Hlavní role

Kryštof Hádek
Kryštof Hádek

Karel IV.

Byl jeden z nejvýznamnějších panovníků vrcholného středověku, jedenáctý český král, římsko-německý král, italský a arelatský král. Byl prvním českým králem, který se stal také císařem Svaté říše římské. Syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského byl původně pokřtěn jako Václav. Jméno Karel přijal po svém strýci Karlu IV. Sličném až při biřmování. Karel IV. byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, hovořil plynně pěti jazyky. Během své vlády zkonsolidoval a pozvedl český stát, který byl od jeho doby znám pod názvem země Koruny české, proslul založením univerzity v Praze, výstavbou Nového Města pražského, stavbou kamenného mostu přes Vltavu či hradu Karlštejna. Byl čtyřikrát ženatý a měl dvanáct legitimních potomků, včetně syna Václava, pozdějšího krále Václava IV.


Stanislav Majer
Stanislav Majer

Jan Lucemburský

Byl otcem Karla IV. a prvním českým králem
z rodu Lucemburků. Nastoupil na trůn již ve čtrnácti letech, kdy se také oženil s poslední Přemyslovnou Eliškou. Jejich manželství však nebylo šťastné a vedlo k mnoha rozbrojům. I přesto spolu měli sedm dětí, mezi nimi i syna Václava (Karla IV.). Jan se v evropské diplomacii pohyboval jako ryba ve vodě. Což samozřejmě zároveň znamenalo, že v Čechách pobýval málo. Nicméně díky svým zahraničním aktivitám zajistil ochranu zvenčí. Na sklonku života se u něj projevila dědičná choroba očí, jejímž následkem oslepl a získal tak přídomek Slepý. V takovémto stavu se účastnil na straně Francie bitvy u Kresčaku v rámci stoleté války, kde také umírá.

„Jan Lucemburský je pro mě velmi pozoruhodná osobnost českých dějin. Byl to vlastně poslední rytíř, kterého ale provází spousta klišé. Strávil jsem nad ním čas s historikem Zdeňkem Vaškem a postupně jsme přicházeli na to, že v Čechách byl sice vnímán jako král cizinec, ale choval se tak na základě jistých okolností. A v tomto byl pro mě Janův odměřený vztah k Čechům najednou velmi pochopitelný. Obecně se má za to, že s Karlem byli na nože. Jejich vztah byl jistě komplikovaný, ale podle mě měl Karla rád a nakonec mu i pomohl, aby se mohl stát císařem. Možná mu nakonec i zachránil život, když ho u Kresčaku stáhl stranou,“ říká Stanislav Majer, filmový představitel Jana Lucemburského.


Petr Štěpán
Petr Štěpán

Ludvík IV. Bavorský

Zastával post římsko-německého krále a císaře Svaté říše římské. Vedl velké spory o říšský trůn s Fridrichem Sličným Habsburským, které však nakonec vyhrál. Mocensky jej podporoval i Jan Lucemburský, později si ale rod Lucemburků znepřátelil, hlavně kvůli politice v Tyrolsku. Ačkoliv se soustředil převážně na vnitřní politiku říše, proslul sporem s papežem Janem XXII., kterého později dokonce z papežského stolce sesadil. Na říšském trůně ho vystřídal Karel IV., zvolený roku 1346 jako protikrál proti Ludvíkovi.


Petr Jeništa
Petr Jeništa

Bušek z Velhartic

Pocházel z českého panského rodu a stal se velkým přítelem a důvěrníkem Karla IV., kterého také doprovázel na cestě do Tyrol. Při této cestě ale umírá a jeho úlohu na královském dvoře poté přebírá jeho syn.


Tereza Voříšková
Tereza Voříšková

Blanka z Valois

Stala se první manželkou českého a římsko-německého krále Karla IV. Byla vychovávána spolu s ním na francouzském královském dvoře Karla IV. Sličného a zároveň byla sestrou budoucího francouzského krále Filipa VI. Francouzského. Žila spolu s Karlem IV. v českých zemích, nejprve v Praze, poté v Brně. Ačkoli se velice rychle naučila česky i německy, společenského života se spíše stranila. Z původně politického svazku se stal plnohodnotný vztah, ze kterého vzešly dvě dcery. Královna však nedlouho po korunovaci zemřela po krátké nemoci ve věku necelých dvaatřiceti let.

