Lakomec

Roku 1668 napsal francouzský dramatik a herec Moliére (vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin) komedii s nehrdinským hrdinou Harpagonem. Člověkem chorobně závislým na penězích, sobeckým lakomcem, který mamonu obětuje i vztahy s nejbližšími. Neovladatelná touha po hromadění majetku je lidský nešvar, který, bohužel, přetrval do dnešních dnů. Snad proto je komedie Lakomec stále životná a proslulý skrblík zatím neopustil naše i světové scény.

Harpagon je zámožný pán, ale svému domu vládne hamižnou pěstí. Šetří na všem, tyranizuje a omezuje své děti i personál. Zároveň je to však požitkář. Rád by si vzal za ženu mladičkou a půvabnou dívku Marianu, která však dává přednost jeho synovi Kleantovi. Dceru Elišku hodlá bez věna provdat za stárnoucího muže a Kleanta oženit s bohatou vdovou. Eliška však tajně miluje správce Valéra, který Harpagonovi naoko podlézá a snaží se získat jeho přízeň. Sňatky v domě organizuje důvtipná dohazovačka Frosina za přispění vychytralého sluhy Čipery. Po mnoha humorných zápletkách vše dopadne jinak, než si pán domu přál. Namísto Mariany objímá své ztracené a znovunalezené zlaťáky a o svých dětech nechce nic slyšet. Oba mladé milující páry si najdou prozatímní útočiště u Frosiny.

Česká televize ve snaze zprostředkovat svým divákům poklady klasické dramatiky, připravila moderní, osobitou adaptaci Lakomce. Scénárista a režisér Zdeněk Zelenka posílil ve své úpravě roli Frosiny (v podání Jiřiny Bohdalové) a zvýraznil etické poselství komedie, v jejímž konci zůstává osamělý a opuštěný chudák k politování. Harpagon si to neuvědomuje. Nepotřebuje rodinu, nepotřebuje lásku, jeho srdce náleží jen a jen našetřenému zlatu. Ctitelé hereckého umění jistě ocení Viktora Preisse a jeho umné hledání a nalézání směšnosti v tragikomickém charakteru.