O sisyfovském údělu literáta a umělce budou s moderátory Janem Lukešem a Janem Schmidem hovořit básník a performer Eugen Brikcius, sochař Jiří Sozanský a literární historik Martin C. Putna. Pohled z výšin vnese do problematiky aviatik Jiří Pruša, ženské vidění zastoupí písničkářka Dagmar Voňková a o své knižní tvorbě promluví komik Lukáš Pavlásek

Každá skutečná tvorba je provázena nejistotou, zda se pracně budovaná stavba nakonec na svého autora nezřítí a nebude muset začít znova. Ale i když se to nestane, po dokončení jedné práce čeká další pomyslný sisyfovský kámen a další cesta vzhůru. Po dopsání jednoho textu, jedné knihy, vytvoření jednoho díla, čeká práce na dalším a tak stále dokola. A nikde žádná jistota, všechno začíná vždy znovu a znovu. Vydobyté renomé v jedné oblasti nezaručuje úspěch v jiné, nebojácnost mládí netrvá věčně, moudrost stáří se může proměnit v pouhou zapruzenost a nemohoucí stereotyp. Jak se s tím vším vyrovnávají respondenti tohoto dílu literární revue? Někdo teprve začíná, jiný už bilancuje, někdo koketuje s popularitou, jiný zůstává svůj. A do toho vstupují osobní i rodinná traumata, plány velké i malé a každý z nás se stává Sisyfem.

Čtenář VIP: Lukáš Pavlásek

Lukáš PavlásekLukáš Pavlásek (1978) sám sebe charakterizuje jako herce, komika a spisovatele. Účast v představeních stand-up comedy Na stojáka (od roku 2005, od 2012 na ČT) a v televizní reklamě z něj učinila všeobecně známou tvář poněkud potrefeného Tydýta, postup do finále taneční soutěže StarDance 2015 vzbudil zase pozoruhodně neadekvátní vášně. Jeho tvůrčí záběr je však širší: vystudoval Střední knihovnickou školu, je hudebník, píše písňové texty, je autorem sešitů dětských hádanek, kvizů, rébusů a křížovek, a také tří knih. Dvě jsou určeny dětem: Jestli počkáš trochu dýl tak sem přijde krokodýl (2011), Prvotřídní blázni mají potíže s kázní (2013), ta třetí už patří dospělým: Z deníku ajťáka (2015). Autor si ji vydal sám ve svém nakladatelství Lukáš Pavlásek - Vládce všech galaxií a v podobném ulítlém duchu jsou stylizovány i zápisky z let 2012 a 2013, kterým v nich komentuje svůj pracovní i osobní život profesně zastydlý člen firemní IT podpory. Prožívá své existenciální krize i rodinné trable, je trapný ve svých téměř dětinských zájmech, i dojemný ve svých nadčasových touhách. Čtení na jeden večer, ale lapidárně vtipné i atmosféricky výstižné. Ostatně i on sám býval prý ajťákem.

Spisovatel: Eugen Brikcius

Eugen BrikciusLoni v listopadu obdržel Eugen Brikcius (* 1942), básník, esejista a akční umělec, Cenu Jaroslava Seiferta za rok 2015. Stalo se tak za celoživotní dílo, reprezentované téměř tisícistránkovou knižní „rekapitulací“ A tělo se stalo slovem (2014). Brikcius do ní spolu s editorem Radimem Kopáčem zařadil všechny své knižně vydané práce a dále výběr z publicistiky a výběr z textů dosud nepublikovaných. Tím poskytl svým čtenářům poměrně vyčerpávající obraz své tvůrčí osobnosti, přesto však i Viktor Šlajchrt v předmluvě Mystéria a mystifikace Eugena Brikciuse konstatuje, že jeho tvorba je „zcela výlučná a prakticky nezařaditelná“. Někomu může připadat až nesnesitelně sebestředná, Brikcius učinil však ze sebe legendu zcela programově, aniž by se přitom vyhýbal i polohám naprosto profánním a mediálně vděčným. Zakladatel českého happeningu šedesátých let se po návratu z vynuceného exilu stal mj. propagátorem pražské literatury, kultury a životního stylu minulých dob, vtipným kronikářem života české bohémy, svou poezií zosobnil pak neobvyklý intelektuální koncept, ovšem plný paradoxů, groteskních úletů i podvratných nálezů. Skoro člověk nechápe, jak mohl tento člověk, podoben dandymu z přelomu století, pracovat v rakouském exilu jako úředník.

Tržiště

Zemřel sochař Aleš Veselý
(3. 2. 1935 - 14. 12. 2015)
» vysílání 21. 11. 2000

deset let uplynulo od smrti fotografa Jaroslava Krejčího
(22. 7. 1929 - 5. 2. 2006)
» vysílání 2. 8. 2003

osmdesátku slaví hudební publicista Jiří Černý
(* 25. 2. 1936)
» vysílání 7. 5. 2011

pětasedmdesátku slaví scenárista, dramatik a publicista Jiří Just
(* 22. 2. 1941)
» vysílání 19. 1. 2002

šedesátku slaví výtvarník František Skála
(* 7. 2. 1956)
» vysílání 10. 12. 2004

pětapadesátku slaví scenáristka, režisérka, výtvarnice a animátorka Michaela Pavlátová
(* 22. 7. 1961)
» vysílání 6. 6. 2009

