Olomouc/Praha – V olomouckém hotelu Clarion začal mimořádný kongres občanských demokratů. Někdejší hegemon tuzemské pravice na něm v následujících dvou dnech rozhodne o tom, kdo má stranu vyvést z vleklé vnitřní krize a uchránit ji před definitivní ztrátou voličské důvěry. O předsednický post jeví zájem nejen někdejší ministr školství Petr Fiala a místopředsedkyně Miroslava Němcová, ale také europoslanec Edvard Kožušník. Současný šéf ODS Martin Kuba naopak boj o křeslo ve vedení vzdal. „Rozhodl jsem se nekandidovat, protože jsem chtěl přispět ke klidné atmosféře, aby lidé nevolili proti někomu,“ řekl Kuba, který je přesvědčený, že situaci ve straně může ovlivňovat i jinak.
ODS volí lídra, který ji uchrání před pádem do propasti
Na katarzi čeká občanská demokracie už nejméně půl roku. V předčasných volbách do sněmovny získala jen necelých osm procent hlasů a s obdrženými šestnácti poslaneckými mandáty (z obhajovaných 53) se po třiadvaceti letech proměnila ve stranu středního či malého významu. Debakl v říjnovém hlasování navíc pro modré představoval jen další porážku v řadě – o devět měsíců dříve prezidentský kandidát ODS Přemysl Sobotka skončil ve volbě hlavy státu předposlední, v říjnu 2012 strana poztrácela i velký počet senátorů. Momentálně jich má čtrnáct (o volebních propadech občanské demokracie čtěte více zde).
Od kongresu proto straníci očekávají především nový začátek. „A kde jinde začít restart ODS z její současné těžké situace než právě v Olomouci,“ dodává stranický šéf Martin Kuba. Na stejném místě jako současné jednání totiž v dubnu 1991 proběhl také ustavující sjezd, na kterém si občanští demokraté do svého čela zvolili Václava Klause. Ani „otec zakladatel“ ani jeho nástupci ovšem před delegáty nepředstoupí. V minulosti sice bylo zvykem, že se bývalí předsedové k situaci ve straně vyjadřovali, ODS je ale tentokrát na kongres nepřizvala a upustila i od zdravic spřátelených stran.
Strana formálně toto rozhodnutí vysvětluje tím, že kongres pojímá jako ryze pracovní, podle senátora Jaroslava Kubery jde ale jen obezličku, kterou se vedení snaží zakrýt fakt, že má z projevů bývalých předsedů strach – což v zásadě potvrdil i poslanec Marek Benda. „Nechtěli jsme karatelské promluvy některých bývalých šéfů tak, jak jsme je zažívali celý podzim od Václava Klause,“ prohlásil ve čtvrtečních Událostech, komentářích. „Když v podzimních volbách zavelel 'Nevolte ODS', je problém, jak se k němu nyní postavit.“
GALERIE
Václav Klaus autor: harifulin Valery, zdroj: ITAR-TASS
Kdo se ujme vedení strany?
Hlavním výstupem víkendového jednání má být volba nového stranického šéfa. O něj modří přišli loni v červnu, kdy kvůli aféře své spolupracovnice Jany Nagyové rezignoval tehdejší premiér Petr Nečas. Vedením strany je od té doby provizorně pověřen její první místopředseda Martin Kuba, sám ale po volebním neúspěchu, kdy se z prvního místa na jihočeské kandidátce nedokázal dostat do sněmovny, o předsednický post usilovat nechce (čtěte víc).
Delegáti sjezdu o novém vedení rozhodnou už na samém začátku jednání, teprve poté proběhne tradiční diskuse a referáty delegátů. Podle některých občanských demokratů je ale takový itinerář špatný. „Není možné volit bez politické diskuse, byť se může stát, že bude řečeno něco nepříjemného,“ konstatuje Kubera – a obdobně hovoří i bývalý premiér Topolánek. „To se té diskuse natolik bojíte, že pokračujete v tradici selhání svých předchůdců a hlasovacích aliancí předem připravených manipulačních her? Nic jste nepochopili a nic jste se nenaučili,“ vzkázal straníkům ve svém komentáři pro Mladou frontu DNES.
Jméno nového šéfa občanských demokratů by mělo být známo už dnes po obědě. Z jakých osobností budou delegáti vybírat?
