Seiji Ozawa řídí Orffovu kantátu Carmina Burana

Carmina Burana je kantáta německého skladatele Carla Orffa složená na motivy stejnojmenného souboru středověkých náboženských, satirických, moralistických, milostných, pijáckých básní a písní. Pocházejí z 11.–13. století a sepsány byly kolem roku 1230.

Ze středověkého rukopisu vybral Orff pouze některé z více než 200 původních textů, které novodobě zhudebnil. Byly to texty potulných středověkých hudebníků a básníků, nalezené údajně v klášteře Buranum. Původní texty jsou psány v různých jazycích: staroněmecky, latinsky, starofrancouzsky a italsky.

Forma skladby nejvíce odpovídá kantátě, cyklické skladbě pro sólové hlasy (soprán, tenor a baryton), sbor, dětský sbor a orchestr. Provedení si žádá nadstandardní obsazení v sekci bicích nástrojů. Většinou bývá prováděna koncertně, známá jsou ovšem i provedení scénická, například v divadle s baletním souborem, častěji v netradičních prostorách, nádvoří historických objektů, přírodních amfiteátrech. Orffova Carmina Burana, která se postupně stala nejúspěšnějším dílem soudobého hudebního divadla, byla poprvé uvedena 8. června 1937 v opeře ve Frankfurtu nad Mohanem.

Provedení Seijiho Ozawy v Berlínské filharmonii je pozoruhodné tím, že se konalo v prosinci 1989 v západním Berlíně, tedy v době, kdy padla tzv. Berlínská zeď, rozdělující svět na dvě diametrálně odlišné soustavy – demokracii a totalitu.

Japonský dirigent Seiji Ozawa se narodil 1. září 1935, na území dnešní Číny. Chtěl být klavíristou, avšak v šestnácti letech utrpěl zranění ruky a přeorientoval se na dirigování. Učil se na škole Toho v Tokiu, pod vedením Hideo Saita. Poté řídil orchestr japonského rozhlasu a televize a Japonskou filharmonii. Roku 1959 odjel do Evropy. Vyhrál zde ve svých 24 letech soutěž pro mladé dirigenty na festivalu v Besançonu. Svou techniku pak zdokonaloval u Charlese Muncha.

Poté vedl symfonický orchestr v Torontu a později symfonická tělesa v San Francisku a v Bostonu. Ve zralém věku převzal funkci hudebního ředitele Vídeňské státní opery. Založil hudební festival ve městě Macumoto. Je proslulý svým dramatickým a expresivním stylem dirigování, při němž se dokonce i zranil.