Televizní cyklus hraných skečů se zaměřuje na běžného diváka – konzumenta, který moc nesleduje ekologické pořady a je spíše ekologickým ignorantem. Účelem seriálu není upozorňovat na stav životního prostředí, ale především naznačovat, jak se člověk může už zítra chovat k životnímu prostředí šetrněji a tím také ušetřit i svou kapsu. Tvůrci seriálu jsou vzdáleni myšlence, že ze dne na den přestaneme využívat technických výhod konce 20. století, že všichni prodáme auta a koupíme rodině jízdní kola, že vyměníme automatické pračky a ženy postavíme za valchy s mýdlovou vodou nebo že se na našich talířích místo masa objeví sojové klíčky. Jde o uskutečnění možného: tak jak mnoho z nás ráno postaví na nohy káva, měl by nás Životabudič postavit na nohy ve světě přehozených hodnot, upozornit na největší prohřešky proti životnímu prostředí a nabídnout konkrétní rady a recepty, jak se chovat šetrněji k přírodě, ale také ke své kapse.

V každém díle cyklu se objeví dvojice – Miroslav Vladyka, který se pokouší chovat ekologicky a Petr Vacek, který je známý jako ekolog a příznivce ochránců přírody. Zaměřují se na řadu oblastí „malé domácí ekologie“ – tedy na běžné chování člověka v denních situacích. V prvním plánu půjde především o rady, jak uspořit energii, vodu, nakládání s odpadními vodami a komunálním odpadem, praktickou ochranu ovzduší atd. V druhém plánu se tvůrci pokoušejí zahrát na strunku změny spotřebitelského zájmu, změny hodnotových orientací diváka, na odklon od brutálního konzumu ve skutečném i přeneseném slova smyslu.