškodí obě strany
Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorskiho by Visegrádské země měly protiruské sankce podporovat - upozornil na společnou historickou zkušenost s útlakem silného souseda. Nečinnost by podle něj byla dražší než současné ekonomické ztráty.
Česká vláda vyjednala v Bruselu podmínky, které mají dopady další vlny sankcí výrazně zmírnit a tuzemským firmám ušetřit miliardy korun. „Vzájemná obchodní výměna (pozn. red.: EU s Ruskem) je výhodná pro obě dvě strany, protože Evropa má zpracovatelský průmysl. Typickými zeměmi je Německo, ale také Česká republika, které vyváží do Ruska strojírenské zařízení a z Ruska dováží především energetické zdroje. Tato forma spolupráce je výhodná pro obě strany a v okamžiku, kdy bude rozbita, to poškodí jak Rusko, tak Evropskou unii,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v Událostech, komentářích.