Reportáže v regionech
Drahé kameny
Český ráj byl vyhlášeným nalezištěm drahých kamenů. Některé tu při troše štěstí můžete najít ve skalách i dnes. Jen vás na první pohled neokouzlí svým třpytem. Jejich krása vynikne až poté, co projdou rukama šikovných brusičů. Ti mimochodem zdejší kraj proslavili po celém světě. Tahle profese se už po generace dědí i v rodině Josefa Patočky z Rovenska pod Troskami. A my společně nahlédneme do jeho dílny. Budeme sledovat, jak se brousí nejtvrdší nerost diamant. Představte si, že v něm můžete, stejně jako ve dřevě, narazit na suk. Zjistíme, jak moc důležité jsou takzvané facety. A bude nás samozřejmě zajímat i to, jak dlouho opracování jednoho drahého kamene, jehož hodnota se může pochybovat i kolem miliónu korun, trvá.
Drahé kameny
Hrubý Rohozec
Víte, jaký byl takový běžný den sloužícího na zámku a kolik lidí se staralo o pohodlí šlechty? Na zámku Hrubý Rohozec u Turnova se rozhodli ukázat návštěvníkům zákulisí života na šlechtickém sídle. Do zázemí určeného hraběcímu personálu vás zavede nový prohlídkový okruh. Ve dvacátých letech minulého věku pracovalo na zámku v Hrubém Rohozci zhruba deset lidí. Jednou z nejdůležitějších osob byl majordomus, což byl tehdejší správce sídla a zároveň komorník zámeckého pána. Dozvíme se, kolik si za svou práci vydělal peněz, ale taky to, jak dlouhá byla pracovního doba služebnictva, kde na zámku většinou bydlelo a o co všechno se muselo starat.
Hrubý Rohozec
Zlatá stezka Českého ráje
První turisty začali do Českého ráje lákat už v 19. století majitelé zdejších panství, zejména Erenthalové. V duchu tehdejší módy dokonce místní přírodní krásy ještě vylepšovali. Jedním z příkladů je Adamovo lože. Bylo to v období romantismu, proto tu vzniklo jakési místečko lásky, kde se měli scházet milenci. Postupně se k propagaci oblasti přidal i Klub českých turistů, jehož členové se pustili do značení cest a zanedlouho i do budování vyhlídek a rozhleden. Na konci třicátých let minulého věku pak vznikla myšlenka na vytvoření takzvané Zlaté stezky Českého ráje, která by propojila ta nejzajímavější a nejatraktivnější místa. Značení na už existujících turistických cestách na trase dostalo jednotnou červenou barvu. My si některá zajímavá místa, která trasa spojuje, prohlédneme.
Zlatá stezka Českého ráje
Pletení pomlázky
Velikonoce by nebyly úplné taky bez pomlázky zdobené pentlemi. Vyšlehání bývalo pro dívky i ženy příslibem omlazení. Vrbové proutky plné nové mízy navíc měly předávat i sílu. A po spletení do svazku měly větší moc. Jedním z těch, kdo má před každými svátky jara hodně napilno je Patrik Budka z Dlouhého Mostu. Koledníkům umí z proutků vytvořit hotové umělecké dílo. Prozradí nám. Kam si chodí pro materiál, který je nejlepší a samozřejmě předvede svůj um. Potřebuje osm proutků, které si rozdělí na čtyři a čtyři. A pak už mu prsty jen kmitají. Hotovému kousku ještě dopřeje ozdobu v podobě takzvaného košíčku. I jeho tvorbu nám předvede. Až si budete pořizovat svou vlastní, neměli byste zapomenout, že musí být z čerstvého proutí. Jinak její kouzlo nefunguje.
Pletení pomlázky
Na běžkách po Českém ráji
Přízně letošní zimy si užijeme i v Českém ráji. Dopřejeme si tam výlet na běžkách. Vyrazíme ze Sedmihorek, konkrétně od tamních lázní, které vznikly už na konci první poloviny 19. století a byly jedním z prvních vodoléčebných ústavů u nás. Kurýrovala se v nich celá řada známých osobností, kupříkladu Karel Jaromír Erben nebo Jan Neruda. Sedmihorky jsou jednou z bran do Českého ráje, takže pak už nás čekají vyhlášené skály a soutěsky. Cestou k nim narazíme i na několik místních pramenů. Zvládneme výstup na skalní brado nazvané Čertova ruka, které je zajímavým místem nejen pro turisty, ale i pro archeology. Jejich výzkumy si připomeneme i v dalších lokalitách, kterými projdeme. Kupříkladu u masivu, jemuž se říká Novákova pec.
