Na houby

Teplomilné

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 501  
Sdílet
| Poslat odkaz

Ty nejvzácnější houby lze nalézt na rozpálených svazích Českého krasu. Jen málokdy můžeme obdivovat majestát přísně chráněné muchomůrky císařky. Provázejí: A. Goldflam, J. Polášek a O. Jindřich. Režie P. Jirásek

V ateliéru výtvarníka Tomáše Hlavenky začíná další díl populární naučné série. Tomáš je nejen vášnivým praktickým houbařem, ale především obdivuje svět hub z výtvarného hlediska. Známé jsou jeho kamenné skulptury na téma hřibů, vytváří také surrealistické myko-objekty pomocí polyuretanové pěny či kombinací nejrůznějších lepidel a vybělených kostí. Mimochodem houbařská berla, kterou vlastní tata (A. Goldflam) a kterou po lesích musí vláčet kluk (J. Polášek), pochází právě z dílny tohoto renomovaného umělce.

Na houby – TeplomilnéZ výtvarného ateliéru míří tata a kluk do lesa za mykologem Oldřichem Jindřichem, s nímž se pokusí proniknout do tajů teplomilných hub. Nahlédnou do tajuplného života houby květnatec Archerův – houby, která se do Evropy dostala až z tropů. Objeví jednu z posledních lokalit, kde se na našem území dá nalézt přísně chráněná muchomůrka císařka, která je v jižních zemích, např. Itálii, vyhledávanou delikatesou. Jako už po několikáté dojde na krátký rozbor zažitých houbařských mýtů a pověr. Chutnou tečkou za celým příběhem budou houbové bramboráky, které Oldřich Jindřich připraví na rozpáleném lávovém kameni.

Muchomůrka císařka

Muchomůrka císařka

Bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejvzácnějších hub, která se dá v České republice najít. Vlastně spíš nedá, než dá. Známější lokality, na kterých tento druh roste, můžete spočítat na prstech ruky: několik míst na jižní Moravě a jedno v Českém krasu. Ve všech případech se jedná o prosluněné stráně s řídkým dubovým porostem a téměř žádnou vegetací. Sytě oranžové klobouky muchomůrek září ze strání jako drahokamy z císařské koruny. Na muchomůrku císařku si dejte pozor – její utržení by Vás mohlo přijít velmi draho! Ne, nebojte, muchomůrka císařka není jedovatá, ale je to jedna z našich nejpřísněji chráněných hub! Pokud byste ji chtěli ochutnat, můžete se o to pokusit nejspíš v Itálii, kde se tato houba nachází v hojnějším množství a od nepaměti je zde pokládána za delikatesu. Mimo jiné byla oblíbeným pokrmem římských císařů – odtud také pochází její jméno!

Hřib královský

Hřib královský

Nález tohoto hřibu bývá i pro zkušené mykology malým svátkem, a není proto divu, že jsme měli obrovskou radost, když se nám podařilo v Českém krasu najít hned tři dospělé a nádherně vybarvené exempláře. Tento hřib je přísně chráněný a nesmí se vůbec sbírat! Jelikož je to druh zároveň velmi dobře rozpoznatelný, měl by každý jen trochu zdatný houbař znát jeho znaky. Ostatně, pokuty za utržení přísně chráněných hub mohou dosahovat až výše 50 000 korun; chlubit se tedy plodnicí hřibu královského v hospodě opravdu nedoporučujeme.

Hřib roste v listnatých lesích na teplých vápencových stráních. Barva klobouku je červená až vínová s prosvítajícími odstíny žlutorůžové. Noha a rourky pak mívají zářivou zlatožlutou barvu. Celý hřib bývá urostlý, masivní třeň se směrem k zemi hruškovitě rozšiřuje. Pokud budete mít to štěstí a někdy jej v lese potkáte, zkuste si jej vyfotit. Do důsledku vzato: bude to jedna z nejunikátnějších fotografií, kterou kdy v životě uděláte.

