spisovatelka

Fan Vavřincová

narozena 17. listopadu 1917
zemřela 16. prosince 2012

Spisovatelka a scénáristka Fan Vavřincová se narodila jako Věra Peigerová v roce 1917 v Praze v rodině Vavřince Peigera, nejprve účetního, později centrálního ředitele firmy Česká cukerní. Po základní škole studovala na Francouzském gymnáziu v Dejvicích a z dob studií se datují její první literární pokusy. Školu zakončila maturitou v roce 1935 a v tomtéž roce si coby 17letá vzala bohatého obchodníka s lihovinami Bohumila Němotu, se kterým společně bydleli na zámečku Sudovice v Novém Kníně na jihu od Prahy. Následně ještě Věra zkusila na Filosofické fakultě UK externě studovat francouzštinu, němčinu a ruštinu, ale školy po dvou letech z rodinných důvodů nechala. O to více tíhla k literatuře, přičemž jedním z jejích velkých oblíbenců byl anglický humorista P. G. Wodehouse. Od raného mládí přispívala svými romány a povídkami do různých časopisů. Zpočátku psala pod svým vlastním jménem jako Věra Němotová, menší část jejích textů vyšla pod pseudonymem Anna Lorencová, ale nakonec si vymyslela pseudonym Fan Vavřincová (příjmení po jménu otce a Fan neboli František, Františka – tak se jmenovala většina jejích příbuzných).

V roce 1936 vycházel v Listu paní a dívek na pokračování její román Sally dělá kariéru, v dalších časopisech Ozvěny a Pražanka povídky a romány Zlatovlasý sen (1936–1937) a Brána do ráje (1937-1938). V osmatřicátém začal v tehdejším časopise Ahoj na neděli vycházet už pod pseudonymem Fan Vavřincová její humoristický román pro dívky Patsy tropí hlouposti. Text se zalíbil režisérovi Martinu Fričovi, jenž podle něj natočil nejspíš první českou crazy komedii Eva tropí hlouposti (1939) s Natašou Gollovou a Oldřichem Novým v hlavních rolích. Mezitím mladá spisovatelka použila nový pseudonym Anna Lorencová, kterým se podepsala pod dívčí román Divoška Kim (1939) – ten vyšel rovnou v knižní podobě. Zároveň jí ale v Ozvěnách a Pražance vycházely další texty pod jménem Němotová: Milostná píseň (1939-1940), Blažené údolí (1940–1941) nebo Prázdná náruč (1941–1942). V časopisu Ahoj to byly opět humoristické romány – a tedy uváděné pod pseudonymem Vavřincová – Sladká dívka (1940) a Pozor, zázračné dítě (1941), v Českém slově pak román Noc v Santa Rose (1939). V časopisech Ozvěny a Hvězda opět pod pseudonymem Anna Lorencová vycházely romány Touha (1941) a Marie (1942). Jako Věra Němotová je podepsána pod dívčím románem Jančino jaro (1942), coby Vavřincová zase pod humoristickým románem pro dívky Zkuste to s motýly (1942). Přestože se spisovatelce v tom čase narodily dcery Ivana a Felicie, ani na okamžik s psaním nepřibrzdila.

Fan Vavřincová měla totiž obrovský talent psát lehce, rychle, bez jakéhokoliv zdržování. Skoro vůbec neškrtala a samotný příběh měla v hlavě tak srovnaný, že se nepotřebovala vracet a něco přepisovat. Měla plán kolik stránek denně napíše a ten dodržovala a mnohdy překračovala. Proto napsala tak obrovské množství knih. Do konce války jí tedy pod jménem Němotová vyšly další romány: Nepokojné srdce (1943), Jásavé léto (1944) a Honza je drahoušek (1945). Po válce to byly zase věci pod pseudonymem Vavřincová. Přispívala do časopisů Květen nebo Ahoj (v něm dívčí román Prázdiny s Julií, 1946), některé texty vycházely rovnou knižně, například román Lépe je být pošetilý (1946). Svým jménem navíc poskytovala krytí některým autorům, kteří nesměli v té době publikovat, což je případ detektivky Malý a velký Mefisto (1946). Ve Vlastě pak vycházely na pokračování její romány Zlatá rodinka (1947) a Co máte proti osudu (1947-1948), knižně vyšel román Josefina (1947).

