Sucho

Lány polí obklopují malý statek, kde hospodaří padesátiletý Josef se svou ženou Evou a třemi dětmi. Josef se snaží žít alternativně a vede donkichotský boj proti místnímu agropodniku. Trpí tím jeho rodina, svým dětem zakazuje počítače, mobily i internet, což těžce snáší především šestnáctiletá Žofka. Místní Agropodnik patří Viktorovi, který jde ve stopách svého dominantního otce. Půda je pro něj jen nástrojem pro dosažení zisku bez ohledu na ekologické dopady a dlouhodobou udržitelnost. K Viktorovi přijíždí na prázdniny jeho osmnáctiletý syn Míra, který přes rok žije s matkou v Praze. Viktor by Míru rád zapojil do řízení agrokombinátu, ale Míra to odmítá, protože s otcovým přístupem nesouhlasí a sám se identifikuje spíše s mladým protestním hnutím.

Míra se sblíží s Žofkou, ale jejich vztah je turbulentní, zvlášť, když se oba teenageři začínají vyhraňovat vůči svým dominantním otcům. Viktor se snaží přesvědčit Míru, aby se nestýkal s Žofkou, zatímco Josef nerad vidí, že se Žofka vymaňuje z jeho vlivu. Když se Míra s Žofkou rozhodnou společně z vesnice utéct, zdá se, že to pro ně bude nejlepší řešení jejich situace. “Další postavou příběhu se stává krajina nejen tím, co se s ní děje. Jde tu o názorový rozpor dvou sousedských rodinných klanů, ve kterých dominují otcové. Snažíme se pochopit obě strany. Otázka přijetí zodpovědnosti za krajinu je tu propojena s tématem zodpovědnosti za mezilidské vztahy. Chci, aby film položil otázky a zároveň vedl k naději, kterou vidím v existenci lásky a trvalé péči o ni,“ říká režisér Bohdan Sláma