Advent – doba očekávání

Často slyšíme, že Advent má být dobou ztišení, soustředění, zamyšlení. Realita je přitom jiná, mnohdy přímo opačná. A tak nás trápí špatný pocit, že se nám Advent nedaří dobře prožít. Anebo Adventem jen rezignovaně proplujeme.

Nevím, odkud se to vzalo, že má Advent být jakousi ztišenou dobou. Myslet si, že Advent bude dobou koncentrované kontemplace, je podle mě vlastně jeho nepochopením.

Advent předchází Vánoce, na které se těší především děti. Ty menší nakreslí nebo napíší Ježíškovi dopis a jsou celé netrpělivé, jestli jim Ježíšek pod stromeček přinese, co si tolik přály. Ty větší sdělují svá přání rodičům a taky se těší, že snad budou jejich přání vyslyšena. Samy se snaží vymyslet něco, čím naopak překvapí a potěší své rodiče a sourozence. Pro děti není Advent klidná doba. Vždyť je plná nedočkavosti a zvědavosti.

Dospělí to mají ještě těžší. Kromě přemýšlení o dárcích, obstarávání nákupů a všelijakých věcí souvisejících s přípravou Vánoc na ně doléhá blížící se konec roku. Kvůli vánočním svátkům má poslední měsíc v roce méně pracovních dnů a tak se zvyšuje tlak, co všechno se ještě musí v zaměstnání či ve vlastním podnikání stihnout. O stres nebývá nouze. A když do toho všeho navíc někdo začne vyprávět cosi o ztišení, o zastavení se a o rozjímání, rozhodně na klidu nepřidá. Advent je tak spíše dobou, kterou charakterizuje neklid.

Advent je v křesťanské tradici ve skutečnosti dobou dychtivého očekávání, a to hned dvojího: očekávání příchodu Krista na konci časů a připomínkou na čekání Mesiáše, čekání na Kristovo narození. Očekávání velkých událostí nemůže být dobou klidu, ale naopak je nutně dobou plnou napětí a vzrušení.

Stojí za to vynaložit během adventní doby úsilí, abychom o Vánocích měli čas a klid trávit pěkné chvíle se svými blízkými. A na to bychom se měli těšit ze všeho nejvíc. Během Adventu se připravujeme, abychom během Vánoc znovu prožili, co pro nás znamenají naši blízcí a jak nenahraditelnou hodnotou jsou mezilidské vztahy. Je to velká věc.

Konec roku nás upomíná, že času není nazbyt. Je dobře si uvědomit, jak velkou cenu má každá chvilka. Čas, který je nám svěřený, je třeba využít a naplnit ho. Množství věcí, které na nás dotírají, nás staví před skutečnost, že nemůžeme stihnout všechno, a že musíme vybírat jen to nejdůležitější. A to platí nakonec nejen v době adventní. Ale Advent nám naléhavěji připomíná, že jednou budeme vydávat počet ze svého života. Je pro nás prospěšné znepokojovat se otázkou, zda děláme věci dobře a zda mají smysl. I to je velká věc. Křesťanské očekávání druhého příchodu Krista dává lidskému životu obzor naděje.

Advent nám připomíná, že v našem životě potřebujeme očekávat velké věci, které překračují horizont naší každodenní uspěchanosti a dávají našemu životu smysl.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2017
 P ZJ ST HD