Praha - Konfrontaci studentů s nacistickou mocí v roce 1939 i komunistickou o padesát let později si dnes lidé připomínají u tradičních památníků v centru Prahy. Prezident Václav Klaus na vzpomínkovém setkání u Hlávkovy koleje vyzdvihl význam obou listopadových událostí v roce 1939 a 1989 jako nadčasový. Vzpomíná se také na Národní třídě, kde před 22 lety studentské demonstrace započaly pád komunismu. K výročí sametové revoluce dnes v Týnském chrámu sloužil mši kardinál Miloslav Vlk. Ve večerních hodinách pražský arcibiskup Dominik Duka povede ekumenickou modlitbu v Chrámu sv. Víta.
17. listopad - Česko si připomíná osudy studentů
„17. listopad se stal jedním ze státních svátků České republiky právem. Dvakrát znamenal předěl ve vývoji naší země,“ řekl prezident na úvod ranního projevu u Hlávkových kolejí, kde jeho slova poslouchala řada pamětníků a také političtí představitelé včetně premiéra Petra Nečase, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové nebo pražského primátora Bohuslava Svobody.
Ve srovnání obou akcí Klaus připomenul politické okolnosti především u demonstrace v roce 1939. „Zatímco v roce 1989 byl komunismus v koncích a ke zhroucení mu stačil malý náraz, v roce 1939 byl nacismus na vrcholu svých sil, a proto i zásah proti studentům byl mnohem větší,“ dodal.
Václav Klaus:
„Ohlas osudu českých studentů ve světě byl velký. Tím se tento den stal symbolem odporu studentů oproti teroru a nesvobodě všeho druhu. Toto datum se i v roce 1989 stalo apelem, který uvolnil stavidla nespokojenosti s komunistickou totalitou. Smrt Jana Opletala a události obou 17. listopadů proto mají nadčasový význam. Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na kterých leží náš stát. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily už ve svobodě. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat.“
Po setkání u Hlávkových kolejí se hosté přesunuli k památníku listopadu 1989 na Národní třídě, kde společně položili věnce. Klaus zde připojil hodnocení vývoje v posledních 20 letech. Přerod lidí z komunistického režimu v demokratickou společnost byl podle něho úspěšný. „To, že máme tisíc důvodů být nespokojení s nejrůznějšími jednotlivostmi, to je samozřejmě pravda, ale to už jsou naše konkrétní dílčí problémy a viny. Náš úkol nebyl zajistit každému štěstí a bohatství, náš úkol byl změnit politický, ekonomický, sociální systém z komunismu v něco docela jiného, a to se stoprocentně podařilo,“ uvedl prezident. Svému předchůdci Václavu Havlovi, který pro nemoc nemohl na Národní třídu přijít, popřál hodně zdraví.
Petr Nečas, premiér: "Já jsem přesvědčený, že to byla správná změna, že těch 20 let je ve svém důsledku přes všechny problémy úspěšnými léty."
Bohuslav Sobotka, předseda opoziční ČSSD: "Došlo k výraznému pozitivnímu posunu, i když řada lidí je oprávněně zklamaná z toho, že zejména v poslední době rostou sociální rozdíly."
- Václav Klaus u památníku na Národní třídě zdroj: ČT24
- Petr Nečas pokládá věnce na Národní třídě zdroj: ČT24
K pietním místům celý den přicházely také stovky lidí, kterých se události staré pouhých 22 let mnohdy osobně dotýkaly. Do průčelí s pamětní deskou k 17. listopadu tentokrát netradičně zamířili například i motorkáři se starými stroji.
Výročí smutných událostí však doprovázely i odlehčené momenty. Například příchozí k památníku na Národní třídě v jednu chvíli udivoval roztomilý policejní pes, který měl dohlížet na pietní místo. Při krátké návštěvě kavárny Slavia také prezident překvapil šéfku sněmovny Němcovou, které s ostatními představiteli poblahopřál k narozeninám.
V Týnském chrámu odsloužil kardinál Miloslav Vlk mši jako poděkování za 22 let svobody. Část účastníků bohoslužby se poté zúčastnila pochodu centrem Prahy na Národní třídu, kde si lidé u památníku připomněli tehdejší události. „Pamětníci si dobře vzpomínají, že symbolem byla tehdy svatá Anežka,“ řekl Vlk k událostem listopadu 1989, které někteří věřící nazývají „anežským zázrakem“.
Vzpomínkové akce jsou naplánovány také na večer. Arcibiskup Dominik Duka se zúčastní ekumenické modlitby za oběti totalitních režimů ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Nezisková organizace Post Bellum pak bude udělovat Ceny Paměti národa.
Nacisté zatkli více než 2 tisíce studentů
V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah, namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2 000 studentů. Vše bylo reakcí na protestní manifestaci při pohřbu studenta Jana Opletala, který byl nacisty zastřelen během demonstrace 28. října 1939.
Po vlně zatýkání následoval Hitlerův rozkaz, na jehož základě byly 17. listopadu uzavřeny všechny české vysoké školy. To ovlivnilo osudy dalších desetitisíců mladých lidí. K. H. Frank tehdy pronesl do jisté míry prorocká slova: „Když válku vyhrajete, vysoké školy si otevřete sami. Když vyhraje Německo, nebudete je potřebovat, stačí vám obecné školy!“
České univerzity se otevřely až po skončení druhé světové války. Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva. Oslavy jeho 50. výročí na podzim 1989 byly jedním z impulsů konce komunistického režimu v Československu.
Ve stejný den se v roce 1989 studenti sešli na Albertově, aby na padesát let staré události zavzpomínali. Komunistický režim v Československu vlivem krize v Sovětském svazu stále více slábl a původně pietní setkání se proměnilo v protestní pochod do centra Prahy. Na Národní třídě však studentům cestu přehradili ozbrojení příslušníci sboru Veřejné bezpečnosti a dav nevybíravým způsobem rozehnali do okolních ulic.
Vzápětí přišli ztlučení studenti Divadelní akademie múzických umění (DAMU) do bývalého Realistického divadla, aby přítomné informovali o svých zážitcích. Mezi divadelníky a vysokoškoláky se začalo mluvit o vyhlášení protestní stávky. Rozhodnutí o vstupu herců a posluchačů DAMU do stávky oznámil 18. listopadu u sochy sv. Václava na Václavském náměstí student loutkoherecké fakulty Martin Mejstřík. Poslední kapkou byla neúspěšně dementovaná zpráva o údajném ubití studenta Matematicko-fyzikální fakulty UK Martina Šmída.
Reportáž Luboše Rosího a Štěpánky Martanové (zdroj: ČT24)