1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978   1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989   1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Rozhovor s režisérkou Tvůrci filmu: Jana Chytilová, režie Miroslav Vránek, kamera Jiří Brožek, střih Tvůrčí skupina Antonína Trše a Markéty Štinglové Fotky z filmu Jaroslav Riedl o PPU: Nechtěl žít z vlastní legendy, Lidové noviny, 11. 1. 2001 Koncert v Bílém domě se rozhodně povedl, Zemské noviny, 26. 9. 1998 Začíná vycházek definitivní rekapitulace Plastic People, Respekt č. 34, 1997 Ta naše písnička česká, ta je tak plasticky hezká, Svobodné slovo, 25. 9. 1997 Letos budu vystupovat s Fiction i s Plastic People, Svobodné slovo, 13. 7. 1997 (J. Riedl je hudební publicista, editor sebraných nahrávek The Plastic People Of The Universe)

Galerie Plastic People   1978     22. dubna měly na Hrádečku premiéru Pašijové hry velikonoční, první ze série tří rozměrných projektů s Brabencovými texty, zabírajícími vždy plochu celého alba. Bývalý student teologie Brabenec napsal text původně pro evangelický kostel v Horních Počernicích, pak se jej skupina rozhodla zhudebnit a nazkoušet. Sestava Plastic People se pro tento projekt rozrostla na deset členů, významné pěvecké role dostali Pavel Zajíček a Jaroslav Unger, na housle hrál Ladislav Leština, na kontrabas Ivan Bierhanzl, na perkuse Jan Schneider. „Studiová" nahrávka, pořízená v květnu (opět na Hrádečku), vyšla roku 1980 pod názvem Passion Play u kanadské firmy Boží Mlýn, založené Paulem Wilsonem. Zároveň s Pašijemi natočili Plastici Dopis Magorovi, dvacetiminutový hudební pozdrav uvězněnému Ivanu Jirousovi (po odvolacím soudu 5. května byl Jirous odsouzen na osmnáct měsíců). Ve Francii vyšla deska Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned; vydavatelé ovšem neměli k dispozici kvalitní nahrávku, album bylo vydáno jako monofonní a dvě skladby byly neúplné.      1979