Rozhovor s Miroslavem Vladykou

„Všude se dá krásně cestovat, koukat, odpočívat, radovat se, nebo si krásně smutnit.“

Klenoty naší krajiny představují naše CHKO. Jaký je Váš vztah k České republice?

Já mám tu naší zemičku strašně rád! Už od malička. A vůbec mě to nepřechází. Naopak, líbí se mi tu a užívám si to tady víc a víc a nehodlám to měnit!

Když jedete na dovolenou, hledáte spíš přírodu a samotu nebo civilizaci?

Já ve městě žiju, tak kdykoli mám volno, koukám vystřelit někam do přírody. I kdyby to bylo na pár hodin, stojí mi to za to. A lidí si ve městě užiju dost, tak jsem klidně i sám a je mi taky báječně.

Nyní Česká televize uvede nové díly Klenotů naší krajiny, takže jste procestoval už opravdu hodně chráněných krajinných oblastí. Vyberete tu, která Vás nejvíce očarovala?

To teda nevyberu! Protože všude je něco výjimečného, co jinde není, ale všude se dá krásně cestovat, koukat, odpočívat, radovat se, nebo si krásně smutnit.

Vyrážíte do oblastí, kde točíte, někdy i soukromě?

Já většinou jedu o pár dní dřív, trochu si to místo prošmejdím na kole a pěšky, pak točím, a když to jde, ještě zůstanu a projdu si zajímavá, pro mě nová místa. Buď na radu, nebo dokonce s lidmi, se kterými se během natáčení seznámím.

Jak natáčení ovlivňuje počasí?

Na natáčení je krátký, omezený čas. Někdy se stane, že přijdeme na místo, které se točilo včera, bylo pošmourno a dnes je krásně, tudíž se to k sobě moc nehodí. Jindy je to zase naopak. Ale nejhorší je, když prší. Kamera, kterou máme, nesnese vlhko a vypíná se. Ale natočit to musíme, tak se holt poručí větru, dešti. Ještě, že to už dlouho umíme.

Veřejnost Vás zná hlavně jako herce, ale v „Klenotech“ moderujete. Jak si užíváte moderování?

Mě to baví moc. Projedu si spoustu krásných míst, dozvím se hodně nových věcí a seznámím se se zajímavými lidmi. A protože některé situace nejdou moc připravit a nazkoušet, tak jsou to taková malá improvizovaná představení. Takže si vlastně krásně zahraju.

Máte nějakou zpětnou reakci od diváků Klenotů naší krajiny?

Někdy mě někdo zastaví a řekne mi, že se kouká a že se mu náš pořad líbí. A stává se mi to docela často, což mě moc těší a doufám, že se „Klenoty“ budou líbit dál a že i mě pochválí hodně lidí.