Reportáže v regionech
Zašovské kytičky
Historie drobných háčkovaných květin, díky kterým znají Zašovou na Vsetínsku po celém světě, se začala psát počátkem 20. století. Tehdy se několik místních žen naučilo od vídeňské obchodnice vytvářet drobné ploché kvítky do tak zvané irské krajky, což je dekorativní technika založená na háčkovaných motivech spojovaných síťovinou. Časem zkusily tyto kytičky škrobit a tvarovat tak, aby se daly nosit jako brože nebo ozdoby do vlasů. Tradici dodnes udržuje při životě Danuše Trtíková.
Zašovské kytičky
Mechanický betlém
K vánočnímu času patří neodmyslitelně betlémy. První postavil už v roce 1223 František z Assisi a základ mají od té doby stejný – Ježíška v jesličkách. Další postavy i stavby bývají různé a fantazii tvůrců se meze nekladou. Jeden neobvyklý mají v Horní Lidči na Valašsku. Věnují se v něm totiž odkazu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Unikátní dílo také připomíná nejvýznamnější poutní místa v okolí, architektonické skvosty i tradiční řemesla a lidové zvyky na moravské i slovenské straně hranice.
Mechanický betlém
Mikuláš ve Francově Lhotě
K nejznámějším adventním tradicícm patří Mikulášské obchůzky. Objevovaly se u nás už ve 14. století, ale tehdy vesnice obcházel průvod plný masek podobný tomu masopustnímu. Později se ztenčil na trojici Mikuláš, čert a anděl, i dnes ovšem narazíte na výjimky. Třeba na Valašsku potkáte smrtku, koníka nebo slaměnku. Celá družina navíc vyráží do ulic hned třikrát, aby stihla obejít všechny chalupy. K jedné jsme se přidali ve Francově Lhotě na samé hranici se Slovenskem.
Mikuláš ve Francově Lhotě
Šmigrust
Pomlázkám říkají snad v každém kraji jinak. Někde je to houdovačka, jinde dynovačka, korbáč a třeba žíla. A jsou oblasti, kde je nedělají ani z obvyklého vrbového proutí. Například na Valašsku někteří koledníci chodí na obchůzku neboli šmigrust či buďačku jen s větvičkou štiplavého jalovce nebo s březovou metličkou. Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm nám o tomhle prastarém obyčeji prozradí víc. A předvedou nám, jak se taková neobvyklá pomlázka připravuje.
Šmigrust
Vánoční ozdoby ze Vsetína
Zdobení živých zelených stromů má kořeny už v pohanských dobách. Tehdy pod nimi lidé tancovali, aby oslavili bohyni Slunce. O Vánocích začali naši předci stromky zdobit mnohem později. Historické záznamy přisuzují prvenství v tomto směru severoněmeckým Brémám, odkud se od 18. století nový zvyk postupně rozšiřoval i do ostatních koutů Evropy. A v Německu pravděpodobně také zavěsili na stromeček první skleněné ozdoby. Ty posléze okouzlily i jednoho v valašského skláře natolik, že se rozhodl v roce 1921 začít s jejich výrobou ve Vsetíně. Nejspíš tehdy netušil, že se tohle podnikání ve městě udrží celé století a křehká krása z Valašska bude dělat o Vánocích lidem radost po celém světě.