Po roce 1948 nastaly pro rodinu Němotovu, jakožto součást naší buržoazie, krušné časy. Vlády se zmocnili komunisté, lihovar znárodnili a do zámečku Sudovice nastěhovali ještě další rodiny. Spisovatelce nesměla být vydávána žádná literární díla, naopak musela jít do výrobního procesu: nejprve šila rukavice, poté pracovala jako úřednice v LSD Nový Knín a v Krajském elektromontážním podniku v Dobříši. V roce 1957 pak jedni z nových spolubydlících při vaření povidel způsobili požár, který zámeček zcela zdevastoval – při manželově nepřítomnosti si Vavřincová s oběma dcerami tak tak zachránily holý život. Při požáru navíc shořely i některé její prózy a ani z pojistky Němotovi nic nedostali, protože po osmačtyřicátém museli podepsat dokument, že jim zámek nikdy nepatřil. Zpočátku bydleli u příbuzných, poté si našli něco pro sebe v Praze. Od roku 1957 měla spisovatelka i nové zaměstnání: pracovala jako účetní podniku Restaurace a jídelny. Oficiálně publikovat nemohla Vavřincová až do osmašedesátého, tedy dlouhých dvacet let.

V době uvolnění na konci šedesátých let se vrátily některé starší spisovatelčiny prózy opět na pulty knihkupectví (například Prázdniny s Julií). Prvním, dosud nevydaným textem, byla její detektivka Vrah a srdcová dáma (1969). V té době už měla také napsaný scénář pro mikrokomedii Taková normální rodinka o potrhlé rodině Hanákových, později sepsala ještě dalších sedm dílů, které v roce 1971 jako seriál pro ČST natočil režisér Jaroslav Dudek. Šlo víceméně o první pokus vytvořit jakýsi český sitcom a vyšel – série mikrokomedií měla bouřlivý ohlas, už jen díky tomu, že se v ní objevili výborní a oblíbení herci: Marie Rosůlková, Dana Medřická, Zdeněk Řehoř, Jana Štěpánková, Eduard Cupák, Daniela Kolářová či Jaromír Hanzlík a naposledy před kamerou i Oldřich Nový. V jednasedmdesátém vyšla Vavřincové další detektivka pro ženy Vlk a sedm kůzlátek. Jenže v tom čase už začínala normalizace a Vavřincová odmítala jak vstoupit do strany, tak do Svazu spisovatelů. Tudíž měla zase utrum a v polovině sedmdesátých let zemřel její manžel Bohumil. Vavřincová jen paběrkovala, v roce 1975 například napsala scénář k zapomenuté televizní komedii Soudružská návštěva (1975), na začátku osmdesátých let psala v rámci slovenského vysílání ČST scénáře pro cyklus Ako to bolo naozaj a v roce 1982 text k mikrokomedii Ako sa neoženiť.

Druhý návrat spisovatelčiných knih na pulty knihkupectví se odehrál až po roce 1989 a to včetně Takové normální rodinky. Ona sama pak získala nazpět zámeček Sudovice a opět začala psát. V jedenadevadesátém o ní režisér Ivo Paukert natočil dokument Fan Vavřincová v rámci cyklu Album (1991). Spisovatelka pak uvedla i některé nové tituly (opět pod vlastním jménem Věra Němotová): Přístav splněných snů (1994), Marie a Jan (1994), Milostná píseň (1995) nebo Návrat za úplňku (1996). V roce 2010 podlehla tlaku okolí a rozhodla se pro televizi sepsat pokračování trampot rodiny Hanákových po čtyřiceti letech – seriál Rodinka se ale dočkal spíše záporných ohlasů.

Fan Vavřincová, nesmírně plodná prozaička a scénáristka, jíž bolševické vlády zakázaly na dvakrát dvacet let publikovat, zemřela v roce 2012 v Praze ve věku pětadevadesáti let.

Výročí  Fan Vavřincová – 100 let

Uvidíte…
alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Záletník (7/8)

Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi a J. Bohdalová. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Škola manželů (6/8)

Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi, J. Šejbalová a další. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Ženich pro tetičku (5/8)

Rodinka se těší na holčičku a tetička nechce nápadníky ani vidět... Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi a O. Nový. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Výročí (4/8)

Který dárek nejvíc potěší? A koho vlastně? Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi a J. Bohdalová. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Po svatbě (3/8)

Co způsobí větší rozruch - nečekaná návštěva tetičky nebo zpráva o miminku? Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi a J. Šejbalová. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Fan Vavřincová - 100 let

Taková normální rodinka

Před svatbou (2/8)

Jak to dopadne, když se dostaví toužebně očekávaný malíř? Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi a J. Moučka. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek

alternative text

Taková normální rodinka

Ženich (1/8)

Káča se bude vdávat! Legendární komediální seriál o rodinném soužití několika generací (1971). Hrají: M. Rosůlková, D. Medřická, Z. Řehoř, J. Štěpánková, E. Cupák, D. Kolářová, J. Hanzlík, J. a V. Hybšovi. Scénář F. Vavřincová. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek