Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin otevřeně adresoval armádním i povstaleckým silám výzvu, aby ukončily boje na východě Ukrajiny. Podle šéfa Kremlu je možné docílit dohody obou stran při pátečním jednání v Minsku. Výroky zazněly poté, co se ruský prezident se svým protějškem Petrem Porošenkem údajně dohodl na řešení ukrajinské krize. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk ale Putinův plán odmítá s tím, že Kremlu se nedá věřit - snaží se prý Západ oklamat, aby se vyhnul další vlně sankcí. Plán navíc vznikl „náhodou“ v předvečer dvoudenního summitu NATO.
Ukrajinský premiér mírový plán odmítá: Putin chce oklamat Západ
GALERIE
videogallery_468563
Překvapivou informaci o dojednání příměří zveřejnila dnes ráno kancelář ukrajinského prezidenta. Bez dalších podrobností oznámila, že se Porošenko a Putin domluvili na „trvalém příměří“. Následně formulaci opravila na „mechanismu příměří“. „Bylo dosaženo vzájemné dohody týkající se kroků, jež umožní nastolení míru,“ upřesnil úřad ukrajinského prezidenta.
Agentura RIA Novosti vzápětí citovala mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle něhož prezidenti jednali o krocích, které by přispěly k uzavření příměří mezi povstalci a ukrajinskou armádou. „Rusko technicky ani nemůže příměří uzavřít, protože není účastníkem konfliktu,“ oznámil Peskov.
Ruský prezident ale poté vystoupil s důrazným prohlášením, v němž vyzval Kyjev i povstalce ke klidu zbraní a vyjádřil naději, že obě strany se na způsobu mírového urovnání konfliktu dohodnou už 5. září. "V prvé řadě je třeba zastavit útočné operace ozbrojených sil a jednotek ozbrojenců na Doněck a Luhansk na jihovýchodě Ukrajiny," uvedl Putin. Na plánované příměří by podle něj měli na místě dohlížet mezinárodní pozorovatelé. Sedmibodový „akční plán“ sepsal šéf Kremlu během své dnešní cesty do Mongolska.
Putinův plán
1) Ukrajinská armáda a rebelové ukončí „aktivní útočné operace“.
2) Ukrajinští vojáci se stáhnou tak daleko, aby nemohli ostřelovat obydlená městská centra.
3) Na dodržování příměří budou dohlížet mezinárodní pozorovatelé.
4) Vojenská letadla nebudou mířit na civilisty.
5) Proběhne výměna všech vězňů.
6) Vznikne humanitární koridor pro uprchlíky.
7) Bude obnovena zničená infrastruktura.
Povstalci: O řešení můžeme jednat, ale jen při klidu zbraní
Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína zatím z Kyjeva do Doněcku nepřišlo žádné oficiální vyjádření. Zástupci proruských separatistů uvedli, že jsou ochotni s Kyjevem o politickém řešení konfliktu jednat, ale pouze v případě, že ukrajinské jednotky budou příměří skutečně dodržovat, uvedla agentura Interfax.
To, že by příměří mohlo situaci na východě Ukrajiny vyřešit, zpochybnil mluvčí ministerstva obrany povstalecké Doněcké lidové republiky Vladislav Brig. Podle něj Porošenko nedokáže všechny ukrajinské jednotky přimět, aby přestaly bojovat.
Boje na východě Ukrajiny
Jaceňuk: Putin chce Ukrajinu zničit…A obnovit Sovětský svaz
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes znovu obvinil Rusko z prohlubování krize a označil ho za „teroristický stát“. Kyjev by podle něj rád vstoupil do Severoatlantické aliance. „Jako správné řešení vnímám to, aby byla Ukrajina přijata jako člen NATO,“ zopakoval své prohlášení z minulého týdne. Vyjádřil se i k Putinově plánu na příměří - podle Jaceňuka by mohl konfikt na Ukrajině „zmrazit“. "Putinovým skutečným plánem je zničení
Ukrajiny a obnovení Sovětského svazu," sdělil s tím, že Moskva doposud žádnou dohodu nerespektovala.