„Mám ráda velká a náročná natáčení dobových snímků, přičemž tento se navíc dotýká jedné z největších ikon našeho národa. Líbí se mi, když můžu nosit nádherné a těžké šaty a přemítat o příbězích lidí, kteří řešili obdobné věci jako my, jen v naprosto jiné a mnohem komplikovanější době. Natáčení Hlasu pro římského krále pro mě byl velký zážitek. Zejména jsem si užila to, že jsem při práci mohla pozorovat Kryštofa Hádka, jehož přirozenost je někdy až smrtelná. Postava Blanky z Valois, kterou jsem ztvárnila, sice ve snímku nemá takový prostor jako Karel IV. a jeho otec Jan Lucemburský, ale díky svým činům a životním postojům je jedním z hlavních hybatelů záležitostí, které daly do pohybu celou říši,“ říká Tereza Voříšková.


Hana Vagnerová
Hana Vagnerová

Eliška Přemyslovna

Byla dcerou českého a polského krále Václava II., poslední Přemyslovnou na českém trůně a matkou Karla IV. Nejprve prošla výchovou v klášteře a měla zasvětit svůj život Bohu. Po smrti jejího bratra Václava III. se však rozhořel boj o český trůn, kterého se stala součástí jakožto jedna z dědiček. Byla provdána za mladého Jana Lucemburského, se kterým ale měla v průběhu celého manželství velké spory. Jako česká královna uplatňovala za doby nepřítomnosti svého manžela v českých zemích svou politickou moc. Jejím spojencem a rádcem byl i Vilém Zajíc z Valdeka.

„Příběh filmu je pro mě zajímavý hlavně díky vztahu Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Obě postavy se zároveň milují i nenávidí. Jsou to ale panovníci, takže veškeré emoce musejí držet na uzdě. Vztah mezi nimi vře, ale musí vždy zůstat pod povrchem. A v tomto ohledu jsou i perfektně vystavené dialogy. V Hlasu pro římského krále vystupují reálné historické postavy z období, které je pro naši historii důležité a všichni ho známe. Klíčové podle mě bylo najít cestu k tomu, aby nezůstaly pouze jako neživé ikony, ale dostalo se jim i lidského rozměru,“ říká ke své roli Hana Vagnerová.


Jaroslav Plesl
Jaroslav Plesl

Dobeš z Bechyně

Byl příslušníkem šlechtického rodu pánů z Bechyně,
později z Kamenice. Již za vlády Jana Lucemburského se stal významnou osobností a věrným straníkem královny Elišky. Později si získal náklonnost i jejího syna Karla IV. Jako jeden z jeho oblíbenců a rádců vystupoval jako jednatel jeho poselství v cizině.


Jan Vondráček
Jan Vondráček

Karel IV. Sličný

Byl francouzským králem, na jehož dvoře byl vychováván Václav, budoucí král Karel IV. Zároveň byl jeho strýc a kmotr a právě po něm přijal Václav jméno Karel. Měl tedy velice úzké vztahy s českými Lucemburky. Byl třikrát ženatý, mimo jiné také se sestrou Jana Lucemburského Marií, která ale brzy po svatbě zemřela. Jeho smrtí vymírá po meči rod Kapetovců a nastupuje Filip VI. Francouzský z rodu Valois.


Marián Geišberg
Marián Geišberg

Baulduin Lucemburský

Zastával post trevírského arcibiskupa a byl jedním z nejmocnějších říšských kurfiřtů své doby. Do úřadu se dostal velice mladý, i přesto se uměl bravurně pohybovat v politice a měl značné diplomatické úspěchy. Zasloužil se o sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, dále podporoval Karla IV. při volbě římsko-německým králem. Karel IV. mu na oplátku svěřil správu Lucemburska a jmenoval ho říšským vikářem.


Norbert Lichý
Norbert Lichý

Wolfram

Korunoval, jako kolínský arcibiskup, Karla IV. na římsko-německého krále. Tradiční obřad v Cáchách nebylo možné uskutečnit, protože město bylo věrné císaři Ludvíkovi. Korunovace se tak uskutečnila v Bonnu.


a další