Tajemství NIMH
Paní Brisbyová je polní myš a matka čtyř dětí, z nichž nejmladší Timothy stoná. Od moudrého pana Odvěkého se dozví, že chlapec má zápal plic a musí bezpodmínečně zůstat ležet. Jenže se blíží Den stěhování, kdy na pole vyjíždí pluh a všechna zvířata musejí utéct do okolní přírody. Pro záchranu syna se nedávno ovdovělá paní Brisbyová vydává na epickou pouť, která ji zavede až do růžového keře před farmou, kde sídlí kolonie krys, které mají velké tajemství, o němž se lidé nesmějí nikdy dozvědět.
Tajemství NIMH představuje jeden z vrcholů americké celovečerní animované tvorby. Příběh snímku vychází z knihy Roberta C. O'Briena Paní Frisbyová a krysy z NIMH (jméno titulní postavy bylo na přání výrobce hraček se stejně znějícím názvem změněno). Jeho hlavní přednost spočívá v tom, že se straní obvyklých schémat dětské tvorby. Tentokrát na dobrodružnou výpravu plnou úskalí, která prověří odvahu a odhodlání hlavní postavy, nevyráží statečný rek či klučina, jenž má dospět v hrdinu, ale naopak obyčejná matka, kterou k překonání vlastního strachu pohání starost o děti. Na nosném motivu bezpodmínečné mateřské lásky a péče vystavěl tým animátorů vyprávění, které malou myšku staví tváří tvář nástrahám a mystériím, které leží daleko za hranicí jí známého světa.
Co do výtvarné stránky představuje Tajemství NIMH jednak oslavu klasické animace a jejích předností, které jiná forma animace nedokáže zdaleka tak efektivně napodobit, ale také průkopnické dílo. Film bravurně využívá propracovanou animaci postav, která dbá na specifické vyjádření osobnosti každé z postav pomocí řeči těla, a zasazuje ji před někdy až expresivně stylizovaná pozadí. Spojení kresby postav typické pro dětské filmy s pochmurnými a přízračnými prostředími pak vzniká kontrast, který umocňuje základní motiv snímku, a z ústřední postavy, která navzdory své malosti a bojácnosti vytrvává ve svém snažení, doslova činí plamínek naděje a lásky v temnotách. Animátoři také v zájmu kvality a pestrosti výrazových prostředků využili postupy, které tehdy velká animační studia v zájmu úspor opouštěla jako např. rotoskopii (překreslování okénka po okénku filmu s hranými záběry k docílení přirozenějších pohybů). Snímek se také může pochlubit tím, že během jeho výroby byly poprvé použity postupy, které se následně staly hojně užívaným standardem, což je případ podsvícení animační plochy, čímž bylo docíleno efektu magické záře písma či očí některých postav.
Film vznikl v nezávislé produkci pod režijním vedením Dona Blutha, jenž platí za zásadní osobnost světové animace. Začínal ve studiu Disney, odkud ale v roce 1979, v den svých čtyřicátých druhých narozenin, odešel spolu s dalšími osmnácti kolegy, neboť se mu protivilo, jakým směrem se tamní animace ve světle úspor a rezignování na kvalitu ubírá. Zosobněním jeho tvůrčích nároků vyplývajících z lásky ke klasické škole animace se stala následně založená nezávislá firma Don Bluth Productions, a Tajemství NIMH uvedené do kin v roce 1982 bylo jejím prvním projektem. Poté navázal Bluth spolupráci se Stevenem Spielbergem, pod jehož produkčním zaštítěním realizoval legendární tituly Americký ocásek (1986) a Země dinosaurů (1988), které komerčním úspěchem zastínily i konkurenční tituly studia Disney. Právě Bluthovy filmy, stejně jako díla dalších ambiciózních tvůrců pracujících pro nezávislé společnosti či u menších animačních firem, svými nekompromisními nároky na kvalitu animace i scénářů vydláždily cestu opěvované renesanci studia Disney v devadesátých letech. Bluth tou dobou ukončil spolupráci se Speilebrgem a ve vlastní produkci realizoval uhrančivě svěží projekty jako Charlie: Všichni pejskové jdou do nebe (1989) či Rock a Doodle aneb jak sluníčko zase vyšlo (1991). V devadesátých letech Bluth vytvořil filmy Skřítek v Central Parku (1994), O Malence (1994) a Oblázek a tučňák (1995), ale také byl jmenován šéfem nové animační divize studia Fox. Tam realizoval své poslední projekty: divácký hit Anastázie (1997) a ambiciózní projekt Titan A.E. (2000), který měl být první vlaštovkou animace cílící na starší publikum, ale jeho komerční neúspěch vedl k zavření studia. Bluth od té doby žádný další celovečerní film nerežíroval. Ačkoli jeho filmografie má co do komerční úspěšnosti výkyvy, díky vysoce kvalitní animaci a především neokoukaným příběhům a ambicióznímu přístupu ke tvorbě pro dětské publikum dodnes snímky Dona Blutha okouzlují nové generace diváků.