Zajímavosti kolem seriálu
Výpravný autorský dokumentární seriál Petra Krejčího o krajině České republiky. Obsahem i formou pozoruhodné filmy, ve kterých je na krajinu nahlíženo jinak, než bývá zvykem. Je zachycena velkolepým způsobem, během všech čtyř ročních období a s využitím nejmodernější natáčecí techniky (drony, složité pojezdy, rozlišení 4K, časosběry v pohybu apod.).
V osmi dílech je originálním způsobem zachyceno dvanáct konkrétních oblastí, kterými se představí všechny hlavní typy české a moravské krajiny: hory vystupující nad horní hranici lesa, stepi, kras, pahorkatiny a vrchoviny, nížiny s lužními lesy…
V každé z krajin hledáme její nejdivočejší, nejpůvodnější podobu. V ní nalézáme desítky vzácných druhů rostlinné i živočišné říše. Zrovna tak si všímáme nejosobitějších lidských sídel, hradů, zámků, vesnic. Jedno od druhého u nás nelze oddělit.
Česká a moravská krajina jsou v rámci Evropy unikátní. Na relativně velmi malém území je soustředěno takové množství krajinných typů, že to nemá srovnání. Za tím stojí nejen poloha uprostřed kontinentu, ale hlavně geologická pestrost, od níž se mnohé další odvíjí.
Série Krajinou domova je poutavým vyprávěním o světě kolem nás, který je svým přírodním a kulturním bohatstvím jedinečný.
1. Divoké Jeseníky
oblasti natáčení: Nízký Jeseník, Hrubý Jeseník
Nejvyšší počet natáčecích dnů
Kvůli proměnlivosti horského počasí a natáčení ve všech čtyřech ročních dobách musel štáb i na ta nejodlehlejší místa natáčení opakovaně během roku. Dohromady v nejvyšších moravských horách v roce 2015 prožil 24 dnů a nocí.
Atraktivní lokace natáčení
Štáb měl zcela výjimečnou možnost natáčet v nejnepřístupnějších částech Jeseníků, např. na Petrových kamenech nebo v ledovcovém karu Velké kotliny. Tu diváci v její monumentální podobě uvidí vůbec poprvé!
Zvláštnosti vzdušného proudění
Poprvé se také podařilo natočit typické vzdušné proudy nad Jeseníky – nejen v časosběrech, ale dokonce letecky. Kromě typické horské inverze tak diváci uvidí, jak se oblačnost valí přímo přes hřeben, za nímž se „nepochopitelně“ ztrácí.
Nejstarší lidová stavba severní Moravy
Pochází z úplného počátku 17. století, je tedy ještě pozdně gotická. Je dřevěná, roubená a od dob svého postavení se na jejím vzhledu skoro nic nezměnilo. A chalupa nebo statek to nejsou. Dřevěný kostelík v Maršíkově.
2. Vzpomínky na sopky
oblasti natáčení: České Středohoří, Slavkovský les, SOOS
Porta Bohemica
Proslulá skalnatá soutěska Labe, kterou příchozí ze severu vstupovali do krajiny vnitřních Čech, je zachycena pozoruhodně vystavěným leteckým záběrem, vedeným přímo přes její hranu.
Jediná naše zemní veverka
Sysel byl ještě před padesáti lety skoro na každém poli. Od té doby u nás byl téměř vyhubený. V Českém Středohoří pořád žije jeho původní populace.
Mofety
Diváci poprvé uvidí nejsilnější výrony podzemních plynů na našem území. Kdo někdy navštívil západočeský močál SOOS nebo Slavkovský les, nejspíš nějakou mofetu viděl. Ale k těm největším, které jsou opravdu životu nebezpečné, žádné cesty nevedou. Tyto výrony jedovatých plynů navíc obklopují houpající se „tekuté“ půdy, do kterých se člověk může rázem probořit.
Plovoucí ostrovy
Zrychlené záběry odhalí fascinující pohyby zvláštních rostlinných společenstev, vytvářejících zelené ostrůvky, plovoucí po hladině rašelinných jezírek a rybníků.
Unikátní močály
Natáčelo se v samotném nitru rozlehlých rašelinišť a vzácných rašelinných borů, na tzv. Tajze.
3. Delty bez moří
oblasti natáčení: Litovelské Pomoraví, Polabí
Rozkvetlé lužní lesy
Zjara se lužní lesy několikrát „převlékají“. Během jediného měsíce postupně vykvétá většina druhů, a to doslova masově, v milionových populacích. Les je pokryt souvislým kobercem květů, který má každý týden jinou barvu.
Delta
To, jak se Morava mezi Mohelnicí a Olomoucí větví, je považováno za nejdynamičtěji se vyvíjející vnitrozemskou říční deltu Střední Evropy.
„Sněhová voda“
Unikátní záběry tzv. „Sněhové vody“ – Kvůli suchému jaru Moravou tekla ponejvíc jen voda z tajícího horského sněhu – řeka byla po tři dny průzračná na dno.
