Barák

Film Barák nás vrátí o půlstoletí zpátky, do malého ruského městečka po druhé světové válce. Dnes už těžko představitelný společný způsob života na několika čtverečních metrech komunálních bytů, poznamenaný čerstvou válečnou zkušeností, doprovázený všudypřítomným hlasem místního rozhlasu, absencí jakéhokoliv soukromí a organizovaný pravidelnými službami a veřejnými povinnostmi, inspiroval tvůrce k nostalgickému retro filmu. Odstup mnoha let otupil ostří zážitku děsivé kolektivnosti každodenního života a nechal naopak vystoupit ze vzpomínek osobní příběhy jednotlivých postav i rodin. Film, který nijak nezastírá pro nás dnes vpravdě děsivou kulisu tehdejšího života, tak paradoxně sděluje, že člověk si nejen zvykne na všechno, ale jako divoká tráva, prorážející betonem, vždy znovu a znovu najde prostor pro svou přirozenost, pro vlastní nejsoukromější, obyčejný lidský život a naději.

Film, jenž tvůrci Valerij Ogorodnikov a Viktor Petrov věnovali "památce našich rodičů, kteří takhle vypadali před 40 lety", získal na MFF ve švýcarském Locarnu Stříbrného leoparda v kategorii Nový film a Zvláštní uznání Ekumenické poroty, doma v Rusku pak z deseti nominací na národní filmovou cenu Nika získal tři a na Všeruském filmovém festivalu Okno do Evropy ve Viborgu Hlavní cenu.