Moskva – Vážné potíže ruské ekonomiky nemají jen vnější příčiny, jejich důvodem jsou i vnitřní problémy, které se hromadily po léta. Myslí si to ruský prezident Vladimir Putin. Podle tamního ministra financí je ale nestabilita ruských finančních trhů minulostí. Pokud se situace znovu dramaticky nezhorší, může podle něj centrální banka snížit hlavní úrokovou sazbu. Rubl po rekordním propadu postupně zpevňuje a posiluje vůči světovým měnám. Návrat ekonomiky do lepší kondice ale přesto ještě nějaký čas potrvá. Šéf ruské státní kasy čeká na konci roku inflaci kolem 11,5 procenta.
Putin: Za problémy ruské ekonomiky stojí i vnitřní příčiny
Putin komentoval těžkou měnovou krizi i západní sankce. „Potíže, s nimiž se potýkáme, nemají jen vnější důvody, nejsou spojeny jen se sankčním omezením nebo objektivním stavem mezinárodní konjunktury. Jsou spojeny i s polovičatostmi, které se hromadily po léta,“ řekl prezident.
Putin ministrům připomněl dlouhodobé plány ruských ekonomů zbavit zemi závislosti na vývozu energetických surovin a prosadit inovační programy. „V tomto směru bylo mnoho vykonáno, ale události poslední doby ukazují, že je to nedostatečné,“ podotkl šéf Kremlu. Premiér Dmitrij Medvěděv s Putinem podle agentury TASS souhlasil. Vláda se podle něj v příštím roce bude soustředit na řešení naléhavých úkolů transformace ekonomiky.
Putin pochválil práci ruského kabinetu (zdroj: ČT24)
Ruská měna ráno opět vylepšila své postavení vůči dolaru i euru. Během dne se prodávala až za 52 rublů za dolar. V polovině prosince přitom rubl prudce oslabil až na 80 rublů za dolar z průměrných 30 až 35 rublů za dolar, kde se kurz pohyboval ještě v první polovině roku. Ruské úřady v posledních dnech podnikly řadu kroků na obranu domácí měny, včetně prudkého zvýšení úrokových sazeb, omezení vývozu obilí a neoficiálních kapitálových kontrol. „Rubl našel ztracenou rovnováhu a posiluje,“ komentoval zprávy z finančních trhů ruský ministr financí Anton Siluanov.
Inflace může překonat i ty nejhorší scénáře
V projevu k poslancům horní komory ruského parlamentu ale upozornil, že inflace letos v Rusku dosáhne výše 11,5 procenta. Od počátku roku zatím ceny v Rusku podle ministra vzrostly o 10,4 procenta, což je nejvyšší nárůst od krizového roku 2008. Pokud se Siluanovova předpověď vyplní, překročí letošní inflace v Rusku i nejpesimističtější odhady expertů. Centrální banka odhadovala inflaci na úrovni nejvýš 10,1 procenta, ministerstvo financí 9,7 procenta.
Rubl
V příštím roce bude schodek státního rozpočtu „podstatně vyšší“ než 0,6 procenta hrubého domácího produktu, jak se původně předpokládalo, poznamenal Siluanov. Důvodem je snížení rozpočtových příjmů při zachování úrovně hlavních výdajů. „Bude zapotřebí přísněji rozhodovat o prioritách,“ varoval ministr.
Rusko stojí před nutností využít prostředky uložené v rezervním fondu a zvýšit rozpočtový deficit. Podle Siluanova ale nejde o žádnou tragédii. „Jeden rok s deficitem není katastrofou,“ sdělil senátorům a zdůraznil, že rok 2015 musí země využít ke stabilizaci ekonomiky pro následující dva roky.
Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům vlády prezidenta Vladimira Putina, letošní vývoj ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Centrální banka už nějakou dobu podporuje domácí měnu intervencemi na devizovém trhu. Minulý týden klesly rezervy Ruska v zahraničních měnách a ve zlatě podle dnešního sdělení tamní centrální banky o 15,7 miliardy dolarů pod hranici 400 miliard dolarů (zhruba devět bilionů korun), což se stalo poprvé od srpna 2009, napsala agentura Reuters. Podle analytiků vydala centrální banka na podporu rublu minulý týden zhruba pět miliard dolarů.