Ukrajinský prezident vkládá velké naděje do setkání v Minsku. "Velmi doufám, že v pátek v
Minsku konečně začne mírový proces,„ uvedl v prohlášení. “Lidé na Ukrajině jsou zcela pro něj (pro mír), ale politici si chtějí hrát na válku. Chci ujistit, že to nepřipustím," dodal.
Jiří Šedivý, generál v záloze: „Některá vyjádření, myslím, k tomu řešení příliš nepřispívají. Že je Rusko teroristický stát, si někdo může myslet, ale nemůže v takové pozici říkat podobné věci nahlas.“
V minulých dnech se na Ukrajině objevila řada důkazů o přímém působení ruských vojsk či techniky. Armáda dokonce několik Rusů na území Ukrajiny zajala a vyslechla. Podle ruských úřadů se ale jednotka na ukrajinském území pohybovala náhodou. Ve většině případů jde prý navíc o dobrovolníky či vojáky, kteří vyjeli na Ukrajinu bojovat při svém volnu a jejich počínání tak ruská strana nemůže kontrolovat. V současnosti se počet ruských ozbrojenců - zejména s novými boji u Azovského moře - odhaduje na několik tisíc.
Petro Porošenko s Vladimirem Putinem
Na okraj summitu NATO - Rusko uspořádá cvičení na Altaji
Během příštího měsíce Rusko uskuteční v oblasti Altaje rozsáhlé cvičení raketových sil. Zapojit se do něj mají i jednotky zodpovědné za jaderný arzenál, citují ruské agentury tamní ministerstvo obrany. Cvičení se má zúčastnit asi 4 000 vojáků a 400 jednotek včetně leteckých. Aktuální oznámení o cvičení přišlo těsně před začátkem důležitého summitu NATO ve velšském Cardiffu – právě na něm by západní státy mohly dohodnout zvýšení vojenské účasti na východních hranicích Aliance. Vojenské manévry se uskuteční v Altajské autonomní republice, která na jihozápadní Sibiři leží u pomezí Kazachstánu, Číny a Mongolska. Přesné datum zatím není známo.
Rusko pořádá vojenské manévry pravidelně, v poslední době ale svět tato cvičení kvůli ukrajinské krizi vnímá velmi citlivě. V srpnu Moskva uskutečnila poblíž hranic s Ukrajinou pětidenní manévry letectva a sil protivzdušné obrany. Západ to kritizoval a uvedl, že cvičení rozhodně nepřispěje ke zklidnění situace na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují proti ukrajinské vládě. Kyjev a jeho západní spojenci obviňují Rusko, že na straně povstalců stojí i jeho vojáci; Moskva taková tvrzení opakovaně odmítá.
Letecké cvičení nad Ruskem
V posledních dnech přišla z Moskvy zpráva o plánované změně vojenské doktríny jako reakci na větší aktivitu NATO ve své východní části. Doktrínu, kterou chce Kreml revidovat, podepsal bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv v únoru 2010. Již tehdy dokument hovořil o rozšiřování NATO k ruským hranicím jako o hrozbě a odmítal budování amerického protiraketového deštníku (od plánu Bushovy administrativy ovšem Barack Obama ustoupil). Za další vnější hrozby pro Rusko doktrína například uvádí:
- použití vojenské síly a rozšiřování vojenských kontingentů na územích států, které mají společnou hranici s Ruskou federací a jejími spojenci
- územní nároky vůči Ruské federaci i jejím spojencům a zasahování do jejich vnitřních záležitostí
- rozmisťování zbraní hromadného ničení
- zvýšení počtu států disponujících jadernými zbraněmi
- porušování mezinárodních dohod v oblasti zbrojení
- šíření mezinárodního terorismu