Největší tankové bitvy (5/10)

Arracourt

1. září 1944, Lorrain, Francie. 4. tanková divize generála Pattona se po rychlém postupu k německým hranicím pro nedostatek benzinu zastavila. Během pětidenní přestávky Němci zorganizovali tankový protiútok, který přerostl v jednu z největších tankových bitev druhé světové války. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí

Září 1944, Lorrain, Francie. 4. tanková divize amerického generála Pattona postupuje rychlým tempem k německým hranicím. V sázce bylo obsazení Německa a brzký konec války v Evropě. Dvě tankové armády se utkaly v jedné z největších tankových bitev druhé světové války, v bitvě u Arracourtu. Přibližně 2 měsíce po vylodění spojenecká vojska konečně zlomila německý odpor a začala se valit napříč okupovanou Francií. Zahájila postup k hranicím nacistického Německa. Na hrotu útoku postupovala 3. armáda generála George Pattona. Velel mohutnému uskupení 160 000 mužů, 1 500 děl a 930 tanků M4 Sherman. Paton vydával rozkazy tohoto typu: "Postupujte na východ! A na nic se neohlížejte!" Američané měli na silnici průměrné pochodové tempo 30 až 40 kilometrů za hodinu. Jeden kulomet postřeloval levou stranu silnice, druhý kulomet zase pravou stranu. Když narazili na sporadický odpor, tak se stáhli a Němce obešli ze dvou stran. Americký postup byl rychlý, tvrdý a neúprosný. Němci, bojující proti přesile, nedokázali udržet linii obrany, utrpěli těžké ztráty a neustále ustupovali. Nemohli se ubránit americké materiální převaze. Mohli zničit 100 Shermanů, ale Američané jich měli dalších 120. Také letecké údery ničily německé jednotky po celých četách. Americké tankové osádky zase říkaly, že postavit se v Shermanu proti německému Pantheru je hotová sebevražda. Ale ani nejlepší tank druhé světové války by nedokázal zastavit početní převahu útočících amerických jednotek. Koncem léta se Pattonova 3. armáda díky neustálým leteckým úderům a tlaku tankových jednotek dostala na dohled německých hranic. Američané byli nadšení. Ale to nadšení nemělo dlouhého trvání. 1. září se postup tankových divizí zastavil. Rychlost postupu způsobila, že armáda byla bez pohonných hmot. Zásobovací jednotky 3. armády nestačily 5 týdennímu zběsilému tempu. Přitom každý den čekání nahrával nepříteli a Němci byli mistry organizace. Američané čekali, že po 5 dnech oddechu nepřítel přeskupí síly a jednotky již narazí na odpor. Nečekali však, že Němci dokážou přestávku využít k zorganizování mohutného protiútok. Tankového protiútoku, který přerostl v jednu z největších tankových bitev druhé světové války.

» Fotogalerie