Brusel/Ottawa - Evropská unie a Kanada mají představit konečnou podobu dohody o volném obchodu. Jen pár hodin předtím se ale ozvalo Německo, které žádá změnu. Nezamlouvá se mu část dohody, která umožňuje soukromým společnostem žalovat vlády, pokud by některé právní předpisy omezovaly jejich investice. Velká část smlouvy označované jako CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) byla domluvena před dvěma lety. Dohoda by měla odstranit naprostou většinu cel a poplatků mezi osmadvacítkou a Kanadou a vytvořit velký trh pro služby, zboží i investice.
Námitky Berlína ohrožují klíčový pakt Kanada-EU o volném obchodu
Kritici opatření na ochranu investorů argumentují tím, že dávají příliš velkou moc do rukou nadnárodních společností, které by mohly zamezit vládám schvalovat zákony ve veřejném zájmu. Jako příklad poslouží třeba ochrana životního prostředí, která je mnohdy v rozporu se zájmy průmyslníků.
„Jsme přesvědčeni, že přijímání legislativy musí zůstat na národních vládách,“ prohlásil ve středu parlamentní státní tajemník pro německé ministerstvo hospodářství a energetiky Uwe Beckmeyer po setkání s kanadským ministrem obchodu Edem Fastem. Eurokomisař pro obchod přitom tento týden varoval, že pokud se v této fázi znovu otevře jednání o základních bodech, dohoda bude v podstatě „mrtvá“, píše na webu The Globe and Mail.
Jednání o smlouvě CETA začalo již v roce 2009. Předseda Evropské komise José Barroso očekává, že přinese nové příležitosti pro kanadské i evropské firmy a investory. Také by měla sloužit k posílení evropské pozice na severoamerickém trhu. Jde o první takovou smlouvu se zemí ze skupiny G8.
Co smlouva nabízí?
Z velké části se například otevře trh se zemědělskými komoditami, v rámci smlouvy má být například zaručena ochrana některých evropských zemědělských výrobků na kanadském trhu. Týká se to třeba některých francouzských sýrů, řeckých oliv či italského balzámového octa či šunky.
Kanada rovněž uzná některé evropské standardy pro automobily, což by mělo zjednodušit export aut. Usnadní se také vzájemné uznávání diplomů a kvalifikací a Kanada otevře přístup evropským zájemcům k veřejným zakázkám nejen na federální úrovni, ale také na úrovni regionů a měst. Smlouva má řešit i ochranu duševního vlastnictví.
Konečná podoba smlouvy by měla být známa už dnes, ještě ale zbývá řada kroků, než začne platit. Předně ji musí ratifikovat kanadský i Evropský parlament. V Unii se navíc řeší, jestli by tak neměly učinit i členské státy.
Unie jedná také s USA
- EU loni zahájila s USA jednání, která by měla vyústit ve vznik největší zóny volného obchodu na světě. Dohoda nazvaná Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by měla odstranit některé zbývající překážky ve vzájemném obchodu.
Euroatlantický trh by měl obsloužit 800 milionů lidí na obou březích Atlantiku a už dnes generuje 54 procent celkového světového HDP.
Ambiciózní plán zóny volného obchodu staví také na tom, že mezi EU a USA, tedy největší světovou ekonomikou, dosahuje každoroční výměna zboží a služeb téměř bilionu dolarů (zhruba 19,2 bilionu korun).
Nová dohoda by přitom měla odstranit bariéry, které americkým a evropským firmám brání podnikat na druhém trhu. Podle doporučující zprávy by EU díky dohodě měla posílit svou ekonomickou produkci do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu korun).