Na houby (1/13)

Z jara

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 505  
Sdílet
| Poslat odkaz

Populárně naučná série o houbaření a houbařích zavede diváky do jarního lesa, který skrývá nejen kulinářsky vyhlášené smrže! Provázejí: A. Goldflam, J. Polášek a přední čeští mykologové (2011). Režie P. Jirásek

Houbaření je jedno z mála dobrodružství, které si člověk může dopřát i v moderní době. Aby však výprava do lesa neskončila na nemocničním lůžku, je potřeba se v houbách přeci jen trochu vyznat. Když tedy tata (Arnošt Goldflam) zjistí, že jeho kluk (Josef Polášek) nepozná kulinářsky tak vyhlášenou houbu jako je smrž, neváhá ani na minutu a žene kluka na první putování za houbami. Jeho profesorská nátura mu však nedá – nechce houby pouze sbírat, ale touží představit klukovi celou českou mykologii a její historii.

Na houby – Z jaraProto jeho první kroky vedou do Moravského zemského muzea, kde seznamuje kluka s panem Vladimírem Antonínem, jedním z našich nejvyhlášenějších znalců hub, spoluautorem moha zásadních soudobých publikací. S ním nejprve zalistují nejstaršími atlasy, které vznikly na našem území, a teprve potom vyrážejí do jarem zkrášleného lesa. Zpočátku se zdá, že houbaření nebude úspěšné, ale nakonec se jim podaří nalézt nejenom krásné exempláře smržů, ale i rozličné druhy jedlých i jedovatých ucháčů, závojenku podtrnku a jiné, často velmi bizarně vyhlížející druhy jarních hub. Když pak tata zálibně prohlíží obsah košíku, na novou tradici je zaděláno – co naši průvodci v každém díle najdou, to si také nakonec přímo v přírodě uvaří a snědí.

Smrž obecný

Smrž obecný

Smrže patří na našem území k odpradávna sbíraným a ceněným houbám. Svědčí o tom i zajímavé odkazy v literárních dílech. Znáte Werichovo Fimfárum a pohádku Tři sestry a jeden prsten? Pak si možná vzpomenete, že celý děj se odehrává o parných Velikonocích, natolik parných, že už se na trhu prodávaly smrže. Smrž skutečně patří k houbám, které je možné na trhu prodávat, a tedy i koupit. Podobou je to houba nezaměnitelná, byť by některé exempláře mohly nezkušenému houbaři vzdáleně připomenout hadovku smrdutou, což je však houba narozdíl od smrže páchnoucí a rostoucí o dost později.

Typické znaky smrže: bílá noha, hnědavý klobouk s pravidelnými nebo nepravidelnými jamkami na povrchu, uvnitř dutina, intenzivní kořenitá vůně. A kde ho hledat? Znalci vědí, ale své plácky prozrazují jen neradi. Uspět můžete ve vlhčích a teplejších lokalitách, tedy v nivách řek a potoků, u rybníků, ale i kolem horských potoků v porostech devětsilu. Ale bez šance nebudete ani ve městech – smrže dost často rostou v parcích a sadech, zejména na zastíněných místech s čerstvým mulčem. Pokud Vám bude štěstí přát, můžete vyzkoušet desítky receptů. A nezapomeňte, smrž je houba dutá, což se dá v kuchyni využít k nejrůznějšímu nadívání!

Čirůvka májovka

Čirůvka májovka

Asi nejznámější zástupce čirůvek, který láká v květnu nejednoho vášnivého houbaře. Je ceněna pro svoji vůni i chuť. Dejte si však pozor – pokud už bude parné léto, prázdniny a vy přesto najdete houbu, která čirůvku májovku bude připomínat, pravděpodobně jste našli vzácnou, jedovatou závojenku olovovou rostoucí zejména v teplomilných vápencových lokalitách. A taková záměna by mohla mít nepříjemné následky. Naštěstí se čirůvka májovka skutečně v růstovém kalendáři se závojenkou olovovou nepotkává, i přesto však doporučujeme si první praktické kulinářské setkání s touto houbou ověřit u znalců.

Čirůvku májovku málokdy naleznete na okrajích lesů s vápenitými půdami osamoceně – její mycelium (totiž podhoubí) tvoří pod zemí obrovské a v podstatě velmi prastaré kruhy, na jehož vnějším okraji se vyskytují plodnice. A pokud jste houbu našli jeden rok, při stejných klimatických podmínkách – tedy pokud jaro bude teplé a vlhké – ji zřejmě najdete na stejném místě za rok znovu. Houba má bělavý, ale někdy i žlutookrový podvinutý klobouk, nízké husté lupeny, pevnou dužinu a vůni připomínající mouku. Májovka má mnohostranné využití, a přestože se jedná o lupenatou houbu, skvělá je i sušená!

