Praha - Připravovaná největší dohoda o zóně volného obchodu historie může přinést horší pozice států při jednání se zahraničními investory, alespoň podle programového ředitele nejvýznamnější americké odborové centrály AFL-CIO Damona Silverse. Ten v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že správně nastavenou dohodu odbory na obou stranách Atlantiku podporují. „Věříme, že TTIP může mít velice pozitivní dopady - zvýší životní standardy pro lidi a sblíží oba kontinenty. Spojené státy a Evropská unie jsou podobně rozvinuté ekonomiky a mají podobně vyvinutý smysl pro lidská práva. Jsou tu ale náznaky, že byznys na obou stranách Atlantiku chce tu dohodu využít k tomu, aby omezil demokratický způsob vládnutí a oslabil občanskou společnost,“ řekl Silvers.
Euroamerická zóna volného obchodu: Dvojsečná zbraň, která může pomoci i uškodit
Máte na mysli takzvané klauzule ISDS, které se týkají ochrany investic a řešení sporů mezi státem a investorem? Oč v nich jde?
Silvers: "Ano, to je příklad toho, o čem mluvím. Jde o zvláštní systém pro to, když se zahraničnímu investorovi nelíbí regulační prostředí ve státě, ve kterém investuje. Třeba řekněme česká pravidla bezpečnosti práce. No, a místo aby šli k českému soudu, tak jdou k takovému komplikovaně jmenovanému tribunálu a můžou říct - myslíme si, že tento a tento český zákon brání volnému obchodu. Vytváří se tak speciální soudy pro byznys. A to není celé to nebezpečí - pokud si nějaká tuzemská firma založí zahraniční pobočku a naoko vystupuje jako zahraniční, může k nim také mít přístup."
Je to součást transatlantické dohody?
Silvers: „Je to navrhováno jako součást. A to je další potíž. Nikdo přesně neví, co tam bude. Jednání nejsou dostatečně transparentní. Ale navrženo to je a je to standardní součástí dohod o zónách volného obchodu uzavíraných Spojenými státy.“
Odhady, které prezentovaly obě strany, mluví o tom, že zóna volného obchodu přinese miliony pracovních míst a ekonomiky porostou o stovky miliard dolarů či eur. Jak se na ta čísla díváte?
Silvers: „Zatím se zdá, že jednání směřují k tomu typu dohody o volném obchodu, který je spíš typický pro Spojené státy než Evropu. A z naší zkušenosti víme, že číslům o tom, kolik to vytvoří pracovních míst, se nedá věřit. Vůbec. NAFTA, tedy severoamerická zóna volného obchodu, dohody s Čínou a Koreou - je to samozřejmě těžké spočítat, ale žádné přesvědčivé důkazy, že by vytvořily pracovní místa, tu nejsou. A u NAFTY máme dost důkazů o negativních dopadech jak na Spojené státy, tak na Mexiko. Nejde totiž jen o mocenský vztah mezi dvěma zeměmi, ale vládami, firmami a občanskou společností v každé té zemi.“
Když firma přesune svůj závod do jiné země, tak je negativní dopad asi jasný, vy ale mluvíte o negativních dopadech na všechny zúčastněné státy?
Silvers:„Problém NAFTY je v tom, že Spojené státy dovolily dovoz mexického zboží, aniž by požadovaly, aby se Mexiko stalo skutečným právním státem a třeba korektně upravilo platy. Mexiko zase začalo dovážet produkty amerických farmářů, což zničilo místní zemědělce a způsobilo velké sociální problémy, miliony venkovanů začaly migrovat, a to i do Spojených států.“
Euroatlantický trh by měl obsloužit 800 milionů lidí na obou březích Atlantiku a už dnes generuje 54 procent celkového světového HDP. Ambiciózní plán zóny volného obchodu staví také na tom, že mezi EU a USA, tedy největší světovou ekonomikou, dosahuje každoroční výměna zboží a služeb téměř bilionu dolarů (zhruba 19,2 bilionu korun). Nová dohoda by přitom měla odstranit bariéry, které americkým a evropským firmám brání podnikat na druhém trhu. Podle doporučující zprávy by EU díky dohodě měla posílit svou ekonomickou produkci do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu korun).