Tiskové zprávy, archiv novinek — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Chartisté, kteří zosobňují občanský odpor vůči totalitnímu režimu, měli v časech vrcholící normalizace velmi složité podmínky k životu. Velkou dávku osobní odvahy přitom museli prokazovat především signatáři žijící daleko od Prahy. Spisovatel Jaromír Šavrda zaplatil za své postoje životem. Dokument scenáristky Silvie Klekové, dramaturga Josefa Albrechta a režisérky Petry Všelichové sledujte 2. dubna 2009 na ČT2 ve 20:00 hodin.

Ostravský novinář, spisovatel a chartista patří mezi několik málo disidentů, kteří se odvážili postavit komunistické diktatuře v tehdejší baště strany a vlády. Ostrava proslula velmi tvrdým přístupem vůči všem projevům odporu, a to se stalo osudným i Jaromíru Šavrdovi. Ve vězení se ocitl dvakrát. Bez ohledu na svůj špatný zdravotní stav v něm strávil celkem pět let a v pouhých 55 letech zemřel. Absolvent literatury na Univerzitě Karlově v Praze, novinář, básník a spisovatel, umřel jako skladník. Vysněného a netrpělivě očekávaného pádu totalitní moci se už bohužel nedočkal.

Listopad 1989 přišel rok a půl po jeho smrti. Hlavní průvodkyní dokumentu je Dolores Šavrdová, jeho žena, která s ním dvě desítky let snášela každodenní pronásledování a šikanu. Navzdory všemu si zachovala humor a nadhled.


Jaromír Šavrda (25.5.1933-2.5.1988) vystudoval českou literaturu na Univerzitě Karlově, těsně před promocí ho vyloučili z právnické fakulty. Pracoval jako knihovník, středoškolský profesor a novinář. Na stránkách Nové svobody podporoval obrodnou politiku konce 60.let.

Po 21. srpnu 1968 burcoval proti vpádu cizích vojsk na naše území a proti naší okupaci. V novinách pro něj brzy nebylo místo, publicistická i pedagogická činnost mu byla v době normalizace znemožněna. Živil se jako skladník a při tom se věnoval samizdatové tvorbě.

Založil edici Libri prohibiti a jejím prostřednictvím šířil opisy knih, které byly v tu dobu pro čtenáře nedostupné. Spolupracoval s brněnskou samizdatovou edicí Petlice Za tuto činnost byl v roce 1978 zatčen a odsouzen k 55 měsícům vězení, které výrazně oslabilo jeho zdravotní stav. Po návratu z výkonu trestu se aktivně zapojil do Charty 77 (podepsal ji v r. 1981). Byl jedním ze zakládajících členů Společnosti přátel USA.

Podruhé byl na 25 měsíců uvězněn v roce 1982. O jeho osudu se dovídali posluchači zahraničních rozhlasových stanic a čtenáři samizdatových novin. Podruhé se z vězení vrátil s těžce podlomeným zdravím. Listopadového převratu se nedožil.

K jeho hrobu v Ostravě-Hrabůvce vedly první kroky prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Ostravy v r.1990. O rok později (1991) mu Karlova univerzita udělila in memoriam titul doktora práv, v roce 1993 byl jmenován Čestným občanem města Ostravy a v roce 1998 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.

V dokumentu nazvaném podle jeho posmrtně vydané knihy vzpomínek z vězení Přechodné adresy, zazní ukázky jeho prózy i básnické tvorby. Plastický obraz osobnosti Jaromíra Šavrdy skládají svými vzpomínkami a úvahami manželka Dolores, vnučka Lucie a syn Jerry Newman Šavrda. Vedle nich i Václav Havel, Dana Němcová, Petruška Šustrová, Tomáš Hradílek, Karel Biňovec, Jiří Urbanec, Lidie Romanská, Václav Malý, Petr Blažek, Jan Král, Jiří Gruntorád, Radim Vašinka a další.

Mezi jinými výpověďmi zazní i názor, že ostravský disident Jaromír Šavrda zůstává nezaslouženě ve stínu jiných slavnějších jmen. Věřme, že tímto dokumentem pomůžeme obohatit paměť diváků, možná i těch, kteří dnes bydlí v Ostravě-Hrabůvce, v ulici pojmenované právě po něm.

Jolanda Pilařová
oddělení koordinace vysílání a komunikace
Televizního studia Ostrava