Zprávičky

Vzpomínka na dětství

5. 11. 2011 — Tomáš Slavata

Jsou děti, které jejich rodiče maximálně podporují ve sportovním úsilí. Někdy dokonce až moc. Pokud ideální podmínky doma nemáte, nebuďte z toho smutní. Příběh terénního triatlonisty Tomáše Slavaty totiž ukazuje, že pokud máte talent, s dostatkem píle se dobrým sportovcem můžete stát i tak. Navíc Tomáš nejen prostřednictvím sportu pomáhá také dětem z dětských domovů.

28. 5. 2011 — Jan Hřebejk

Další dětská akce se koná ve Zlíně, kde vás čeká spousta filmů. Celý týden převezme vládu nad Zlínem mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Ten začíná už druhou padesátku přehlídek kvalitní dětskou zábavu a letos vám nabídne přes 200 filmů z celého světa.
O hlavní ceně Zlatý střevíček bude rozhodovat celá řada porotců, od dětských až po zkušené profesionály. K těm nejznámějším patří režisér Jan Hřebejk, autor filmů o mládí vašich rodičů, např. Pelíšky, Šakalí léta nebo Pupendo. Ve Zprávičkách vám prozradí, kde vyrůstal a čím se tehdy bavil. Reportáž připravila Petra Ležáková.

7. 5. 2011 — Marek Eben

Je tomu už měsíc, odkdy můžete čtením dětských knížek pomáhat ostatním. Na internetové stránce „Čtení pomáhá“ už 14 tisíc z vás dokázalo rozdělit první milión korun zatím pěti dobročinným projektům, od zvířat v nouzi až po slepecký tábor.

Jedním z těch, kdo pro vás vybíral knížky ke čtení, je herec (divadla Ypsilon) a muzikant Marek Eben. Můžete ho znát např. jako vypravěče zhudebněného Medvídka Pú. A co jeho bavilo jako kluka? To už vám poví sám. Reportáž připravil Štěpán Kačírek.

2. 4. 2011 — Jiří Lábus

Čaroděj Rumburak, kreslená Marge Simpsnová anebo půlka plyšové dvojice Jů a Hele. Víte, kdo všechny tyhle oblíbené dětské postavy spojuje? Je to herec Jiří Lábus, který jim dal hlas, nebo v případě Rumburaka i podobu. Ve svém domovském divadle Studio Ypsilon nám vyprávěl, jak on trávil svoje dětství. Ale občas se mu do toho pletli taky jeho pohádkoví hrdinové, milé Jů, anebo zlověstný Rumburak.

26. 2. 2011 — Režisér Jiří Krejčík

Stalo se vám někdy, že vám rodiče něco nechtěli koupit nebo vysvětlit? Uvidíte, že se to dělo i dřív, např. když před 90 lety vyrůstal slavný český režisér Jiří Krejčík, autor filmů Vyšší princip nebo Svatba jako řemen. Přesto na tu dobu vzpomíná rád. Za režisérem Jiřím Krejčíkem se vypravil Zbyněk Kňourek.

12. 6. 2010 — Vzpomínka na základku: Eva Gerová

Představte si, že byste měli devadesátiletou prababičku, která byla za první republiky filmovou hvězdou. Přesně tak to mají pravnuci Evy Gerové, která v druhé polovině třicátých let na filmovém plátně ztvárnila řadu spořádaných dcer z lepších rodin a po válce pracovala desítky let jako knihovnice. Narodila se v roce 1920, takže do školy chodila jen pár let po vzniku samostatného Československa. Svoje vzpomínky svěřila Stanislavu Zemanovi.

8. 5. 2010 — Vzpomínka na základku: Herec Martin Dejdar

Když někdo dabuje animovaného Barta Simpsona tak jako herec Martin Dejdar, asi těžko se dá uvěřit tomu, že byl v dětství hodný kluk. Jestli to tak bylo, nevíme, jisté je, že oblíbený herec a moderátor chodil do základky v sedmdesátých letech, kdy hodně lidí přišlo z politických důvodů o naději i o práci. Nebude to ale smutné vzpomínání, protože když se Martin Dejdar ohlédne zpátky, vidí hlavně moře.