Nakladatelský počin: Jiří Sozanský

Jiří SozanskýS malířem, sochařem a grafikem Jiřím Sozanským (* 1946) jsme natáčeli už pro vysílání 9. 5. 2009, věnované pražskému Žižkovu. Tehdy měl ještě ateliér v Rokycanově ulici, teď žije a pracuje v Holešovicích, vedle centra La Fabrika, kde má byt i ateliér. Jeho dílo obnáší malbu, kresbu, grafiku, plastiku, instalace a multimediální projekty, zejména z posledních let však také knižní publikace, které sumarizují jeho často dlouhodobé výtvarné aktivity – např. Zóna (2013), 1984 - Rok Orwela (2014), Mezní situace (2015). Sozanského celoživotně zajímá problém dehumanizace člověka, to jak individuum i kolektiv jedná v okamžicích bezprostředního ohrožení, v době válečných konfliktů, jak reaguje na praktiky totalitní moci, na skryté i otevřené cesty k násilí a nakonec i k likvidaci zastánců svobodného názoru. Proto nutně v jeho díle rezonuje i odkaz Jana Palacha, zvláště když Sozanský sám od roku 1970 pracoval v ateliéru Olbrama Zoubka, který byl tím, kdo Palachovi po jeho smrti snímal posmrtnou masku a kdo také vytvořil původní náhrobek na Olšanských hřbitovech. Sozanského nejnovější kniha 1969 rok zlomu (2015) je naplněna právě tímto zážitkem a celoživotní nutkavou inspirací: Je pokusem o vyrovnání se s osobním i společenským traumatem, které nevyhaslo ani dnes a trvá jako permanentní mravní výzva. Spolu s ním se na ni v knize pokusilo odpovědět i dalších více než čtyřicet přispěvatelů z řad historiků, umělců či publicistů, včetně Jana Lukeše.

Téma

Martin C. PutnaV anketě Lidových novin Kniha roku 2015 se studie Martina C. Putny (* 1968) Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) umístila počtem 7 hlasů na 5–6. místě. Už názvem tvoří protějšek k jiné Putnově knize, Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010), a jistě také vytane titul jeho knihy Duchovní portrét Václava Havla v rámu české kultury (2011). Putnu zkrátka zajímají myšlenkové proudy minulosti nejen samy o sobě, ale zvláště se zřetelem k dnešku, v případě Ruska zejména se zřetelem k současné Putinově snaze o obnovení váhy Ruska potlačováním kritiky vnitřní a hrozbami kritikům zvnějšku. V tomto smyslu zaujme hned Obraz I., spojující děje na Krymu v roce 422 př. n. l. se současným násilným připojením poloostrova k Rusku. Vůbec stylizace knihy do „obrazů“ zaručuje autorovi neutonout v takřka bezbřehém materiálu a dotknout se vždy s lapidární průřezovostí toho nejpodstatnějšího. Literární tvorba je mu při tom vždy klíčovým pramenem, a to ani ne tak po stránce estetické jako ve smyslu „dokumentů o duchovních proudech“. Putnu navštívíme v Zalužanech, kde se kdysi z „poustevnické existence“ zrodil jeho beletristický debut Kniha Kraft. Ein Bildungsroman (1996). Od té doby uplynulo dvacet let, po které nynější profesor kulturní antropologie valí balvan své určenosti odborné i osobní – jak se za tu dobu změnil?

Jiří PrušaDocela jiného zaměření je Jiří Pruša (* 1953): někdejší manažer v oblasti civilního letectví a cestovního ruchu, dnes podnikatel, sám pilot sportovních letadel, nejnověji i producent příprav filmu o českých legionářích v Rusku, který na rok 2017 plánuje Petr Nikolaev. Krom toho je však od roku 2015 vydavatelem dvouměsíčníku Flying Revue a autorem či spoluautorem řady knih o letectví: např. kolektivní Svět letecké dopravy (2007) vyšel v roce 2015 ve 2. rozšířeném vydání, sám napsal J. P. Chytré létání (2010) s radami pro cestování letadly a ilustracemi Vladimíra Jiránka, z jeho zájmu o historii vznikla rozsáhlá a vtipná Abeceda reálného socialismu (2011), obsahující více než 2000 hesel a desítky politických vtipů. Při svých letech Pruša také natáčí a fotografuje a ze získaného materiálu vydává další reportážní knihy v elektronické podobě (Nebe nad Evropou I - IV).

Přesah literatury: Dagmar Voňková

Dagmar VoňkováJméno Dagmar Voňková (* 1948) vstoupilo v širší známost v roce 1971, kdy písní Pastýřka zvítězila v soutěži Mladého světa. Předtím studovala češtinu a tělocvik na PF v Hradci Králové, po dvou letech ji ale opustila a odešla na Krkonoš, kde vykonávala řadu nejrůznějších správcovských zaměstnání. V letech 1977–1985 pracovala jako uklízečka a zároveň se jako autorka textů, skladatelka, kytaristka a zpěvačka stala členkou písničkářského sdružení Šafrán. To jí vyneslo nejrůznější ústrky od StB, takže pravidelněji mohla nahrávat až od poloviny 80. let, kdy začala koncertovat i v zahraničí. Všeobecně je oceňován její experimentální způsob hry na kytaru, stejně jako textařská a básnická tvorba, vycházející z inspirace lidovými baladami. Její souhrn přináší svazek Listí (2010), doprovozený i vlastními ilustracemi. Tvůrkyně pokládaná v obecné shodě za první dámu českého folku, se nejnověji objevila také na CD Turniketem do ráje (2015), kterým chce uskupení Osamělí písničkáři, navazující na někdejší Šafrán, čelit pokleslému „spotřebnímu druhu hudby“.

Stopáž53 minut
Rok výroby 2016
 P ST
ŽánrMagazín