PETR FIALA: Padesátiletý politolog řídil sedm let Masarykovu univerzitu a do služeb ODS vstoupil coby nestraník v květnu 2012, když přijal post ministra školství v kabinetu Petra Nečase. V předčasných volbách vedl stranickou kandidátku v Jihomoravském kraji, ani zde ale ODS ve svém procentním zisku (7,02) nepřekročila celorepublikový průměr. Ačkoli samotnou členskou legitimaci drží Fiala teprve od loňského listopadu, je nejfavorizovanějším kandidátem – vyslovilo se pro něj devět krajských organizací a jeho kandidaturu podporuje i vlivný občanský demokrat Jiří Pospíšil, jenž původně zvažoval, že se do souboje o předsednické křeslo postaví sám.
Plán stranické obrody Fiala definoval ve svém sedmibodovém programu. Napravo od ODS podle něj nesmí existovat žádné demokratické uskupení, navrhuje také vytvořit tým odborných mluvčí, kteří budou stranu zastupovat v jednotlivých politických oblastech. Výkonná rada by se podle něj měla zúžit, současně požaduje vznik stohlavého orgánu, kde by byli zastoupeni reprezentanti regionů; na systematickou diskusi s členskou základnou totiž podle Fialy vedení v uplynulých letech rezignovalo, a za odlivem členů tak podle něj stálo i to, že straníci nedokázali voličům vysvětlit vládní politiku.
Petr Fiala
EDVARD KOŽUŠNÍK: Třiačtyřicetiletý europoslanec má za sebou zkušenost v exportní agentuře Czechtrade, řídil kancelář někdejšího předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Do občanské demokracie vstoupil v roce 2008 a o rok později za ni úspěšně kandidoval do Evropského parlamentu. Poslanecký mandát mu skončí letos v květnu a již nyní avizuje, že ho chce obhajovat i v případě zvolení předsedou ODS. To by podle něj ostatně mělo udělat i celé nové předsednictvo, aby si tím potvrdilo svůj stranický mandát přímo u voličů.
Na předsedu občanské demokracie Kožušníka nominovala liberecká organizace, podle kandidátových představ by ve vedení strany měli být ekonom, ideolog a žena. Kožušník rovněž navrhuje, aby předsednictvo prošlo plošnou obměnou a nezasedal v něm nikdo ze současného vedení.
Edvard Kožušník
MIROSLAVA NĚMCOVÁ: Dvaašedesátiletá poslankyně a někdejší šéfka dolní komory patří mezi letité tváře občanské demokracie, v současnosti je její místopředsedkyní. Po Nečasově rezignaci neúspěšně usilovala o to, aby ji prezident Zeman pověřil sestavením, potažmo obnovením koaliční středopravicové vlády (více nejdete zde), později vedla ODS do předčasných voleb jako republikový lídr a jednička na pražské kandidátce jí dokázala získat vůbec nejlepší výsledek (více než 11 procent hlasů).
Svůj zájem usednout v čele strany deklarovala Němcová hned po volbách, přičemž uvedla, že o jinou než předsednickou funkci usilovat nebude. V polovině prosince se ale nad její kandidaturou objevily pochybnosti, kdy Hospodářské noviny s odkazem na stranické zdroje uvedly, že Němcová ve prospěch Fialy ustoupí. Ona sama to později dementovala. Počátkem tohoto měsíce ovšem nedostala předsednickou nominaci ani od domovské organizace v Kraji Vysočina. Svou kandidaturu nicméně v předvečer sjezdu potvrdila :„Vždy jsem si stála za svým slovem a nehodlám na tom nic měnit. Rozhodně budu na post předsedkyně ODS kandidovat. Je to pro mě složitá situace, ale porvu se.“
Miroslava Němcová
PRVNÍ MÍSTOPŘEDSEDA: Zájem obsadit pozici druhého muže ODS deklaroval někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a europoslanec Jan Zahradil. O pozici řadových místopředsedů bude usilovat například bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda nebo europoslanec a někdejší moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.
