Madrid - Teroristé 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001 udeřili i v Evropě - tentokrát si vybrali Španělsko. Krátce po půl osmé ráno 11. března 2004 explodovaly ve vlacích na nádraží Atocha a v dalších dvou stanicích bomby. Španělsko tak zažilo nejhorší teroristický útok v dějinách. Výbuchy si vyžádaly 191 obětí a přes 1 800 osob bylo zraněno. Důvodem útoku byla zřejmě účast Španělska ve válce v Iráku. Někteří upozornili na shodu čísel - pro atentáty na USA užívají anglosaská média zkratku 9/11, teroristé v Madridu udeřili po 911 dnech od útoků na New York a Washington.
Přesně 911 dní po 11. září 2001 teroristé udeřili v Madridu
Teroristé zaútočili tři dny před španělskými parlamentními volbami, zřejmě i proto tehdejší španělská vláda hned označila za viníka baskickou teroristickou organizaci ETA. Připustit fakt, že může jít o odplatu za účast Španělska ve válce v Iráku, by vládě sebralo hlasy voličů, což se ale nakonec stalo a vládní Lidová strana volby prohrála.
Bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares (asi 30 kilometrů východně od Madridu) a čtvrtý vlak vyjížděl z Guadalajary (jel také přes Alcalá de Henares). Vybuchlo deset bomb, další tři policie zneškodnila. Asi deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony.
Čtyři hodiny po útocích nalezla policie v Alcalá de Henares, odkud vyjely tři osudné vlaky a čtvrtý v něm měl zastávku, vůz se sedmi rozbuškami a arabskou nahrávkou s verši z Koránu. Týž den se také k útokům přihlásily Brigády mučedníka Abú Háfize Masrího, které údajně konaly jeho jménem.
Viníci již dostali své tresty
Sedm teroristů, včetně údajného šéfa atentátníků Maročana Džamála Ahmidama (přezdívaný Číňan), spáchalo sebevraždu v dubnu 2004 při zátahu policistů na jejich úkryt na předměstí Madridu. Při akci zahynul i agent zvláštní jednotky Javier Torronteras. Jako první byl odsouzen v listopadu 2004 Španěl Gabriel Montoya, přezdívaný El Gitanillo (Cikánek), za předání výbušnin pachatelům.
Nádraží Atocha v Madridu.
V dubnu 2006 bylo obviněno 29 osob (včetně jedné ženy), 28 z nich (jeden byl v červnu 2007 pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby) stanulo před soudem od února do července 2007, v říjnu 2007 byly vyneseny rozsudky - 21 lidí bylo odsouzeno a sedm zproštěno obžaloby. V červenci 2008 Nejvyšší soud jednoho z osvobozených odsoudil ke čtyřem letům, čtyři z odsouzených osvobodil a některým trest snížil.
Nejvyšší tresty 42 917 let (ve vězení mohou být nejvýše 40 let) dostali Maročané Džamál Zugam a Usmán Džnáuí. Obdobně vysoký trest byl požadován pro Rubáího Usmána Sajjida (přezdívaný Muhammad Egypťan), který byl ale osvobozen, neboť byl za stejný čin už odsouzen v Itálii (v říjnu 2007 mu odvolací soud v Miláně trest snížil z deseti na osm let).
Jako spolupachatel byl ke 34 715 letům vězení (opět nejvýše 40 let) v Madridu odsouzen José Emilio Suárez, bývalý horník, který teroristům obstaral výbušniny. Tresty od 23 do tří let (po odvolání od 18 do dvou) byly uděleny za příslušnost k ozbrojené skupině, spolupráci s teroristickou organizací a obstarání a přepravu výbušnin. Jako poslední byl v Maroku odsouzen Saad Husajní k 15 letům vězení za podíl na útocích v Madridu a v roce 2003 v marocké Casablance.
GALERIE
Teroristické útoky Al-Káidy na vlaky v Madriduv březnu 2004, při nichž zemřelo 192 lidí.