(1987 - 1994) Pardubice
Pardubické Rozmazané děti vznikly v létě 1987 z hudebníků, kteří předtím působili v regionálních podzemních kapelách. Je pochopitelné, že místní kulturní orgány nebyly příliš nadšeny, že jim na triko přibyla další skupina, jejíž hudbě opět nerozumí, takže se snažily ji co nejvíce ztěžovat život. Publicista Petr Dvořák ve svém článku v Melodii (1991) napsal (zkráceno): „Předlistopadový repertoár kapely nenudil, ba naopak silně vzrušoval voje východočeských metodiků, politruků, policajtů i pracovníků Pedagogické fakulty, kteří s doslova buldočí vytrvalostí zašlapávaly RD do prachu a ještě hlouběji…“
Tehdejší obsazení vypadalo následovně: Milan „Milga“ Bača (voc, show), Roman Hlaváček (g), Milan Hruška (ds), Milan Březina (sax), Jaroslav Svoboda (ks) a Jiří Tománek (bg), kterého v roce 1989 vystřídal Zdeněk Klon (ex-Krásné nové stroje).
Hudebně Rozmazané děti patřily někam do post punkového rance, přičemž tu bylo ještě zřejmé ovlivnění minimalismem a hlavně industrialem (showan M. Bača používal při vystoupení jiskřící vrtačku s bruskou, jako bicí nástroj používal popelnice). Soubor vytvářel hlukové plochy odvíjející se od jednoduchého, neustále se opakujícího motivu, což mívalo na koncertech vcelku hypnotický účinek. Do toho vyluzoval zpěvák s výrazně punkovou manýrou hýkavých výkřiků texty plné „existenciálních frustrací nekonformního českého člověka“.
Josef „Zub“ Vlček o tom píše v Melodii (1989): „…občas proto emocemi nabitý, drcený hlas-hudební nástroj vyznívá přesně podle duchampovského receptu na ´setkání šicího stroje s deštníkem´ - např. ´někdy je těžké / vyznávat lásku / když řeže pila´, nebo ´zamiloval jsem se do kotlů´. Při inzerovaném vzteku se však zdá, že v programu kapely je i hravost, nelze ji však chápat jako jediný cíl sdělení. V mnoha okamžicích za její maskou probleskuje trocha občanského dneška:
´Nic z toho nebylo
a nebylo z toho nic
jen z rozpálených hlav
byl hroznej hic
hic z palic´.“
Asi nejúspěšnějším předlistopadovým rokem skupiny byl 1989 - RD vyhrály krajské kolo Rockfestu a zahrály si na společném turné s Garáží, a v Polsku s kapelou Opozycije, přičemž polský tisk je vcelku nepříliš přesně označoval za „český Laibach“.
Skupina pak s menšími personálními změnami pokračovala ještě v první polovině devadesátých let a pak se její členové rozešli (asi v roce 1994).
Co se zachovalo do r. 1989:
- Audio:
„Dříteč 88“ (1988, záznam vystoupení několika skupin mj. Rozmazané děti)
