V Římě po dlouhé nemoci zemřel režisér a scenárista Bernardo Bertolucci. Bylo mu 77 let. Za film Poslední císař získal Oscary za scénář i režii. Proslavil se rovněž snímky Konformista nebo Poslední tango v Paříži, které vzbudilo silné kontroverze.
Zemřel režisér Bernardo Bertolucci. Natočil Poslední tango v Paříži či Posledního císaře
Bertolucci se narodil v Parmě do umělecké rodiny, jeho otec Attilio byl básník. Bernardo nejprve kráčel v jeho šlépějích, nakonec však dal přednost múze filmové.
V začátcích kariéry nejprve asistoval Pieru Paolu Pasolinimu při natáčení filmu Accattone, v roce 1962 debutoval s vlastním snímkem, atmosférickou detektivkou Smrt kmotřička.
Zápletka Bertolucciho druhého filmu Před revolucí vychází ze Stendhalovy Kartouzy parmské, líčí vzpouru mladého intelektuála proti maloměšťáctví a také jeho vášnivý incestní vztah se svou duševně nemocnou tetou.
Za Konformistu podle románu Alberta Moravii byl Bertolucci poprvé nominován na Oscara. Vizuálně podmanivé dílo v předválečných kulisách pohrávající si s estetikou německých expresionistických a italských fašistických filmů ukazuje, kterak touha po normalitě dovede hlavního hrdinu ke špinavé práci pro Mussoliniho režim.
Bernardo Bertolucci zemřel (zdroj: ČT24)
Ponížení Marie Schneiderové
Nejznámější je Bertolucciho kontroverzní film Poslední tango v Paříži s Marlonem Brandem v hlavní roli. Snímek z roku 1972 pojednává o tématech sexuality a násilí způsobem, který pobouřil většinovou společnost a nadchnul liberální kritiku.
Příběh staršího Američana, který hledá útěchu v anonymním živočišném sexu s mladou Francouzkou, byl některými označen za perverzní pornografii, podle jiných změnil uměleckou kinematografii. V roce 1976 byl Bertolucci kvůli filmu dokonce odsouzen a krátce poté odešel z Itálie, kam se vrátil zhruba po deseti letech.
Dodnes přetřásanou se stala scéna, v níž Brando za pomoci másla jako lubrikantu análně znásilní mladou dívku. Tehdy devatenáctiletá herečka Maria Schneiderová natáčení popsala jako ponižující a odehrávající se proti její vůli. Režisér později vysvětloval, že scéna znásilnění byla ve scénáři a točila se simulovaně, použití másla však bylo improvizací.
Bernardo Bertolucci (vlevo), Marlon Brando a Maria Schneiderová při natáčení Posledního tanga v Paříži
Bertolucci vysvětlil, že nápad dostali společně s Brandem a Schneiderovou o něm neinformovali, aby její reakce vypadala „realističtěji“. „Cítím se vinen, ale nelituji toho,“ sdělil režisér s tím, že chtěl, aby Schneiderová ponížení a hněv cítila, nikoliv pouze hrála. V posledních letech se v médiích objevily hlasy kritizující režisérův postup.
Oscary za Posledního císaře
Výjimečným dílem, a to nejen stopáží, je Bertolucciho pětihodinová epopej Dvacáté století, která na osudech dvou kamarádů z dětství (Gérard Depardieu a Robert De Niro), stojících na opačných koncích spektra nejprve jen sociálního, posléze i ideologického, vykresluje Itálii první poloviny 20. století.
Aplaus Bertoluccimu vynesl velkofilm Poslední císař z roku 1987. Za biografickou ságu o posledním čínském císaři Süan-tchungovi filmař získal Oscary za režii a scénář, celkem snímek posbíral sošek devět.
Vesměs pozitivní mezinárodní ohlas rezonoval po eposu Malý Buddha z roku 1993, který popisuje střet dvou rozdílných světů – tibetského buddhismu a moderní americké kultury.
Svůdné kráse z roku 1996 mezi mnoha známými tvářemi dominuje herečka Liv Tyler, erotické drama Snílci z roku 2003 o dvou sourozencích, kteří se společně s náhodným hostem oddávají podobným hrám jako Brando a Schneiderová v Tangu z Paříži, již takový rozruch nevyvolalo.