Ucháč obecný

Ucháč obecný

Už jste někdy v lese našli houbu, která vzdáleně připomíná seschlý mozek? Pokud to nebyla mozkovka rosolovitá (ano i taková houba existuje), pak jste možná zavadili o některého z ucháčů. Ale o kterého? Tohle rozhodování bude dost důležité: pokud před vámi z hlíny roste ucháč obrovský, směle jej utrhněte a po důkladnějším tepelném zpracování si pochutnáte. Obvykleji rostoucí ucháč obecný je však jedovatý - byť to kdysi lidé nevěděli – a může způsobit i smrtelnou otravu.

Zcela nezkušený houbař by si také mohl ucháče zaměnit i se smržem. Ucháč obecný má tmavě kaštanově hnědý klobouk (ucháč obrovský bývá světlejšího zabarvení), který je na rozdíl od smržů pouze mozkovitě nebo laločnatě zprohýbaný a najdete ho v jehličnatých lesích, hlavně pod borovicemi. A ta nejlepší rada, jak se naučit ucháče rozeznávat – nechte si exempláře určit v mykologické poradně, a dokud nebudete stoprocentní znalci, ucháče do jídla nedávejte.

Závojenka podtrnka

Závojenka podtrnka

Slovo závojenka bývá už od školních let synonymem pro cosi nebezpečného. A mít se na pozoru před teplomilnou závojenkou olovovou se opravdu vyplatí. Jenže není závojenka jako závojenka: nejčastěji ve švestkovém sadu můžete někdy už koncem dubna, hlavně pak v květnu narazit na jedlou a podle znalců velmi chutnou závojenku podtrnku.

Nežije ovšem v symbióze pouze se švestkou, její další oblíbená stanoviště bývají pod trnkovými či šípkovými keři, pod hlohem i jinými ovocnými stromy. Podtrnka má kuželovitý, sklenutý, ve stáří až plochý 3–6 cm široký klobouk, snad lehce v mládí připomínající báň pravoslavného kostela, nádech jejích lupenů bývá v dospělosti mírně do růžova. Do smaženice se prý příliš nehodí, ale výborná je pod maso.

Sírovec žlutooranžový

Sírovec žlutooranžový

Tuhle houbu si opravdu nespletete. V literatuře se také někdy vyskytuje pod názvem chorošovec sírový a její plodnice (jak vystřižené z animovaného sci-fi filmu) jsou zhoubou listnatých, často ovocných stromů. Díky pronikavě žluté nebo žlutooranžové barvě je to houba, kterou můžete obdivovat přímo z auta – opravdu není vyloučené, že na malé okresní silničce zahlédnete i za jízdy vějířovité exempláře sírovce na ovocných alejích podél cesty. Otázkou však u takového nálezu bude, zda houbu přímo u cesty sbírat? Snad jedině na malé silničce, kde projedou tři auta za den: jinak by mohla houba ve své plodnici obsahovat zvýšené koncentrace škodlivých látek.

Sběr mimo silnici se každopádně podle některých houbařů vyplatí – ze sírovce se totiž připravují chutné smažené řízky. Sbírat musíte ovšem jen opravdu mladé plodnice, starší jsou nepoživatelné pro přílišnou tuhost. A pozor, u některých lidí houba vyvolává alergickou reakci!

Foto: Bruce Marlin, wikimedia.org

Jarní salát ze smržů a ředkviček
Recept » Jarní salát ze smržů a ředkviček

V prvním díle připravují tata a kluk jarní salát ze smržů a ředkviček. Smrž se vyznačuje velmi silnou, zemitou vůni a velmi specifickou, jemnou tzv. „smržovitou“ chutí.

Anketa

Chodíte na houby?

76 % 261 hl. Ano, houbaření je má vášeň a už se nemůžu dočkat, až začne houbařská sezóna. 22 % 77 hl. Rád/a občas na houby vyrazím. 2 % 8 hl. Ne, houbaření mě neláká, raději trávím svůj volný čas jinak. Celkem 346 hlasů

Tuto část pořadu nelze v současné době přehrát. » Videoarchiv

Do pořadu Na houby laskavě poskytli své fotografie:

Jan Gaisler, Oldřich Jindřich, Pavel Jirásek, Pavlína Kalužová, Pavol Kešeľák, Zuzana Kiso, Juraj Komár, Lubica K, Vladimír Kunca, Jaroslav Malý, Milan Pauliny, Josef Pavlík, Maroš Peiger, Romana Plačková, Peter Štálnik, Ján Šuvada, Zdenka Trojánková, Slavomír Žídek

Diskuse diváků
  • Tomáš 14. 2. 2015 01:37

    Moderátoři

    Bože, já tyhle dva b*** nemůžu vystát, zkazí každý pořad. Třeba první série Rajských zahrad byla super, dr…

  • JL 5. 8. 2013 21:35

    dotaz

    Jde tento záznam stáhnout na USB? Děkuji za odpověď.JL

  • houbař 5. 6. 2013 18:34

    budou další díly? třeba o houbách rostoucích na zahradě atd..

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 26 minut – Rok výroby: 2011 – ST  AD  HD
Žánr: Vzdělávání
Tento díl ve vysílání

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje
Související pořady