Štrasburk – Začátkem října byla v Radě Evropy odhalena busta prezidenta Václava Havla. Místní na ni reagují převážně pozitivně, řada českých umělců však dílo Lubomíra Janečka označila jako sochařsky nezvládnuté.
Havlova busta: Nadčasový unikát, nebo sochařský škvár?
Český velvyslanec Tomáš Boček přiznává, že zatím zaregistroval pouze pozitivní reakce. „Největší zpětnou vazbu jsem měl při samotném odhalení, kdy za mnou chodili jednotliví velvyslanci, zaměstnanci Rady Evropy nebo poslanci. Všechny ty reakce byly pozitivní, všem se to ztvárnění a zpracování busty líbilo,“ tvrdí.
Pravdivost tohoto výroku potvrzuje i rektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Kotalík. O bustě hovoří převážně v superlativech a označil ji dokonce za nadčasovou a nepateticky reprezentativní.
Vyskytli se však tací, kteří pozitivní názory nesdílí. Český sochař Michal Blažek dokonce proti vzniku díla inicioval petici. Podle Lidových novin označil Blažek bustu coby „poslední kapku a třetiligovou práci“. Předseda Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska Jiří Středa míní, že socha je nepodařená a bez vypovídající hodnoty.
Busta Václava Havla
Po slavnostním odhalení našla plastika své místo na galerii před jedním z jednacích sálů. Spočinula tak vedle busty španělského diplomata a pacifisty Salvadora de Madariagy. Ani umístění některým kritikům nevyhovuje, příznivci zase oponují, že rozhodně nejde o druhořadý prostor.
Oba tábory se však shodují na tom, že charakteristický Havlův podpis není na desce čitelný. Rada Evropy na to konto přislíbila připevnění tabulky s přehlednějším označením.
Havlova busta je prvním uměleckým artefaktem, který Česká republika Radě Evropy darovala. Zdali kritici nějak ohrozí její umístění, se teprve ukáže.