Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Příběhy Čechů žijících v cizině a cizinců, kteří si za svůj domov zvolili Česko. Více než osm set lidských osudů během patnácti let natáčení dokumentárního cyklu Babylon. Jubilejní pětistý díl pořadu o lidech, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny, odvysílá Česká televize v sobotu 16. června ve 13:05 na ČT2.

„Hlavním kritériem při výběru osobností není jen skutečnost, že někoho osud zavál do jiné země. Jde o vlastní přístup a postoj daného člověka ke svému životu. Když se někdo, kdo nic nemá, znovu postaví na nohy,“ upřesňuje autorka projektu Marta Růžičková, která za Babylonem stojí od samého počátku. Pořad měl nejprve magazínovou podobu a kladl si za cíl propojovat celou naši společnost, a to nejen představováním zajímavých životních příběhů, ale také zrcadlením multikulturních a národnostních akcí a festivalů. I po letech vysílání, kdy dospěl až do podoby dokumentárního cyklu, si stále drží původní myšlenku: přinášet na obrazovku České televize dobré zprávy o lidech, kteří žijí jinde, než jsou jejich kořeny. Ať už jsou to ti, kteří nalezli nový domov u nás, nebo ti, jež se stali určitými vyslanci české kultury ve světě.

Týdenní cyklus Babylon připravuje několik desítek tvůrců. Mezi skalní režiséry patří Jaroslav Večeřa, Hana Teislerová a kameraman-režisér Krunoslav Kiko Keteleš. Pro pětistý díl si vybrali příběhy a osobnosti, které mají stále na paměti. Představí například Jana Jelínka, který se po druhé světové válce dostal do Austrálie, kde v Sydney založil českou odnož Sokola. Vzpomínat budou také na Janu Borkovcovou ze statku na pomezí Slovenska, Česka a Polska. Žena si ke svým čtyřem dětem neváhala vzít ještě dalších sedm z dětského domova. Přestože jí záhy zemřel manžel, péči o všechny děti a hospodářství nevzdala, a poskytla jim tak největší životní šanci. Další z příběhů sleduje emigranta Tonyho Hrona, jak říká režisér Jaroslav Večeřa: „Moravského Švéda nebo švédského Moraváka.“ Babylon přináší především dobré zprávy, u Tonyho ovšem platí pověstná výjimka potvrzující pravidlo. Muži začal za hranicemi zprvu krásný životní příběh: oženil se a měl nadaného syna. Osud, a zejména rasistická ideologie ale časem rozhodla jinak – syn zemřel za tragických okolností.

Jubilejní pětisté vydání Babylonu také připomene úvodní reportáže z roku 2004. Mezi prvními respondenty se tehdy objevili i členové skupiny Kryštof z Havířova, kteří pomalu stoupali v žebříčcích popularity. Zakladatel kapely, zpěvák Richard Krajčo, s nadhledem hovoří o fungování skupiny, kde má dva temperamentní Řeky a Bulhara. Každý z nich preferuje jiné zvyky, názory, „svou“ pravdu.

„Zpočátku se mě ptali, proč Babylon?! Proč název, ve kterém je spojeno zmatení jazyků, zánik města. Doufám, že se nám tvůrcům daří, abychom přispěli k diskuzi o tom, že má cenu, se chtít domluvit… Má cenu, pochopit se,“ dodává závěrem autorka projektu, dramaturgyně a scenáristka Marta Růžičková.