Adventní bohoslužba

Cyklus „Žijeme s vírou“ je pořadem hledání. Pátrání po našich duchovních identitách v širokém slova smyslu. Co jsme zač – my, současní Evropané? Proč jsme tím, čím jsme? A co z toho vyplývá?

Evropská identita vyrůstá z kultury, jejíž nejpřesnější označení je dozajista „křesťanská“ (i takzvaná „postkřesťanská“ kultura argumentačně i myšlenkově z té křesťanské vychází). V těchto křesťanských kořenech se pohybujeme, do nich jsme zasazeni, i kdybychom o křesťanství nemluvili, i kdybychom si ho neuvědomovali. S tím, že zdaleka nejbližšími a v Evropě dávno zdomácnělými jsou cesty židovské a islámské.

Současná Evropa se demonstrativně ohání na jedné straně relativizací hodnot, na straně druhé politickou hyperkorektností. Vůči oběma těmto postojům se chce cyklus „Žijeme s vírou“ vyhranit, protože oba tyto postoje jen zastírají skutečné kořeny věcí.

Těžištěm pořadu bude beseda, rozhovor hostů se dvěma hostiteli. Kromě ní dá každý díl nahlédnout do životní situace či do příběhu konkrétního člověka. Jeho zkušenost, velmi reálná, se stane východiskem, od kterého bude možné dojít až k velmi obecným závěrům.

Nepůjde ale o hledání dobrých rad a návodů k životu, kterými by měl být divák zahlcen. Z celého spektra barev života se pořad soustředí na část, kterou charakterizuje radost a vděčnost: na slavení. Je v našich životech ještě co slavit? Potkáváme důvody k oslavě? A jestli ano, jestli je i uprostřed všedního dne nacházíme, jak je oslavíme? A jak je oslaví náš soused, který možná vyšel z jiné kultury či patří k odlišné náboženské tradici? Porozumíme jeho důvodům oslav a přijme on ty naše?

Jádrem každé oslavy je rituál. Někdy velmi prostý, až přehlédnutelný, a přece svou stálostí a předvídatelností tak významný. Mnozí se rituálu bojí, vidí v něm omezení svobody či spontánní upřímnosti, ale možná stojí za takovým postojem jen nevědomost, klamná představa. Pojďme rituály zkoumat, hledat jejich zdroje i smysl. I k tomu poskytne cyklus „Žijeme s vírou“ dobrou příležitost.