Praha - Nový školní rok přináší změny žákům i studentům. Například dřív se v osnovách objeví zlomky, přibude povinnost výuky druhého cizího jazyka na základních školách a nově se v nich objeví třeba i příprava na zemětřesení. Nové osnovy především na základních školách mají lépe připravit na život.
Nový školní rok, nová pravidla: Co všechno se mění?
Základní školy pro reálný život
Největší změny přicházejí na základní školy, a to už od prvního stupně. Vedle výuky zlomků nebo druhého cizího jazyka se ale ředitelé musejí připravit na řadu dalších změn. Do rozvrhu přibude povinně finanční gramotnost, větší důraz také budou učitelé klást na dopravní výchovu, výuku o korupci a obranu vlasti. Přibude také předmět, ve kterém by se žáci měli naučit, jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou záplavy nebo požáry. Ministerstvo školství reaguje změnami na trendy ve vzdělávání.
Nová pravidla učitelé i ředitelé škol většinou vítají, a to už proto, že se na úpravě osnov podíleli. Někde na rozhodnutí vlády ani nečekali. „Spousta škol i v zájmu pudu sebezáchovy učí zlomky již na prvním stupni,“ uvedla například pro Český rozhlas Marie Zimová, ředitelka ZŠ Ohradní v Praze 4. Ministerstvo ale chtělo osnovy sjednotit – a to především kvůli celoplošným testům v pátých a devátých třídách.
Školství se tak přizpůsobuje novým trendům. Cílem je například „vybavit žáky takovými znalostmi, dovednostmi a hodnotovými postoji, aby byli schopni finančně zabezpečit sebe i rodinu a aktivně vystupovat na trhu finančních produktů a služeb,“ uvedl Jindřich Fryč, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro server Finance.cz.
Testování žáků
Střední školy vyberte jen dvě
Letos se studenti 9. ročníků budou muset znovu dobře rozmýšlet o tom, jakou střední školu si vyberou. Od loňska můžou do prvního kola přijímacích zkoušek podat dvě přihlášky, přitom od školního roku 2008/2009 to byly až tři. Před tímto rokem platilo pravidlo, že můžou podat jen jednu přihlášku. Středoškoláci si letos už potřetí vyzkouší státní maturitu. Podruhé to bude jen s jednou úrovní obtížnosti. K tomu se má v následujícím školním roce dokončit učňovská obdoba státních maturit - zadání pro jednotné závěrečné zkoušky všech učňovských oborů. Ty zatím nebudou povinné, už teď k nim ale přistupuje většina učňů. Předpokládá se, že zkoušky se časem uzákoní.
Vysoké školy i letos unikly zavedení školného i zápisného, které tento sporný poplatek mělo nahradit a uklidnit tak opozici. Studenti tak letos s žádnými zásadními změnami počítat nemusejí.
Školní docházka od sedmi let, cizí jazyky ve školce: budoucnost?
Další změny politické strany stále připravují. Jak by tedy školství vypadalo podle jednotlivých partají?
ČSSD prosazuje povinný poslední rok školky jako zlepšení péče o předškolní děti a začala i debatu o zavedení výuky cizích jazyků pro předškoláky. Mezi návrhy strany patří i odložení povinné školní docházky od sedmi let věku dítěte, začátek výuky na školách až od devíti hodin ráno, výuka základů pracovního a technického vyučování, dílny či pozemky v první třídě nebo slovní hodnocení místo známek na prvním stupni. ČSSD by chtěla připravit i nová pravidla pro maturitu - a to tři úrovně obtížnosti podle typu školy. Kroky jako plošné testování 5. a 9. tříd, státní maturity nebo financování škol podle naplněnosti by chtěla strana zásadně změnit. Jednotné testování podle ní vede k tomu, že se žáci stávají otroky testů a látka mimo okruhy otázek v nich se často zanedbává.
Děti ve školce
Strana vystupuje proti školnému na vysokých školách, stejně jako KSČM. Ta navíc chce, aby se část příspěvků soukromým školám přesunula do státního školství.
ODS by chtěla řešit problém nedostatečného zájmu o technické vzdělávání. V březnu přišla s plánem spojit firmy a technické školy. Chce, aby společnosti například nakupovaly školám přístroje, podporovaly jednotlivé studenty formou stipendií nebo je braly na praxi do svých provozů. Za to by mohly využít daňové úlevy. Podle bývalého ministra průmyslu Martina Kuby klesá vzdělanost mladých Čechů v technických oborech. „Tím pádem přicházíme dlouhodobě o velké příjmy při tvorbě HDP,“ uvedl. Bývalá vládní koalice už například poslala zhruba dvě miliardy na platy začínajících učitelů z rozpočtu ministerstva obrany.
Věci veřejné už svou představu školství ukázaly v minulé vládě. Bývalý ministr školství Josef Dobeš (VV) prosazoval školné, nebo alespoň takzvané „změkčení návrhu školného“, tedy zápisné. Nejčastěji se diskutovalo o výši 2 až 6 tisíc korun za rok. Původně se měly peníze za vzdělávání vybírat už letos, kvůli problémům především s řešením zákona o finanční situaci studentů od toho ale nakonec ministr upustil.
Výuka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity
Školství nabírá po každých volbách nový směr
Neustálé střídání vlád a obsazení ministerstev má za následek i změnu jejich přístupů. Například pro oblast vzdělávání má v současnosti Česko přes 20 resortních koncepčních dokumentů, přijalo několik nadresortních koncepcí a dokumentů Evropské unie, přesto jednotný přístup chybí. S tím teď chce bojovat ministerstvo školství, které prosazuje jednotnou strategii do roku 2020. Tou by se do zmíněného období měl resort řídit, ať už bude v jeho čele stát kdokoliv.
Strategie školství do roku 2020
Dokument ještě není plně připravený. Má hlavně oficiálně vymezit cíle vzdělávání a vyjasnit funkce jednotlivých částí. To v Česku podle ministerstva úplně chybí. Jenže otázka je, jestli se dokument vůbec podaří prosadit, a pokud ano, jestli nebude plněn jen formálně. Nutnost změn společnost podle ministerstva vnímá, přestavbu systému ale jednoznačně nepodporuje. „Mezi klíčovými aktéry se rovněž projevuje značná 'únava z reforem', která by pravděpodobně výrazně oslabila implementaci jakékoli zásadní strukturální změny a která se projevuje vzájemnou nedůvěrou mezi jednotlivými aktéry ve vzdělávacím systému,“ píše v dokumentu MŠMT.
Strategii 2020 měla schvalovat vláda v listopadu. Jestli to tak ale kvůli současné politické situaci bude a jak se k ní postaví, zůstává zatím otevřené.
GALERIE
videogallery_367731