První úkoly pro předsedu? Konsolidace a volby
Ať už v dnešní volbě uspěje kdokoli, leží před novým předsedou a novým týmem řada náročných výzev a s prací je potřeba začít neprodleně. „Minimálně od června minulého roku je ve stavu naprosté strnulosti,“ upozornil v této souvislosti komentátor Reflexu Bohumil Pečinka. „Od chvíle, kdy Petr Nečas složil svou funkci, přestala fungovat jako živý organismus.“
Právě probuzení vnitrostranického života je tak jeden z prvních úkolů, které musí nový předseda vykonat – uchazeči o vůdčí roli jsou si toho ostatně vědomi, neboť jak Fiala, tak Kožušník akcentují potřebu otevřít vnitřní diskusi a obnovit komunikaci mezi regiony a stranickou centrálou. Jen vzkříšení stranického chodu totiž může zabránit odlivu straníků k jiným politickým uskupením (za zmínku stojí například to, že čelná reprezentantka hnutí ANO Jaroslava Jermanová v minulosti působila jako starostka za ODS). Strana má momentálně 20 tisíc členů.
Na nové vedení také čeká úkol ukotvit ODS v parlamentní opozici. Sociální demokracie drží většinu v horní komoře i koaliční většinu v Poslanecké sněmovně a blíží se tomu, že spolu s hnutím ANO a lidovci sestaví nový kabinet. Petr Fiala, jehož zvolení do čela strany se před kongresem jeví jako nejpravděpodobnější, přitom již nyní vyzývá občanské demokraty, aby přicházeli s vlastními podněty a opoziční politiku nezakládali pouze na negaci. „Opravdu nestačí doufat, že jsme pravicová strana, která se vymezuje vůči levici, a tím máme hlasy pravicových voličů jisté. Politiku nelze zjednodušovat na souboj Sparty se Slavií,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro E15.
Podle komentátorů je pro ODS nezbytně nutné „nalézt téma“ a získat zpátky voliče. Pečinka upozorňuje na to, že liberální část společnosti, která odmítá autoritářské tendence v politice stejně jako dominanci velkého kapitálu nad živnostníky, zatím marně hledá svého mluvčího, jenž by hájil její zájmy. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk jde potom ve svém soudu ještě dál – pro ODS podle něj na politické šachovnici už prakticky není místo, neboť témata, jež v minulosti reprezentovala, si mezi sebe rozebraly TOP 09, ANO, Úsvit i Machovi Svobodní. „Občanští demokraté už svůj osud v rukou nemají, ať udělají cokoli,“ konstatuje Honzejk.
Zisk ODS ve volbách do PS PČR
Zájem voličů je pro občanské demokraty přitom v tomto roce mimořádně důležitý, neboť Česko čekají hned troje volby. Ať už v dnešní volbě uspěje kdokoli, leží před novým předsedou a novým týmem náročné výzvy bez ohledu na situaci uvnitř strany a potřebu její konsolidace. Už na konci května se bude rozhodovat o složení Evropského parlamentu, ve kterém ODS obhajuje devět z jednadvaceti poslaneckých křesel, vůbec nejvíc ze všech uskupení zastoupených ve sněmovně.
Na podzim voliči rozhodnou o obsazení třetiny Senátu a zejména o složení obecních zastupitelstev. Právě radnice přitom pro občanskou demokracii představuje poslední síť politického významu i vlivu poté, co přišla o své pozice v krajích, Senátu i ve sněmovně. Významu podzimního hlasování jsou si ostatně vědomi i sami občanští demokraté, za klíčové ho ve vysílání ČT24 označili jak Marek Benda, tak Jaroslav Kubera. Ten doslova prohlásil: „Komunální volby jsou ten moment, který může ODS buď restartovat, nebo zničit.“
A aby toho nebylo málo – ODS se musí vypořádat i s vlastními financemi. Mimořádný volební kongres se totiž v Olomouci koná nejen ze symboliky, ale i kvůli tomu, že je lokalita levnější než původně chystané pražské Vysočany. Neúspěch ve sněmovních volbách totiž občanským demokratům přinesl podstatně menší státní příspěvek než v uplynulých letech (38,4 milionu korun).
S ohledem na úkoly, které musí ODS splnit, aby definitivně nepadla do politické bezvýznamnosti, se straničtí představitelé shodují v jednom – víkendové zasedání stranu nespasí a může představovat „pouze“ nový začátek. To ostatně říká i Fiala: „Kongres je jen vykročením.“
GALERIE
videogallery_409478