Piráti na vlnách

Hudební komedie Piráti na vlnách je po Lásce nebeské (2003) druhým a velmi zdařilým režijním počinem scenáristy Richarda Curtise. Při hledání tématu pro svůj další film si vzpomněl na dětství, kdy v noci poslouchal bigbít, vysílaný pirátskými rádii z lodí, pohybujících se těsně za hranicemi britských teritoriálních vod. Vymyslel si příběh jednoho takového plavidla, obydleného nadšenými a patřičně výstředními, vtipnými a střelenými diskžokeji, pro něž je vysílání v Rádiu Rock, jak se stanice jmenuje, takřka smyslem života. Pochopitelně spolu se sexem, alkoholem a sem tam nějakou tou zakázanou substancí. Do tohoto prostředí přichází mladý Carl, který zde podle přání své maminky má přijít k rozumu. Rádio Rock je však trnem v oku britské vládě a zejména vadí ministru Dormandymu, který proti stanici vyhlásí soukromou křížovou výpravu.

Do rolí pirátských hudebních nadšenců, kteří svým vysíláním noc co noc těšili a svým způsobem nejen hudebně vzdělávali přes polovinu britské populace se podařilo shromáždit hvězdné obsazení v čele s Philipem Seymourem Hoffmanem a s Billem Nighym, který Rádio Rock řídí s typickou ostrovní chladnokrevností, anglickým humorem a výstižnými bonmoty.