
Umělec, který řídí hudebníky, tedy orchestr. Jeho práce je náročná. Dlouho se zpěváky a hudebníky na hudebním dílu pracuje, než ho může představit divákům. Gesty svých rukou udává tempo, v jakém se má dílo hrát a kdy mají zpěváci začít zpívat.

Je umělec, který řídí orchestr. Na první pohled se nezdá jeho práce tak těžká, ale to je omyl. Dlouho musí se zpěváky a hudebníky zkoušet a pracovat na hudebním díle, než ho může představit divákům při premiéře a v dalších reprízách. A proč vlastně „mává“ rukama a taktovkou? Gesty svých rukou udává tempo, v jakém se má dílo hrát a kdy mají začít zpívat zpěváci.

Novinář, který sice nepracuje v divadle, ale píše o všem, co se v divadle děje. Chodí na představení, většinou na premiéry, a do novin, časopisů nebo televize o operní inscenaci napíše. Vychválí ji, nebo hodně zkritizuje. Podle jeho hodnocení se pak mnoho návštěvníků divadel orientuje, zda stojí za to operní představení navštívit nebo ne.

Je umělec, který připravuje ve spolupráci s režisérem a scénografem operní inscenaci po pohybové stránce. Radí i jednotlivým zpěvákům, jak se mají na jevišti pohybovat, např. jaké mají dělat kroky, gesta rukou atp.

To je člověk, bez kterého nezačne ani neskončí žádné operní představení. Spojuje technickou a uměleckou složku představení. K jeho práci patří kontrola postavené dekorace, rekvizit, zvuku a světel. Inspicient má své místo hned u jeviště a rozhlasem, který je slyšet jen v zákulisí, svolává zpěváky a zpěvačky na jeviště.

Odborník, který pomáhá operním pěvcům a pěvkyním zvládnout výslovnost cizí řeči při zpěvu, aby jim bylo na jevišti co nejlépe rozumět.

Toto slovo je odvozeno od latinského slova cantare, tedy zpívat. V minulosti se tak říkalo chrámovým zpěvákům, později učiteli, který také řídil kostelní hudbu. Dodnes tímto slovem myslíme učitele na základní nebo střední škole.

Hudebník, většinou klavírista, který studuje se zpěváky jejich pěvecké party.

Umělec, který vytváří oblečení pro jednotlivé operní zpěváky. Po dohodě s režisérem a scénografem nakreslí, jak mají kostýmy vypadat. Podle jeho návrhu se pak kostýmy nechají ušít.

Tak se nazývá divadelní profese. Kustod je správce orchestřiště. Stará se o hudební materiál, o hudební nástroje, zvláště ty velké, jako jsou harfy, tympány, zvonkohry a další. Malé nástroje si nosí hudebníci s sebou.

Líčí zpěváka před představením, upravuje jeho vzhled podle role, kterou představuje, a podle doby, do které je operní inscenace posazena. Musí také umět nalepit knír, učesat paruku a připevnit ji atd. Je umělcům k dispozici po celou dobu představení.

Umělkyně, která zpívá v operních představeních. Musí mít školený hlas, zvládnutou hlasovou techniku, ale také hereckou a pohybovou průpravu. U operní zpěvačky je důležitý nejenom hlas, ale také výrazový projev.

Sbor hudebníků, kteří hrají na různé nástroje. Operní orchestr má specifické uspořádání nástrojů nástrojů.

Divadelní technik, který používá světla k osvětlování jeviště. Řídí se tzv. světelnou režií. Světlo na jevišti má velmi důležitou úlohu – vytváří celkovou atmosféru každého jednání a jednotlivých výstupů zpěváků či sboru na jevišti.

Tak se v minulých stoletích říkalo řediteli kůru. Čemu regenschori řediteloval? Hudebníkům a zpěvákům. Kůr neboli kruchta bylo totiž místo v kostele určené pro varhany, hudebníky a zpěváky, většinou přístupné z úzkého schodiště do patra kostela.

Umělci, kteří vytvářejí a řídí celkovou podobu operní inscenace. Spolupracují s dalšími umělci, jako je výtvarník kostýmů a scény, dirigent, sbormistr a především se zpěváky a zpěvačkami. Režijní práce je zdlouhavá a trvá až měsíce, než je operní inscenace připravena k premiéře.

Umělec, který řídí pěvecký sbor a nastuduje s ním sborové skladby, které jsou součástí opery.

Umělec, který navrhuje výtvarné řešení jednotlivých scén operního představení, tedy i jednotlivých kulis. Nejdříve je nakreslí a podle návrhu se kulisy nechají vyrobit.

Zpěvák, který zpívá hlavní pěvecké party. Zpívá ponejvíce sólo.

Operní pěvci a pěvkyně, kteří zpívají převážně wagnerovský repertoár, musí mít silný hlas, aby mohli zpívat dlouhé scény z Wagnerových oper. Wagnerovy opery totiž nejsou náročné jen pro diváky, ale i pro zpěváky, a v jeho operách i „menší“ pěvecká role je často obtížnější než hlavní role u oper jiných skladatelů. A proto když se o někom řekne, že je wagnerovská pěvkyně nebo wagnerovský pěvec, znamená to jedno z největších ocenění.
Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.
Ilustrace © Jiří Votruba