Sváteční slovo spisovatele a teologa Zdeňka A. Emingera

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 1646  
Sdílet
| Poslat odkaz

Kde je svoboda, je i láska

Zdeněk A. Eminger

Zdeněk A. EmingerKřesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění. Narodil se v roce 1978. Ve svých odborných i esejistických pojednáních, článcích a promluvách se soustředí na obecně lidské otázky křesťanské etiky, kultury a umění v kontextu současného dění. Vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém snažení a v některých svých pracích (např. Teologie a kultura, Trinitas; Domov (Paměť, přítomnost a zaslíbení); Dauphin) se pokouší o přetlumočení křesťanského světa víry a tradice do jazyka a myšlení člověka dnešních dnů. Kromě putování městy a krajinou a mimo své odborné zájmy je milovníkem umění a vyznavačem silniční cyklistiky a běhu na dlouhé tratě.

Kde je svoboda, je i láska

Ten, komu je dopřána vnitřní i vnější svoboda v tom nejširším slova smyslu, kdo tuto svobodu dopřává i druhým, blízkým i zdánlivě cizím, je náchylný milovat přítomnost a milovat druhé v přítomnosti. Ten, kdo trpí nesvobodou a kdo i druhého dělá nesvobodným, zas často žehrá po minulosti a skoro až mysticky vzhlíží k budoucnosti. To je i leitmotivem nesvobodných společností a režimů. Ty se téměř bez výjimky zabývaly hlubokou minulostí, aby v ní našly ospravedlnění svého špatného konání a zabývaly se i dalekou minulostí, kde všechno, co není, prý bude, a kdy se všichni budou mít jako nikdy před tím. Přítomnost je nikdy moc nezajímala. Naopak, byla jim spíš na obtíž.

V přítomnosti žili a žijí lidé, kteří touží po svobodě a lásce a kteří přemýšlejí. V přítomnosti žijí lidé, kterým je třeba sloužit, milovat je a povzbuzovat je tím, co je v člověku dobrého. Ten, kdo skutečně miluje a má rád, hýčká svoji i cizí svobodu jako to nejcennější. Ten, kdo je opravdu svobodný, lásku vyhledává, protože jedině láska má energii tvořit a budovat, obětovat se a sloužit.

Svoboda, to je zacílení na to být. Nesvoboda je zacílení na to hromadit a vlastnit ať majetek, nebo dokonce člověka. Známe to dobře ze společnosti, ve které žijeme a známe to někdy i ze vztahů, do kterých jsme vrostli a které pěstujeme. Nezáleží příliš na tom, žiju-li sám, v partnerském vztahu, nebo v manželství. Nemohu-li být, kým jsem a kým mám být. Jen těžko mohu být druhému člověku skutečným přítelem, partnerem, oporou, nebo příkladem hodným následování.

Když někdo po druhém chce jen proto, že to chce, aby přestal mít rád a dělal to, co je podstatnou součástí jeho osobnosti, doplatí na takové chtění nakonec oba dva. Člověk začne instinktivně nahrazovat to, co miloval, to co je jednoduše k mání, aby se nakonec vrátil k tomu, co ho formovalo. Ať už to bylo umění, sport, nebo studium, činnost, která vždy vyžaduje svobodné rozhodnutí. Nesvobodný člověk, v jistém smyslu vězeň, vždy hledí, aby se svých pout rychle zbavil. Nezačne-li přemýšlet jako ten, kdo mu svobodu vzal, má velkou šanci objevit velkou vrstvu svobody, v níž rozhodnutí druhého milovat a ctít, je tím nejdůležitějším na světě.

Ruský filozof Nikolaj Berdjajev se zamýšlel nad tím, proč má člověk nutkání stávat se strojem a proč má někdo potřebu z druhého takový stroj dělat. Kladl si otázku, proč tak snadno člověk nesvobodě podléhá, a proč nakonec začíná nejenom jako stroj pracovat, ale i myslet? Proč? Stroj a strojovost, to je mechaničnost, přesnost a pořádek. To je program, rutina a také jistota. Někomu tato jistota za ztrátu svobody stojí. Svoboda, to je vzájemně budovaný řád, originalita, rozmanitost a také určitá malá míra nejistoty, která nenechává člověka na pochybách, že o svobodu je třeba také někdy zabojovat. Nesvobodný člověk je nešťastný, protože není sám sebou. Svobodný člověk ví, že hybnou silou jeho svobody je láska, tvořivost, služba, odvaha a také oběť, což jsou podle mého mínění všechno věci, které mají smysl.

Nenechme si vzít, ani krátit svobodu. Láska potřebuje svobodu, skrze kterou lze přicházet k pravdě. Jak víme, a někteří i věříme, je to pravda, která osvobozuje.

Přehrát video

Diskuse diváků
  • Kurosan 19. 9. 2014 11:45

    Sváteční slovo kněze a biologa Marka Orko Váchy

    Jenom bych upozornil pana Marka Orko Váchu na to že Ježíš vykazuje všechny známky Oi…

  • Hedvika 29. 6. 2014 15:42

    Nechybí vám tam konec?

    Nechybí vám tam konec?

  • milan 27. 3. 2014 01:12

    Ten stary pan,ktery by rad odpoustel nebyl asi dost stary

    k tomu,aby smel odpustit komunistickym vrahum,kteri pod vedenim opilce Gottwal…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 5 minut – Rok výroby: 2015 – ZJ  ST  HD
Žánr: Náboženství
Tento díl ve vysílání

Premiéra:

Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programuČT2 – neděle 25. 1. – 12:35

Opakování:

Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programuČT1 – neděle 25. 1. po půlnoci – 03:35

Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programuČT1 – úterý 27. 1. po půlnoci – 02:20

Nastavit připomenutíPřidat do Osobního programuČT1 – čtvrtek 29. 1. po půlnoci – 05:20

Nejbližší díly ve vysílání

neděle 25. 1.

spisovatele a teologa Zdeňka A. Emingera

neděle 1. 2.

opavského děkana Jana Czudka

neděle 8. 2.

doktora Zdeňka Susy