Ondatra pižmová
Dnes tohoto mohutného hraboše najdeme skoro po celé Evropě. A všechno to jsou potomci prvních několika málo ondatřích párů, vysazených experimentálně uprostřed Čech do volné přírody. Ondatry jsou naštěstí býložravé, a tak pro svůj náhradní ekosystém nepředstavují takové riziko, jak rovněž z Ameriky zavlečení norci.
Česká Sahara
Polabí bylo dříve plné písečných přesypů. Ty největší byly dlouhé i několik set metrů a vysoké i patnáct metrů. Většinou byly vytěženy jako velmi snadno dostupný stavební materiál (stačilo písek přesít) nebo osázeny hustým borovým lesem, aby se písek nedostával do polí. Jedna z dun je ale pořád ještě „živá“.
4. Skalní megapole
oblasti natáčení: Adšpašsko – Teplické skály, Ostaš, Broumovské stěny, Broumovská kotlina
Náročné manévry s drony mezi skalami
V této epizodě je několik velmi náročných leteckých záběrů. Ze dna rokle vyletíme vysoko nad celé skalní město, od detailu na velký celek.
Impozantní scenérie
Poprvé diváci uvidí skutečnou rozlohu a monumentalitu největšího pískovcového skalního bludiště Evropy. Natáčelo se i v těch nejhůře přístupných partiích.
Objevitelé Teplických skal
Velmi zajímavý je příběh objevitelů samotného srdce skalního města. Událost v 19.stol. plnila první stránky předních evropských listů. Snad každého v té době zajímalo, jaké nové partie skal byly na Broumovsku objeveny.
Broumovské kostely
Soubor několika velkých venkovských barokních kostelů, rozmístěných po krajině s nebývalým důvtipem a citem.
5. Krasové podivuhodnosti
oblast natáčení: Český kras
Travertin neboli pěnovec
Některé potoky Českého krasu ve svých korytech vytvářejí unikátní pěnovcové hrázky, které u nás nemají obdoby. Poprvé je diváci uvidí v celé jejich kráse.
Hořící keř
Jedna rostlina naší přírody se naučila podpálit les. Kvůli vlastnímu přežití. Naprosto unikátní záběry, snímané v režimu slow motion, zachycující vznícení této rostliny v přirozeném prostředí – díky horkému létu 2015.
Skalní žiletka
Snad každý, kdo viděl ostrý skalnatý hřbet nad Hostimí, si jej snaží představit z výšky. Je opravdu tak ostrý, jak vypadá?
6. Orchidejové hory
oblast natáčení: Bílé Karpaty
Nejvzácnější orchidej
Poprvé detailně natočený, teprve nedávno objevený endemit – orchidej, která roste v počtu cca 50 ks na jediné loučce uprostřed hor
Čertoryje a spol.
Výškové obrazové kompozice krajiny s rozptýlenou zelení – diváci budou poprvé moci vidět rozlehlost této „parkové“ krajiny, která nemá v Evropě srovnání.
Orchidej vedle orchideje
Portréty nejtypičtějších i nejvzácnějších orchidejí – rovněž poprvé v ČR v takovém rozsahu – včetně makro detailů. Některé u nás mají třeba jen jedinou lokalitu výskytu, přísně utajenou.
UNESCO
Bílé Karpaty jsou zapsány na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
7. Královské lesy
oblast natáčení: Křivoklátsko
Nejstarší hrady
Křivoklátské hrady patří k nejstarším českým hradům. Ve filmu se objeví, kromě Křivoklátu, také Týřov, Krašov, Žebrák a Točník
Poslední jedovatý les
Tis je od středověku nejohroženějším evropským stromem – díky vlastnostem svého dřeva se používal k výrobě dřevěných zbraní – luků, oštěpů, kopí… Navíc obsahuje pro člověka prudce jedovaté toxiny. Křivoklátsko hostí jednu z nejvýznamnějších evropských populací tisu – na jednom místě dokonce vytváří souvislý lesní porost.
Polštářová láva
Jedna z křivoklátských skal vznikla opravdu pozoruhodným způsobem – a je to na ní pořád čitelné. Vyvěrala v podobě rychle chladnoucích lávových polštářů na mořském dně.
UNESCO
Křivoklátsko je zapsáno na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
8. Dvojí srdce Vysočiny
oblasti natáčení: Žďárské vrchy, Železné hory
Modrá žába
Ano, skutečně se v naší přírodě vyskytují modré žáby. Natočit je není vůbec snadné, žijí jen na několika lokalitách v zemi a ke zbarvení dochází jen v omezenou dobu jarních námluv, a ještě pouze za ideálních klimatických podmínek. Pokud se ale tyto okolnosti sejdou, jsou samečci tohoto druhu skokana až tyrkysově modří.
Vyschlé jezero
Naprosto ojedinělé srovnání leteckých záběrů Radostínského rašeliniště s největším rašelinným jezírkem Vysočiny před několika lety a v roce 2015, kdy úplně vyschlo.
Geniální Santini
O kostelu Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou bylo napsáno a natočeno mnohé. Letecké kompozice nám ale teprve nyní umožní pochopit krajinné vazby stavby s okolím i jedinečnost vlastní architektury
Soví pralesy
Diváci uvidí poslední zbytky původních pralesů obou krajin, i s jejich typickými obyvateli – sovami.