24. 4. 2010 — Vzpomínka na základku: herečka Jana Synková

Vzpomínáte si na tetu Kateřinu z filmu Saturnin podle slavné knížky Zdeňka Jirotky? Ta role vysloužila nominaci na Českého lva herečce Janě Synkové. Dlouholetá členka souboru Studia Ypsilon má ovšem daleko do té příslovími vyzbrojené prvorepublikové tety. Do základní školy chodila v padesátých letech a jaké to tam tenkrát bylo, prozradila Petrovi Kopeckému.

10. 4. 2010 — Vzpomínka na základku: Divadelník Jiří Suchý

Umíte si představit svět třeba za sedmdesát let? Asi ne, viďte, proto se radši ohlédneme zpátky, jak se žilo před asi sedmdesáti lety, protože to půjde rozhodně snáz. Zakladatel divadla Semafor, zpěvák, textař a kabaretiér Jiří Suchý chodil do základky ve třicátých letech minulého století. Už jako dítě ilustroval školní časopis Veška a zpíval – tehdy hlavně v kostele. Z doby, kdy byl ještě „malé kotě“, Vám nabídne vzpomínek hned několik. Svěřil je Zbyňku Kňourkovi.

27. 3. 2010 — Vzpomínka na základku: Jan Petránek

Legendární rozhlasový novinář Jan Petránek se narodil v roce 1931, takže jeho vzpomínky na základní školu naprosto zastínila druhá světová válka. Ale nemyslete si, nebyly to pro něj jen temné a děsivé časy, jak by se mohlo zdát. Když se dívá zpátky na dobu před víc než sedmdesáti lety, v očích mu kolikrát zajiskří jako uličníkovi. Co ho jako malého kluka těšilo i strašilo, prozradil Zbyňkovi Kňourkovi.

13. 3. 2010 — Vzpomínka na základku: Herec Michal Suchánek

Uhodli byste, kolik lidí mělo auto v době, kdy byli malí Vaši rodiče? Když v roce 1971 slavnostně otevřeli první úsek dálnice D1, osobních vozů po ní svištělo čtyřikrát míň než dnes. Herec Michal Suchánek šel právě v tom roce do první třídy základní školy a pár vzpomínek na svoje dětské lumpárny svěřil Zbyňku Kňourkovi.

20. 2. 2010 — Vzpomínka na základku: Vlastimil Harapes

Že každý, kdo je dneska dospělý, byl dřív dítětem, to je prostě fakt. Baletní mistr, herec, tanečník a choreograf Vlastimil Harapes šel do první třídy v roce 1952. To bylo sedm let po válce, filmovou novinkou byla Pyšná princezna a prezidentem Klement Gottwald. Ale na svoje dětství Vlastimil Harapes vzpomíná rád, tak si ho poslechněte.

23. 1. 2010 — Vzpomínka na základku: Herečka Táňa Fischerová

Víte, co významného se stalo v roce 1953? Tak například začala vysílat Československá televize. Možná vás překvapí, že napřed se vysílalo jen tři dny v týdnu a dlouho jenom černobíle, nemluvě o tom, že televizní program byl až do 70. let jen jeden. Že si to neumíte představit? Právě v roce 1953 začala do základní školy chodit herečka Táňa Fischerová a vám možná pomůže malý výlet proti proudu času s někým, kdo tu dobu dobře pamatuje.

9. 1. 2010 — Vzpomínka na školu: herečka Veronika Freimanová

Jestlipak si umíte představit život bez mobilu, bez počítačů, bez internetu? Asi ne, a přitom komu je dneska přes třicet, ten prožil dětství kompletně bez připojení. Televize byla jedna, telefony jenom pevné a slovo internet nikdo ani neznal. Herečka Veronika Freimanová začala do školy chodit na začátku šedesátých let a takhle na svoje dětství vzpomíná.