Květnatec Archerův

Květnatec Archerův

Houba s příběhem. Houba cestovatel. Ještě před padesáti lety byste ji v naší přírodě hledali marně. Poprvé byla nalezena v jižních Čechách v roce 1963 – a její pouť byla vskutku mimořádná. Vždyť tato houba příbuzná naší hadovce smrduté je původem až z opačného konce světa, z Austrálie a Tasmánie. Poprvé se v Evropě objevila ve Francii, kam se omylem dostala s lodní zásilkou. Přestože byla od šedesátých let nalezena u nás už na mnoha místech, jedná se stále o dosti vzácnou houbu. Roste z „vajíčka“ a, metaforicky řečeno, „rozkvétá“ na velmi krátkou dobu: po rozpuku vajíčka se objeví bílý třeň, z něhož se do všech stran rozvinou červená chapadla, nejvíce připomínající mořskou hvězdici. Houba v tomto stádiu mrtvolně páchne, čímž láká hmyz, který je přenašečem jejích výtrusů.

Lanýž letní

Lanýž letní

Přestože jsme si zvykli lanýže spojovat s jižními státy, jako jsou Francie či Itálie, také u nás můžete o zástupce tohoto druhu zakopnout. Tedy budete-li mít velké štěstí a plodnici před vámi ze země vyrýpne divoká zvěř. Lanýž letní totiž roste v listnatých, teplých lesích asi do deseti centimetrů pod povrchem půdy. Plodnice bývají kulovité, mají maximálně deset centimetrů v průměru, povrch houby je načernalý a tvořený sítí pyramidálních, zhruba třímilimetrových bradavek. Na řezu houba může připomenout grafické zobrazení mozkových záhybů – barva dužniny je bělavá, přecházející do okrových až hnědých tónů. Přestože lanýž letní nedosahuje chuťových kvalit tzv. bílého a černého lanýže, jedná se o houbu velmi aromatickou a dobrou, používanou k přípravě pokrmů i v jižní Evropě.

Hřib satan

Hřib satan

Démonizovaný zástupce hřibovitých hub – v minulosti byl pokládán za prudce až smrtelně jedovatý. V syrovém stavu je satan skutečně nebezpečný, jelikož však obsahuje termolabilní jedy, dá se po důkladné a dlouhé tepelné úpravě jíst. Otázkou však je, zda to není škoda, když si můžeme dopřát chutnější hřibovité houby a poměrně vzácný a krásný satan raději v přírodě pouze obdivovat. Autor těchto řádků na něj ostatně v České republice narazil pouze jedenkrát v jižních Čechách a ve větším množství ho našel v Rumunsku v hlubokých smíšených lesích vápencového pohoří Piatra Craiului. Hřib satan je zaměnitelný pouze za některé příbuzné druhy (např. za hřib nachový nebo hřib Le Galové). Má bělavý klobouk, červené rourky a červený kyjovitý třeň, jehož barva směrem ke klobouku přechází do žluté

Houbové bramboráky
Recept » Houbové bramboráky

Recept pana Oldřicha Jindřicha:

Bramborák je pokrm, který má několik místních názvů a několik místních obměn. V jižních Čechách ho nazývají cmundou, jinde sejkorami, u nás na hořovicku kecíny. Pekli jsme je na žulovém kameni, na přímém ohni.

Anketa

Máte rádi lanýže?

9 % 9 hl. Ano, je to vybraná pochoutka. 4 % 4 hl. Ne, lanýže nemusím. 3 % 3 hl. Nevím, nikdy jsem tuto houbu nejedl/a a ani mě to neláká. 84 % 84 hl. Nevím, nikdy jsem tuto houbu nejedl/a, ale rád bych ji ochutnal/a. Celkem 100 hlasů

Tuto část pořadu nelze v současné době přehrát. » Videoarchiv

Do pořadu Na houby laskavě poskytli své fotografie:

Jan Gaisler, Oldřich Jindřich, Pavel Jirásek, Pavlína Kalužová, Pavol Kešeľák, Zuzana Kiso, Juraj Komár, Lubica K, Vladimír Kunca, Jaroslav Malý, Milan Pauliny, Josef Pavlík, Maroš Peiger, Romana Plačková, Peter Štálnik, Ján Šuvada, Zdenka Trojánková, Slavomír Žídek

Diskuse diváků
  • JL 5. 8. 2013 21:35

    dotaz

    Jde tento záznam stáhnout na USB? Děkuji za odpověď.JL

  • houbař 5. 6. 2013 18:34

    budou další díly? třeba o houbách rostoucích na zahradě atd..

  • PP 16. 4. 2013 04:07

    to není panthera

    Na fotografii není muchomůrka panterová ale šedivka (tlustá) - jedlá ....

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 26 minut – Rok výroby: 2011 – ST
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje